Bádensko-Württembersko

Rozbalit box

Obsah boxu

Bádensko-Württembersko (německy Baden-Württemberg, v místních dialektech Bade-Wirttebärg nebo Baade-Wirddeberg) je spolková země na jihozápadě Německa. S více než 11 miliony obyvatel a rozlohou necelých 36 000 km² jde o třetí největší i nejlidnatější spolkovou zemi (po Severním Porýní-Vestfálsku a Bavorsku). Hlavním městem je Stuttgart.

Tato země je jedním z ekonomicky nejsilnějších regionů Evropy, často označovaná jako "motor německého průmyslu". Je domovem globálních automobilových gigantů jako Mercedes-Benz a Porsche, technologického koncernu Bosch či softwarového lídra SAP. Kromě průmyslu je známá svou malebnou krajinou, která zahrnuje Černý les (Schwarzwald), Švábskou Albu a břehy Bodamského jezera.

V politické rovině je Bádensko-Württembersko unikátem jako jediná německá spolková země, kde post ministerského předsedy dlouhodobě zastává člen strany Zelených (Winfried Kretschmann). V lednu 2026 se však země nachází v očekávání velkých změn, neboť se blíží zemské volby v březnu 2026 a éra Kretschmanna se chýlí ke konci.

Země se v posledních letech prezentuje marketingovou kampaní „The Länd“, která má za cíl přilákat zahraniční odborníky, přičemž s nadsázkou odkazuje na dřívější legendární slogan: „Wir können alles. Außer Hochdeutsch.“ (Umíme všechno. Kromě spisovné němčiny.)

📍 Geografie

Bádensko-Württembersko sousedí na jihu se Švýcarskem (hranici tvoří převážně Rýn a Bodamské jezero), na západě s Francií (hranicí je Rýn), na severu se spolkovými zeměmi Porýní-Falc a Hesensko a na východě s Bavorskem.

Krajina je mimořádně pestrá:

Černý les (Schwarzwald): Nejvyšší německé středohoří (vrchol Feldberg, 1493 m n. m.) se táhne podél rýnského prolomu. Je to oblast hlubokých lesů, tradičních statků a turistických center.
Švábská Alba (Schwäbische Alb): Vápencové pohoří s krasovými jevy, jeskyněmi a hrady (např. Hohenzollern), které tvoří evropské rozvodí mezi Dunajem a Rýnem.
Údolí Rýna (Oberrheingraben): Nejteplejší oblast Německa s vinicemi (oblast Kaiserstuhl).
Bodamské jezero (Bodensee): "Švábské moře" na jihu, významná rekreační oblast a zásobárna pitné vody.

⏳ Historie

Na rozdíl od historických zemí jako Bavorsko je Bádensko-Württembersko politickým novotvarem 20. století.

Před rokem 1945: Území bylo rozděleno mezi Bádensko, Württembersko a Hohenzollernsko (pruská enkláva).
Poválečné rozdělení: Po druhé světové válce bylo území rozděleno mezi americkou a francouzskou okupační zónu, čímž vznikly tři prozatímní celky: Württemberg-Baden (sever), Württemberg-Hohenzollern (jihovýchod) a Baden (jihozápad).
Sjednocení (1952): Spojenci požadovali reorganizaci. V referendu v roce 1951 se obyvatelé (především ve Württembersku) vyslovili pro sloučení. Nová spolková země Bádensko-Württembersko byla oficiálně založena 25. dubna 1952.
Bádenský odpor: Obyvatelé jižního Bádenska se s fúzí dlouho nesmířili a cítili se být pod nadvládou Stuttgartu. Tento sentiment se definitivně uklidnil až po novém referendu v roce 1970, které potvrdilo status quo.

🗳 Politika (Situace k lednu 2026)

Politická scéna Bádenska-Württemberska je v Německu specifická silnou pozicí Zelených, kteří zde oslovují i konzervativní voliče (tzv. "buržoazní ekologie").

Vláda: Od roku 2011 vládne Winfried Kretschmann, první a dosud jediný zelený ministerský předseda v historii Německa. Vede koalici Zelených a CDU (tzv. Kiwi-koalice, černo-zelená). Kretschmann, který v roce 2026 slaví 78. narozeniny, oznámil, že v nadcházejících volbách již kandidovat nebude.
Volby 2026: Zemské volby jsou naplánovány na 8. března 2026. Kampaň je v plném proudu. O nástupnictví bojují:
- Manuel Hagel (CDU): Mladý předseda frakce, který se snaží vrátit CDU do pozice nejsilnější strany.
- Cem Özdemir (Zelení): Spolkový ministr zemědělství, který se snaží udržet dědictví Kretschmanna.
- Andreas Stoch (SPD): Snaží se vytáhnout sociální demokraty z dlouhodobě slabších pozic v regionu.

🏭 Ekonomika a inovace

Ekonomika země je založena na exportu a inovacích. HDP na obyvatele patří k nejvyšším v EU. Po recesi v roce 2024 se ekonomika v roce 2025 mírně stabilizovala (růst cca 0,5 %), přičemž rok 2026 má přinést oživení (odhadovaný růst 0,8 %).

Automobilový průmysl

Stuttgart a okolí (Neckar-Alb) je kolébkou automobilu. Sídlí zde centrály Mercedes-Benz, Porsche a Bosch. Odvětví prochází v roce 2026 náročnou transformací na elektromobilitu, což vytváří tlak na tisíce dodavatelských firem v regionu.

Hidden Champions

Síla ekonomiky nestojí jen na gigantech, ale na tzv. Hidden Champions (skrytých šampionech) – středně velkých rodinných firmách (Mittelstand), které jsou světovými lídry ve specifických nikách (např. Würth v montážní technice, Stihl v motorových pilách, Kärcher v čisticí technice).

Věda a AI

Bádensko-Württembersko masivně investuje do umělé inteligence. V listopadu 2025 byla v Tübingenu otevřena nová budova kampusu Cyber Valley I, což je největší výzkumné konsorcium pro AI v Evropě, spojující akademickou sféru (Univerzita Tübingen, Institut Maxe Plancka) s průmyslem (Amazon, BMW).

🚅 Infrastruktura: Stuttgart 21

Nejkontroverznějším tématem posledních desetiletí je železniční projekt Stuttgart 21. Jde o přestavbu hlavního nádraží ve Stuttgartu z hlavového (konečného) na podzemní průjezdné.

Status 2026: Po mnoha odkladech a prodraženích (náklady přesáhly 10 miliard eur) se očekává částečné zprovoznění nového podzemního nádraží v prosinci 2026. Staré nádraží však bude souběžně fungovat až do poloviny roku 2027, aby byl zajištěn plynulý přechod. Projekt má zrychlit spojení mezi Paříží, Stuttgartem a Mnichovem.

🎓 Vzdělání

Země má jednu z nejhustších sítí vysokých škol v Německu.

Univerzita v Heidelbergu (Ruprecht-Karls-Universität): Nejstarší univerzita v Německu (založena 1386), špička v medicíně a humanitních vědách.
Karlsruher Institut für Technologie (KIT): Elitní technická univerzita a výzkumné centrum (německá obdoba MIT).
Univerzita v Tübingenu: Centrum teologie, humanitních věd a nově umělé inteligence.

🥨 Kultura a tradice

Dialekty a identita

Kulturně je země rozdělena na dvě hlavní oblasti, které spolu tradičně soupeří:

Švábsko (Württemberg): Hovoří se švábsky (Schwäbisch). Stereotypem Švába je pracovitost, šetrnost ("Schaffe, schaffe, Häusle baue" – pracovat, pracovat, stavět domeček) a pietismus.
Bádensko (Baden): Hovoří se alemansky (jižní bádensko) nebo francky (severní bádensko). Bádenci se považují za liberálnější, požitkářštější (blízkost Francie) a jsou hrdí na svou vinařskou tradici.

Kuchyně

Zdejší kuchyně je sytá a moučná.

Maultaschen: Těstovinové taštičky plněné masem a špenátem ("švábské ravioli"). Legenda praví, že je vymysleli mniši, aby skryli maso před Bohem v postním období (proto přezdívka "Herrgottsbscheißerle" – "boží podvodníčci").
Spätzle: Vaječné nudle, podávané často se sýrem (Kässpätzle) nebo čočkou (Linsen mit Spätzle).
Schwarzwälder Kirschtorte: Světoznámý čokoládový dort s višněmi a šlehačkou.

Fasnacht

V jihozápadní části země (Švábsko-alemanský Fasnet) se slaví masopust zcela odlišně než v Porýní. Místo veselých alegorických vozů zde uvidíte strašidelné dřevěné masky čarodějnic a démonů, které se dědí z generace na generaci.

👶 Pro laiky

Co si představit pod Bádenskem-Württemberskem?

Německé Silicon Valley: Je to místo, kde se vymýšlí budoucnost aut a umělé inteligence. Pokud máte doma vrtačku (Bosch), myčku (Miele) nebo motorovou pilu (Stihl), pravděpodobně to vymysleli tady.
Krajina jako z pohádky: Máte tu temné lesy (Černý les), kde se vymyslely kukačkové hodiny, a slunné vinice u Rýna.
Hobitín pracovitých lidí: Místní lidé jsou známí tím, že jsou trochu posedlí úklidem (Kehrwoche - týden úklidu společných prostor) a prací, ale vaří úžasná a těžká jídla, po kterých se dobře spí.
Stavba století: Ve Stuttgartu už skoro 15 let kopou do země, aby schovali nádraží pod zem (Stuttgart 21). Je to nekonečný příběh, který by měl letos (2026) konečně skončit.

Zdroje