William Howard Taft

Rozbalit box

Obsah boxu

William Howard Taft
Soubor:William Howard Taft, bust portrait, circa 1908.jpg
Portrét Williama Howarda Tafta, cca 1908
Datum narození	15. září 1857
Místo narození	Cincinnati, Ohio, USA
Datum úmrtí	8. března 1930 (ve věku 72 let)
Místo úmrtí	Washington, D.C., USA
Státní příslušnost	Americká
Rodiče	Alphonso Taft, Louisa Torrey Taft
Manželka	Helen Herron Taft (sňatek 1886)
Děti	Robert A. Taft, Helen Taft Manning, Charles Phelps Taft II
Povolání	Politik, Právník, Soudce
Politická strana	Republikánská strana
Úřad	27. prezident Spojených států amerických
Období	4. března 1909 – 4. března 1913
Předchůdce	Theodore Roosevelt
Nástupce	Woodrow Wilson
Viceprezident	James S. Sherman
Úřad 2	10. předseda Nejvyššího soudu Spojených států
Období 2	1921 – 1930
Předchůdce 2	Edward Douglass White
Nástupce 2	Charles Evans Hughes
Soubor:William Howard Taft signature.svg

William Howard Taft

Soubor:William Howard Taft, bust portrait, circa 1908.jpg

Portrét Williama Howarda Tafta, cca 1908

William Howard Taft (* 15. září 1857, Cincinnati, Ohio, USA – † 8. března 1930, Washington, D.C., USA) byl americký právník, politik a jediný člověk v historii Spojených států, který sloužil jak jako prezident (27. prezident v letech 1909–1913), tak i jako předseda Nejvyššího soudu (v letech 1921–1930). Taft byl klíčovou postavou progresivní éry, ačkoliv byl považován za konzervativnějšího než jeho předchůdce Theodore Roosevelt.

---

Raný život a vzdělání

William Howard Taft se narodil do prominentní rodiny v Cincinnati v Ohiu. Jeho otec, Alphonso Taft, byl právník, ministr války a generální prokurátor pod prezidentem Ulyssesem S. Grantem.

• Vzdělání: Vystudoval Yale College v roce 1878 a University of Cincinnati College of Law v roce 1880.
• Raná právnická kariéra: Brzy se etabloval jako úspěšný právník a soudce v Ohiu.

V roce 1886 se oženil s Helen Herron Taft, známou jako Nellie. Byla to inteligentní a ambiciózní žena, která sehrála významnou roli v jeho kariéře a vylepšila společenský život Bílého domu. Měli tři děti.

---

Raná politická a soudní kariéra

Taftova kariéra před prezidenstvím byla plná působení v soudnictví a výkonné moci.

• Soudce: Sloužil jako soudce na různých úrovních v Ohiu a v roce 1890 byl jmenován generálním advokátem Spojených států.
• Soudce odvolacího soudu (1892–1900): Prezident Benjamin Harrison ho jmenoval soudcem šestého obvodního odvolacího soudu, kde sloužil osm let. Vždy usiloval o jmenování do Nejvyššího soudu.
• Generální guvernér Filipín (1900–1904): V roce 1900 ho prezident William McKinley jmenoval prvním civilním generálním guvernérem Filipín po filipínsko-americké válce. Taft hrál klíčovou roli při budování občanské správy, infrastruktury a zavádění reforem na Filipínách.
• Ministr války (1904–1908): Prezident Theodore Roosevelt ho jmenoval ministrem války. V této pozici se Taft stal Rooseveltovým nejbližším důvěrníkem a často působil jako jeho "cestující ministr" a vyjednávač v zahraničních záležitostech.

---

Prezidentské volby 1908

Theodore Roosevelt odmítl kandidovat na třetí funkční období a aktivně podpořil Williama Howarda Tafta jako svého nástupce.

• Vítězství: Taft snadno zvítězil v prezidentských volbách 1908 nad demokratickým kandidátem Williamem Jenningsem Bryanem.

---

Prezidentství (1909–1913)

Taftovo prezidentství bylo často vnímáno jako konzervativnější pokračování Rooseveltovy progresivní agendy. Ačkoliv se snažil navázat na Roosevelta, jejich vztah se během Taftova funkčního období zhoršil.

• Boj proti monopolům ("Trust-Busting"): Taft byl ve skutečnosti aktivnějším "ničitelem trustů" než Roosevelt. Během jeho prezidentství bylo podáno více antimonopolních žalob než za Roosevelta. Rozbil trust Standard Oil a American Tobacco Company.
• Tarifní reforma: Taft se snažil snížit cla ( Payne-Aldrich Tariff Act), ale výsledný zákon byl spíše kompromisem a neuspokojil progresivisty, což poškodilo jeho reputaci.
• Rozšíření státní správy: Podporoval rozšíření systému státní služby a vytvoření nových ministerstev, včetně Ministerstva práce a Ministerstva obchodu.
• 16. dodatek Ústavy (daň z příjmu): Během jeho prezidentství byl navržen a státy začaly ratifikovat 16. dodatek Ústavy, který umožnil vybírat federální daň z příjmu.
• Dolarová diplomacie: V zahraniční politice prosazoval tzv. "dolarovou diplomacii", která měla prosazovat americké komerční zájmy v zahraničí prostřednictvím finanční podpory a investic.

Vztah mezi Taftem a Rooseveltem se postupně zhoršoval kvůli rozdílům v politice a stylu. Roosevelt nakonec dospěl k závěru, že Taft zradil progresivní ideály.

---

Prezidentské volby 1912

Rozkol mezi Taftem a Rooseveltem vyvrcholil v prezidentských volbách 1912.

• Rozkol v Republikánské straně: Roosevelt se rozhodl kandidovat proti Taftovi za novou Progresivní stranu (Bull Moose Party), což rozdělilo hlasy republikánů.
• Prohra: Výsledkem bylo vítězství demokratického kandidáta Woodrowa Wilsona. Taft skončil na třetím místě.

Posloupnost Prezidentů Spojených států amerických:

Theodore Roosevelt > William Howard Taft > Woodrow Wilson

---

Post-prezidentský život a předseda Nejvyššího soudu

Po prohře ve volbách se Taft stal profesorem ústavního práva na Yale University a byl také prezidentem Americké advokátní komory.

• Předseda Nejvyššího soudu (1921–1930): Jeho celoživotní ambice se splnily, když ho v roce 1921 prezident Warren G. Harding jmenoval předsedou Nejvyššího soudu Spojených států. Byl jediným člověkem, který zastával obě tyto nejvyšší funkce. Jako předseda soudu se zaměřil na modernizaci procedur a zvýšení efektivity soudu.
• Zdraví: Ke konci života trpěl srdečními problémy a musel odejít do důchodu z Nejvyššího soudu pouhý měsíc před svou smrtí.

William Howard Taft zemřel 8. března 1930 ve Washingtonu, D.C. Byl prvním prezidentem a prvním předsedou Nejvyššího soudu, který byl pohřben na Arlingtonském národním hřbitově.

---

Odkaz

Taftův odkaz je jedinečný kvůli jeho dvojí roli v nejvyšších patrech americké vlády.

• Reformátor: I když byl zastíněn Rooseveltem, byl efektivním reformátorem a pokračovatelem progresivních snah.
• Soudce: Jeho působení u Nejvyššího soudu je považováno za úspěšné a významné pro modernizaci soudnictví.
• Gentleman: Byl známý pro svou dobrotu, integritu a smysl pro humor.

---

Pro laiky

Představte si Williama Howarda Tafta jako "velkého muže s velkým úsměvem", který byl prezidentem a pak se stal ještě důležitějším – šéfem nejvyššího soudu. Je jediným člověkem, který dělal obě tyto věci! Byl 27. prezident USA.

Taft pocházel z právnické rodiny a sám byl právník a soudce. Dělal spoustu důležitých věcí, než se stal prezidentem: byl guvernérem na Filipínách a pak ministrem války pro prezidenta Theodora Roosevelta. Roosevelt ho měl hodně rád a podpořil ho, aby se stal prezidentem po něm.

Prezidentem se stal v roce 1909. Snažil se pokračovat v tom, co začal Roosevelt – tedy v boji proti velkým firmám (monopolům), aby nebyli příliš mocní. Paradoxně rozbil více monopolů než sám Roosevelt! Také se snažil snížit cla (daně na dovážené zboží), ale to se mu úplně nepovedlo.

Jeho prezidentství ale poznamenal spor s Theodorem Rooseveltem. Roosevelt si myslel, že Taft není dost progresivní a že zradil jejich společné ideály. Tento spor nakonec rozdělil Republikánskou stranu a v roce 1912 oba prohráli volby proti Woodrowu Wilsonovi.

Ale to nebyl konec Taftovy kariéry! Po několika letech se mu splnil jeho životní sen. V roce 1921 se stal šéfem Nejvyššího soudu Spojených států. Tam sloužil až do své smrti a pomohl soud modernizovat.

Taft je dodnes připomínán jako poctivý a pracovitý muž, který sloužil své zemi na nejvyšších pozicích v obou složkách moci.

---

Odkazy a zdroje

• William Howard Taft: Miller Center, University of Virginia(anglicky)
• William Howard Taft: The White House(anglicky)
• William Howard Taft: Britannica(anglicky)
• William Howard Taft: History.com(anglicky)
• William Howard Taft – Wikipedie(anglicky)
• Taft Museum of Art (rodný dům)(anglicky)

---