Video Assistant Referee

Video Assistant Referee
Typ	asistenční sportovní technologie

Video Assistant Referee (česky video asistent rozhodčího, běžně zkracováno jako VAR) je technologický systém a oficiální funkce v rámci pravidel asociace fotbalu, jehož účelem je přezkoumávat rozhodnutí hlavního rozhodčího na hřišti pomocí videozáznamů a komunikačního zařízení. Systém byl do Pravidel fotbalu (Laws of the Game) oficiálně začleněn Mezinárodní pravidlovou komisí (IFAB) dne 3. března 2018.

Základní filozofií implementace této technologie je „minimální interference, maximální užitek“. Systém slouží výhradně k nápravě „zjevných a jasných pochybení“ (clear and obvious errors) nebo „závažných přehlédnutých incidentů“ ve čtyřech, respektive pěti přesně definovaných oblastech: uznání gólu, nařízení pokutového kopu, přímé udělení červené karty, chybná identifikace hráče a od sezóny 2026/27 ve vybraných soutěžích také kontrola druhé žluté karty vedoucí k vyloučení.

🗓 Současnost

V srpnu 2026 vydala UEFA a její šéf komise rozhodčích Roberto Rosetti pokyn k úpravě metodiky využívání technologie. Byla spuštěna oficiální platforma s názvem „Clear Line“, obsahující přes 150 analyzovaných videozáznamů, jejímž cílem je sjednotit výklad pravidel. Podle nových směrnic platných pro sezónu 2026/27 musí systém zasahovat výlučně v případě zjevného pochybení a maximální časový limit pro přezkoumání situace by neměl překročit 90 sekund, aby se zabránilo znehodnocení tempa hry. UEFA tímto krokem reagovala na rostoucí počet mikroskopických analýz herních situací, které přesahovaly původní záměr systému.

V Anglii před zahájením sezóny 2026/27 Premier League implementovala nová pravidla stanovená organizací IFAB. Bylo zavedeno pravidlo vysokého prahu pro intervenci (označované jako „Referee's Call“), kdy původní rozhodnutí sudího na ploše zůstává v platnosti, pokud videozáznam neposkytuje absolutně průkazný důkaz o opaku. Anglická liga zároveň rozšířila pravomoci pro přezkum druhé žluté karty vedoucí k červené kartě a zavedla novou verzi poloautomatického ofsajdového systému od společnosti Genius Sports. Ke stejnému kroku přistoupila v roce 2026 také CBF (Confederação Brasileira de Futebol), která systém integrovala do svých nejvyšších soutěží Campeonato Brasileiro Série A a Copa do Brasil.

⏳ Historie a vývoj

Historie video asistence ve fotbale začala jako reakce na sérii kontroverzních výroků rozhodčích na velkých mezinárodních turnajích v první a druhé dekádě 21. století. Koncepce byla původně vyvíjena v Nizozemsku na počátku roku 2010 v rámci projektu „Refereeing 2.0“.

Organizace IFAB schválila první praktické zkoušky v roce 2016. První ostrý test systému s možností reálně změnit verdikt rozhodčího se odehrál v srpnu 2016 během zápasu rezervních týmů v americké MLS. Následovaly experimenty na Mistrovství světa klubů v prosinci 2016, kde technologie poprvé zasáhla do formálního mezinárodního utkání pod hlavičkou FIFA.

V roce 2017 byla technologie testována během Konfederačního poháru FIFA v Rusku a postupně zaváděna do národních lig (např. italská Serie A, německá Bundesliga nebo severoamerická MLS od poloviny sezóny 2017). Zlomovým datem byl 3. březen 2018, kdy organizace IFAB na svém 132. výročním zasedání v Londýně oficiálně a trvale zapsala Video Assistant Referee do Pravidel hry. Následně FIFA schválila jeho použití na Mistrovství světa ve fotbale 2018 v Rusku, což představovalo první nasazení na nejprestižnějším reprezentačním turnaji planety.

🔬 Princip fungování a infrastruktura

Celý ekosystém je založen na propojení kamerové sítě stadionu se specializovanou místností nazývanou Video operační místnost (Video Operation Room, zkráceně VOR). VOR se může nacházet přímo na stadionu (v přenosovém voze či vyhrazené místnosti) nebo ve specializovaném centrálním vysílacím středisku, do kterého jsou stahována data z více stadionů přes optická vlákna (tzv. centralizovaný model).

Komunikace mezi hlavním rozhodčím na hrací ploše a týmem VOR probíhá prostřednictvím kódovaného rádiového signálu a náhlavní soupravy. Hlavní rozhodčí může požádat o přezkoumání, nebo je z VOR upozorněn na možnou zjevnou chybu. Jakmile je zahájen oficiální přezkum, rozhodčí na ploše musí signalizovat zpoždění hry dotykem sluchátka a následně nakreslit prsty do vzduchu obrys obdélníku (symbolizující televizní obrazovku).

Finální rozhodnutí spočívá výhradně na hlavním rozhodčím, který má k dispozici obrazovku u postranní čáry (On-Field Review, zkráceně OFR), kde si může incident osobně prohlédnout na základě doporučených záběrů poskytnutých z VOR.

Personální obsazení VOR

Pro nejvyšší mezinárodní soutěže, jako je mistrovství světa, definuje FIFA striktní strukturu týmu VOR.

Pozice	Zkratka	Hlavní odpovědnosti a úkoly
Video asistent rozhodčího	VAR	Vedoucí pracovník VOR. Komunikuje s hlavním rozhodčím na hřišti. Rozhoduje o tom, zda byla spáchána zjevná chyba, a doporučuje přezkum. Sleduje hlavní obrazovku s vysílaným přenosem.
Asistent VAR 1	AVAR1	Zaměřuje se nepřetržitě na hlavní přenos z utkání v době, kdy VAR provádí analýzu záznamu nebo komunikuje, čímž zajišťuje, že zápas nezůstane bez dozoru.
Asistent VAR 2	AVAR2	Operátor vyhrazený výlučně pro ofsajdové situace. Sleduje vyhrazené taktické kamery a spravuje systém kalibrovaných ofsajdových čar či data ze SAOT.
Asistent VAR 3	AVAR3	Zajišťuje plynulou komunikaci mezi VAR a AVAR2. Monitoruje televizní výstup, aby věděl, co přesně vidí diváci a komentátoři.
Operátor opakovaných záběrů 1	RO1	Technický operátor vyhledávající nejlepší dostupné úhly kamer.
Operátor opakovaných záběrů 2	RO2	Podpůrný technický operátor zaměřený specificky na přípravu detailních výřezů a zpomalených záběrů pro ofsajdovou stanici.

⚽ Pravidla a přezkoumávané situace

Organizace IFAB striktně omezila okruh situací, do kterých může tým z VOR zasáhnout. Cílem není dosáhnout 100% přesnosti u každého rozhodnutí (například u vhazování autů, rohových kopů či běžných faulů), ale eliminovat chyby měnící průběh zápasu. Situace jsou rozděleny do pěti základních kategorií:

Góly a přestupky v útočné fázi: Prověřuje se veškerá ofenzivní fáze držení míče (Attacking Possession Phase - APP) předcházející vstřelení branky. Sem spadá posouzení útočných faulů, hry rukou, ofsajdů a kontroly toho, zda míč před ziskem gólu neopustil hrací plochu.
Pokutové kopy (penalty): Revize chybně nařízených nebo naopak nenařízených penalt. Součástí kontroly je lokalizace faulu (zda byl spáchán uvnitř či vně pokutového území) a kontrola předcházející útočné fáze.
Přímé červené karty: Posuzování závažných faulů (surová hra, hrubé nesportovní chování, kousnutí, plivnutí) nebo zmaření zjevné brankové příležitosti (DOGSO). U běžných žlutých karet se systém (až na výjimky zavedené v roce 2026) nespouští.
Chybná identifikace: Pokud hlavní rozhodčí udělí žlutou nebo červenou kartu nesprávnému hráči v rámci potrestaného týmu.
Druhá žlutá karta (pravidlo od 2026): Modifikace pravidel umožňující soutěžím uplatnit video analýzu na situace, kdy udělení druhé žluté karty vede k vyloučení hráče.

IFAB dále zakazuje hráčům i funkcionářům vstupovat do prostoru OFR obrazovky. Za požadování nasazení technologie pomocí imaginárního televizního rámečku náleží hráči žlutá karta.

🤖 Poloautomatický ofsajdový systém (SAOT)

Z důvodu časté kritiky na zdlouhavé manuální kalibrování ofsajdových čar vyvinula FIFA a různé technologické firmy (jako Hawk-Eye Innovations nebo Genius Sports) poloautomatický ofsajdový systém (Semi-automated offside technology, SAOT). Tento systém byl poprvé plošně využit na Mistrovství světa v Kataru 2022.

Systém SAOT je založen na komplexní fúzi dat. Fyzická infrastruktura stadionu je vybavena 12 až 16 specializovanými optickými trasovacími kamerami namontovanými pod střechou tribuny, které nesledují samotný televizní přenos, ale provádějí triangulaci a strojové učení. Kamery extrahují 29 datových bodů na těle každého z 22 hráčů na hřišti (včetně končetin a kloubů, které definují ofsajdové postavení) při frekvenci 50 snímků za sekundu (50 Hz).

Do středu oficiálního míče pro tyto soutěže je navíc implementován inerciální měřící senzor (Inertial Measurement Unit - IMU). Senzor měří akceleraci a pohyb míče v prostoru a odesílá data frekvencí 500 Hz (500x za sekundu). Tím je s mikrosekundovou přesností identifikován přesný okamžik „bodu odkopu“ (kick-point).

Získaná data algoritmy v reálném čase sloučí a vytvoří varování pro operátory ve VOR. Současně se generuje 3D animace, která slouží jako jasný důkazní materiál pro televizní diváky a diváky na obrazovkách stadionů.

📊 Typy certifikovaných systémů

V rámci programu FIFA Quality Programme pro tyto technologie existují rozdílné standardy, aby se systém mohl rozšířit i do soutěží s omezeným rozpočtem.

Typ systému	Počet kamer	Charakteristika a požadavky na personál
Full VAR	4 až neomezeně	Plnohodnotný systém vyžadující vyhrazené operátory opakovaných záběrů (RO). Podporuje SAOT a komplexní datovou fúzi.
VAR Light	4 až 8 kamer	Zjednodušený systém schválený FIFA. Nevyžaduje dedikované operátory (RO), systém ovládá přímo videorozhodčí. Určeno pro soutěže s nižším rozpočtem.

Data o typech systémů schválených pro specifické asijské či africké regionální soutěže s méně než 4 kamerami nejsou oficiálně vedena jako certifikovaná, a tedy nejsou součástí výše uvedené tabulky.

🇨🇿 Implementace v České republice

V rámci České republiky byl systém prvně představen na přelomu let 2017 a 2018 v rámci offline i online testů v české nejvyšší fotbalové soutěži (dnes Chance Liga). Ostrý debut absolvoval v průběhu jarní části sezóny 2017/2018.

Původní infrastruktura byla zajištěna decentralizovaným modelem. U vybraných zápasů parkoval u stadionu přenosový vůz, ve kterém seděl videorozhodčí společně s operátorem. Před sezónou 2024/25 přistoupila FAČR a LFA k zásadní modernizaci infrastruktury. Český fotbal přešel na centralizovaný model, čímž vzniklo specializované centrum VOR v centrálním sídle v Praze. Od tohoto okamžiku se videorozhodčí fyzicky nenacházejí na stadionech, ale v jediné budově, kam směřují všechny kamerové signály z hracích ploch pomocí optických kabelů. Zavedena byla i standardizovaná kalibrovaná čára pro posuzování ofsajdů.

⏱ Chronologie implementace na vybraných turnajích

Systém byl postupně integrován do největších světových turnajů reprezentačních výběrů (mužské kategorie). Následující tabulka obsahuje kompletní seznam zavedení na klíčových turnajích od vzniku technologie do roku 2026 bez výjimky.

Turnaj (rok konání)	Nasazení systému (Ano/Ne)	Přítomnost SAOT (Ano/Ne)
Konfederační pohár FIFA 2017	Ano (testovací fáze)	Ne
Mistrovství světa ve fotbale 2018	Ano	Ne
Mistrovství Asie ve fotbale 2019	Ano (od čtvrtfinále)	Ne
Copa América 2019	Ano	Ne
Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 (hráno 2021)	Ano	Ne
Africký pohár národů 2021 (hráno 2022)	Ano	Ne
Mistrovství světa ve fotbale 2022	Ano	Ano (první nasazení)
Mistrovství Asie ve fotbale 2023 (hráno 2024)	Ano	Ano
Africký pohár národů 2023 (hráno 2024)	Ano	Ne
Mistrovství Evropy ve fotbale 2024	Ano	Ano (pomocí Connected Ball a AI)
Copa América 2024	Ano	Ne (manuální ofsajdové čáry)
Mistrovství světa ve fotbale 2026	Ano	Ano

Data pro turnaje ženských kategorií, mládežnických turnajů či nižších kontinentálních mistrovství (např. Oceánie) nejsou v kontextu mužského profesionálního zavádění uvedena.

⚔️ Kritika a aplikační problémy

Od okamžiku zavedení se systém potýká s trvalou kritikou zaměřenou na několik analytických a provozních problémů:

Subjektivita konceptu „Zjevná chyba“: Ústřední směrnice definuje zásah při „clear and obvious error“. Tato definice je však ze své podstaty subjektivní. Situace vyhodnocená jedním videorozhodčím jako zjevná, může být jiným vyhodnocena jako hraniční, což vede k nekonzistentnosti v soutěžích.
Ztráta autority rozhodčího: Kritici (např. bývalý český arbitr Jan Jílek) upozorňují, že hlavní rozhodčí mnohdy alibisticky nepískají zjevné přestupky s vědomím, že systém chybu následně napraví. Tím se snižuje jejich reálná autorita na hrací ploše.
Narušení tempa zápasu: Dlouhé přezkoumávací procesy, trvající mnohdy tři až čtyři minuty, snižují plynulost fotbalu. Přestože je stanoveno, že přesnost má přednost před rychlostí, komerční tlaky od televizních vysílatelů a diváků na stadionu požadují okamžitá rozhodnutí.
Informační asymetrie na stadionu: Zatímco televizní divák dostává vizuální obsah i s nakreslenými čarami a audiem komentátorů, divák sedící fyzicky na stadionu často nedisponuje žádnými informacemi ohledně probíhajícího zkoumání kromě textu „Probíhá VAR kontrola“ na obrazovce.

Přesná data o celkovém historickém počtu přezkoumání či průměrném čase na přezkum ve všech světových fotbalových soutěžích nejsou globálně centralizována a shromažďována jedním orgánem.

💡 Pro laiky

Technologii lze přirovnat ke kontrolnímu systému v bankovnictví nebo na letišti. Když procházíte letištním rámem, hlídač vás vizuálně zkontroluje. Pokud se mu něco nezdá, nechá vás projít dalším skenerem, aby potvrdil své podezření.

Hlavní rozhodčí je oním hlídačem na zemi. Občas má zakrytý výhled nebo nestíhá sledovat rychlý pohyb. O patro výš v budově proto sedí druhý hlídač (videorozhodčí), který má před sebou obrazovky z desítek bezpečnostních kamer. Druhý hlídač se ozve pouze tehdy, pokud na kameře vidí něco, co první hlídač jednoznačně přehlédl (např. jasný faul, ruku). Pokud si videorozhodčí není jistý, do vysílačky mlčí a platí to, co viděl rozhodčí na ploše. Cílem totiž není hledat lupu a řešit každý detail, ale zastavit ty chyby, které by neprávem změnily výsledek celého zápasu.

Zdroje