Abrahám

Rozbalit box

Obsah boxu

Abrahám (původním jménem Abram, hebrejsky אַבְרָהָם, arabsky ابراهيم, Ibrāhīm) je klíčová postava Bible a Koránu, považovaný za praotce izraelského národa a ústřední postavu tří největších monoteistických náboženství, která jsou po něm souhrnně nazývána abrahámovská náboženství (judaismus, křesťanství a islám). Jeho životní příběh je popsán především v biblické knize Genesis (kapitoly 11–25).

Podle biblického vyprávění byl Bohem povolán, aby opustil svůj domov v mezopotámském městě Ur a odešel do země Kanaán, kterou mu Bůh zaslíbil. Bůh s ním uzavřel smlouvu, v níž mu slíbil četné potomstvo, které se stane velkým národem, a skrze které budou požehnány všechny národy země. Abrahám je vnímán jako vzor víry, poslušnosti a oddanosti Bohu, zejména pro svou ochotu obětovat vlastního syna Izáka na Boží příkaz.

📜 Biblické a koránské vyprávění

Život Abraháma, jak je popsán v knize Genesis, je sérií putování, zkoušek a božských zjevení, které formovaly osud jeho potomků.

🌍 Původ a povolání

Abrahám, původně Abram, se narodil v Uru Kasdim (Chaldejském) v Mezopotámii. Jeho otcem byl Terach a měl dva bratry, Náchora a Hárana. Hárán byl otcem Lota. Abram se oženil se svou nevlastní sestrou Sáraj (později Sára), která byla neplodná.

Na Boží pokyn opustil Terach se svou rodinou Ur a vydal se do Kanaánu, ale usadili se v Cháranu, kde Terach zemřel. Zde Bůh poprvé promluvil k Abramovi (Genesis 12:1-3):

„Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“

Abram, ve věku 75 let, uposlechl a spolu se Sáraj, Lotem a svým majetkem odešel do země Kanaán.

🤝 Smlouva s Bohem

V Kanaánu Bůh Abramovi několikrát zopakoval a upřesnil svá zaslíbení. Klíčovým momentem bylo uzavření smlouvy (hebrejsky brit). Bůh slavnostně slíbil Abramovi a jeho potomkům celou zemi Kanaán do věčného vlastnictví a potomstvo tak početné jako hvězdy na nebi. Jako znamení této smlouvy Bůh později ustanovil obřízku (hebrejsky brit mila), kterou musel podstoupit každý mužský potomek osmý den po narození.

Součástí smlouvy byla i změna jmen. Z Abrama („vyvýšený otec“) se stal Abrahám („otec množství národů“) a ze Sáraj („má kněžna“) se stala Sára („kněžna“).

👨‍👩‍👧‍👦 Potomci: Izmael a Izák

Protože Sára byla stále neplodná a nemohla Abrahámovi dát dědice, dala mu podle tehdejšího zvyku svou egyptskou otrokyni Hagar, aby s ní zplodil potomka. Hagar porodila syna, kterého pojmenovala Izmael („Bůh slyší“).

O mnoho let později, když bylo Abrahámovi sto let a Sáře devadesát, Bůh jim oznámil, že Sára porodí syna, který bude dědicem smlouvy. Sára se tomu smála, ale o rok později skutečně porodila syna, kterému dali jméno Izák („smích“). Narození Izáka vedlo ke konfliktu mezi Sárou a Hagar. Na Sářino naléhání Abrahám s těžkým srdcem, ale s Božím ujištěním, že i z Izmaele vzejde velký národ, poslal Hagar s Izmaelem pryč do pouště.

⛰️ Zkouška víry: Obětování Izáka

Největší a nejznámější zkouškou Abrahámovy víry byl Boží příkaz, aby svého jediného syna Izáka, dědice zaslíbení, obětoval jako zápalnou oběť na hoře v zemi Moria. Abrahám bez zaváhání uposlechl. Když už se chystal Izáka zabít, zastavil ho Boží anděl a ukázal mu berana zachyceného v křoví, kterého měl obětovat místo syna. Tento příběh, známý jako Akedat Jicchak (Svázání Izáka), je v judaismu symbolem absolutní víry a poslušnosti.

🌳 Závěr života a odkaz

Sára zemřela ve věku 127 let v Hebronu. Abrahám koupil od Chetejců pole s jeskyní Machpela, aby ji mohl pohřbít. Tato jeskyně se stala rodinnou hrobkou patriarchů. Sám Abrahám se po Sářině smrti oženil s Keturou, která mu porodila dalších šest synů. Zemřel ve věku 175 let a jeho synové Izák a Izmael ho pohřbili vedle Sáry v jeskyni Machpela.

✝️ Význam v náboženstvích

Abrahám je uctíván jako zakladatelská postava ve třech hlavních světových náboženstvích.

✡️ V judaismu

V judaismu je Abrahám považován za prvního Žida, který jako první rozpoznal jediného Boha (monoteismus) a odmítl modloslužebnictví své doby. Je biologickým praotcem židovského národa skrze svého syna Izáka a vnuka Jákoba. Smlouva, kterou s ním Bůh uzavřel, je základem vztahu mezi Bohem a židovským lidem, který zahrnuje zaslíbení Země izraelské a roli vyvoleného národa. Je vzorem dokonalé víry, pohostinnosti a spravedlnosti.

⛪ V křesťanství

Křesťanství vidí v Abrahámovi "otce víry" nejen pro Židy, ale pro všechny, kdo věří v Ježíše Krista. Apoštol Pavel ve svých listech (zejména v listu Římanům a Galatským) argumentuje, že skutečnými dětmi Abraháma nejsou ti, kdo jsou jeho potomky tělesně, ale ti, kdo sdílejí jeho víru. Abrahámova ochota obětovat Izáka je v křesťanské teologii často chápána jako předobraz (typos) Boha Otce, který obětoval svého jediného syna, Ježíše, za spásu světa.

☪️ V islámu

V islámu je Abrahám znám jako Ibrahím a je jedním z nejvýznamnějších proroků a poslů Božích (rasúl). Je označován jako Chalíl Alláh („Přítel Boží“). Korán ho popisuje jako vzor dokonalého monoteisty (haníf), který se zcela podřídil Boží vůli (islám). Muslimové věří, že Ibrahím spolu se svým synem Ismaílem (Izmaelem) postavil Ka'bu v Mekce jako první dům pro uctívání jediného Boha. Příběh o obětování je také součástí islámské tradice, ačkoliv Korán nejmenuje, který syn měl být obětován; mnoho islámských učenců se kloní k názoru, že šlo o Ismaíla. Na památku této události slaví muslimové po celém světě Svátek oběti (Íd al-adhá).

🏛️ Historický a kritický pohled

Zatímco Abrahám je pro miliardy lidí zásadní náboženskou postavou, jeho existence jako historické osoby je předmětem vědecké debaty. Neexistují žádné přímé archeologické ani písemné mimobiblické důkazy, které by potvrzovaly jeho život nebo příběhy s ním spojené.

Většina moderních historiků a archeologů se shoduje, že vyprávění o patriarchách v knize Genesis nebyla napsána v době, do které jsou zasazena (střední doba bronzová), ale byla sepsána a zkompilována o mnoho staletí později, pravděpodobně v době železné (během judského království nebo po babylonském exilu). Příběhy tak spíše odrážejí sociální, politické a náboženské poměry pozdějších autorů než historickou realitu 2. tisíciletí př. n. l. Text obsahuje řadu anachronismů, jako je zmínka o domestikovaných velbloudech nebo o Pelištejcích, kteří se v dané oblasti objevili až o staletí později.

Navzdory nedostatku historických důkazů zůstává postava Abraháma a jeho příběh nesmírně vlivným kulturním a duchovním archetypem, který formoval západní i islámskou civilizaci.

📖 Pro laiky

Představte si Abraháma jako úplně první a nejdůležitější postavu pro tři velká náboženství: judaismus, křesťanství a islám.

Hlavní myšlenka: Abrahám byl člověk, kterého si Bůh vybral, aby s ním a jeho rodinou uzavřel zvláštní dohodu. Řekl mu: "Opusť svůj domov a jdi do nové země, kterou ti dám. Udělám z tebe otce obrovského národa a skrze tebe bude celý svět požehnán."
Smlouva (dohoda): Tato dohoda mezi Bohem a Abrahámem je klíčová. Je to jako slavnostní slib. Bůh slíbil zemi a potomky, Abrahám slíbil víru a poslušnost. Znakem této dohody se stala obřízka.
Velká zkouška: Nejslavnější příběh je, když Bůh Abrahámovi přikázal, aby obětoval svého milovaného syna Izáka. Bylo to neuvěřitelně těžké, ale Abrahám byl připraven poslechnout, protože Bohu naprosto důvěřoval. Na poslední chvíli Bůh oběť zastavil. Tento příběh ukazuje sílu jeho víry.
Proč je důležitý dnes?

   *   Pro Židy je to jejich úplně první předek, "otec národa".
   *   Pro křesťany je vzorem víry pro každého, nejen pro Židy. Jeho příběh je vnímán jako předzvěst toho, že Bůh později obětoval svého syna Ježíše.
   *   Pro muslimy (kde se jmenuje Ibrahím) je to jeden z největších proroků, který učil lidi věřit v jediného Boha a postavil svatyni Ka'bu v Mekce.

Jednoduše řečeno, Abrahám je společným duchovním předkem pro více než polovinu lidstva.

Šablona:Aktualizováno