Kritické suroviny

Rozbalit box

Obsah boxu

Kritické suroviny (anglicky Critical Raw Materials, CRM) jsou nerostné suroviny a materiály, které jsou klíčové pro strategicky důležitá průmyslová odvětví a technologický rozvoj, avšak jejich dodávky jsou spojeny s vysokým rizikem narušení nebo nedostatku. Toto riziko může pramenit z koncentrace těžby či zpracování v několika zemích (často politicky nestabilních nebo s rizikem geopolitických tlaků), nedostatečné diverzifikace dodávek, nebo z omezené recyklace.

Šablona:Infobox Průmysl

---

💡 Význam a definice

Koncept kritických surovin vznikl jako reakce na rostoucí závislost průmyslově vyspělých zemí na dovozu klíčových materiálů z omezeného počtu zdrojů. Jejich nedostatek by mohl mít závažné ekonomické a strategické dopady, ohrozit inovace, zaměstnanost a národní bezpečnost.

Ekonomický význam: Hodnotí se důležitost suroviny pro hospodářství, její substitučnost a význam pro strategická odvětví (např. digitální technologie, obnovitelné zdroje energie, obrana, letectví, elektromobilita).
Riziko dodávek: Posuzuje se míra koncentrace produkce (těžby, zpracování) v jedné nebo několika málo zemích, geopolitická stabilita těchto zemí, obchodní politika a možnost náhlého narušení dodávek (např. exportními omezeními, konflikty, přírodními katastrofami).

Evropská unie pravidelně aktualizuje svůj seznam kritických surovin (naposledy v roce 2023), přičemž se tento seznam v průběhu let rozšiřuje. V rámci tzv. Aktu o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act, CRMA) se EU snaží zajistit bezpečné a udržitelné dodávky a snížit svou závislost.

---

📈 Seznam kritických surovin (příklady pro EU)

Seznam kritických surovin EU se pravidelně reviduje (zhruba každé 3 roky). V roce 2023 bylo na seznamu 34 kritických surovin, z nichž 17 bylo označeno za strategické. Mezi nejznámější patří:

Lithium: Klíčové pro baterie v elektromobilech, mobilních telefonech a úložištích energie.
Kobalt: Nezbytný pro katody lithium-iontových baterií, slitiny odolné proti opotřebení.
Vzácné zeminy (lehké a těžké): Důležité pro permanentní magnety (používané ve větrných turbínách, elektromobilech, elektronice), katalyzátory, optická vlákna.
Grafit: Používá se v bateriích (anody), v elektrodách a žáruvzdorných materiálech.
Hořčík: Lehké slitiny pro automobilový a letecký průmysl.
Kovový křemík: Základ pro výrobu polovodičů a solárních panelů.
Bór: Využití ve větrných turbínách, skle a hnojivech.
Wolfram: Používá se v high-tech průmyslu, nástrojích, žárovkách a vibračních motorech telefonů.
Galium: Polovodiče, LED osvětlení.
Indium: LCD displeje, solární články.
Niob: Speciální slitiny, supravodiče.
Platinové kovy (platinoidy): Katalyzátory v automobilovém průmyslu, šperky.
Antimon: Zpomalovače hoření, baterie.
Stroncium: Pyrotechnika, speciality ve sklářství.
Berylium: Slitiny pro letecký průmysl, rentgenová okna.
Titan: Lehký a pevný kov pro letecký a kosmický průmysl.

---

🌍 Geopolitický rozměr a rizika

Hlavním rizikem spojeným s kritickými surovinami je vysoká geografická koncentrace těžby a zpracování. Mnoho kritických surovin pochází z několika málo zemí, což vytváří silnou závislost a zranitelnost dodavatelských řetězců.

Čína dominuje v produkci mnoha kritických surovin, zejména vzácných zemin (100 % rafinovaných vzácných zemin pro permanentní magnety), hořčíku (97 % dodávek do EU) a grafu.
Demokratická republika Kongo je hlavním producentem kobaltu (63 % světových zásob).
Jihoafrická republika je klíčová pro dodávky platinových kovů (71 % potřeb EU).
Turecko zajišťuje 98 % dodávek bóru do EU.

Tato závislost činí světové ekonomiky zranitelnými vůči geopolitickým otřesům, obchodním sporům, ale i environmentálním nebo pracovním problémům v těžebních oblastech. Cílem je proto diverzifikace dodávek a posílení domácích kapacit.

---

♻️ Řešení a strategie

K řešení problémů spojených s kritickými surovinami se uplatňují mnohostranné strategie:

Diverzifikace dodávek: Navazování partnerství s novými dodavateli z různých zemí s cílem snížit závislost na jediném zdroji.
Zvýšení domácí těžby a zpracování: Podpora průzkumu nových ložisek a rozvoj těžebních a zpracovatelských kapacit v rámci vlastního regionu (např. v EU). Evropský akt o kritických surovinách si klade za cíl, aby do roku 2030 pocházelo 10 % kritických surovin z těžby v EU a 40 % ze zpracování v EU.
Recyklace: Zvýšení míry recyklace kritických surovin z již použitých výrobků (např. z elektronického odpadu, baterií). Cílem EU je do roku 2030 recyklovat 25 % roční spotřeby kritických surovin.
Substituce: Výzkum a vývoj nových materiálů a technologií, které by mohly nahradit kritické suroviny.
Materiálová účinnost: Optimalizace výrobních procesů s cílem snížit spotřebu surovin.
Strategické zásoby: Vytváření národních nebo regionálních rezerv kritických surovin pro případ narušení dodávek.
Zelená diplomacie: Aktivní mezinárodní spolupráce a dohody s třetími zeměmi.

---

🔗 Související články

---

🌐 Externí odkazy

---

📁 Kategorie