Letní olympijské hry 2004

Letní olympijské hry 2004
Datum	13. srpna – 29. srpna 2004
Místo	Athény, Řecko
Typ	letní olympijské hry

Letní olympijské hry 2004, oficiálně a formálně označované jako Hry XXVIII. olympiády, představovaly mezinárodní multi-sportovní událost. Konaly se v termínu od 13. srpna do 29. srpna 2004 v řeckém hlavním městě Athénách. Z historického hlediska představoval tento ročník návrat olympijských her do země jejich antického i novodobého původu, a to vůbec poprvé od prvních moderních Letních olympijských her v roce 1896.

Soutěžního programu se zúčastnilo celkem 10 625 sportovců, kteří reprezentovali 201 národních olympijských výborů (NOCs). Sportovní kalendář zahrnoval 301 medailových disciplín rozdělených do 28 základních sportovních odvětví. Oficiálním mottem her se stal anglický slogan „Welcome Home“ (v českém překladu „Vítejte doma“). Hry doprovázela bezprecedentní bezpečnostní opatření, neboť se jednalo o první letní olympijské hry pořádané po teroristických útocích na Spojené státy americké z 11. září 2001.

🏛 Volba pořadatelského města

Proces výběru hostitelského města pro Hry XXVIII. olympiády probíhal v průběhu roku 1997. Athény se o pořadatelství ucházely po neúspěšné kandidatuře na jubilejní hry v roce 1996, které Mezinárodní olympijský výbor tehdy přidělil americké Atlantě. Do oficiálního finálového hlasovacího řízení se kvalifikovalo pět měst: řecké Athény, italský Řím, jihoafrické Kapské Město, švédský Stockholm a argentinské Buenos Aires.

Konečné hlasování delegátů proběhlo dne 5. září 1997 v rámci 106. zasedání Mezinárodního olympijského výboru (MOV) ve švýcarském městě Lausanne. V prvním kole došlo k bodové shodě na posledním místě, což si vyžádalo dodatečný rozstřel. Následná tři kola hlasování potvrdila stabilní vedení řecké metropole. Ve čtvrtém a závěrečném kole porazily Athény město Řím v poměru 66 ku 41 hlasům.

Následující tabulka dokumentuje exaktní počty odevzdaných hlasů ve všech fázích volby:

Město	1. kolo	Rozstřel	2. kolo	3. kolo	4. kolo
Athény	32	—	38	52	66
Řím	23	—	28	35	41
Kapské Město	16	62	22	20	—
Stockholm	20	—	19	—	—
Buenos Aires	16	44	—	—	—

🏟 Sportoviště a infrastruktura

Přípravy na olympijské hry se vyznačovaly výrazným časovým skluzem. Během roku 2000 musel tehdejší předseda MOV Jacques Rogge vydat řecké vládě ultimátum s varováním, že pokud nedojde k okamžitému zrychlení stavebních prací, může být pořadatelství zrušeno. Výstavba nakonec probíhala ve zrychleném režimu s využitím třísměnných provozů.

Středobodem olympijského dění se stal Olympijský sportovní komplex v Athénách (OAKA), situovaný na severním předměstí Marousi. Zde se nacházel centrální Olympijský stadion Spyrose Luise s diváckou kapacitou 71 000 míst. Stadion prošel radikální architektonickou přestavbou pod vedením španělského architekta Santiaga Calatravy, který navrhl a realizoval masivní prosklenou ocelovou střechu. V komplexu OAKA se rovněž nacházelo Olympijské plavecké centrum, Olympijská krytá hala (basketbal, gymnastika) a Olympijské tenisové centrum.

Dalšími významnými lokacemi byly:

Olympijský komplex Hellinikon: Vystavěn na území bývalého mezinárodního letiště. Zahrnoval areály pro kanoistiku na divoké vodě, baseball, softbal, pozemní hokej, šerm a krytou halu pro basketbal.
Olympijský komplex Faliro: Pobřežní zóna obsahující haly pro házenou, taekwondo, judo a hřiště pro plážový volejbal.
Goudi Olympic Complex: Dějiště soutěží v moderním pětiboji a jezdectví.
Mimo Athény: Závody ve veslování a rychlostní kanoistice se odehrály ve středisku Schinias, fotbalové zápasy hostily stadiony ve městech Soluň (Thessaloniki), Patras, Volos a Iraklio (Heraklion).

Pro zefektivnění transportu prošly Athény strukturální modernizací. Došlo k vybudování nového mezinárodního letiště Eleftherios Venizelos, rozšíření athénského metra, výstavbě nové tramvajové sítě a otevření dálničního obchvatu Attiki Odos.

🎇 Ceremoniály

Zahajovací ceremoniál proběhl 13. srpna 2004 pod režisérským vedením řeckého choreografa Dimitrise Papaioannoua. Ústředním motivem vizuální expozice bylo defilé mapující kompletní historii řecké kultury od mínojské civilizace přes antiku až po moderní dobu. Na ploše stadionu bylo vytvořeno umělé jezero o objemu více než 2 milionů litrů vody, v němž byly zapáleny hořící olympijské kruhy.

Oficiální zahajovací formuli pronesl prezident Řecké republiky Konstantinos Stefanopulos. Olympijský oheň k číši přinesl a zapálil řecký reprezentant v jachtingu Nikolaos Kaklamanakis. Hudební doprovod během nástupu výprav zajistil nizozemský DJ Tiësto, čímž se stal historicky prvním diskžokejem vystupujícím živě při ceremoniálu olympijských her. Během ceremoniálu vystoupila také islandská zpěvačka Björk.

📝 Přehled olympijských sportů

Medailový program Letních olympijských her 2004 obsahoval 28 základních sportovních odvětví. Poprvé byl do programu zařazen ženský zápas ve volném stylu a disciplína šavle žen v soutěži družstev. Úplný výčet sportů zahrnuje:

Atletika
Badminton
Baseball
Basketbal
Box
Cyklistika (dráhová, silniční a horská kola)
Fotbal
Gymnastika (sportovní gymnastika, moderní gymnastika a skoky na trampolíně)
Házená
Jachting
Jezdectví
Judo
Kanoistika (rychlostní a vodní slalom)
Lukostřelba
Moderní pětiboj
Plavecké sporty (plavání, skoky do vody, synchronizované plavání, vodní pólo)
Pozemní hokej
Softbal
Sportovní střelba
Stolní tenis
Šerm
Taekwondo
Tenis
Triatlon
Veslování
Volejbal (halový a plážový)
Vzpírání
Zápas (volný styl a řecko-římský)

⚔️ Klíčové sportovní momenty

V plaveckém bazénu absolutně dominoval devatenáctiletý americký plavec Michael Phelps. Během her vybojoval exaktně šest zlatých a dvě bronzové medaile, čímž vyrovnal historický rekord ruského gymnasty Alexandra Diťatina (který jako jediný před ním získal 8 medailí na jedněch hrách v roce 1980). Pozornost poutal zejména finálový závod mužů na 200 metrů volný způsob, jenž média označila za „Závod století“. Na startu se sešli tři úřadující světoví rekordmani. Zlatou medaili zde získal Australan Ian Thorpe, stříbro vybojoval Nizozemec Pieter van den Hoogenband a Michael Phelps dohmátl na třetí, bronzové pozici.

Na atletickém stadionu předvedl historický výkon marocký běžec Hicham El Guerrouj, který ovládl tratě na 1500 metrů i 5000 metrů. Tento zlatý double zprostředkoval poprvé od dob Fina Paava Nurmiho z roku 1924. V ženské kategorii zopakovala identický double na tratích 800 metrů a 1500 metrů britská běžkyně Kelly Holmesová. Čínský atlet Liu Xiang vyhrál závod na 110 metrů překážek v čase 12,91 sekundy, čímž vyrovnal platný světový rekord a stal se prvním čínským mužem s olympijským zlatem v atletice. Svůj debut pod olympijskými kruhy zde v běhu na 200 metrů zaznamenal tehdy osmnáctiletý jamajský sprinter Usain Bolt, avšak po zranění vypadl již v úvodních rozjížďkách.

Při závodě v mužském maratonu došlo k bezpečnostnímu incidentu. Vedoucí závodník, Brazilec Vanderlei Cordeiro de Lima, byl přibližně na 35. kilometru trati fyzicky napaden vyšinutým irským knězem Neilem Horanem. Divák běžce srazil mezi diváky na okraj silnice. De Lima ztratil rytmus i část svého náskoku a cílem proběhl na třetí pozici za Italem Stefanem Baldinim a Američanem Mebem Keflezighim. Mezinárodní olympijský výbor Brazilci za jeho projevené sportovní chování udělil Medaili Pierra de Coubertina.

V mužském basketbalovém turnaji došlo k výsledkovému šoku, když favorizovaný výběr Spojených států amerických (v sestavě figurující hráči z NBA jako Tim Duncan, Allen Iverson či mladý LeBron James) utrpěl na turnaji celkem tři porážky. V semifinále podlehl výběru státu Argentina v poměru 81:89 a získal pouze bronz. Zlatou medaili brala argentinská reprezentace v čele s Manuelem Ginobilim a Carlosem Delfinem. Argentina rovněž vybojovala zlato v mužském fotbalovém turnaji (s nejlepším střelcem turnaje Carlosem Tevezem).

🚫 Dopingové skandály a zpřísněné kontroly

Letní olympijské hry v roce 2004 byly charakteristické radikálním zpřísněním antidopingových testů pod dozorem Světové antidopingové agentury (WADA). Výsledkem bylo nejvyšší množství odebraných a vrácených medailí v dosavadní historii her.

Největší skandál zasáhl samotnou pořádající zemi. Dvě hlavní hvězdy řecké atletiky, sprinter Kostas Kenteris (vítěz na 200 m ze Sydney) a sprinterka Katerina Thanouová (stříbrná na 100 m ze Sydney), se nedostavily k nařízené mimosoutěžní antidopingové kontrole v olympijské vesnici. Následně oba atleti předstírali havárii na motocyklu a fingovali hospitalizaci v nemocnici. Po odhalení podvodu byli oba řečtí reprezentanti okamžitě z her vyloučeni.

Maďarští atleti Robert Fazekas (vítěz v hodu diskem) a Adrian Annus (vítěz v hodu kladivem) přišli o své zlaté medaile poté, co se pokusili o manipulaci s odevzdanými vzorky moči, případně odmítli poskytnout vzorek k opakované kontrole. Zlatou medaili z vrhu koulí žen musela odevzdat ruská atletka Irina Koržaněnková po pozitivním testu na anabolický steroid stanozolol. Řecký vzpěrač Leonidas Sampanis byl zbaven bronzové medaile kvůli nadměrné hladině testosteronu.

🇨🇿 Česká účast a medailové úspěchy

Výpravu České republiky reprezentovalo v Aténách celkem 142 sportovců (80 mužů a 62 žen), kteří startovali ve 20 různých sportech. Funkci vlajkonoše během zahajovacího ceremoniálu plnil plavec Květoslav Svoboda. Česká republika obsadila se ziskem 9 medailí (1 zlatá, 3 stříbrné, 5 bronzových) celkové 42. místo v hodnocení národů.

Jedinou českou zlatou medaili vybojoval vícebojař Roman Šebrle v desetiboji. V dvoudenní soutěži nasbíral celkem 8 893 bodů, čímž ustanovil nový olympijský rekord. První českou medaili na hrách (a zároveň úplně první medaili celých her) získala sportovní střelkyně Kateřina Kůrková v disciplíně vzduchová puška na 10 metrů.

Následující tabulka dokumentuje kompletní a nezkrácený seznam všech medailistů České republiky v roce 2004. Atletka Věra Cechlová obsadila v závodě diskařek původně čtvrté místo. O bronzovou medaili se posunula až administrativně v roce 2012, kdy byla z důvodu dopingu (látka methandienon) po reanalýze vzorků diskvalifikována běloruská reprezentantka Iryna Jatčanková. Cechlová obdržela bronzový kov fyzicky až v roce 2013, avšak v historických tabulkách her 2004 je oficiálně klasifikována na třetím místě.

Medaile	Jméno sportovce / posádky	Sport	Disciplína
Zlato	Roman Šebrle	Atletika	Muži – desetiboj
Stříbro	David Kopřiva, Jakub Hanák, Tomáš Karas, David Jirka	Veslování	Muži – párová čtyřka
Stříbro	Lenka Šmídová	Jachting	Ženy – třída Evropa
Stříbro	Lenka Hyková	Sportovní střelba	Ženy – sportovní pistole na 25 m
Bronz	Jaroslav Bába	Atletika	Muži – skok do výšky
Bronz	Věra Cechlová-Pospíšilová	Atletika	Ženy – hod diskem
Bronz	Jaroslav Volf, Ondřej Štěpánek	Kanoistika	Muži – vodní slalom C2
Bronz	Libor Capalini	Moderní pětiboj	Závod mužů
Bronz	Kateřina Kůrková	Sportovní střelba	Ženy – vzduchová puška na 10 m

📊 Konečné medailové pořadí států (Top 15 a Česká republika)

Na Letních olympijských hrách 2004 vybojovali cenné kovy reprezentanti ze 74 různých národních olympijských výborů. Dominanci ve sportovním světě potvrdila výprava Spojených států amerických, která jako jediná dokázala překonat hranici jednoho sta získaných medailí. Na druhou pozici se prosadila výprava státu Čína, jež tento úspěch vnímala jako demonstraci síly před domácími hrami konanými o čtyři roky později.

Tabulka dokumentuje exaktní pořadí a počet medailí patnácti nejúspěšnějších zemí a České republiky. Řazení podléhá standardní metodice MOV, kdy primárním kritériem je počet zlatých medailí, sekundárním počet stříbrných a terciárním počet bronzových medailí.

Pořadí	Země (Olympijský kód)	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
1.	Spojené státy americké (USA)	36	39	26	101
2.	Čína (CHN)	32	17	14	63
3.	Rusko (RUS)	28	26	36	90
4.	Austrálie (AUS)	17	16	17	50
5.	Japonsko (JPN)	16	9	12	37
6.	Německo (GER)	13	16	20	49
7.	Francie (FRA)	11	9	13	33
8.	Itálie (ITA)	10	11	11	32
9.	Jižní Korea (KOR)	9	12	9	30
10.	Velká Británie (GBR)	9	9	12	30
11.	Kuba (CUB)	9	7	11	27
12.	Maďarsko (HUN)	8	6	3	17
13.	Ukrajina (UKR)	8	5	9	22
14.	Rumunsko (ROU)	8	5	6	19
15.	Řecko (GRE)	6	6	4	16
...	...	...	...	...	...
42.	Česko (CZE)	1	3	5	9

💡 Pro laiky: Bílý slon a ekonomické dopady

Když politické a sportovní delegace usilují o přidělení olympijských her, vždy obhajují obrovské výdaje takzvaným odkazem her (v angličtině „legacy plan“). Slibují občanům, že postaví nová letiště, moderní cesty, čističky odpadních vod a stadiony, které budou následně sloužit desítky let široké veřejnosti. Případ Athén v roce 2004 se ovšem stal v ekonomické historii prototypem pro ukázkové selhání tohoto modelu. Vznikl zde fenomén takzvaných "bílých slonů".

Termín „bílý slon“ (White Elephant) se v ekonomii a architektuře používá pro popis majetku či stavby, jehož pořizovací náklady a následné výdaje na údržbu jsou naprosto disproporční vůči jeho reálnému využití. Řekové před hrami nedisponovali plánem, co učiní s obrovskými areály pro tak marginální sporty, jako je v Řecku softbal, baseball, stolní tenis nebo kanoistika na divoké vodě. Tyto komplexy (především v oblasti Hellinikonu) vyžadovaly obří rozlohu, speciální stavební technologie a stály miliardy eur. Po skončení šestnáctidenních závodů a zhasnutí ohně organizátoři brány těchto areálů zamkli.

Stadionům chyběl komerční nájemce, sportovní kluby je nevyužívaly. Roční udržovací náklady prázdných staveb běžely do desítek milionů eur, a jelikož je stát přestal dotovat, chátrající areály zarostly křovím a staly se terčem vandalů. Celkové výdaje na uspořádání athénských her se podle auditů vyšplhaly z původně odhadovaných a schválených 4,5 miliard eur na astronomických 15 miliard eur. Tyto finance řecká vláda nedržela ve státní kase, ale primárně si je zapůjčila prostřednictvím státních dluhopisů na mezinárodních trzích. Řada předních světových ekonomů následně publikovala data dokazující, že masivní zadlužení řecké vlády za účelem čtrnáctidenního pořádání her vytvořilo zcela zásadní podhoubí pro kolaps řecké ekonomiky a dluhovou krizi, jež zemi a celou eurozónu tvrdě zasáhla v letech 2009 a 2010.

Zdroje