Populace

Rozbalit box

Obsah boxu

-

Populace (z latinského populus – lid) je obecný termín označující soubor jedinců stejného druhu, kteří žijí na určitém území v určitém čase a jsou schopni se mezi sebou rozmnožovat. Pojem populace se primárně používá v biologii a ekologii pro studium živočišných a rostlinných druhů, ale nejčastěji se s ním setkáváme v kontextu lidské populace ve společenských vědách, jako je demografie, sociologie a ekonomie. V širším slova smyslu se může vztahovat i na jakýkoli soubor entit s definovatelnými vlastnostmi, například v statistice nebo informatice.

---

Populace v biologii a ekologii

V biologii a ekologii je populace základní jednotkou, jejíž dynamika ovlivňuje strukturu ekosystémů a biodiverzitu.

Charakteristiky populace:
- Velikost populace: Celkový počet jedinců v dané populaci.
- Hustota populace: Počet jedinců na jednotku plochy nebo objemu.
- Rozmístění populace: Způsob, jakým jsou jedinci rozmístěni v prostoru (např. rovnoměrné, náhodné, shlukovité).
- Věková struktura: Procentuální zastoupení jedinců v různých věkových kategoriích. Má zásadní vliv na budoucí růst populace.
- Poměr pohlaví: Poměr samců a samic v populaci.
- Porodnost (natalita): Počet narozených jedinců za určitou dobu.
- Úmrtnost (mortalita): Počet zemřelých jedinců za určitou dobu.
- Migrace: Pohyb jedinců do populace (imigrace) nebo z populace (emigrace).
Populační dynamika: Zkoumá změny ve velikosti a složení populace v čase. Je ovlivněna faktory, jako jsou:
- Omezující faktory: Dostupnost potravy, vody, úkrytu, predátoři, choroby, kvalita prostředí.
- Nosná kapacita prostředí: Maximální počet jedinců, které dané prostředí dokáže dlouhodobě uživit.
- Růst populace: Může být exponenciální (v ideálních podmínkách) nebo logistický (omezený nosnou kapacitou prostředí).
Populační genetika: Zkoumá genetické složení populace a změny frekvence alel v čase, což je základem evoluce.

---

Lidská populace

Studium lidské populace je doménou demografie, sociologie a ekonomie. Zabývá se velikostí, strukturou, rozmístěním a dynamikou lidského obyvatelstva.

Historický vývoj lidské populace

Pravěk a starověk: Populace rostla velmi pomalu kvůli vysoké úmrtnosti, chorobám a omezeným zdrojům potravy.
Středověk a raný novověk: Kolísavý růst, ovlivněný morem, válkami a hladomory.
Průmyslová revoluce (od 18. století): Zrychlený růst populace díky pokrokům v zemědělství, zdravotnictví a hygieně, což vedlo k poklesu úmrtnosti.
20. století: Exponenciální růst, zejména v rozvojových zemích, díky zlepšené medicíně a potravinové bezpečnosti.
21. století (aktuální k červnu 2025): Světová populace dosáhla přibližně 8,1 miliardy lidí. Růst se zpomaluje, zejména ve vyspělých zemích, kde se snižuje porodnost a populace stárne. Projekce OSN předpokládají dosažení vrcholu kolem 10-11 miliard lidí v druhé polovině 21. století.

Charakteristiky lidské populace

Velikost populace: Celkový počet obyvatel na Zemi nebo v určitém regionu/státě.
Hustota zalidnění: Počet obyvatel na jednotku plochy (např. obyvatel/km²).
Demografická struktura:
- Věková struktura: Rozdělení obyvatelstva podle věku (např. předproduktivní, produktivní, poproduktivní věk). Zobrazuje se pomocí věkové pyramidy. Stárnoucí populace ve vyspělých zemích představuje výzvu pro sociální systémy a trh práce.
- Pohlavní struktura: Poměr mužů a žen v populaci.
- Vzdělanostní struktura: Rozdělení podle dosaženého stupně vzdělání.
- Profesní struktura: Rozdělení podle zaměstnání.
Demografické procesy:
- Porodnost (natalita): Počet živě narozených na 1000 obyvatel za rok.
- Úmrtnost (mortalita): Počet zemřelých na 1000 obyvatel za rok.
- Přirozený přírůstek/úbytek: Rozdíl mezi porodností a úmrtností.
- Migrace: Stěhování obyvatelstva. Imigrace (přistěhování) a emigrace (vystěhování). Saldo migrace je rozdíl mezi imigrací a emigrací.

Problémy spojené s populací

Přelidnění: Nadměrný počet obyvatel v poměru k dostupným zdrojům a nosné kapacitě prostředí, což může vést k nedostatku vody, potravinové krizi a degradaci životního prostředí.
Stárnutí populace: Ve vyspělých zemích vede pokles porodnosti a prodlužování délky života ke stárnutí populace, což klade tlak na důchodové a zdravotní systémy a snižuje počet ekonomicky aktivních obyvatel.
Nerovnoměrné rozmístění: Koncentrace obyvatelstva ve městech (tzv. urbanizace) vede k problémům s bydlením, dopravou a znečištěním.
Migrační krize: Velké migrační toky způsobené konflikty, chudobou nebo změnou klimatu představují globální výzvy.
Pokles populace: V některých zemích dochází k výraznému poklesu populace, což může vést k ekonomickým a sociálním problémům.

---

Populace ve statistice a informatice

V statistice a informatice má pojem populace širší a abstraktnější význam.

Statistika: Zde populace označuje kompletní soubor všech prvků, které jsou předmětem statistického zkoumání. Může to být například:
- Všichni obyvatelé města.
- Všechny výrobky určitého typu vyrobené v továrně.
- Všechny záznamy v databázi.

Ze statistické populace se obvykle vybírá vzorek, na základě kterého se dělají závěry o celé populaci.

Informatika: V některých kontextech, například v evolučních algoritmech (např. genetické algoritmy), se termín "populace" používá pro soubor řešení nebo jedinců, kteří se v průběhu algoritmu vyvíjejí.

---

Pro laiky

Představte si populaci jako skupinu něčeho stejného, co žije nebo existuje na určitém místě.

Lidská populace: To jsme my! Všichni lidé, kteří žijí na Zemi, nebo třeba jen lidé v Česku, nebo lidé ve vašem městě. Demografové, což jsou takoví "počtáři lidí", zkoumají, kolik nás je, kolik se rodí dětí, kolik lidí umírá, kolik se jich stěhuje a jak staří jsme. To všechno ovlivňuje, jak se nám žije a jaké máme problémy (třeba když je moc starých lidí a málo mladých, kteří by pracovali).

Zvířecí nebo rostlinná populace: Třeba skupina jelenů v lese, nebo všechny ryby v rybníku. Ekologové zase zkoumají, jak se těmto skupinám daří, jestli jich přibývá, nebo ubývá, a proč.

Takže populace je prostě soubor, skupina stejných věcí nebo živých bytostí, které spolu nějak souvisí a které se dají spočítat a zkoumat.

---

Externí odkazy