Kněžmost

Kněžmost
Mapa	ano
Země
Kraj	Středočeský kraj
Okres	Mladá Boleslav
Rozloha	40,45
Nadmořská výška	242
Počet obyvatel	2 195
Starosta	Miloslav Kobrle
PSČ	294 02

Kněžmost (v historických německých pramenech označován jako Fürstenbruck) je obec ve Středočeském kraji v okrese Mladá Boleslav. Leží přibližně dvanáct kilometrů severovýchodně od okresního města Mladá Boleslav a funguje jako přirozené spádové centrum pro okolní sídla. Celková rozloha katastrálního území činí 40,45 kilometrů čtverečních. K 1. lednu 2026 zde podle demografických statistik žilo 2 195 obyvatel. Severní část správního území obce zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Český ráj.

Obec z administrativního hlediska spadá pod obec s rozšířenou působností Mnichovo Hradiště. Skládá se celkem z 15 místních částí a zahrnuje 9 katastrálních území. Zástavba je urbanisticky orientována kolem ústředního prostranství Náměstí Na Rynku, přičemž vodní osu celé oblasti tvoří potok Kněžmostka a na něj navázaná přilehlá kaskáda rybníků.

⏳ Historie a vývoj

Počátky osídlení oblasti dnešního Kněžmostu jsou přímo spojeny s existencí staré zemské obchodní stezky vedoucí z Pšovska do Charvát (směr od Mělníka k Jičínu). Terén v oblasti Koprnické pánve byl silně bažinatý a vyžadoval výstavbu stabilního přemostění pro obchodní transporty. První historicky doložená písemná zmínka o existenci celnice u tohoto mostu se datuje do roku 1316. Samotná osada jako taková je poprvé písemně zaznamenána v roce 1380, kdy jednu z jejích částí zakoupil šlechtic Ctibor Valečovský z Valečova.

Název sídla prošel dlouhým lingvistickým vývojem. Původní český tvar "Kněžnin Most" přímo odkazoval na most vlastněný a spravovaný kněžnou či knížetem. V historických latinských a dobových českých pramenech se objevují transformované formy "Knyeziemost" a "Knyezomost". V německy psaných textech nesla obec nejčastěji označení "Fürstenbruck" či "Fürstinbruck".

V roce 1408 je Kněžmost v archivech poprvé uváděn jako městečko. K plnému povýšení na město došlo ve druhé polovině 15. století zásluhou Vaňka Valečovského z Valečova, jenž zastával vysoký úřad nejvyššího podkomořího Českého království a byl politickým stoupencem krále Jiřího z Poděbrad. S tímto obdobím je spojen i vznik městského znaku, ačkoliv oficiální zakládací privilegium se v archivech nedochovalo. Štít tohoto znaku je svisle rozpolcený na modrou (pravou) a stříbrnou (levou) polovinu. V jeho geometrickém středu se nachází zlaté slunce převzaté z rodového erbu pánů z Valečova, jehož devět střídavě přímých a vlnitých paprsků dosahuje pouze k okrajům pravé poloviny štítu.

V roce 1468 město utrpělo fatální strukturální a demografické škody při vpádu křižáckých vojsk, během kterého bylo kompletně vypáleno. Následná fáze obnovy trvala desítky let. Během 19. a 20. století se obec rozvíjela průmyslově, zemědělsky a řemeslně. Statistický soupis publikovaný v roce 1932 evidoval v samotném městysi Kněžmost 1 126 obyvatel a formální přítomnost poštovního a telegrafního úřadu, četnické stanice, cihelny, továrny na kůže, výroby průmyslovových čerpadel, osmi hostinců, konsumu Svépomoc a biografu Sokol.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Území obce Kněžmost se nachází v geomorfologickém celku Jičínská pahorkatina. Nadmořská výška zastavěného centra na Náměstí Na Rynku činí 242 metrů. Nejvyšším bodem katastrálního území je vrch Ťuránek s nadmořskou výškou 333 metrů, zatímco nejnižším bodem je hráz Nového rybníka ležící ve výšce 235 metrů nad mořem.

Hydrologicky spadá celá oblast do povodí řeky Jizera. Hlavním vodním tokem protékajícím obcí je potok Kněžmostka, pramenící v Žehrovských lesích. Krajina v severní a východní části katastru je charakteristická pískovcovými skalními útvary a borovými lesy, které tvoří hraniční linii s CHKO Český ráj. Významným krajinným a ekologickým prvkem je soustava povrchových vodních ploch. Mezi plošně největší patří Komárovský rybník, dalšími rybníky zapsanými v katastru jsou Drhlenský, Patřín, Nový, Brodek, obnovený Suhrovický rybník a Šíďák. V samotném urbanistickém centru obce leží vodní plocha vedená v evidenci vodních toků jako tůň na Kněžmostce. Zemědělská půda a orná půda pokrývá převážně jižní a západní sektory katastru, jež jsou vhodné pro agrikulturní hospodaření.

🏛️ Pamětihodnosti a historické stavby

Zástavba obce i přilehlých částí obsahuje několik objektů zapsaných a chráněných jako kulturní památky České republiky.

Kostel svatého Františka z Assisi

Hlavní dominantou Kněžmostu je farní kostel svatého Františka z Assisi (v některé literatuře označovaný též jako kostel svatého Františka Serafinského). Jde o empírovou blokovou stavbu postavenou v letech 1838 až 1841 na ulici Sobotecká. Stavba se z hlediska historické architektury vyznačuje přísnou slohovou čistotou bez pozdějších rušivých stavebních přístaveb. Půdorys tvoří obdélný sál o exaktní délce 30 metrů a šířce 13 metrů, přičemž objekt nemá architektonicky vyznačený presbytář. Vstupní průčelí nese dva páry pilastrů zakončených hranolovým štítem, nad nímž se tyčí hranolovitá věž. Stavba věže byla dokončena 19. května 1841. Oltář kostela je orientován na východ. Objekt je postaven ze smíšeného stavebního materiálu (kámen a cihly). Farnost administrativně spadá pod turnovský vikariát a litoměřickou diecézi.

Další památky v katastru a okolí

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Solec): Gotická sakrální stavba ze 14. století. Kostel si zachoval svou původní podobu bez výraznějších pozdějších barokních či renesančních stavebních zásahů.
Zřícenina hradu Valečov: Rozsáhlé pozůstatky skalního hradu založeného původním rodem Valečovských z Valečova. Do pískovcového skalního masivu jsou vytesány obytné světničky a hospodářské prostory.
V širším okolí se nachází pozůstatky skalního hrádku Hynšta a přírodní lokalita Drábské světničky v Příhrazských skalách, které slouží jako frekventované turistické destinace.

🏘️ Administrativní členění obce

Správní území Kněžmostu o celkové rozloze 40,45 kilometrů čtverečních se skládá z 15 místních částí. Tento počet je výsledkem dlouhého administrativního vývoje v průběhu 20. století, během kterého docházelo k systematické integraci a následné separaci okolních sídel. V 70. letech 20. století ke Kněžmostu patřily obce Branžež, Nová Ves a Zakopaná. V roce 1988 byly rozhodnutím státní správy připojeny sídla Boseň, Mužský, Zápudov a Zásadka. K plošné dezintegraci střediskové obce došlo po roce 1989; v roce 1990 se osamostatnila Boseň a její přidružené části, v roce 1993 se referendem oddělila Branžež.

Současný seznam 15 místních částí spravovaných obecním úřadem:

Kněžmost (hlavní správní centrum)
Býčina
Čížovka (lokalita známá turistickou rozhlednou)
Drhleny (první písemná zmínka pochází z roku 1572, tvoří rekreační zónu s Drhlenským rybníkem, nadmořská výška 246 m n. m.)
Chlumín
Koprník
Lítkovice
Malobratřice
Násedlnice
Solec
Soleček
Srbsko
Suhrovice (první písemná zmínka z roku 1551 zmiňující Jana Lišku ze Suhrovic, původně součást statku Soleček, rozloha 1,8 km²)
Úhelnice
Žantov

🏢 Správa obce a volby

Nejvyšším orgánem samosprávy je Zastupitelstvo obce Kněžmost, které se skládá z 15 volených členů. Schází se na zasedáních 4krát až 6krát ročně. Administrativu a chod obce zajišťuje Obecní úřad sídlící v budově na adrese Na Rynku 51, v jehož čele stojí uvolněný starosta.

Volební období let 2018–2022 vedl z pozice starosty Ing. Karel Hlávka, který kandidoval za nezávislé sdružení HRÁDEK. V řádných komunálních volbách konaných na podzim roku 2022 dosáhla volební účast oprávněných voličů 49,39 %. Vítězem voleb se stalo opět sdružení HRÁDEK se ziskem 6 mandátů. Na druhém místě skončila koalice Občanská demokratická strana a nezávislí (5 mandátů), třetí pozici obsadilo Sdružení pro region (2 mandáty) a čtvrté Sdružení nezávislých kandidátů (2 mandáty). Po ustanovující schůzi zastupitelstva došlo k výměně ve vedení radnice. Post starosty obsadil Miloslav Kobrle ze sdružení HRÁDEK. Na pozici místostarostů byli zvoleni Mgr. Bc. Ladislav Kilián (Sdružení pro region) a Ing. Adam Pospíšil (ODS a nezávislí).

Výsledky komunálních voleb do Zastupitelstva obce Kněžmost (srovnání 2018 a 2022)
Politický subjekt (Strana / Koalice)	Zisk hlasů 2018	Mandáty 2018	Zisk hlasů 2022	Mandáty 2022
SNK HRÁDEK	38,66 %	6	35,21 %	6
ODS / ODS a nezávislí	26,25 %	4	30,12 %	5
Sdružení nezávislých kandidátů	17,79 %	3	17,21 %	2
Sdružení pro region	17,28 %	2	17,44 %	2

💰 Ekonomika a rozpočet obce

Z profesního i hospodářského pohledu plní Kněžmost roli lokálního centra služeb, drobného průmyslu a zaměstnanosti. Podle evidence z registru ekonomických subjektů (ČSÚ) sídlí v obci přibližně 458 registrovaných podniků a figuruje zde více než 378 aktivních živností. Průmyslová a zemědělská výroba tvoří hlavní páteř celkové zaměstnanosti.

Významným místním zaměstnavatelem v agrikulturním sektoru je společnost Agropodnik Kněžmost a.s., formálně založená v říjnu roku 1992. Firma zaměstnává průměrně 35 stálých pracovníků a dosahuje ročního finančního obratu kolem 170 milionů Kč. Zajišťuje aplikaci ochranných postřiků na 35 000 hektarech zemědělské půdy, prodej průmyslových hnojiv, pesticidů, technických plynů a patří k autorizovaným prodejcům hnědého uhlí pro lokální spotřebitele. Logistické zázemí obce využívají také nadnárodní dodavatelé automobilového průmyslu (např. Kautex Textron Bohemia spol. s r.o. provozující sklady pro oblast Mladé Boleslavi), kteří nabízejí pracovní pozice v logistice a kompletaci dílů. Mezi další registrované firmy generující zisk a zaměstnanost patří People Facility s.r.o. a zpracovatel kovů Zdeňka Hofmannová (Hofmann ELKO). Občanskou vybavenost doplňuje příspěvková organizace Základní škola a mateřská škola Kněžmost, jež je plně navázaná na financování z obecního rozpočtu.

Obecní rozpočet vykazuje dlouhodobou stabilitu s přebytkovými nebo vyrovnanými fiskálními saldy, což obci umožňuje splácet dlouhodobé úvěry a udržovat investiční činnost.

Střednědobý výhled rozpočtu obce Kněžmost (schválená data v tisících Kč)
Fiskální rok	Rozpočtové příjmy	Rozpočtové výdaje	Saldo příjmů a výdajů	Splátky úvěrů	Dlouhodobé závazky (úvěry na konci roku)
2023	59 150	56 050	3 100	-3 100	30 103
2024	65 000	66 500	-1 500	-3 000	27 000
2025	71 700	70 000	1 700	-3 000	24 000
2026	72 500	71 000	1 500	-3 000	21 000
2027	73 000	71 500	1 500	-3 000	18 000

(Poznámka ke statistice: Hodnoty pro roky 2025 až 2027 vycházejí z fixního střednědobého výhledu rozpočtu sestaveného M. Kobrlem a schváleného zastupitelstvem podle zákona č. 250/2000 Sb. a zveřejněného na elektronické úřední desce obce.)

📈 Demografie a statistiky obyvatelstva

Populační křivka obce Kněžmost (ve statistickém součtu zahrnující všechny její přidružené místní části) vykazuje dlouhodobě mírně rostoucí trend, stabilizovaný novou bytovou výstavbou, doplněný drobnými meziročními oscilacemi. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 1. lednu 2026 dosáhl hodnoty 2 195. Z tohoto celkového počtu tvořilo populaci 1 094 mužů (přičemž 197 jedinců bylo ve věku do 15 let a 897 ve věku nad 15 let) a 1 101 žen (z nichž 175 bylo ve věku do 15 let a 926 ve věku nad 15 let). Podle databáze Českého statistického úřadu shromážděné při sčítání lidu se v obci nachází 766 objektů určených k bydlení (domů).

Následující tabulka uvádí exaktní a kompletní statistickou řadu demografického vývoje zpracovanou k 1. lednu daného roku za souvislé období od roku 2013 do roku 2026. Byla použita veškerá dostupná data bez jakéhokoliv vynechání.

Detailní vývoj počtu obyvatel v obci Kněžmost (2013–2026)
Datum měření	Muži (do 15 let)	Muži (nad 15 let)	Ženy (do 15 let)	Ženy (nad 15 let)	Celkový počet obyvatel	Zaznamenaná meziroční změna
1.1.2013	164	755	153	813	1 885	data nejsou dostupná
1.1.2014	177	758	159	824	1 918	33
1.1.2015	180	769	176	836	1 961	43
1.1.2016	188	779	180	840	1 987	26
1.1.2017	196	803	196	862	2 057	70
1.1.2018	195	808	199	874	2 076	19
1.1.2019	194	809	196	870	2 069	-7
1.1.2020	198	816	197	878	2 089	20
1.1.2021	200	830	196	875	2 101	12
1.1.2022	205	845	195	882	2 127	26
1.1.2023	217	869	205	889	2 180	53
1.1.2024	207	879	195	897	2 178	-2
1.1.2025	206	886	189	907	2 188	10
1.1.2026	197	897	175	926	2 195	7

💡 Pro laiky

Když středověcí obchodníci převáželi formanskými vozy zboží z Mělníka směrem k Jičínu, narazili v oblasti dnešního Kněžmostu na těžce prostupný terén plný hlubokých močálů a bažin (zvaný Koprnická pánev). Aby vozy nezapadly do bláta a mohly pokračovat v cestě, musel být přes toto rizikové území postaven pevný dřevěný most. Historické doklady ukazují, že tento most patřil dobové šlechtě, konkrétně knížeti či kněžně. Díky tomu začali lidé toto místo nazývat „Kněžnin Most“, z čehož se v průběhu staletí postupným zkracováním stalo slovo Kněžmost. Údržba takového mostu něco stála, a proto zde byla postavena celnice, u které se vybíralo mýtné. Kolem celnice si postupně postavili domy řemeslníci a hostinští, čímž vznikla samotná vesnice.

Z hlediska současné státní správy funguje Kněžmost jako centrála. Nejedná se pouze o jednu kompaktní obec, nýbrž o správní území, pod které spadá dalších čtrnáct menších přilehlých vesnic a osad. Některé z těchto osad leží přímo na hranici pískovcových skal a slouží jako vstupní body pro turisty mířící do chráněné krajinné oblasti Český ráj. Starosta a zastupitelé v Kněžmostě tak mají na starosti distribuci peněz z rozpočtu, zimní údržbu silnic a rozvoj inženýrských sítí pro oblast o rozloze větší než 40 kilometrů čtverečních.

Zdroje