Karel Smělý
Obsah boxu
| Karel Smělý | |
|---|---|
 | |
| Karel Smělý na portrétu od Rogiera van der Weydena (cca 1460) | |
| Titul | Vévoda burgundský, brabantský, lucemburský, geldernský, hrabě flanderský |
| Předchůdce | Filip III. Dobrý |
| Nástupce | Marie Burgundská |
| Dynastie | Valois (burgundská větev) |
| Otec | Filip III. Dobrý |
| Matka | Isabela Portugalská |
| Manželka | 1. Kateřina Francouzská 2. Isabela Bourbonská 3. Markéta z Yorku |
| Děti | Marie Burgundská |
| Místo narození | Dijon, Burgundské vévodství |
| Místo úmrtí | u Nancy, Lotrinské vévodství |
Karel Smělý (francouzsky Charles le Téméraire, v dobových pramenech někdy označován jako Karel Hrozný nebo Karel Válečník; 10. listopadu 1433 – 5. ledna 1477) byl poslední mužský představitel burgundské větve rodu Valois a jeden z nejmocnějších a nejambicióznějších panovníků Evropy pozdního středověku. Jako vévoda burgundský vládl rozsáhlému, ale nesourodému komplexu území, který se táhl od švýcarských hranic až k Severnímu moři (zahrnující dnešní Belgii, Nizozemsko, Lucembursko a velké části východní Francie).
Jeho celoživotním snem bylo vymanit svá území z lenní závislosti na Francii a Svaté říši římské a vytvořit nezávislé království – jakousi obnovenou Lotharingii –, které by fungovalo jako mocenský nárazník mezi Francií a Německem. Jeho agresivní expanzivní politika a neústupnost však nakonec vedly k sérii válek (tzv. Burgundské války), které skončily jeho smrtí v bitvě u Nancy. Jeho smrtí fakticky zanikla samostatnost burgundského státu, což vedlo k zásadnímu geopolitickému přeskupení Evropy a vzestupu rodu Habsburků.
💡 Karel Smělý pro laiky
Představte si Karla Smělého jako postavu z moderního politického thrilleru nebo seriálu Hra o trůny. Byl to nesmírně bohatý, vzdělaný, ale také tvrdohlavý a krutý vládce, který se nechtěl spokojit s titulem „pouhého“ vévody.
- **O co mu šlo?** Vlastnil nejbohatší města Evropy (jako Bruggy, Gent, Brusel), ale jeho země byla rozdělena na dvě části, mezi kterými leželo nepřátelské území. Jeho cílem bylo tato území vojensky propojit a nechat se korunovat králem.
- **Kdo byl jeho nepřítel?** Jeho hlavním soupeřem byl francouzský král Ludvík XI., přezdívaný „Pavouk“. Zatímco Karel byl voják ("Lev"), který problémy řešil mečem a dělostřelectvem, Ludvík byl mistr intrik, který proti Karlovi tajně poštvával sousedy a platil jeho nepřátelům.
- **Proč je důležitý?** Jeho smrt změnila mapu Evropy na 500 let. Protože neměl syna, jeho obrovské dědictví (hlavně dnešní Benelux) přešlo sňatkem jeho dcery na Habsburky. To je důvod, proč později vládli španělští králové v Bruselu a proč o toto území Francie a Habsburkové vedli války až do 18. století.
👤 Osobnost a vzhled
Karel byl popisován jako muž střední postavy, silný a atletický, s tmavými vlasy a bledou pletí. Na rozdíl od svého otce Filipa Dobrého, který byl známý svou galantností a četnými milenkami, byl Karel považován za prudérního, pracovitého a asketického. Nepil víno, miloval hudbu (sám skládal a hrál na harfu) a byl hluboce věřící.
Jeho přezdívka le Téméraire (často překládána jako Smělý, ale ve francouzštině má blíže k významu „Zbrklý“ nebo „Opovážlivý“) přesně vystihuje jeho povahu. Byl impulzivní, neposlouchal rady svých generálů a věřil ve svou vlastní vojenskou genialitu, což se mu nakonec stalo osudným. Byl také známou milovníkem okázalosti – jeho dvůr byl nejluxusnějším v Evropě a burgundská móda udávala tón celému kontinentu.
⏳ Život a vláda
Mládí a hrabě z Charolais
Narodil se v Dijonu jako syn Filipa III. Dobrého a Isabely Portugalské. Od mládí byl vychováván jako dědic mocné říše a nesl titul hraběte z Charolais. Jeho vztah s otcem byl v pozdějších letech napjatý, částečně kvůli vlivu rodiny Croy, která na dvoře prosazovala profrancouzskou politiku, s níž Karel nesouhlasil. Již v mládí se spřátelil s dauphinem Ludvíkem (budoucím Ludvíkem XI.), který pobýval v Burgundsku v exilu. Toto přátelství se však po Ludvíkově nástupu na trůn změnilo v nesmiřitelnou nenávist.
Válka pro obecné blaho
Ještě jako hrabě z Charolais (před nástupem na vévodský trůn) se Karel postavil do čela tzv. Ligy pro veřejné blaho (Ligue du Bien Public), koalice francouzských šlechticů proti centralizačním snahám krále Ludvíka XI. V bitvě u Montlhéry (1465) se Karel osvědčil jako schopný, i když zbrklý velitel. Ačkoliv bitva skončila nerozhodně, Karel si vynutil ústupky, které však král Ludvík v následujících letech postupně diplomaticky anuloval.
Vévodou burgundským (1467–1477)
Po smrti svého otce v roce 1467 se Karel ujal vlády. Jeho hlavním cílem bylo propojit severní državy (Flandry, Brabantsko, Holandsko) s jižními (Burgundsko, Franche-Comté). Mezi nimi leželo Lotrinské vévodství a Alsasko. Karel začal budovat moderní armádu založenou na tzv. ordonančních rotách (compagnies d'ordonnance), což byla stálá profesionální vojska, která kombinovala těžkou jízdu, pěchotu a silné dělostřelectvo.
V roce 1473 se setkal v Trevíru s císařem Fridrichem III.. Karel doufal, že ho císař povýší na krále. Vše bylo připraveno ke korunovaci, byly ušity korunovační roucha a připraven trůn. Císař Fridrich však, pravděpodobně pod vlivem francouzských agentů nebo z obavy před Karlovou mocí, v noci před ceremoniálem tajně uprchl lodí po řece Mosela. Toto ponížení Karla utvrdilo v rozhodnutí vzít si královský titul silou.
⚔️ Burgundské války a pád
Karlova agresivní expanze do Alsaska a Lotrinska vyvolala vznik silné protiburgundské koalice, kterou finančně podporoval Ludvík XI. Členy koalice se stala Švýcarská konfederace, lotrinský vévoda René II. a některá alsaská města.
Tři osudové bitvy
Konec Karlovy moci přišel v rychlém sledu během necelého roku, kdy se střetl se švýcarskou pěchotou, která byla v té době považována za nejlepší v Evropě.
- **Bitva u Grandsonu (2. března 1476):** Karel se pokusil potrestat Švýcary za obsazení hradu Grandson. Ačkoliv měl silné dělostřelectvo, jeho armáda zpanikařila při pohledu na postupující švýcarské pikenýry a prchla. Karel zde ztratil své dělostřelectvo a obrovský poklad, včetně klenotů Zlatého rouna.
- **Bitva u Murtenu (22. června 1476):** Karel se pokusil oblehnout město Murten (Morat). Švýcarská armáda ho překvapila a zcela zničila jeho vojsko. Bylo zabito přes 10 000 Burgunďanů. Karel sám stěží unikl. Tato porážka zlomila vojenskou sílu Burgundska.
- **Bitva u Nancy (5. ledna 1477):** I přes zimu a nedostatek mužů se Karel zoufale pokusil dobýt zpět hlavní město Lotrinska, Nancy. Jeho armáda byla přečíslena a demoralizována. Většina jeho italských žoldnéřů ho zradila.
= Smrt
V bitvě u Nancy byl Karel Smělý zabit. Jeho smrt byla stejně dramatická jako jeho život. Během ústupu zapadl s koněm do zamrzlého bahna rybníka a byl ubit halapartnou, která mu rozťala lebku. Jeho tělo bylo nalezeno až po dvou dnech, nahé (okradené marodéry) a částečně sežrané vlky a toulavými psy. Identifikován byl pouze podle starých jizev a neobvykle dlouhých nehtů, které si pěstoval.
✨ Dědictví a význam
Karlova smrt vyvolala okamžitou krizi, známou jako Válka o burgundské dědictví.
- **Rozpad říše:** Král Ludvík XI. okamžitě obsadil vlastní Burgundské vévodství a Pikardii a připojil je k francouzské koruně.
- **Habsburský sňatek:** Karlova dcera a jediná dědička, Marie Burgundská, aby zachránila alespoň zbytek otcových držav před Francií, se urychleně provdala za císařova syna Maxmiliána Habsburského. Tímto sňatkem přešlo bohaté Burgundské Nizozemí (dnešní Benelux) do rukou Habsburků.
- **Historický dopad:** Tento moment je považován za počátek staletého nepřátelství mezi Francií a Habsburky, které definovalo evropskou politiku až do roku 1756.
Hrobka Karla Smělého se nachází v kostele Panny Marie v Bruggách, hned vedle hrobky jeho dcery Marie. Je to jedno z nejvýznamnějších děl renesančního sochařství.