Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Rozbalit box

Obsah boxu

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monumentální barokní morový sloup, který je svou velikostí, bohatostí výzdoby a koncepcí unikátním dílem ve světovém měřítku. S výškou 35 metrů se jedná o nejvyšší volně stojící barokní sousoší ve střední Evropě. V roce 2000 byl sloup pro svou jedinečnou uměleckou hodnotu zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Na rozdíl od mnoha jiných morových sloupů, které byly stavěny jako dík za odvrácení epidemie, je olomoucký sloup primárně oslavou katolické církve, víry a lokálního patriotismu. Byl postaven v letech 1716–1754 a na jeho vzniku se podíleli výhradně olomoučtí umělci a řemeslníci, což z něj činí vrcholnou ukázku specifického "olomouckého baroka". Uvnitř sloupu se nachází unikátní kaple, která je dodnes funkční.

📝 Pro laiky: Proč je to víc než "jen další sloup"?

Při návštěvě českých měst uvidíte morový sloup na každém druhém náměstí. Proč je tedy ten olomoucký v UNESCO a ostatní ne?

Velikost mrakodrapu: Představte si desetipatrový panelák. Tak vysoký je tento sloup (35 metrů). Běžné morové sloupy měří kolem 10–15 metrů. Není to jen sloup, je to budova.
Kaple uvnitř: Je tak obrovský, že se do jeho spodní části vešla kaple, kde může kněz sloužit mši. To u sloupů prakticky neexistuje.
Místní pýcha: Většinu slavných památek stavěli pozvaní italští nebo rakouští architekti. Tento sloup si postavili Olomoučané sami. Místní kameník Václav Render řekl: "Postavím sloup, který svou výškou a nádherou nebude mít rovného v žádném jiném městě." A to splnil, i když ho to stálo život i majetek.
Zlatá dělová koule: Když se na sloup podíváte pozorně, uvidíte ve fasádě zaseknutou zlatou kouli. Je to památka na to, jak Olomoučané prosili pruského generála, aby při ostřelování města ušetřil alespoň tento div světa.

⏳ Historie: Příběh ambice a oběti

Sen Václava Rendera (1716)

Duchovním otcem a investorem stavby byl olomoucký kamenický mistr a císařský architekt Václav Render. Ten již předtím vytvořil v Olomouci Mariánský sloup na Dolním náměstí. Cítil však, že město potřebuje něco grandióznějšího. Přišel s myšlenkou sloupu, který by nebyl jen poděkováním za konec moru (poslední velká rána zasáhla město v letech 1713–1715), ale především manifestací slávy města a víry. V roce 1716 předstoupil před městskou radu s návrhem a prvním finančním darem. Protože byl bezdětný a bohatý, rozhodl se do stavby vložit veškeré své jmění.

Stavba plná úmrtí (1716–1754)

Stavba trvala neuvěřitelných 38 let a stala se osudnou pro většinu svých tvůrců.

**Václav Render** zemřel v roce 1733, kdy byla hotova jen spodní patra. Svůj majetek odkázal na dokončení díla.
**Filip Sattler**, sochař, zemřel v roce 1738.
**Ondřej Zahner**, sochař, který dílo převzal, zemřel v roce 1752, těsně před dokončením.

Sloup nakonec dokončil neznámý zlatník, který vytvořil měděné pozlacené sousoší Nejsvětější Trojice na vrcholu.

Velkolepé vysvěcení (1754)

Sloup byl slavnostně vysvěcen 9. září 1754. Událost byla tak významná, že se jí osobně zúčastnila císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Císařovna prý byla velikostí díla ohromena.

Pruské obléhání (1758)

Jen čtyři roky po dokončení čelil sloup zkáze. Během sedmileté války oblehla Olomouc pruská armáda. Dělostřelecká palba začala ničit město. Obyvatelé Olomouce se (podle legendy i historických záznamů) vydali v procesí k pruskému generálovi Jamesi Keithovi s prosbou, aby na sloup nestřílel. Generál, ač nepřítel, vyhověl a dělostřelcům nařídil změnit úhel palby. Sloup byl přesto několikrát zasažen. Po válce byla jedna z dělových koulí ve fasádě pozlacena na věčnou památku této události.

Cesta k UNESCO

Ve 20. století sloup chátral, ale vždy byl vnímán jako symbol města. Rozsáhlé restaurování v 90. letech 20. století (zejména očištění kamene a obnova zlacení) připravilo půdu pro zápis na seznam UNESCO, k němuž došlo v roce 2000. Tím se Olomouc zařadila mezi světové turistické destinace.

📐 Architektura a popis

Sloup není tvořen jedním dříkem (jako běžné sloupy), ale má pyramidální strukturu na půdorysu šestiúhelníku. Je vysoký 35 metrů (některé zdroje uvádějí 32 m bez vrcholové plastiky).

Materiál

**Kámen:** Většina sloupu je postavena z pískovce, konkrétně z maletínského pískovce, který je typický svou jemnou zrnitostí a schopností udržet detailní sochařskou práci.
**Kov:** Vrcholové sousoší a postava archanděla Michaela jsou vytepány z měděného plechu a silně pozlaceny (metodou plátkového zlata).

Členění do tří pater

Sloup je koncipován jako vertikální cesta od pozemského k nebeskému:

**1. patro (Pozemská sféra):** Zde se nachází vnitřní kaple s úžasnými reliéfy z biblických dějin (potopa světa, Kain a Ábel). V rozích stojí sochy svatých, kteří byli ochránci proti moru a patrony lidských potřeb.
**2. patro (Sféra přímluvců):** Zde se nachází sochy moravských a českých zemských patronů (Cyril a Metoděj, Vojtěch, Václav).
**3. patro (Nebeská sféra):** Vrcholová část dříku s postavami spojenými s Ježíšovým životem (Panna Maria, archanděl Gabriel).
**Vrchol:** Sousoší Nejsvětější Trojice (Bůh Otec, Syn a Duch svatý v podobě holubice) sedící na zeměkouli.

🗿 Ikonografie a sochařská výzdoba

Sochařská výzdoba sloupu je největším souborem barokních soch v rámci jednoho díla ve střední Evropě (celkem 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 12 reliéfů apoštolů a další reliéfy).

Unikátní výběr světců

Zajímavé je, že výběr svatých je silně "lokální" a slovanský, což bylo v době habsburské nadvlády odvážné gesto.

**Svatí Cyril a Metoděj:** Slovanští věrozvěstové, kteří přinesli křesťanství na Moravu. Jejich umístění na tak významném díle v roce 1754 je dokladem silného moravského patriotismu.
**Svatý Václav a Svatý Vojtěch:** Čeští zemskí patroni.
**Svatý Mořic:** Patron jednoho z hlavních olomouckých kostelů.
**Jan Sarkander:** V době stavby sloupu ještě nebyl svatořečen (jen blahořečen), ale jeho socha zde již stála. Je to mučedník spjatý s Olomoučí.
**Jan Kapistrán:** Františkánský kazatel, který v Olomouci působil.

Vnitřní kaple

Kaple uvnitř sloupu je válcovitá, s vynikající akustikou. Na oltáři je reliéf "Oběť Abelova". Kaple byla původně místem, kde se modlili radní za spásu města. Dnes je přístupná v turistické sezóně s průvodcem.

🗓 Současnost (2025–2026)

V letech 2025 a 2026 je sloup středobodem turistického ruchu v Olomouci, zejména v souvislosti s nedávným 25. výročím zápisu na UNESCO (2000–2025).

**Stav památky:** Sloup je ve výborném technickém stavu. V letech 2020–2022 proběhla detailní kontrola a konzervace pískovce. Byly instalovány moderní zábrany proti holubům (neviditelné sítě a hroty), kteří představují pro měkký pískovec největší hrozbu svými agresivními exkrementy.
**Oslavy výročí:** V roce 2025 proběhla řada výstav a light-show (videomapping přímo na sloup), které připomněly historii stavby. Tyto akce doznívají i v roce 2026 formou rozšířených prohlídek.
**Přístupnost:** Sloup je volně přístupný na Horním náměstí. Vnitřní kaple je otevřena v sezóně (duben–říjen) v rámci komentovaných prohlídek města nebo při speciálních příležitostech (Noc kostelů, Dny evropského dědictví).
**Technologická zajímavost:** V roce 2024 bylo obnoveno slavnostní nasvícení sloupu pomocí úsporných LED technologií, které umožňuje měnit teplotu světla a zvýraznit zlaté prvky.

🌍 Význam v kontextu střední Evropy

Zatímco Vídeň má svůj Pestsäule na Graben, který byl vzorem pro mnoho sloupů, olomoucký sloup jej překonává svou komplexností. Není to jen sochařské dílo, ale architektura. Je symbolem sebevědomí Olomouce, která se po zničení švédy (Třicetiletá válka) dokázala znovu pozvednout a stát se barokní perlou Moravy.

📜 Lingvistický rozbor názvu

**Sloup:** Ačkoliv se technicky jedná spíše o pyramidální stavbu nebo obelisk, vžil se název "sloup" (německy Säule), což odkazuje na tradici mariánských a morových sloupů.
**Nejsvětější Trojice:** Zasvěcení Trojici (nikoliv jen Panně Marii, jak bylo u morových sloupů obvyklé) má zdůrazňovat nejvyšší teologickou autoritu a vděčnost.

📈 Statistická data (k 1. 1. 2026)

**Výška:** 35 metrů
**Počet soch v životní a nadživotní velikosti:** 18
**Zlacení:** Na vrcholové sousoší bylo použito několik kilogramů zlata (ve formě plátků).
**Materiál:** Pískovec z lomu v Maletíně (okres Šumperk).

Zdroje