Klimatická konference OSN 2026

Klimatická konference OSN 2026
Datum	9. listopadu – 20. listopadu 2026
Místo	Antalya EXPO Center, Soğucaksu
Předchozí	Klimatická konference OSN 2025 (Belém, Brazílie)
Následující	Klimatická konference OSN 2027 (Addis Abeba, Etiopie - navrženo)

Klimatická konference OSN 2026, oficiálně označovaná jako 31. zasedání Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (anglicky 31st Conference of the Parties, zkráceně COP31), je plánovaný mezinárodní diplomatický summit věnovaný globální politice v oblasti klimatických změn. Konference se uskuteční v termínu od 9. do 20. listopadu 2026 v tureckém městě Antalya v prostorách tamního veletržního komplexu Antalya EXPO Center.

Akce představuje v historii klimatických summitů OSN strukturální precedens. V důsledku dlouhodobého diplomatického patu při volbě hostitelské země došlo k formálnímu rozdělení kompetencí mezi dva nezávislé státy. Turecko zastává roli oficiální hostitelské země zodpovědné za veškerou logistiku a agendu občanské společnosti, zatímco stát Austrálie převzal exkluzivní roli takzvaného předsednictví vyjednávání (President of Negotiations). Tento mandát zaručuje australské delegaci výhradní kontrolu nad formováním diplomatických textů a řízením politických debat, přičemž regionální zájmy tichomořských ostrovních států budou artikulovány na speciálním předsummitu (pre-COP) v oblasti Tichého oceánu.

V rámci summitu se souběžně uskuteční také 21. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (CMP 21) a 8. zasedání smluvních stran Pařížské dohody (CMA 8). Očekává se účast více než 80 000 delegátů, včetně hlav států, ministrů životního prostředí, zástupců soukromého sektoru, akademiků a představitelů nevládních organizací z celkem 196 zemí.

🗓 Současnost a přípravná fáze (2026)

V srpnu 2026 se přípravy na summit nacházejí ve fázi finální koordinace mezi tureckou infrastrukturou a australským vyjednávacím týmem. Na sérii přípravných setkání (tzv. The Road to Antalya), která organizuje nastupující předsednictví COP31 ve spolupráci s předchozím brazilským předsednictvím COP30, byly definovány hlavní procesní kroky. Zástupci obou zemí na jarním ministerském setkání v dánském městě Kodaň oficiálně odhalili ústřední téma listopadové konference, kterým se stala globální elektrifikace a urychlení tranzice k obnovitelným zdrojům energie.

Australská delegace vedená ministrem pro změnu klimatu a energetiku Chrisem Bowenem vede od počátku roku 2026 takzvané neformální konzultace s vedoucími jednotlivých vyjednávacích skupin a s předsedy pomocných orgánů UNFCCC (orgány SBSTA a SBI). Diskutuje se především implementace závazků přijatých na COP30 ve státě Brazílie a alokace mezinárodních financí pro adaptaci zranitelných regionů.

V samotné hostitelské Antalyi souběžně probíhají masivní logistické přípravy veletržního areálu. Turecko prezentuje summit pod lokálním heslem budování mostů, čímž odkazuje na svou geografickou polohu mezi Evropou a Asií, respektive mezi globálním Severem a globálním Jihem.

⏳ Historie a volba pořadatele

Proces výběru hostitelské země pro COP31 se stal předmětem komplexního diplomatického sporu. Podle rotačního systému OSN připadalo pro rok 2026 pořadatelství na regionální skupinu Západní Evropa a další státy (Western European and Others Group, zkráceně WEOG). O kandidaturu z této skupiny projevily zájem dva členské státy: Austrálie a Turecko.

Australská vláda, reprezentovaná premiérem Anthonym Albanesem, zahájila v roce 2022 kampaň za uspořádání summitu v jihoaustralském městě Adelaide. Primárním cílem australské kandidatury bylo přesunutí celosvětové pozornosti k existenčním problémům tichomořských ostrovních států, které jsou bezprostředně ohroženy stoupající hladinou oceánů v důsledku globálního oteplování.

Turecká administrativa však odmítla svou paralelní nabídku stáhnout. Vzhledem k tomu, že pravidla UNFCCC vyžadují při výběru hostitele absolutní konsenzus v rámci dané regionální skupiny, vznikla diplomatická patová situace. Pokud by žádný ze států neustoupil, právo hostit konferenci by podle stanov úmluvy automaticky připadlo sídlu sekretariátu UNFCCC, tedy německému městu Bonn. Vláda státu Německo však pořádání finančně i logisticky enormně náročné akce za situace, kdy o ni nestála, odmítala a vyvíjela na oba kandidáty zákulisní tlak k dosažení kompromisu.

Zlom nastal v listopadu 2025 během konference COP30 v brazilském městě Belém. Zde byla po intenzivních jednáních ratifikována takzvaná Dohoda o partnerství mezi Tureckem a Austrálií (Türkiye-Australia Partnership Modalities). Ačkoliv australský premiér původně striktně odmítal model sdíleného předsednictví, výsledný kompromis umožnil oběma státům deklarovat úspěch. Turecko získalo prestižní status fyzického hostitele akce, zatímco Austrálie obdržela výhradní politický mandát pro řízení vyjednávacího procesu.

📝 Organizační struktura a sdílené vedení

Rozdělení pravomocí mezi dva státy představuje v historii klimatických summitů strukturální novinku, která musela být přesně kodifikována. Konference tradičně zahrnuje fyzickou i politickou složku, jež jsou obvykle řízeny jedním předsednictvím.

Role Turecka

Jakožto oficiální hostitelský stát je Turecko plně zodpovědné za bezpečnost, logistiku, akreditace, infrastrukturu a financování samotného místa konání v Antalyi. Z politického hlediska získalo Turecko právo jmenovat formálního prezidenta COP31 a jmenovat zástupce OSN na vysoké úrovni pro opatření v oblasti klimatu (UN High-Level Climate Champion). Turecký prezident konference má na starosti takzvanou Akční agendu (Action Agenda), komunikaci s občanskou společností, nevládními organizacemi a soukromým sektorem.

Role Austrálie

Australská strana drží titul Předsednictví vyjednávání (President of Negotiations). Australský ministr formálně pověřený touto rolí (v době dohody to byl Chris Bowen) má exkluzivní autoritu nad obsahem vyjednávaných smluv. Určuje harmonogram politických debat, navrhuje znění finálních deklarací, vybírá ministerské spolufacilitátory (co-facilitators) pro jednotlivá pracovní témata a vede dialog se zástupci 196 signatářských zemí. Austrálie tak kontroluje samotný výsledek klimatických cílů, aniž by nesla logistickou zátěž hostitelského města. Do struktury byla pevně zakomponována i tichomořská agenda – před zahájením hlavního summitu se koná takzvaný pre-COP za účasti lídrů oceánských států.

🎯 Ústřední témata a agenda

Díky duálnímu modelu řízení konference obsahuje agenda priority obou organizátorských států. Turecká strana akcentuje specifickou klimatickou zranitelnost oblasti Středozemního moře (ubývání srážek, extrémní vlny veder a vysychání zemědělské půdy). Významným tureckým tématem je také podpora cirkulární ekonomiky a iniciativa takzvaného nulového odpadu (Zero Waste). V dlouhodobé strategii summit prezentuje snahu státu Turecko o dosažení čistých nulových emisí do roku 2053.

Australský vyjednávací tým prosadil jako zastřešující prvek mezinárodních diplomatických smluv téma globální elektrifikace. Cílem je masivní urychlení dekarbonizace celosvětového energetického mixu s důrazem na investice do rozvodných sítí, bateriových úložišť a transferu zelených technologií z rozvinutých států do států rozvojových.

Konference má dále mandát k revizi aktualizovaných vnitrostátně stanovených příspěvků (NDC - Nationally Determined Contributions), které musely jednotlivé státy povinně odevzdat do konce roku 2025. Hodnotí se tak skutečné plnění cílů, jež byly poprvé definovány na summitu v zemi Francie v roce 2015. Pozornost je rovněž upřena na plné zprovoznění fondu pro ztráty a škody (Loss and Damage Fund), který má finančně kompenzovat chudší země zasažené nezvratnými dopady změn klimatu.

🏢 Místo konání a infrastruktura

Summit fyzicky probíhá na území města Antalya v oblasti turecké riviéry. Hlavním dějištěm je moderní komplex Antalya EXPO Center nacházející se ve čtvrti Soğucaksu, který byl původně vybudován pro mezinárodní botanickou výstavu v roce 2016. Komplex disponuje rozsáhlými krytými halami i venkovními plochami a prošel masivní modernizací, aby splňoval přísné technické a bezpečnostní standardy organizace OSN.

Prostor konference je tradičně striktně rozdělen na dvě základní zóny:

Modrá zóna (Blue Zone): Teritorium pod přímou jurisdikcí mezinárodního práva a správy UNFCCC. Přístup je umožněn výhradně akreditovaným zástupcům vlád, mezinárodním organizacím, vybraným novinářům a oficiálním zástupcům pozorovatelských institucí. Zde se odehrávají závazná politická vyjednávání a plenární zasedání.
Zelená zóna (Green Zone): Oblast spravovaná hostitelským státem (Tureckem). Slouží občanské společnosti, byznysu, aktivistům, akademické sféře a široké veřejnosti. Slouží k pořádání panelových diskuzí, prezentaci technologických inovací a výstavám.

S ohledem na očekávaný příjezd více než 80 000 delegátů se vláda hostitelského státu spoléhá na bohatou turistickou infrastrukturu přímořského letoviska. Oficiálním partnerem konference pro zajištění ubytovacích kapacit a destinačních služeb byla vybrána mezinárodní cestovní korporace Coral Travel Group, konkrétně její pobočka Odeon Tours. Tato společnost s 34letou tradicí dostala za úkol koordinovat obsazenost stovek místních hotelů, zajistit bezemisní transfery delegátů mezi ubytovacími zařízeními a výstavištěm a pokrýt veškerý logistický servis v regionu.

🌍 Mezinárodní kontext a reakce

Rozhodnutí o sdíleném pořádání vyvolalo ve světovém společenství smíšené reakce. Státy globálního Severu zastoupené v bloku Evropská unie kompromis převážně kvitovaly, neboť odvrátil organizační krizi a zajistil přípravy summitu v dostatečném předstihu. Zástupci evropské diplomacie ocenili, že přítomnost zástupců Austrálie v roli hlavních vyjednavačů udrží na agendě tlak na postupné vyřazování fosilních paliv.

Opačné reakce zazněly od zástupců některých ostrovních států. Státy jako Vanuatu či Tuvalu od počátku vyjadřovaly skepsi k australské kandidatuře s poukazem na fakt, že Austrálie sama patří k celosvětově největším vývozcům fosilních komodit (zejména uhlí a zkapalněného zemního plynu). Představitelé těchto národů otevřeně deklarovali obavy, že rozmělnění australských pravomocí ve prospěch Turecka a ztráta možnosti uspořádat hlavní summit na vlastním území způsobí, že jejich existenciální problémy spojené s nárůstem hladiny oceánů budou opět marginalizovány. Ústupkem těmto státům bylo zřízení zmíněného specializovaného předsummitu přímo v tichomořském regionu.

📊 Přehled konferencí OSN o změně klimatu (2015–2027)

Následující tabulka poskytuje kompletní a nepřefiltrovaný přehled moderních klimatických summitů od přijetí klíčové mezinárodní dohody v roce 2015 až po plánované summity v budoucnosti. Žádný rok v uvedeném období nevykazuje absenci dat.

Rok	Zasedání	Hostitelské město	Hostitelský stát	Klíčové poznámky a dohody
2015	COP21	Paříž	Francie	Přijata historická Pařížská dohoda, cíl udržet oteplení pod 1,5 °C.
2016	COP22	Marrákéš	Maroko	Zaměření na akční plán pro implementaci pařížských závazků.
2017	COP23	Bonn	Německo	Summit technicky hostilo Německo, ale politické předsednictví držel stát Fidži.
2018	COP24	Katovice	Polsko	Přijata pravidla pro provádění Pařížské dohody (Rulebook).
2019	COP25	Madrid	Španělsko	Předsednictví držel stát Chile, přesunuto kvůli protestům.
2021	COP26	Glasgow	Spojené království	Přijat Klimatický pakt, konference odložena o rok z důvodu pandemie.
2022	COP27	Šarm aš-Šajch	Egypt	Schváleno vytvoření finančního fondu pro ztráty a škody.
2023	COP28	Dubaj	Spojené arabské emiráty	Závazek k postupnému odklonu od fosilních paliv.
2024	COP29	Baku	Ázerbájdžán	Diskuze o navýšení nového kolektivního kvantifikovaného cíle financování.
2025	COP30	Belém	Brazílie	Poslední rok pro předložení nových vnitrostátně stanovených příspěvků (NDC).
2026	COP31	Antalya	Turecko	Poprvé formálně rozděleny hostitelské (Turecko) a vyjednávací (Austrálie) pravomoci.
2027	COP32	Addis Abeba	Etiopie	Navržená lokace na africkém kontinentu, předsednictví bude upřesněno.

💡 Pro laiky

Ve zprávách se pravidelně objevuje zkratka "COP" následovaná číslem (například COP31). Tento název pochází z anglického termínu "Conference of the Parties", což lze přeložit jako Konference smluvních stran. Těmito stranami jsou státy, které v roce 1992 podepsaly mezinárodní úmluvu o snaze zabránit nebezpečným změnám světového klimatu. Číslo na konci prostě označuje, po kolikáté se tyto státy scházejí. Summit v roce 2026 je v pořadí třicátý první, proto nese označení COP31.

Výběr země, která tuto dvoutýdenní akci plnou politiků, byznysmenů a vědců z celého světa hostí, podléhá jasným pravidlům. Svět je v rámci OSN rozdělen do pěti velkých geografických regionů (např. Afrika, Asie, Latinská Amerika atd.). Tyto regiony se v pořádání konference pravidelně střídají, aby se břemeno i prestiž spravedlivě rozložily. V roce 2026 padla řada na skupinu, do které patří západní Evropa a další státy (mezi něž OSN počítá mimo jiné Turecko a Austrálii).

Běžně se státy uvnitř skupiny domluví a určí jednoho zástupce. Pro rok 2026 ale došlo k neobvyklé situaci. Austrálie i Turecko trvaly na tom, že chtějí obří konferenci pořádat právě ony. Pravidla OSN říkají, že v takovém případě musí souhlasit úplně všichni, jinak spor zablokuje výběr a akce se musí konat v Německu, kde sídlí hlavní úřad pro klima. Aby mezinárodní ostudě předešly, našly obě země světově unikátní kompromis. Zemi fyzicky navštíví 80 000 lidí, budou spát v tureckých hotelech a setkávat se na tureckém výstavišti (to si bere na starost Turecko). O čem se bude diskutovat a jaká slova se napíšou do finálních dokumentů o snižování emisí, ale bude po celou dobu přísně řídit a organizovat australský ministr (to si bere na starost Austrálie).

Zdroje