Přeskočit na obsah

RAM

Z Infopedia
Verze z 22. 12. 2025, 11:21, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox komponenta

RAM (zkratka pro Random-Access Memory, česky paměť s přímým přístupem) je typ počítačové paměti, která umožňuje téměř okamžitý přístup k jakékoliv své části (adrese). Slouží jako dočasné úložiště dat, se kterými procesor (CPU) a další komponenty počítače aktivně pracují. Jedná se o volatilní paměť, což znamená, že po přerušení napájení se její obsah ztratí.

V kontextu moderních počítačů se pod pojmem RAM nejčastěji rozumí DRAM (Dynamic Random-Access Memory) ve formě modulů, které se instalují na základní desku. Kapacita, rychlost a typ paměti RAM zásadně ovlivňují celkový výkon a odezvu počítačového systému.

📜 Historie

Koncept paměti s přímým přístupem je starší než samotné polovodičové technologie. První formy RAM byly realizovány pomocí různých technologií, které se postupně vyvíjely.

🏛️ Rané formy

Jednou z prvních široce používaných forem paměti s přímým přístupem byla paměť s feritovým jádrem, vyvinutá v 50. letech 20. století. Skládala se z matice malých feritových kroužků (jader), kterými procházely dráty. Změnou magnetizace jádra bylo možné uložit jeden bit informace. Ačkoliv byla na svou dobu revoluční, byla velká, drahá a energeticky náročná. Na rozdíl od moderní RAM byla nevolatilní (uchovala si data i po vypnutí napájení).

⚙️ Polovodičová éra

S nástupem integrovaných obvodů v 60. letech se otevřela cesta pro polovodičové paměti.

  • SRAM (Static RAM): První komerční SRAM čipy se objevily v polovině 60. let. Využívaly klopné obvody (flip-flopy) a byly velmi rychlé, ale také drahé a měly nízkou hustotu (zabíraly hodně místa na čipu).
  • DRAM (Dynamic RAM): V roce 1966 vynalezl Robert H. Dennard v IBM dynamickou RAM. Ta ukládá každý bit do jednoduché buňky skládající se z jednoho tranzistoru a jednoho kondenzátoru. Toto řešení umožnilo mnohem vyšší hustotu a nižší výrobní náklady, což předurčilo DRAM k masovému rozšíření jako hlavní operační paměti. Nevýhodou je nutnost neustálého obnovování (refresh) náboje v kondenzátorech, odtud název "dynamická".

💻 Synchronní evoluce

V 90. letech došlo k významné změně s příchodem synchronních pamětí (SDRAM), které synchronizovaly svůj provoz s taktem systémové sběrnice, což vedlo k výraznému nárůstu výkonu. Od té doby se objevilo několik generací technologie DDR (Double Data Rate), která přenáší data dvakrát za jeden hodinový cyklus.

  • SDR SDRAM (Single Data Rate SDRAM): Původní standard.
  • DDR SDRAM (konec 90. let): První generace s dvojnásobnou přenosovou rychlostí.
  • DDR2 SDRAM (cca 2003): Vylepšená verze s vyššími frekvencemi a nižším napájecím napětím.
  • DDR3 SDRAM (cca 2007): Další snížení napětí a zdvojnásobení prefetch bufferu, což opět zvýšilo efektivní rychlost.
  • DDR4 SDRAM (cca 2014): Opět nižší napětí (1.2 V), vyšší frekvence a vyšší hustota modulů. Stala se dominantním standardem na mnoho let.
  • DDR5 SDRAM (cca 2020): Zatím poslední hlavní generace, která přináší výrazně vyšší přenosové rychlosti, větší kapacity modulů a vylepšenou architekturu s dvěma nezávislými 32bitovými kanály na modul.

⚙️ Princip fungování

Základním principem RAM je schopnost adresovat a přečíst nebo zapsat data do jakékoliv paměťové buňky v (téměř) konstantním čase, bez ohledu na její fyzické umístění. To je klíčový rozdíl oproti sekvenčním pamětem, jako je magnetická páska, kde je nutné "přetočit" na správné místo.

Každá paměťová buňka má unikátní adresu, podobně jako dům v ulici. Když procesor potřebuje data, pošle řadiči paměti požadavek obsahující adresu buňky. Řadič poté data z dané adresy načte a pošle je procesoru. Zápis probíhá analogicky.

V případě DRAM se buňka skládá z tranzistoru a kondenzátoru. Přítomnost elektrického náboje v kondenzátoru reprezentuje logickou jedničku, absence náboje logickou nulu. Protože se náboj z kondenzátoru postupně vybíjí, musí být obsah paměti periodicky obnovován (refresh cycle) stovkykrát za sekundu, aby nedošlo ke ztrátě dat.

💻 Typy RAM

Existují dva hlavní typy polovodičové RAM, které se liší svou vnitřní strukturou a vlastnostmi.

Statická RAM (SRAM)

SRAM (Static Random-Access Memory) ukládá každý bit pomocí klopného obvodu (typicky sestaveného ze 4 až 6 tranzistorů). Dokud je pod napětím, drží informaci bez potřeby obnovování.

  • Výhody: Extrémně rychlá přístupová doba, nižší spotřeba energie v klidovém stavu.
  • Nevýhody: Mnohem složitější a větší buňka, což vede k nižší hustotě a výrazně vyšší ceně za megabajt.
  • Použití: Díky své rychlosti se používá především pro vyrovnávací paměti (cache) přímo v procesorech (L1, L2, L3 cache).

Dynamická RAM (DRAM)

DRAM (Dynamic Random-Access Memory) je dominantním typem pro hlavní operační paměť v počítačích, chytrých telefonech a dalších zařízeních.

  • Výhody: Velmi jednoduchá buňka (1 tranzistor, 1 kondenzátor), což umožňuje vysokou hustotu a nízkou cenu.
  • Nevýhody: Pomalejší než SRAM, nutnost neustálého obnovování (refresh), což zvyšuje spotřebu energie.
  • Použití: Hlavní systémová paměť v téměř všech moderních výpočetních zařízeních.

Kromě standardních DDR pamětí pro počítače existují i specializované varianty:

  • GDDR (Graphics Double Data Rate): Varianta DRAM optimalizovaná pro vysokou propustnost, používaná jako videopaměť (VRAM) na grafických kartách.
  • LPDDR (Low-Power Double Data Rate): Varianta s nízkou spotřebou určená pro mobilní zařízení jako telefony, tablety a notebooky.

📈 Klíčové parametry

Při výběru a hodnocení RAM se sleduje několik hlavních parametrů:

  • Kapacita: Udává celkové množství dat, které lze do paměti uložit. Měří se v gigabajtech (GB). Pro běžnou kancelářskou práci a prohlížení internetu se k roku 2025 považuje za minimum 8 GB, pro hraní her a náročnější práci je standardem 16 GB nebo 32 GB.
  • Frekvence (Rychlost): Udává, kolik operací je paměť schopna provést za sekundu. Měří se v megahertzích (MHz) nebo přesněji v miliónech přenosů za sekundu (MT/s). Vyšší frekvence obecně znamená vyšší výkon, zejména u systémů s integrovanou grafikou.
  • Časování (Latence): Popisuje zpoždění mezi příkazem a jeho vykonáním. Nejdůležitějším parametrem je CAS Latency (CL). Udává se jako počet hodinových cyklů. Nižší hodnota CL znamená rychlejší odezvu paměti. Celkový výkon je kombinací vysoké frekvence a nízkého časování.
  • Počet kanálů (Channels): Moderní platformy podporují vícekanálové zapojení (dual-channel, quad-channel). Použitím dvou nebo čtyř identických modulů se zdvojnásobí, resp. zčtyřnásobí šířka pásma mezi pamětí a řadičem, což výrazně zvyšuje propustnost.
  • Form Factor: Fyzické provedení modulu. Nejběžnější jsou:
   *   DIMM (Dual In-line Memory Module): Pro stolní počítače.
   *   SO-DIMM (Small Outline DIMM): Menší verze pro notebooky a kompaktní systémy.
  • ECC (Error-Correcting Code): Některé paměťové moduly mají schopnost detekovat a opravovat jednobitové chyby v datech. Tato technologie je klíčová pro servery, pracovní stanice a další systémy, kde je vyžadována maximální stabilita a integrita dat. Běžné spotřebitelské platformy ECC paměti obvykle nepodporují.

🏭 Výrobci

Trh s paměťovými čipy je vysoce koncentrovaný a dominují mu tři hlavní společnosti, často označované jako "velká trojka":

Tyto firmy vyrábějí samotné DRAM čipy. Mnoho dalších společností, jako jsou Kingston, Corsair, G.Skill, ADATA a další, tyto čipy nakupují a osazují je na vlastní plošné spoje (PCB) s vlastním firmwarem, chladiči a marketingem, čímž vytvářejí finální paměťové moduly pro koncové zákazníky.

💡 Pro laiky

Představte si paměť RAM jako pracovní stůl. Všechny nástroje a dokumenty, se kterými právě pracujete, máte rozložené na tomto stole, abyste je měli okamžitě po ruce.

  • Kapacita RAM (velikost stolu): Čím větší stůl máte (více GB RAM), tím více věcí na něm můžete mít rozdělaných najednou, aniž byste museli neustále něco uklízet a znovu vytahovat. S malým stolem musíte často odbíhat ke skříni, což vás zdržuje.
  • Pevný disk nebo SSD (skříň/knihovna): To je místo, kde máte uložené všechny své věci dlouhodobě. Když chcete s něčím pracovat, musíte to nejprve vyndat ze skříně a položit na stůl (načíst program z disku do RAM).
  • Rychlost RAM (vaše rychlost): Rychlejší RAM znamená, že dokážete věci na stole najít a použít rychleji.
  • Volatilita (úklid na konci dne): Když vypnete počítač (odejdete od stolu a zhasnete), všechno z pracovní desky zmizí. Data se ztratí a při příštím zapnutí musíte vše znovu "vytáhnout ze skříně" (načíst z disku).

Stručně řečeno, RAM je super rychlé, ale dočasné pracovní úložiště pro operační systém a spuštěné aplikace.


Šablona:Aktualizováno