Rosettská deska
Obsah boxu
Šablona:Infobox Artefakt Rosettská deska je fragment kamenné stély z granodioritu, na které je ve třech různých písmech (egyptských hieroglyfech, démotickém písmu a starořečtině) vytesán stejný text. Tento text, známý jako Memphiský dekret, byl vydán v Memfidě v Egyptě roku 196 př. n. l. jménem krále Ptolemaia V. Epifana. Protože starořečtina byla dobře známá, stala se deska klíčem k rozluštění egyptských hieroglyfů, a otevřela tak okno do světa starověké egyptské historie a kultury. Dnes je jedním z nejznámějších exponátů Britského muzea v Londýně.
📜 Historie
🏛️ Vznik desky
Text na desce je dekret vydaný sborem egyptských kněží 27. března 196 př. n. l. Oslavuje prvního výročí korunovace faraona Ptolemaia V. Epifana, který na trůn nastoupil ve věku pěti let. Text popisuje královy zásluhy, jako bylo odpuštění daní, propuštění vězňů, darování peněz chrámům a potlačení povstání. Kněží se na oplátku zavázali, že budou krále uctívat jako boha a v každém chrámu v Egyptě vztyčí jeho sochu. Dekret nařizoval, aby byl text vytesán na stély z tvrdého kamene ve třech písmech – posvátném (hieroglyfy), lidovém (démotické) a řeckém – a aby byly tyto stély umístěny ve všech významných chrámech. Rosettská deska je tedy jednou z mnoha kopií tohoto nařízení.
🔎 Objev
Deska byla objevena náhodou 15. července 1799 během Napoleonova tažení do Egypta. Francouzští vojáci pod velením poručíka Pierra-Françoise Boucharda pracovali na opravě staré pevnosti Fort Julien poblíž přístavního města Rašíd (Evropany nazývaného Rosetta). Bouchard si všiml, že jeden z kamenů použitých ve zdi nese nápisy ve třech různých písmech. Okamžitě pochopil mimořádný význam nálezu a informoval své nadřízené. Generál Jacques-François Menou nařídil desku převézt do Káhiry, kde se stala předmětem zkoumání vědců z nově založeného Institut d'Égypte.
🇬🇧 Cesta do Británie
Po porážce francouzských vojsk v Egyptě v roce 1801 museli Francouzi na základě Alexandrijské kapitulace předat veškeré starožitnosti, které nasbírali, britským silám. Generál Menou se pokusil desku propašovat jako svůj osobní majetek, ale britští diplomaté a vojáci, zejména William Richard Hamilton, na jejím vydání trvali. V roce 1802 byla deska převezena do Anglie a ještě téhož roku byla uložena v Britském muzeu, kde je s krátkými přestávkami (například během první světové války) vystavena dodnes.
📖 Popis desky
🗿 Materiál a rozměry
Rosettská deska je nepravidelný fragment větší stély. Její maximální výška je 112,3 cm, šířka 75,7 cm a tloušťka 28,4 cm. Váží přibližně 760 kg. Materiál byl dlouho mylně označován za čedič nebo žulu, ale moderní analýzy potvrdily, že se jedná o granodiorit, tmavou vyvřelou horninu podobnou žule. Kámen má růžovou žilku v levé horní části. Všechny tři nápisy jsou neúplné, protože deska je na všech stranách poškozená. Nejvíce poškozená je horní část s hieroglyfy.
✍️ Tři písma
Unikátnost desky spočívá v trojjazyčném nápisu, který zaznamenává stejný text:
- Hieroglyfické písmo (nahoře, 14 dochovaných řádků): Jednalo se o posvátné, ceremoniální písmo používané kněžími a pro nápisy na chrámech a hrobkách. V době vzniku desky již jeho znalost upadala a bylo vyhrazeno pro náboženské účely.
- Démotické písmo (uprostřed, 32 dochovaných řádků): Bylo to zjednodušené, kurzivní písmo používané pro administrativní a každodenní záznamy. Vyvinulo se z hieratického písma.
- Starořečtina (dole, 54 dochovaných řádků): Jazyk a písmo vládnoucí ptolemaiovské dynastie a administrativy v Egyptě po dobytí Alexandrem Velikým. Tento nápis byl klíčový, protože starořečtinu tehdejší evropští vědci ovládali.
🔑 Význam pro egyptologii
🧩 Klíč k rozluštění
Před objevem Rosettské desky byly egyptské hieroglyfy naprostou záhadou. Po staletí se vědci domnívali, že se jedná o čistě symbolické nebo ideografické písmo, kde každý znak představuje celý koncept. Existence stejného textu ve známé řečtině poskytla první skutečný nástroj pro dešifrování. Vědci mohli porovnávat řecká slova se znaky v egyptských textech a postupně odhalovat jejich význam a fonetickou hodnotu.
👨🔬 Práce lingvistů
Rozluštění hieroglyfů bylo intelektuálním závodem mezi dvěma hlavními postavami:
- Thomas Young (1773–1829): Britský polyhistor a fyzik, který jako první dosáhl významného pokroku. Správně identifikoval, že oválné rámečky, tzv. kartuše, obsahují jména panovníků. Porovnáním kartuší v hieroglyfickém a démotickém textu s řeckým jménem "Ptolemaios" dokázal přiřadit fonetické hodnoty několika hieroglyfickým znakům. Jeho přístup byl však stále částečně založen na mylné představě, že fonetické jsou pouze cizí jména.
- Jean-François Champollion (1790–1832): Francouzský filolog a lingvista, který je považován za otce egyptologie. Navázal na Youngovu práci, ale šel mnohem dál. Jeho geniální průlom nastal v roce 1822, když si uvědomil, že hieroglyfické písmo je komplexní systém kombinující fonetické znaky (představující zvuky, podobně jako naše abeceda), ideografické znaky (představující celé slovo nebo myšlenku) a determinativy (znaky upřesňující význam slova). Svůj objev potvrdil, když úspěšně přečetl jména dalších faraonů, jako byli Kleopatra a Ramesse II., a následně sestavil první slovník a gramatiku starověké egyptštiny.
📜 Obsah textu
Samotný text dekretu není literárně ani historicky příliš dramatický. Jedná se o administrativní a náboženský dokument, který potvrzuje božský kult mladého krále Ptolemaia V. v den devátého výročí jeho nástupu na trůn.
Text lze rozdělit do tří částí: 1. **Úvod:** Chválí krále Ptolemaia V., vyjmenovává jeho dobré skutky vůči chrámům a lidu Egypta. Zmiňuje jeho štědrost, odpuštění daní a potlačení vzpoury ve městě Lykopolis. 2. **Usnesení:** Kněží jako projev vděčnosti rozhodli, že králi budou vzdávány pocty. Jeho socha má být umístěna v každém chrámu a uctívána. Narozeniny a den korunovace krále se mají stát každoročními svátky. 3. **Závěr:** Nařizuje, aby byl tento dekret vytesán na stély z tvrdého kamene ve třech písmech a rozmístěn po všech chrámech prvního, druhého a třetího řádu po celém Egyptě.
🌍 Současnost a spory
🏛️ Vystavení v Britském muzeu
Rosettská deska je nejnavštěvovanějším exponátem Britského muzea. Od roku 2003 je umístěna ve speciální vitríně v centru Egyptské sochařské galerie. Její význam pro světové dědictví je nesporný, ale její umístění mimo Egypt je předmětem kontroverzí. V Egyptském muzeu v Káhiře je vystavena přesná replika.
🗣️ Debata o repatriaci
Egyptské úřady, zejména prostřednictvím prominentního egyptologa Zahiho Hawasse, opakovaně a formálně žádají o trvalé navrácení Rosettské desky do Egypta. Argumentují tím, že deska je klíčovou součástí egyptské identity a kulturního dědictví a byla získána jako válečná kořist v koloniálním kontextu. Britské muzeum tyto žádosti odmítá s odůvodněním, že deska je součástí světového kulturního dědictví a v Londýně je přístupná mezinárodnímu publiku. Debata o repatriaci Rosettské desky je jedním z nejznámějších případů sporů o kulturní artefakty.
🧑🏫 Pro laiky
- Hieroglyfy: Starodávné "obrázkové písmo" Egypťanů. Nebylo to ale tak jednoduché. Některé znaky znamenaly celé slovo (např. obrázek slunce znamenal "slunce"), jiné jen jednu hlásku (jako písmeno v naší abecedě) a další upřesňovaly význam slova před nimi. Byla to složitá skládačka.
- Démotické písmo: Zjednodušená a rychlejší verze hieroglyfů pro běžné psaní, něco jako naše psací písmo oproti tiskacímu. Používalo se pro smlouvy, dopisy a úřední záznamy.
- Stéla: Velká kamenná deska, která sloužila jako pomník, hraniční kámen nebo "oficiální vývěska" pro důležité zákony a nařízení, jako v případě Rosettské desky.
- Kartuše: Oválný rámeček, do kterého Egypťané psali jména faraonů a královen. Bylo to jako podepsat se a dát si kolem toho ozdobný rámeček. Právě zkoumání jmen v kartuších pomohlo vědcům písmo rozluštit.