Sněmovna lordů
Obsah boxu
Šablona:Infobox Legislativní orgán
Sněmovna lordů (anglicky House of Lords) je horní komora Parlamentu Spojeného království. Společně s Dolní sněmovnou (House of Commons) tvoří základ britského legislativního systému. Na rozdíl od většiny horních komor v demokratických státech není volená a její členství je založeno na jmenování nebo, v omezené míře, na dědictví. Sněmovna lordů zasedá ve Westminsterském paláci v Londýně.
Její hlavní funkcí je revize a pozměňování legislativy navržené Dolní sněmovnou, kontrola činnosti vlády a poskytování odborných znalostí prostřednictvím svých členů, kteří jsou často významnými osobnostmi z různých oborů. Její pravomoci jsou však omezeny a finální slovo ve většině legislativních záležitostí má volená Dolní sněmovna.
📜 Historie
Historie Sněmovny lordů je hluboce zakořeněna v anglických dějinách a sahá až do středověku. Její vývoj odráží postupné přenášení moci od panovníka a aristokracie k voleným zástupcům lidu.
👑 Středověké počátky
Sněmovna lordů se vyvinula z Velké rady (Magnum Concilium), která radila anglickým králům ve středověku. Tato rada se skládala z nejvyšších církevních hodnostářů (arcibiskupů, biskupů a opatů) a nejmocnějších šlechticů (hrabat a baronů). První anglický parlament, svolaný v roce 1295 za vlády Eduarda I., je často považován za model, z něhož se vyvinula moderní parlamentní struktura. V průběhu 14. století se parlament postupně rozdělil na dvě komory: jednu, kde zasedali rytíři a měšťané (předchůdce Dolní sněmovny), a druhou, kde zasedali církevní hodnostáři a šlechta – Sněmovna lordů.
Po staletí byla Sněmovna lordů politicky mocnější než Dolní sněmovna. Její členové disponovali bohatstvím, vlivem a blízkostí k panovníkovi.
⚔️ Omezení moci a vzestup Dolní sněmovny
Moc Sněmovny lordů začala slábnout v období anglické občanské války v 17. století. Po popravě krále Karla I., v období Anglické republiky pod vedením Olivera Cromwella, byla Sněmovna lordů v roce 1649 dočasně zrušena jako "zbytečná a nebezpečná". Po obnovení monarchie v roce 1660 byla obnovena i Sněmovna lordů, ale politická dynamika se již změnila.
V průběhu 18. a 19. století se moc postupně přesouvala k Dolní sněmovně, zejména s rozšiřováním volebního práva a růstem významu předsedy vlády, který musel mít důvěru dolní komory. Klíčovým momentem byla krize kolem rozpočtu navrženého liberální vládou v roce 1909. Sněmovna lordů, ovládaná konzervativci, tento rozpočet odmítla, což vedlo k ústavní krizi.
🏛️ Reformy 20. a 21. století
Výsledkem krize z roku 1909 byl Parliament Act 1911, který zásadně omezil moc Sněmovny lordů. Zákon jí odebral právo vetovat finanční zákony a omezil její schopnost blokovat ostatní legislativu na pouhé zdržení po dobu dvou let. Tento zákon byl později doplněn zákonem Parliament Act 1949, který zkrátil dobu zdržení na jeden rok.
Další významnou změnou byl Life Peerages Act 1958, který umožnil jmenování doživotních členů (life peers), jejichž titul se nedědí. Tento zákon také poprvé umožnil ženám zasedat ve Sněmovně lordů.
Nejradikálnější reformu provedla vláda Tonyho Blaira přijetím zákona House of Lords Act 1999. Tento zákon zrušil automatické právo stovek dědičných peerů zasedat a hlasovat ve sněmovně. Ponechal pouze 92 dědičných peerů, kteří jsou voleni ostatními dědičnými peery.
Constitutional Reform Act 2005 oddělil soudní moc od legislativní tím, že vytvořil Nejvyšší soud Spojeného království, kam byly převedeny soudní funkce, které do té doby vykonávali tzv. Law Lords (soudní lordi) přímo ve Sněmovně lordů.
⚙️ Funkce a pravomoci
I přes omezení svých pravomocí hraje Sněmovna lordů důležitou roli v britském politickém systému.
📝 Legislativní proces
Hlavní funkcí je revize legislativy. Každý návrh zákona (s výjimkou čistě finančních) musí projít oběma komorami. Lordi detailně zkoumají návrhy zákonů, často navrhují stovky pozměňovacích návrhů, které zlepšují jejich kvalitu, srozumitelnost a proveditelnost. Díky přítomnosti expertů z mnoha oborů je tato kontrola často velmi kvalifikovaná. Dolní sněmovna může tyto pozměňovací návrhy přijmout nebo odmítnout. Pokud nedojde ke shodě, Sněmovna lordů může zákon zdržet, ale nemůže ho trvale zablokovat (s výjimkou návrhů na prodloužení funkčního období parlamentu).
🔍 Kontrola vlády
Sněmovna lordů kontroluje činnost vlády prostřednictvím interpelací (Question Time), debat a práce specializovaných výborů. Tyto výbory se často zabývají dlouhodobými tématy, jako jsou Evropská unie, věda a technologie nebo ústavní otázky, a jejich zprávy mají značný vliv.
⚖️ Soudní funkce (historická)
Až do roku 2009 fungovala Sněmovna lordů jako nejvyšší odvolací soud ve Spojeném království. Tuto funkci vykonával výbor složený ze zkušených soudců, známých jako Law Lords. Vytvořením Nejvyššího soudu byla tato pravomoc převedena na nezávislou instituci, čímž se posílilo oddělení moci zákonodárné a soudní.
👥 Složení a členství
Složení Sněmovny lordů je unikátní a skládá se ze dvou hlavních typů členů. K roku 2025 má sněmovna přibližně 780 oprávněných členů.
🕊️ Lordi duchovní (Lords Spiritual)
Tuto skupinu tvoří 26 nejvýše postavených biskupů Anglikánské církve, včetně arcibiskupů z Canterbury a Yorku. Jejich přítomnost je pozůstatkem historické role církve ve státě.
🎩 Lordi světští (Lords Temporal)
Tvoří drtivou většinu členů a dělí se na dvě podskupiny:
- Doživotní peerové (Life Peers): Jsou jmenováni panovníkem na doporučení předsedy vlády nebo nezávislé komise (House of Lords Appointments Commission). Jsou vybíráni za své zásluhy v různých oblastech veřejného života – politice, byznysu, vědě, umění či sportu. Jejich titul je doživotní a nedědí se. Tvoří naprostou většinu současných členů.
- Dědiční peerové (Hereditary Peers): Před reformou v roce 1999 tvořili většinu. Dnes jich ve sněmovně zasedá pouze 92. Když jeden z nich zemře nebo odejde do důchodu, je na jeho místo zvolen náhradník z řad ostatních držitelů dědičných titulů.
📊 Politické rozložení
Členové Sněmovny lordů jsou obvykle spojeni s politickými stranami (Konzervativní, Labouristickou, Liberálně demokratickou), ale žádná strana zde obvykle nemá absolutní většinu. Významnou a respektovanou skupinu tvoří tzv. Crossbenchers (nezávislí), kteří nejsou členy žádné politické strany a hlasují podle svého svědomí a odbornosti.
🏛️ Zasedání a procedury
Sněmovna lordů má své vlastní specifické tradice a postupy.
🗣️ Předsedající úředník: Lord Speaker
Zasedání předsedá Lord Speaker, který je volen členy sněmovny. Jeho role je, na rozdíl od předsedy Dolní sněmovny, méně politická a spíše procedurální. Do roku 2006 tuto funkci zastával Lord kancléř.
🛋️ Zasedací sál
Sněmovna zasedá v bohatě zdobeném sále v červené barvě, na rozdíl od zelené barvy Dolní sněmovny. Uprostřed sálu se nachází Woolsack, velký vlnou naplněný polštář, na kterém sedí Lord Speaker. Symbolizuje historický význam obchodu s vlnou pro anglické hospodářství.
👑 Státní otevření parlamentu
Každý rok se ve Sněmovně lordů koná slavnostní Státní otevření parlamentu (State Opening of Parliament). Během tohoto ceremoniálu přednese panovník z trůnu projev, ve kterém představí legislativní program vlády na nadcházející období. Poslanci Dolní sněmovny jsou na tuto událost povoláni do Sněmovny lordů.
🔄 Debaty o reformě
Sněmovna lordů je předmětem neustálých debat o reformě. Kritici argumentují, že v moderní demokracii je nepřijatelné, aby zákonodárný sbor nebyl volen. Navrhují různé modely:
- **Plně volená komora:** Členové by byli voleni, pravděpodobně na delší období a jiným volebním systémem než Dolní sněmovna.
- **Částečně volená, částečně jmenovaná komora:** Kombinace obou principů, která by zachovala odbornost jmenovaných členů a zároveň posílila demokratickou legitimitu.
- **Plně jmenovaná komora s reformovaným systémem:** Zachování jmenovacího principu, ale s transparentnějšími pravidly, pevným počtem členů a limity na délku mandátu.
Zastánci současného systému naopak zdůrazňují, že jmenovaná komora přináší cenné odborné znalosti, které by ve volené komoře chyběly, a funguje jako efektivní, méně politizovaná kontrola Dolní sněmovny. Jakákoli zásadní reforma je politicky velmi složitá a dosud se žádné vládě nepodařilo dosáhnout konsenzu na konečném řešení.
🤔 Pro laiky
- **Co je to Sněmovna lordů?** Představte si ji jako "radu moudrých" nebo "kontrolní výbor" britského parlamentu. Zatímco Dolní sněmovna (poslanci, které si lidé volí) navrhuje nové zákony, Sněmovna lordů je důkladně kontroluje, hledá v nich chyby a navrhuje vylepšení.
- **Proč nejsou její členové voleni?** Myšlenka je taková, že do sněmovny jsou jmenováni experti – bývalí generálové, špičkoví lékaři, vědci, umělci nebo zkušení politici. Ti by se možná nikdy nechtěli účastnit volební kampaně, ale jejich znalosti jsou pro tvorbu kvalitních zákonů velmi cenné.
- **Může Sněmovna lordů zablokovat zákon?** Ne natrvalo. Může zákon vrátit Dolní sněmovně s připomínkami a zdržet jeho přijetí přibližně o rok. Tím dává čas na další veřejnou debatu a zvážení všech dopadů. Konečné slovo má ale vždy volená Dolní sněmovna.
- **Co je to "peer"?** Je to šlechtický titul, který opravňuje jeho držitele zasedat ve Sněmovně lordů. Dnes je drtivá většina těchto titulů "doživotních", což znamená, že po smrti člena zanikají a nedědí se.