Přeskočit na obsah

Magistr umění

Z Infopedia
Verze z 2. 1. 2026, 02:48, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Titul | název = Magistr umění | zkratka = MgA. | latinsky = Magister artis | původ = Zákon č. 111/1998 Sb. (nahradil akademické tituly) | typ = Akademický titul | úroveň = ISCED 7 (Magisterský studijní program) | předpoklad = Bakalář umění (BcA.) nebo maturita (u pětiletých oborů) | následný = Doktorát (Ph.D. / ArtD.) | oblast = Výtvarné umění, hudba, divadlo, film, design, architektur…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Titul

Magistr umění (z latinského Magister artis, zkratka MgA. uváděná před jménem) je vysokoškolský akademický titul udělovaný absolventům magisterských studijních programů v oblasti umění. V systému českého terciárního vzdělávání představuje tento titul ekvivalent standardního titulu magistr (Mgr.) nebo inženýr (Ing.), avšak s úzkou profilací na tvůrčí uměleckou činnost.

Titul je udělován na uměleckých akademiích (jako jsou AMU, AVU, VŠUP, JAMU) a na uměleckých fakultách univerzit. Specifickým rysem studia vedoucího k tomuto titulu je důraz na talentové předpoklady, ateliérovou výuku a praktický umělecký výstup (dílo, výkon) jako součást závěrečné diplomové práce. V oblasti architektury existuje tento titul paralelně s titulem Ing. arch., což často vede k odborným diskusím o rozdílech v pojetí výuky.

🎓 Pro laiky: Co znamená MgA. a kam zmizeli akademičtí malíři?

Pokud navštívíte galerii současného umění nebo čtete titulky u nového českého filmu, pravděpodobně narazíte na jména s titulem MgA. Tento titul je dnes jediným oficiálním označením pro absolventy vysokých uměleckých škol.

  • Nástupce tradice: Dříve (do roku 1990) jsme byli zvyklí na tituly jako akademický malíř (ak. mal.), akademický sochař (ak. soch.) nebo akademický architekt (akad. arch.). Tyto tituly zněly vznešeně a odkazovaly na příslušnost k cechu umělců. Dnes už se neudělují. Všichni noví malíři, sochaři, herci, režiséři či designéři získávají jednotný titul MgA.
  • Oslovení: Ačkoliv jde o umělce, formální oslovení je „pane magistře“ / „paní magistro“. V uměleckém prostředí se však na tituly tolik nehraje a často se používá oslovení „mistře“ (u uznávaných osobností) nebo prostě jménem.
  • Není to jen „papír na kreslení“: Získání titulu MgA. je náročný proces. Předchází mu jedny z nejtěžších přijímacích zkoušek v zemi (tzv. talentovky), kde uspěje často jen jednotky procent uchazečů. Studium pak trvá 4 až 6 let a zahrnuje nejen tvorbu, ale i dějiny umění, filozofii, estetiku a management kultury.

⏳ Historický vývoj a terminologický zmatek

Titulatura umělců v českých zemích prošla ve 20. století několika zvraty, které dodnes matou veřejnost.

Éra „akademických“ titulů (do roku 1990)

Za socialismu a krátce před ním se na uměleckých akademiích (AVU, VŠUP, AMU) udělovaly stavovské tituly:

  • **Akademický malíř (ak. mal.)**
  • **Akademický sochař (ak. soch.)**
  • **Akademický architekt (akad. arch.)**

Tyto tituly nebyly akademickými hodnostmi v dnešním slova smyslu (jako Mgr.), ale spíše profesním označením, které nositele opravňovalo k výkonu svobodného povolání a například k získávání státních zakázek (tzv. „hlava V“ – výtvarné umění ve výstavbě).

Období chaosu (1990–1998)

Po Sametové revoluci přinesl zákon č. 172/1990 Sb. snahu o sjednocení titulů. Tradiční „akademičtí“ umělci se přestali jmenovat. Absolventi uměleckých škol v tomto období získávali prostý titul **magistr (Mgr.)**. To se však setkalo s odporem v umělecké obci, která cítila ztrátu prestiže a odlišení od absolventů pedagogických či filozofických fakult.

Éra MgA. (od roku 1998)

Zákon č. 111/1998 Sb. zavedl kompromis. Byl vytvořen nový titul **Magistr umění (MgA.)**, který:

  1. Jasně odlišuje umělce od teoretiků (Mgr.).
  2. Je mezinárodně srozumitelný (blízký anglosaskému Master of Arts).
  3. Sjednocuje všechny umělecké profese pod jednu střechu (hudebník má stejný titul jako sochař).
    • Důležité upozornění:** Tituly „akademický malíř/sochař/architekt“ udělené v minulosti zůstávají v platnosti doživotně. Je tedy běžné, že starší generace umělců užívá tyto tituly, zatímco mladší generace užívá MgA. Z právního hlediska jsou si rovnocenné (ISCED 7).

🏛 Specifika studia a získání titulu

Cesta k titulu MgA. se zásadně liší od studia na běžné univerzitě.

1. Přijímací řízení (Talentovky)

Zatímco na většinu VŠ se dělají testy studijních předpokladů, na umělecké školy se dělají **talentové zkoušky**. Ty probíhají často o půl roku dříve (již v lednu/únoru) a jsou vícekolové.

  • **Domácí práce:** Uchazeč předkládá portfolio.
  • **Klauzurní práce na místě:** Několikadenní tvorba na zadané téma přímo ve škole.
  • **Pohovor:** Obhajoba motivace a kulturního rozhledu.

Úspěšnost přijetí je extrémně nízká (např. na obor Režie na FAMU nebo Malba na AVU se hlásí stovky lidí na 5–10 míst).

2. Ateliérová výuka

Výuka neprobíhá v posluchárnách pro 200 lidí, ale v **ateliérech**. Ateliér vede **vedoucí pedagog** (často významný aktivní umělec, profesor), který si své žáky vybírá a funguje jako jejich mentor (mistr). Tento systém „mistr a tovaryš“ je pro umělecké školství klíčový.

3. Klauzury

Místo zkouškového období skládají studenti **klauzury**. Jde o veřejnou prezentaci uměleckých děl vytvořených za uplynulý semestr. Práce hodnotí komise a často jsou vystaveny pro veřejnost (např. Artsemestr na UMPRUM).

4. Absolutorium

Závěrečná práce má dvě části:

  • **Umělecký výkon/dílo:** Natočení filmu, odehrání koncertu, uspořádání výstavy, návrh budovy.
  • **Teoretická práce:** Písemný text (obvykle 30–60 stran), který teoreticky reflektuje vzniklé dílo nebo zkoumá související fenomén.

Po obhajobě a složení státní závěrečné zkoušky (dějiny umění, estetika, oborová teorie) získává absolvent diplom a titul MgA.

🏗 Architektura: Souboj titulů (MgA. vs. Ing. arch.)

V oblasti architektury panuje v ČR unikátní dualita. Architekturu lze studovat na dvou typech škol, z čehož plynou dva různé tituly:

Parametr MgA. (Magistr umění) Ing. arch. (Inženýr architekt)
**Typ školy** Umělecké akademie (AVU, VŠUP) Technické univerzity (ČVUT, VUT, TUL) **Zaměření** Konceptuální, výtvarné, filozofické Technické, konstrukční, urbanistické **Počet studentů** Desítky (elitní ateliéry) Stovky (ročníkové ateliéry) **Přijímačky** Extrémní důraz na talent Kombinace talentu a matematiky/SCIO **Prestiž** Vnímáno jako "umělecká elita" Vnímáno jako "praktičtí profesionálové" **Autorizace** Plná autorizace ČKA Plná autorizace ČKA
    • Výsledek:** Z hlediska zákona (autorizace u České komory architektů) jsou si tituly rovné. Oba absolventi mohou projektovat domy. V praxi se často doplňují – v ateliérech spolupracují vizionářští MgA. s technicky zdatnými Ing. arch.

🌍 Mezinárodní kontext a srovnání

Titul MgA. byl zaveden právě proto, aby byl kompatibilní se světem.

  • **Anglosaský svět:** Nejbližším ekvivalentem je **MFA** (Master of Fine Arts). Pro teoretické obory (dějiny umění) spíše **MA** (Master of Arts). V architektuře **M.Arch.**
  • **Německo:** Tradičně Meisterschüler (specifikum akademií), dnes přechod na Master of Arts (M.A.).
  • **Slovensko:** Používá titul **Mgr. art.** (magister umenia), který se píše rovněž před jménem.

Problém nastává při překladu. Zkratka „MgA.“ není v zahraničí známá (vypadá jako překlep v MBA). Absolventi si proto do anglických životopisů uvádějí MFA equivalent.

🏫 Kde lze titul MgA. v ČR získat (Stav 2026)

Titul udělují vysoké školy s akreditovanými uměleckými programy.

Hlavní umělecké akademie (Praha a Brno)

Umělecké fakulty univerzit

📊 Uplatnění a trh práce (Data 2025/2026)

Absolventi s titulem MgA. vstupují na specifický trh práce. Neexistují pro ně tabulková místa jako pro lékaře či učitele.

  • **Nezaměstnanost:** Paradoxně velmi nízká. Absolventi jsou flexibilní, zvyklí na projektovou práci a "sebe-zaměstnávání" (freelance).
  • **Příjmy:** Velmi polarizované.
    • *Špička:* Úspěšní architekti, designéři pro korporace, režiséři reklam (vysoké příjmy srovnatelné s top managementem).
    • *Průměr:* Grafici, učitelé na ZUŠ, orchestrální hráči (průměrná mzda).
    • *Prekariát:* Volní umělci závislí na grantech a brigádách (podprůměrné a nestabilní příjmy).
  • **Kreativní průmysly:** V roce 2026 roste poptávka po MgA. v oblasti herního vývoje (Game Design), UX/UI designu a digitálního obsahu, kde se umělecké vzdělání cení více než čistě technické.

💡 Zajímavosti

  • **MgA. et MgA.:** Je možné získat tento titul dvakrát? Ano. Někteří absolventi vystudují například herectví (MgA.) a později režii (MgA.). Píší si pak MgA. et MgA., případně jen jeden titul, pokud nechtějí působit pompézně.
  • **BcA. vs. MgA.:** Zatímco bakalářský titul BcA. je vnímán spíše jako "nedostudovaný umělec" (s výjimkou designu), titul MgA. je v umělecké komunitě považován za standard profesionality.
  • **Doktor umění (ArtD.):** Nejvyšším stupněm není Ph.D., ale na některých školách (např. na Slovensku) **ArtD.** V ČR se však i v uměleckých oborech uděluje titul Ph.D., což vede k lingvistickému paradoxu (Philosophiae Doctor za malování obrazů).

📝 Lingvistický rozbor

  • **MgA.**
    • **Mg** = Magister (mistr/učitel)
    • **A** = Artis (umění - genitiv singuláru, tedy "mistr umění")
  • Zkratka se píše s tečkou na konci.
  • Někdy se chybně píše jako Mga. nebo MGA - správně je pouze **MgA.**

Zdroje