Vilém I. Dobyvatel
Obsah boxu
Vilém I. Dobyvatel (anglicky William the Conqueror, francouzsky Guillaume le Conquérant; narozen cca 1028, Falaise – 9. září 1087, Rouen), původně známý jako Vilém Bastard, byl od roku 1035 vévoda normandský a od roku 1066 až do své smrti anglický král. Jeho invaze do Anglie a následné vítězství v bitvě u Hastingsu v roce 1066 představují klíčový zlom v dějinách Britských ostrovů, který zásadně ovlivnil anglický jazyk, kulturu, právo i politickou strukturu.
Jeho vláda v Anglii znamenala konec anglosaské éry a nástup nové, normanské aristokracie. Zavedl kontinentální feudalismus, nechal postavit desítky hradů pro kontrolu země (včetně slavného Toweru) a inicioval vznik unikátního katastru známého jako Domesday Book.
📜 Život před invazí
👶 Narození a mládí
Vilém se narodil jako nemanželský syn normandského vévody Roberta I. a jeho milenky Herlevy z Falaise, dcery místního koželuha. Kvůli svému původu si vysloužil přezdívku "Bastard", která ho provázela po celé mládí. Navzdory svému původu ho Robert I. určil za svého dědice předtím, než se vydal na pouť do Jeruzaléma.
Když Robert I. v roce 1035 během návratu z pouti zemřel, stal se sedmiletý Vilém formálně vévodou. Jeho mládí bylo poznamenáno chaosem a anarchií, kdy se normanští baroni bouřili a bojovali mezi sebou o moc a vliv na mladého vévodu. Několik Vilémových poručníků bylo zavražděno a on sám několikrát jen o vlásek unikl smrti. Tyto drsné zkušenosti ho zformovaly v tvrdého a odhodlaného vládce.
🛡️ Upevnění moci v Normandii
Kolem roku 1047, ve věku přibližně 19 let, začal Vilém aktivně přebírat vládu. S pomocí svého lenního pána, francouzského krále Jindřicha I., drtivě porazil vzbouřené barony v bitvě u Val-ès-Dunes. Toto vítězství bylo klíčové pro upevnění jeho autority v Normandii. V následujících letech systematicky potlačoval další vzpoury a posiloval svou kontrolu nad vévodstvím.
Kolem roku 1053 se oženil s Matyldou Flanderskou, dcerou mocného hraběte Balduina V. Flanderského. Tento sňatek, uzavřený navzdory papežskému zákazu (kvůli příliš blízké příbuznosti), mu zajistil cenného spojence a posílil jeho postavení v severní Francii.
👑 Nárok na anglický trůn
Vilémův nárok na anglický trůn byl založen na příbuzenském vztahu s anglickým králem Eduardem Vyznavačem, který byl jeho prastrýcem z matčiny strany. Eduard byl bezdětný a podle normanských kronikářů údajně slíbil Vilémovi následnictví již v roce 1051 během Vilémovy návštěvy Anglie.
Když Eduard Vyznavač v lednu 1066 zemřel, anglosaská rada starších (Witenagemot) zvolila králem mocného šlechtice Harolda Godwinsona. Vilém tento akt považoval za zradu, neboť tvrdil, že Harold mu dříve přísahal věrnost a podporu jeho nároku. Okamžitě začal připravovat masivní invazi, aby si trůn nárokoval silou.
⚔️ Normanská invaze do Anglie
🌊 Přípravy a přeplutí Lamanšského průlivu
Vilém shromáždil obrovskou armádu složenou nejen z Normanů, ale i z dobrovolníků z Bretaňe, Flander a dalších částí Francie. S příslibem půdy a titulů v dobyté Anglii a s papežským požehnáním vybudoval invazní flotilu čítající stovky lodí.
Jeho plány zkomplikovalo nepříznivé počasí, které ho na několik týdnů zdrželo na francouzském pobřeží. Toto zdržení se však ukázalo jako strategická výhoda. Král Harold Godwinson byl totiž nucen čelit invazi jiného uchazeče o trůn, norského krále Haralda Hardrady, na severu Anglie. Harold anglický dokázal Nory porazit v bitvě u Stamford Bridge 25. září 1066, ale jeho armáda byla vyčerpaná a musela se okamžitě přesunout stovky kilometrů na jih, aby čelila Vilémovi, který se mezitím 28. září vylodil v Pevensey.
🏹 Bitva u Hastingsu
Obě armády se střetly 14. října 1066 poblíž města Hastings. Anglosasové, bojující pěšky, zaujali silnou obrannou pozici na hřebeni kopce a vytvořili slavnou "štítovou hradbu". Normanská armáda, skládající se z pěchoty, lučištníků a těžké jízdy, se celý den marně pokoušela tuto hradbu prorazit.
Bitva byla dlouhá a krvavá. Zvrat nastal až v pozdním odpoledni, kdy Normané několikrát předstírali ústup. Část nezkušených anglosaských milic (fyrd) porušila formaci a začala prchající pronásledovat, načež byla normanskou jízdou na otevřeném prostranství zmasakrována. Klíčovým momentem bitvy byla smrt krále Harolda, který byl podle tradice zasažen šípem do oka. Po jeho smrti se anglosaský odpor zhroutil.
👑 Korunovace a pacifikace země
Po vítězství u Hastingsu Vilém táhl na Londýn. Po krátkém obléhání se město vzdalo a zbývající anglosaská šlechta mu nabídla korunu. Vilém byl korunován anglickým králem na Vánoce, 25. prosince 1066, ve Westminsterském opatství.
Jeho vláda však nebyla zdaleka zajištěna. V následujících letech musel čelit řadě povstání po celé Anglii. Nejbrutálněji potlačil vzpouru na severu v letech 1069–1070, událost známou jako "Harrying of the North" (Plenění severu), kdy jeho vojska systematicky ničila úrodu a osady, což vedlo k masivnímu hladomoru a vylidnění rozsáhlých oblastí.
👑 Vláda v Anglii
🏰 Změny v anglické společnosti
Vilémova vláda přinesla radikální změny:
- Výměna elity: Téměř celá anglosaská vládnoucí třída byla nahrazena normanskou a francouzsky mluvící aristokracií. Půda byla zabavena a přerozdělena mezi Vilémovy věrné stoupence.
- Zavedení feudalismu: Vilém zavedl na Anglii přísný kontinentální model feudalismu, kde veškerá půda patřila králi, který ji propůjčoval svým vazalům (baronům) výměnou za vojenskou službu.
- Stavba hradů: Pro kontrolu nad dobytou zemí nechal Vilém a jeho baroni postavit desítky kamenných hradů typu "motte-and-bailey" po celé zemi. Nejznámějším příkladem je Londýnský Tower.
- Jazyková změna: Úředním jazykem dvora a správy se stala normanština (dialekt staré francouzštiny). To mělo obrovský vliv na vývoj anglického jazyka, který přijal tisíce francouzských slov.
📖 Domesday Book
V roce 1085 nařídil Vilém sepsání podrobného průzkumu veškerého majetku v Anglii. Výsledkem byla tzv. Domesday Book (Kniha posledního soudu), dokončená v roce 1086. Tento unikátní dokument, který neměl v tehdejší Evropě obdoby, zaznamenával pro každé panství jeho majitele, rozlohu, počet obyvatel, hospodářská zvířata a odhadovanou hodnotu. Hlavním účelem bylo zjistit, jaké daně lze od koho vybírat. Dnes je neocenitelným zdrojem pro historiky.
⛪ Vztah s církví
Vilém měl silnou kontrolu i nad církví. S pomocí svého blízkého poradce, Lanfranca, kterého jmenoval arcibiskupem canterburským, provedl reformy anglické církve. Oddělil církevní soudy od světských a dosazoval do vysokých církevních úřadů loajální Normany.
👨👩👧👦 Rodina a potomci
S manželkou Matyldou Flanderskou měl Vilém nejméně devět dětí, včetně čtyř synů:
- Robert Curthose – zdědil Normandské vévodství.
- Richard – zemřel při lovecké nehodě.
- Vilém II. Ryšavý – stal se anglickým králem po otci.
- Jindřich I. Anglický – později se stal anglickým králem po smrti Viléma II.
Vztahy mezi Vilémem a jeho nejstarším synem Robertem byly velmi napjaté a často přerostly v otevřený konflikt.
⚰️ Smrt a odkaz
🤕 Poslední tažení a smrt
V roce 1087 vedl Vilém vojenské tažení proti francouzskému králi Filipovi I.. Během obléhání města Mantes byl jeho kůň vyplašen a Vilém utrpěl vážné vnitřní zranění, když byl hozen na hrušku sedla. Byl převezen do kláštera v Rouen, kde 9. září 1087 zemřel.
Jeho pohřeb byl poznamenán chaosem. Jeho tělo bylo opuštěno služebnictvem a později, během obřadu v Caen, prasklo, když se ho snažili vměstnat do příliš malé kamenné rakve, a naplnilo kostel nesnesitelným zápachem.
🏛️ Dědictví
Vilém Dobyvatel je jednou z nejvýznamnějších postav anglických dějin. Jeho invaze navždy změnila Anglii:
- Propojila Anglii politicky a kulturně s kontinentální Evropou.
- Vytvořila jednu z nejmocnějších a nejcentralizovanějších monarchií v Evropě.
- Zanechala trvalý odkaz v podobě hradů, zákonů a Domesday Book.
- Zásadně ovlivnila vývoj anglického jazyka, který se stal směsicí germánských a románských prvků.
Jeho potomci z Normanské dynastie a později Plantagenetů vládli Anglii po několik staletí.
🤔 Pro laiky
- Kdo byl Vilém Dobyvatel? Byl to vévoda z Normandie (oblast v dnešní Francii), který v roce 1066 napadl Anglii, vyhrál rozhodující bitvu a stal se anglickým králem. Byl to začátek úplně nové éry pro Anglii.
- Proč se mu říkalo "Bastard"? Protože se narodil mimo manželství. Jeho otec byl vévoda, ale jeho matka nebyla jeho manželkou. Později si vysloužil přezdívku "Dobyvatel" díky svému vojenskému úspěchu.
- Co je to Domesday Book? Představte si to jako obrovský soupis majetku z 11. století. Vilémovi lidé obešli celou Anglii a zapsali, kdo co vlastní – kolik polí, kolik krav, kolik lidí kde žije. Dělal to hlavně proto, aby věděl, od koho může vybírat jak vysoké daně.
- Jak změnil Anglii? Úplně ji překopal. Starou anglosaskou šlechtu nahradil svými normanskými kamarády, kteří mluvili francouzsky. Nechal postavit spoustu hradů, aby měl zemi pod kontrolou. Díky němu se do angličtiny dostalo obrovské množství francouzských slov (např. castle, army, judge).