Prešov

Prešov
	Soubor:Presov main square.jpg
	Pohled na Hlavní ulici s Konkatedrálou sv. Mikuláše
Vlajka	Soubor:Flag of Presov.svg
Znak	Soubor:Coat of Arms of Presov.svg
Stát
Region	Šariš
Kraj
Okres	Prešov
Nadmořská výška	250
Primátor	František Oľha
Patron	sv. Mikuláš
PSČ	080 01
Web	www.presov.sk

Rozbalit box

Obsah boxu

Prešov (latinsky Fragopolis nebo Eperiessinum, maďarsky Eperjes, německy Eperies, rusínsky Пряшів) je krajské a okresní město na východním Slovensku. S počtem obyvatel přibližně 82 000 (k roku 2025) je třetím největším městem země po Bratislavě a Košicích. Je přirozenou metropolí historického regionu Šariš.

Město se rozkládá v Košické kotlině na soutoku řek Torysa a Sekčov. Prešov je unikátní svou polohou přesně na 49. rovnobežce severní šířky. Je významným centrem vzdělanosti (sídlo Prešovské univerzity), kultury a zejména církevního života – je sídlem dvou biskupství (římskokatolického a pravoslavného) a metropolie řeckokatolické církve. Díky své bohaté historii a významu pro školství si vysloužilo přezdívku „Atény nad Torysou“.

🗓 Současnost (2025–2026)

Vstup do roku 2026 zastihl Prešov v období významných infrastrukturních a sportovních milníků. Město, vedené primátorem Františkem Oľhou (ve funkci od roku 2022), hospodaří v roce 2026 s vyrovnaným rozpočtem ve výši přes 171 milionů eur, přičemž významná část investic směřuje do dokončování dopravních projektů a revitalizace veřejných prostranství.

Klíčové projekty a události

Rychlostní cesta R4 (Severní obchvat): Zatímco I. etapa severního obchvatu (včetně tunelu Bikoš) byla zprovozněna již v září 2023, v roce 2026 intenzivně pokračují práce na II. etapě. Tento úsek o délce 10,2 km zahrnuje budoucí tunel Okruhliak a má být dokončen koncem roku 2027. Pro město je tato stavba kritická, neboť má odvést tranzitní dopravu směřující na Polsko mimo obydlené zóny.
Futbal Tatran Aréna (FTA): Největší událostí novodobé historie prešovského sportu bylo otevření nového stadionu FTA v květnu 2025. Stadion s kapacitou téměř 6 500 diváků (kategorie UEFA 3) nahradil chátrající starý stánek. V červnu 2025 Prešov úspěšně hostil zápasy Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let 2025, což městu přineslo mezinárodní prestiž a turistický ruch.
Návrat fotbalu na výsluní: Místní klub 1. FC Tatran Prešov, nejstarší fotbalový klub na Slovensku (založen 1898), hraje v sezóně 2025/2026 opět nejvyšší soutěž (Niké liga), kam postoupil v květnu 2025. Nový stadion je tak od svého otevření pravidelně zaplněn.
Revitalizace centra: Město připravuje rozsáhlou obnovu parku na Masarykově ulici (projektová dokumentace má být hotova v polovině roku 2026) a pokračuje v modernizaci trolejbusové dopravy.

⏳ Historie

Území Prešova bylo osídleno již v době kamenné, což dokládají nálezy v části Šarišské Lúky. Výhodná poloha na křižovatce obchodních cest mezi Uherskem a Polskem předurčila jeho budoucí význam.

Středověk a rozkvět

První písemná zmínka o Prešově pochází z roku 1247 z listiny krále Bély IV.. V roce 1299 udělil král Ondřej III. Prešovu městská privilegia, čímž ho osvobodil od pravomocí šarišských županů. Ve 14. a 15. století město zažívalo hospodářský boom díky řemeslům (zejména plátenictví) a obchodu s vínem z Tokaje do Polska. Prešov se stal členem Pentapolitany – společenství pěti svobodných královských měst (spolu s Košicemi, Bardejovem, Levočou a Sabinovem). V roce 1455 udělil král Ladislav Pohrobek městu právo pořádat výroční trhy a potvrdil jeho městský znak.

Reformace a Prešovská jatka (1687)

V 16. a 17. století byl Prešov jedním z center reformace v Uhrách. Po porážce stavovského povstání Imricha Thökölyho však přišla krutá odveta Habsburků. V roce 1687 zřídil císařský generál Antonio Caraffa ve městě mimořádný soud.

Prešovská jatka: Od 5. března do 12. září 1687 bylo na náměstí popraveno 24 uherských šlechticů a měšťanů (evangelíků), kteří byli obviněni ze spiknutí. Odsouzenci byli krutě mučeni, sťati a jejich těla rozčtvrcena a vyvěšena na kůlech u městských bran. Tato událost zanechala v historii města krvavou stopu a Caraffa se stal symbolem habsburské tyranie.

18. a 19. století

Po uklidnění poměrů začalo město znovu vzkvétat. V roce 1720 zde začala systematická těžba soli v části Solivar. 19. století přineslo industrializaci a železnici (1870 trať Košice–Prešov), ale také katastrofální požár v roce 1887, který zničil velkou část města.

Rok 1919 a Slovenská republika rad

Po první světové válce se Prešov stal součástí Československa, ale jeho pozice byla nejistá. Dne 16. června 1919, během vpádu maďarské Rudé armády, byla z balkónu prešovské radnice vyhlášena Slovenská republika rad – loutkový komunistický stát řízený z Budapešti. Tento útvar existoval jen tři týdny, než byla maďarská vojska vytlačena československou armádou.

Moderní dějiny

Za socialismu došlo k masivní výstavbě panelových sídlišť (Sídliště II, III, Šváby, Sekčov), čímž se počet obyvatel ztrojnásobil. V roce 1995 a znovu v roce 2021 (papež František) navštívily město hlavy katolické církve, což podtrhlo jeho duchovní význam.

📝 Geografie a přírodní poměry

Prešov leží v severní části Košické kotliny, obklopen Slanskými vrchy z východu a Šarišskou vrchovinou ze západu.

Řeky: Městem protéká řeka Torysa, do které se zde vlévá její nejvýznamnější přítok Sekčov.
Klima: Mírné pásmo s kontinentálními vlivy. Průměrná roční teplota je kolem 8–9 °C.
49. rovnobežka: Prešov je jediným velkým slovenským městem, kterým přímo prochází 49. rovnobežka. V centru města je vyznačena památníkem.

👥 Obyvatelstvo a náboženství

Prešov je multikulturním městem s pestrým náboženským složením.

Etnicita: Dominují Slováci (cca 94 %), významné menšiny tvoří Romové, Rusíni a Ukrajinci. V minulosti zde byla silná německá a židovská komunita, která však zanikla v důsledku války a odsunu.
Náboženství: Město je unikátním styčným bodem západního a východního křesťanství. Sídlí zde:
- Arcibiskupství Prešovské archeparchie (řeckokatolické)
- Biskupství Východního distriktu (evangelické a. v.)
- Eparchiální rada pravoslavné církve
- Konkatedrála římskokatolické arcidiecéze (hlavní sídlo v Košicích)

Díky tomu se v Prešově slaví Vánoce i Velikonoce "dvakrát" (podle gregoriánského i juliánského kalendáře).

🏛 Pamětihodnosti

Historické jádro města je městskou památkovou rezervací s množstvím gotických, renesančních a barokních staveb.

Sakrální památky

Konkatedrála sv. Mikuláše: Dominanta náměstí, pozdně gotický halový chrám ze 14. století (dokončen 1515). Interiér zdobí vzácný barokní hlavní oltář a gotické plastiky.
Chrám sv. Jana Křtitele: Barokní řeckokatolická katedrála, v níž jsou uloženy ostatky blahoslavených biskupů Pavla Petra Gojdiče a Vasila Hopka. Je zde vystavena i kopie Turínského plátna.
Chrám sv. Alexandra Něvského: Hlavní pravoslavný chrám postavený v ruském stylu (1946–1950).
Synagoga: Ortodoxní synagoga v maurském stylu z roku 1898, jedna z nejkrásnějších na Slovensku. Dnes slouží jako židovské muzeum.
Kalvárie: Komplex barokních kaplí na vršku na západním okraji města, postavený jezuity v 18. století. Nabízí nejlepší výhled na město.

Světské památky

Rákocziho palác: Renesanční palác z konce 16. století, označovaný za nejkrásnější renesanční stavbu horních Uher. Dnes sídlo Krajského muzea.
Radnice: Původně městská vinárna, po požáru v 18. století přestavěná na radnici. Z jejího balkónu byla vyhlášena Slovenská republika rad.
Bosákova banka: Secesní budova postavená americkým bankéřem slovenského původu Michalem Bosákem (jeho podpis je na americké desetidolarovce).

Solivar – Technický unikát

Městská část Solivar ukrývá Národní kulturní památku Solivar, unikátní komplex technických objektů na těžbu a zpracování soli ze 17. století.

Gápeľ: Obrovský těžní stroj poháněný koňmi (jeden z největších v střední Evropě).
Četerne: Obří dřevěné zásobníky na solanku.
Varňa: Budova, kde se sůl vařila. (Původní varňa vyhořela v roce 1986, ale byla citlivě zrekonstruována a dnes slouží jako muzeum a kulturní prostor).
Sklad soli: Barokní budova s mohutnými opěráky.

🎓 Školství a kultura

Prešov je univerzitním městem. Prešovská univerzita v Prešove (vznikla v roce 1997 rozdělením UPJŠ) má 8 fakult a studuje na ní přes 8 000 studentů.

Kulturní život zajišťují:

Divadlo Jonáša Záborského (DJZ): Sídlí ve dvou budovách – historické (1881) a kontroverzní moderní nové budově.
Divadlo Alexandra Duchnoviča (DAD): Jediné profesionální divadlo na světě hrající v rusínském jazyce.
PKO Čierny orol: Historický sál, centrum koncertního života.
Dny města Prešov: Tradiční červnový festival.

⚽ Sport

Sport je nedílnou součástí identity města.

Tatran Prešov (házená): Nejúspěšnější slovenský házenkářský klub historie, mnohonásobný mistr Slovenska a účastník evropských pohárů.
1. FC Tatran Prešov (fotbal): Nejstarší klub na Slovensku (1898). Své domácí zápasy hraje v nové Futbal Tatran Aréně (otevřena 2025). Klub je známý svými zelenobílými barvami.
HC Prešov (hokej): Klub hrající střídavě extraligu a 1. ligu, sídlí na zrekonstruovaném zimním stadionu.

🚉 Doprava

Prešov je významným dopravním uzlem.

Silniční: Městem prochází dálnice D1 (Bratislava–Žilina–Košice–Záhor), která tvoří západní obchvat (včetně tunelu Prešov). Severní obchvat tvoří rychlostní cesta R4 (směr Polsko), jejíž druhá etapa s tunelem Okruhliak je ve výstavbě (stav 2026).
Železniční: Stanice Prešov leží na trati Košice–Muszyna. Elektrifikovaná trať do Košic umožňuje frekventované spojení (vlaky jezdí ve špičce každých 30 minut).
MHD: Městskou hromadnou dopravu zajišťuje Dopravný podnik mesta Prešov (DPMP) pomocí sítě autobusů a trolejbusů. Trolejbusová doprava tvoří páteř systému, spojuje sídliště s centrem.

💡 Pro laiky

Prešov je taková „klidnější a zbožnější sestra“ Košic. Zatímco Košice jsou rušná metropole oceláren, Prešov je město studentů, farářů a soli. Je to jediné místo na Slovensku, kde můžete jít ráno do katolického kostela, v poledne do pravoslavného chrámu, odpoledne si prohlédnout starou solnou huť a večer jít na házenou světové úrovně. A pokud máte rádi jahody, tak vězte, že maďarský název města Eperjes je odvozen právě od slova jahoda (eper).

Zdroje