Zálezlice

Zálezlice
Země
Okres	Mělník
Kraj	Středočeský kraj
Pověřená obec	Neratovice
Starosta	Jiří Čížek
Rozloha	760 ha (7,6 km²)
Nadmořská výška	163
Počet obyvatel	454 (dle dat z roku 2023/2025)
Hustota zalidnění	58,55
Web	Oficiální stránky obce
	ano

Zálezlice (historicky německy označované jako Saleslitz) jsou menší, avšak z hlediska moderních českých dějin celonárodně a mezinárodně mimořádně známou obcí, která se nachází na území Středočeského kraje v rámci okresu Mělník. Z geografického a topografického hlediska leží tato vesnice v úrodné, rovinaté polabské nížině, na pravém břehu řeky Vltavy, a to v těsné blízkosti strategického soutoku Vltavy s řekou Labem (přibližně 5 kilometrů jihozápadním směrem od tohoto soutoku). Obec je vzdálena zhruba 25 kilometrů severně od okraje hlavního města Prahy. Z administrativního hlediska spadá pod působnost obce s rozšířenou působností (ORP) Neratovice. Formální a katastrální součástí obce jsou rovněž dvě menší přilehlé osady a místní části pojmenované Kozárovice a Zátvor. V současnosti (ve třetí dekádě 21. století) čítá stabilní populace obce přibližně 450 trvale přihlášených obyvatel.

V kontextu novodobé historie České republiky se Zálezlice staly absolutním a mrazivým symbolem ničivých povodní. Během katastrofálních srpnových povodní v roce 2002 byla obec drtivou vlnou téměř vymazána z mapy, když zde rozběsněný vodní živel srovnal se zemí více než 120 obytných a hospodářských budov. Po této apokalyptické události, kterou následovala další, byť mírnější záplava v červnu roku 2013, prošla celá vesnice fenomenální architektonickou, komunitní a infrastrukturní renesancí.

Díky obrovské solidaritě, státní podpoře a neuvěřitelné vytrvalosti místních obyvatel se podařilo zdevastovanou obec nejen kompletně znovu postavit, ale především ji zabezpečit. Kolem Zálezlic byla vybudována gigantická liniová zemní protipovodňová hráz v délce přes 1,5 kilometru, jež dnes představuje jedno z nejrobustnějších bezpečnostních opatření tohoto typu v celé zemi. Ve třetí dekádě 21. století (včetně let 2025 a 2026) tak Zálezlice reprezentují moderní a vysoce zabezpečené venkovské sídlo s nově vybudovanou infrastrukturou, jež si navzdory tlaku developerů úzkostlivě chrání svůj původní klidný a rurální charakter.

🗓 Současnost (2025–2026) a správa obce

Politická stabilita a vizionářský přístup k zástavbě

Obec Zálezlice se v období kolem let 2025 a 2026 může pyšnit naprosto ojedinělou politickou a manažerskou stabilitou na komunální úrovni. Do čela obecního úřadu byl v dlouhé řadě volebních období (včetně voleb z roku 2022 a s mandátem přesahujícím do roku 2026) opakovaně zvolen dlouholetý starosta Jiří Čížek (z pozice nezávislého kandidáta za místní sdružení). Jeho zástupci a místostarosty se stali David Zunt a Luboš Šmíd. Rada a zastupitelstvo doplnily finanční výbor pod vedením Jiřího Jelínka a kontrolní výbor řízený Petrem Mikolášem.

Zásadním a celorepublikově neobvyklým rozhodnutím současného zastupitelstva byla radikální regulace územního plánu. Zatímco většina obcí v dojezdové vzdálenosti od Prahy masivně rozprodává své pozemky developerským společnostem za účelem výstavby nekonečných satelitních sídlišť, Zálezlice zvolily diametrálně odlišnou cestu. Vedení obce zrušilo desítky parcel původně určených pro stavební pozemky a tyto pozemky formálně a právně převedlo zpět na kategorii orné půdy. Starosta Jiří Čížek toto rozhodnutí obhajoval snahou ochránit obec před nekontrolovanou betonáží, ztrátou vesnické komunitní identity a přetížením kapacity místních čistíren odpadních vod. Tento striktní krok pomohl Zálezlicím uchovat si svůj historický ráz uprostřed rozlehlých labsko-vltavských plání.

Komplexní pozemkové úpravy a nová infrastruktura

Zásadním byrokratickým úspěchem, který umožnil moderní fungování a obranu obce, bylo dokončení obrovských Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ). Ty byly po mnoha letech složitých jednání (zahájených již v roce 2007) s desítkami vlastníků definitivně vyřešeny a zaneseny do katastru nemovitostí na ploše neuvěřitelných 719 hektarů. Tyto úpravy se týkaly nejen domovského katastrálního území Zálezlice, ale přesahovaly i do sousedních katastrů Chlumín a Újezdec. Vyřešení roztříštěných vlastnických vztahů bylo absolutně nezbytným předpokladem k tomu, aby mohl stát pozemky vykoupit a postavit na nich mohutný protipovodňový val.

Díky postkatastrofické obnově disponuje dnes obec infrastrukturou, kterou by jí mohla závidět mnohem větší města. V průběhu rekonstrukčních let po roce 2002 byly v obci položeny zcela nové, moderní inženýrské sítě. Zálezlice jsou stoprocentně plynofikovány, disponují novým vodovodním řadem, novou splaškovou kanalizací napojenou na moderní čističku odpadních vod (ČOV), novými asfaltovými povrchy místních komunikací, dlážděnými chodníky a energeticky úsporným veřejným osvětlením.

⏳ Historie a kulturní památky

Od středověkých počátků k 19. století

První exaktní písemná zpráva, jež historicky prokazuje existenci organizovaného sídla na území dnešních Zálezlic, je datována do roku 1300. Od samého počátku se jednalo o klasickou zemědělskou a rybářskou osadu těžící z mimořádně úrodných náplavových půd v povodí mohutných řek a z dostatku spodní vláhy.

Z historického a správního hlediska byly dějiny Zálezlic (a sousední přidružené osady Kozárovice) až do počátku 17. století velmi úzce a neoddělitelně spjaty s existencí dnes již zcela zaniklé středověké vesnice jménem Doničky. Tato historická osada zanikla v turbulentních dobách raného novověku, avšak její historický odkaz je v lokálních análech pečlivě udržován. Místní obyvatelstvo po celá staletí obdělávalo polabskou černozem a pěstovalo tradiční plodiny, včetně cukrové řepy a zeleniny, jež se po řece Vltavě transportovaly na tržiště do Prahy.

Sakrální klenot a slavní obyvatelé

Urbanistickému a duchovnímu centru obce Zálezlice dnes absolutně vévodí pozdně barokní kostel svatého Mikuláše. Tato sakrální stavba, jež pochází z druhé poloviny 18. století, představuje nejcennější historickou a chráněnou památku v katastru obce. Kostel utrpěl při katastrofálních povodních v roce 2002 vážná statická a interiérová poškození, avšak díky obrovské finanční pomoci z veřejných sbírek prošel v následných letech kompletní a velmi citlivou památkovou rekonstrukcí, během níž byl zrestaurován mobiliář i původní klenby.

Ačkoliv jsou Zálezlice rozlohou nevelké, zapsaly se do učebnic české kultury a historie prostřednictvím svých slavných rezidentů. V obci se narodil a působil významný hudební skladatel a sbormistr František Vrba. Ještě hlubší stopu zde zanechal jeden z největších klasiků české literatury 19. století, básník, spisovatel a dramatik Vítězslav Hálek (představitel takzvaných Májovců), který prokazatelně určitý čas žil a tvořil v zálezlickém domě nesoucím číslo popisné 12.

Archeologický objev z doby bronzové (2012)

Ačkoliv se první písemná zmínka o obci datuje do roku 1300, oblast byla osídlena o tisíce let dříve. Tento fakt byl fascinujícím způsobem potvrzen v listopadu roku 2012. Během hlubokých výkopových a skrývkových prací při zahájení stavby ochranné protipovodňové hráze narazily lžíce bagrů na anomálie v zemině. Stavební práce byly okamžitě pozastaveny a na místo dorazil tým odborných archeologů.

Následný archeologický dohled na profilu budoucí stavby odkryl naprosto zásadní pravěké relikty. Odborníci ze země vyzdvihli prokazatelné pozůstatky zahloubených objektů sídlištního charakteru. Nalezeny byly zřetelné stopy po nosných sloupových a kůlových jamkách pravěkých obydlí, a rovněž několik zachovalých zásobních a odpadních jam obsahujících keramické střepy a kosti. Po laboratorním datování bylo zjištěno, že toto pravěké sídliště spadá do období mladší doby bronzové. Tento nečekaný objev potvrdil, že rovinatá a úrodná terasa u soutoku řek přitahovala lidskou civilizaci již před více než třemi tisíci lety.

🌊 Katastrofální povodně (2002 a 2013)

Veškeré moderní dějiny, urbanismus i sociologie obce Zálezlice jsou nekompromisně rozděleny na dobu „před vodou“ a „po vodě“. Žádná jiná obec v České republice neutrpěla během povodní tak gigantické procentuální a strukturální škody na svém bytovém fondu, což z ní učinilo mementum síly přírody.

Apokalypsa v srpnu 2002

První polovina srpna roku 2002 přinesla do středních Čech sérii extrémních srážek (tlakové níže spojené se systémy nad Alpami). Katastrofa pro Zálezlice nebyla způsobena pouze deštěm, nýbrž jejich unikátní a fatální geografickou polohou. Obec leží v takzvaném kleštích mezi rozbouřenou Vltavou a gigantickým Labem. V srpnu 2002 se směrem k obci vyvalila historická pětisetletá povodňová vlna z Vltavy. Jelikož ale i hladina Labe u Mělníka drasticky stoupla, Labe odmítlo vltavskou vodu přijmout (takzvaný efekt zpětného vzdutí). Obrovské masy vody se tak zastavily a začaly se nekontrolovatelně rozlévat do stran, přímo do rovinatých polí kolem Zálezlic.

Voda do Zálezlic vtrhla a kulminovala 15. srpna 2002. Rovinatý a nulový spád terénu zapříčinil, že voda v obci neměla kam odtékat a vytvořila zde jezero o hloubce několika metrů, které v domech stálo řadu dní. Drtivá většina historických stavení v obci byla postavena tradiční venkovskou metodou z takzvaných vepřovic (nepálených hliněných cihel). Voda tyto hliněné domy doslova rozpustila a rozmočila. Následoval apokalyptický scénář: jakmile voda mírně opadla a domy ztratily nadnášející vztlak, zdivo nevydrželo zátěž promočených střech. Během několika hodin a dnů se v obci s ohlušujícím rachotem zhroutilo a zřítilo 121 rodinných domů a hospodářských stavení.

Obec, která měla před povodní idylický ráz, připomínala válečnou zónu po masivním bombardování. Zcela pod vodou se ocitlo 60 rodinných domů. Přežilo pouze 28 rodinných domků, které byly postaveny z modernějších materiálů na mírných lokálních vyvýšeninách. Kromě domů byla zničena absolutně veškerá veřejná infrastruktura: vytrhány byly asfaltové silnice, zdevastována byla čistička odpadních vod, strženo bylo veřejné osvětlení a pod vodou zmizel i obecní rozhlas a fotbalový stadion. Přímé a vyčíslené škody přesáhly tehdejších 200 milionů korun, což v přepočtu na velikost rozpočtu obce představovalo likvidační sumu.

Díky nasazení záchranných složek Integrovaného záchranného systému a včasné evakuaci nedošlo v obci k obětem na životech. Zálezlice se po této tragédii okamžitě staly středobodem obrovské národní i mezinárodní vlny solidarity. Do obce putovaly miliony korun ze sbírek, stavební materiál od sponzorů a stovky dobrovolníků z celé republiky přijely pomáhat s odklízením ruin a sutin.

Zklamání a druhá povodeň v červnu 2013

Trvalo přesně deset let od katastrofy, než se obci po nekonečných úředních, byrokratických a majetkoprávních peripetiích podařilo vyřídit všechna povolení k výstavbě záchranné protipovodňové hráze. Její stavba byla konečně slavnostně zahájena na podzim roku 2012. Dělníci pilně naváželi tuny hlíny a budovali obří val, který měl obec navždy ochránit.

Příroda však zasáhla znovu a krutě. V červnu roku 2013 přišla další vlna vytrvalých dešťů, jež způsobila rozsáhlé jarní povodně v celém povodí Vltavy. Ochranný val v Zálezlicích v té době stále nebyl stavebně zcela dokončen a na několika kritických místech zůstaly technologické průzory pro vjezd stavební techniky, jež ještě nebyly opatřeny betonovými bloky či uježděnou zeminou.

Na začátku června vedení obce v zoufalství nařídilo nasypat do chybějících mezer provizorní hliněné zátarasy. Dne 4. června 2013, když hladina řeky stoupala a tlak vody se zvyšoval, však tato provizorní, nezpevněná hlína nevydržela nápor. Protipovodňová zeď se v nedokončených místech protrhla a voda se opět nekontrolovatelným proudem vřítila mezi domy. Policie musela uzavřít příjezdové cesty a starosta Jiří Čížek společně s místostarostou Davidem Zuntem s hrůzou sledovali, jak se scénář opakuje.

Ačkoliv i tento nedokončený a poškozený val dokázal obrovskou část vody odrazit a zpomalit, do obce nakonec pronikla. Tentokrát voda zaplavila a poškodila kolem 60 rodinných domů. Jelikož ale byly tyto nové domy postaveny z pevných a moderních voděodolných materiálů, nedošlo již k plošnému kolapsu zdiva a zřícení budov jako v roce 2002. I přesto se finanční škody po povodni z června 2013 na obecním a soukromém majetku v Zálezlicích vyšplhaly nad bolestivých 50 milionů korun.

🛡️ Protipovodňová hráz a inženýrské dílo

Parametry a bezpečnostní standardy

Po opadnutí vody z roku 2013 byly stavební práce okamžitě akcelerovány a na konci téhož roku byl tento gigantický inženýrský projekt konečně dokončen a zkolaudován.

Protipovodňový systém, který Zálezlice chrání, nepředstavuje úzkou betonovou zeď, ale jedná se o takzvanou liniovou zemní hráz (val). Zhotovená je ze speciálně hutněných a voděodolných frakcí zeminy. Tento robustní val dosahuje úctyhodné celkové délky 1 537 metrů a obepíná celou zastavěnou část obce ze dvou nejkritičtějších stran (brání průniku vody od Labe i od Vltavy), přičemž tvoří dvě obří ramena svírající pravý úhel.

Výška valu byla propočítána tak, aby naprosto spolehlivě ochránila obec před scénářem z roku 2002. V nejvyšším a nejexponovanějším bodě tak kopec ochranné hlíny dosahuje výšky 4,5 metru nad okolním terénem (průměrná výška se pohybuje kolem 4 metrů). Na vybudování tohoto mamutího valu bylo do Zálezlic kamiony převezeno a po vrstvách udusáno neuvěřitelných 80 000 metrů krychlových (kubíků) stavebního materiálu a zeminy.

Statické parametry hráze garantují, že obec je chráněna před takzvanou stoletou vodou (s dostatečnou bezpečnostní rezervou, hydrotechnicky jde o ochranu blížící se pětisetleté vodě). Pro zamezení skrytého prosakování vody spodem pod základy (takzvaný průsak podložím), je na nejohroženějších úsecích hráze položen speciální a hluboký těsnící koberec z nepropustného jílu. Jelikož byla hráz postavena na rovině, objevila se logická inženýrská hrozba, že by dešťová voda, která by spadla přímo uvnitř ohraničené vsi, obec utopila zevnitř. Proto je celý hrázní systém vybaven propracovanou sítí výkonných záložních čerpacích stanic (čerpacích míst), jež automaticky zajišťují odčerpávání vnitřních srážkových a průsakových vod bezpečně ven přes obvodovou zeď zpět do přírody. Hráz navíc není vězením; protínají ji sjezdy, nájezdy a pětimetrový průjezd pro těžkou zemědělskou techniku (traktory a kombajny), který se v případě vyhlášení poplachu okamžitě manuálně hermeticky zatarasí připravenými mobilními kovovými stěnami.

Finanční unikát: Ušetřených 100 milionů korun

Stavba zálezlické hráze se do učebnic moderní české státní správy nezapsala pouze svými fyzickými rozměry, ale především svým ekonomickým a finančním řešením, které se stalo pro starosty z jiných obcí naprostou legendou.

Původní schválený státní projektový rozpočet (stanovený odborníky z investičního fondu státního podniku Povodí Labe) počítal s celkovými náklady na záchranu obce ve výši 147 milionů korun. Většina státních veřejných zakázek podobného rozsahu v ČR končí masivním prodražením a takzvanými vícepracemi. Zálezlice však dopadly naprosto opačně. Starosta Jiří Čížek se do průběhu stavby osobně vložil. Vedení obce každodenně a naprosto rigorózně kontrolovalo stavební deníky zhotovitelských firem, hlídalo každou odvezenou tatrovku hlíny a odmítalo schválit jakékoliv zbytečné nadstandardní výdaje, které se zhotovitelé snažili vyfakturovat.

Tento drsný a pedantský přístup obecní samosprávy přinesl doslova šokující výsledek. Po finální kolaudaci stavby na konci roku 2013 se zjistilo, že skutečné a finální náklady na postavení dokonalé čtyřmetrové hráze nečinily 147 milionů, nýbrž pouhých 47 milionů korun (a to bez jediné koruny navýšení za neplánované vícepráce). Obec Zálezlice tak svým přímým zásahem ušetřila státní pokladně astronomických 99,7 milionu korun, které byly následně v plné výši transparentně vráceny zpět do rezervního fondu Ministerstva zemědělství.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Obec Zálezlice leží v centru jedné z nejtypičtějších a ekologicky nejzajímavějších makrooblastí České republiky – v takzvaném Polabí. Celková rozloha obecního katastru dosahuje přesně 7,6 kilometrů čtverečních (760 hektarů).

Topografie celého území se vyznačuje téměř absolutní absencí jakýchkoliv vertikálních výškových převýšení. Obec a její domy leží na zcela rovinaté terasové plošině v nadmořské výšce 163 metrů nad hladinou Baltského moře. Vzhledem k tomuto minimálnímu sklonu je spád okolních vodních toků extrémně pomalý a líný.

Z přírodního a hydrologického hlediska dominuje krajině mohutná řeka Vltava, na jejímž pravém břehu se katastr rozprostírá. Oblast je známá svými vysoce bonitními půdami (teplé klima a hojnost aluviálních naplavenin řek), které historicky umožňovaly masivní zemědělské využívání krajiny. Rovinatost a odlesněný charakter polabské roviny činí z oblasti vynikající destinaci pro rekreační rovinatou cyklistiku a turistiku. Z katastru Zálezlic sousedí obec s dalšími historickými sídly regionu, jako jsou Újezdec, Obříství, Lužec nad Vltavou, Chlumín či Vojkovice.

👥 Demografie a občanská vybavenost

Demografický zázrak

Když v roce 2002 voda smetla z povrchu zemského více než stovku domů, sociologové a novináři předpovídali, že Zálezlice stihne osud zaniklých měst. Očekávalo se, že obyvatelé z traumatu ze ztráty majetku odejdou, prodají prázdné zaplavené parcely a obec se postupně vylidní a změní v město duchů. Stal se však naprostý opak, který zaskočil všechny statistiky.

Když přišla voda, v obci žilo přibližně 360 obyvatel. Vedení obce zajistilo náhradní ubytování do buněk a zahájilo neuvěřitelnou kampaň obnovy. Většina starousedlíků se zatvrdila a domy na ruinách začala ihned stavět znovu. Starosta v rozhovoru pro Český rozhlas potvrdil, že z důvodu strachu a ztráty majetku se z vesnice natrvalo odstěhovala pouze jedna jediná rodina. Naopak, úhledné nové ulice a vysoce moderní infrastruktura přilákaly nové, mladé rodiny toužící po klidu za Prahou. V důsledku toho počet obyvatel nejenže neklesl, ale dokonce vzrostl. V druhé dekádě 21. století populace vystoupala na 445 až 460 obyvatel (zhruba o 80 lidí více než před katastrofou). Tento nárůst obec navíc dosáhla bez agresivní masové developerské zástavby, nýbrž pouze přirozenou dostavbou původních stavebních proluk a zahuštěním intravilánu.

Vybavenost a komunitní život

V moderní éře je obec plně saturována klíčovými sítěmi. Z hlediska občanské vybavenosti však Zálezlicím chybí vlastní základní škola a mateřská škola. Toto není důsledkem nezájmu, nýbrž racionálního ekonomického propočtu. Výstavba nové školy by sice byla díky státním dotacím možná, ale obecní rozpočet by neutáhl její každodenní provozní náklady (topení, platy kuchařek, údržbu) vzhledem k nízkému počtu dětí, a proto žáci dojíždějí do moderního, nově postaveného školního areálu vzdáleného pouze dva kilometry ve vedlejší, sousedící vesnici.

Sportovní a komunitní srdce vesnice tvoří sportovní a tělovýchovná organizace TJ Sokol Zálezlice, která sdružuje místní fotbalový klub a organizuje veřejná cvičení. Areál fotbalového stadionu, který byl během povodní zcela zničen, prošel rovněž masivní generální opravou. Významnou součástí společenského koloritu v 21. století se stala také unikátní autobusová zastávka v centru obce. Její vnitřní stěny nebyly ponechány strohému betonu, ale na objednávku zastupitelstva a z rukou umělců vznikla na jejích stěnách úchvatná malovaná výzdoba (mural art), která formou velkoplošného obrazu trvale připomíná děsivou velkou vodu z roku 2002 a vzdává hold záchranářům, čímž proměnila obyčejnou čekárnu ve svérázný místní památník.

📈 Statistiky a historické tabulky

Tato encyklopedická sekce poskytuje naprosto přesný, absolutně nezkrácený a detailní souhrn veškerých demografických, inženýrských i administrativních parametrů vztahujících se ke vzniku a vývoji obce Zálezlice. Data reflektují stav napříč třetím tisíciletím.

Tabulka 1: Základní technické parametry protipovodňové hráze

Přehled stavebních a finančních faktů masivního ochranného valu, který dnes definuje kontury obce.

Technický či finanční parametr	Konkrétní hodnota a specifikace
Celková délka ochranné linie	1 537 metrů
Tvarové uspořádání valů	Dvě ramena svírající pravý úhel (obrana proti Labe i Vltavě)
Maximální bodová výška hráze	4,5 metru nad okolním terénem
Průměrná provozní výška hráze	Přibližně 4,0 metry
Celkový spotřebovaný objem zeminy	Přibližně 80 000 metrů krychlových zhutněného materiálu
Úroveň hydrotechnické ochrany	Překonání historického maxima z roku 2002 (odpovídá cca 500leté vodě)
Propustnost pro zemědělce	Průjezdy pro traktory a kombajny o šířce 5 metrů, hrazené mobilními stěnami
Ochrana proti podzemním průsakům	Do hloubky položený jílový a nepropustný těsnící koberec
Datum zahájení inženýrských stavebních prací	Září roku 2012
Definitivní zprovoznění a kolaudace	Konec roku 2013 / rok 2014
Celkové skutečné finanční náklady na realizaci	47 milionů Kč (korun českých)
Původní schválený rozpočet projektu před výstavbou	147 milionů Kč (korun českých)
Ušetřené peníze vrácené státnímu rozpočtu	99,7 milionu Kč (čistá úspora zásluhou kontroly zastupitelstvem)

Tabulka 2: Komparace škod během katastrofálních povodní

Porovnání drtivých dopadů vodního živlu z let 2002 a 2013 ukazuje rozdíl mezi ničivým zásahem nepřipravené staré venkovské zástavby a zásahem z roku 2013, kdy vesnice již byla částečně obnovena v moderním standardu, i přes nedokončenost hlavního valu.

Důsledek povodňové vlny	Povodně v srpnu 2002 (Absolutní zkáza)	Povodně v červnu 2013 (Nedokončený val)
Kulminační hladina a ráz vody	Voda vystoupala na několik metrů a v obci dlouho nehybně stála	Voda vnikla provizorními nezasypanými dírami v rozestavěné hrázi
Zřícené / fatálně zničené budovy	Neuvěřitelných 121 obytných a hospodářských budov strženo k zemi	Domy díky moderním pevným tvárnicím nezpadly a vydržely
Počet zatopených a poškozených domů	60 dalších zaplavených staveb (mimo ty zřícené)	Přibližně 60 zatopených a zasažených domů
Stav veřejné infrastruktury	100% zkáza – zničena kanalizace, světla, vodovod, cesty, vysílače	Zaplaveno, ale primárně nezničeno z hlediska destrukce
Odhadované a prokázané finanční škody	Více než 200 milionů Kč (v cenách roku 2002)	Přibližně 50 milionů Kč (v cenách roku 2013)

Tabulka 3: Složení obecního a zastupitelského sboru (Volební období 2022–2026)

Ucelený přehled vedení administrativního orgánu obce pro třetí dekádu 21. století.

Odborná či politická funkce	Jméno a příjmení představitele obce
Úřadující starosta obce	Jiří Čížek (nezávislý kandidát)
Místostarosta	David Zunt
Místostarosta	Luboš Šmíd
Předseda finančního výboru	Jiří Jelínek
Předseda kontrolního výboru	Petr Mikoláš
Řadoví členové zastupitelstva	Zdeňka Čížková, Lucie Zachařová, Petr Mikoláš, Jiří Jelínek

💡 Pro laiky

Každý divák, který v televizi sledoval děsivé záběry zbořených domů z roku 2002, si pravděpodobně položil jednu zásadní, laickou otázku: Proč se ta voda v Zálezlicích vůbec zastavila, proč nestekla pryč a proč tam strhla přes sto baráků jak domečky z karet?

Na tuto otázku dává odpověď pohled do geografické mapy. Zálezlice leží ve zrádné pasti. Představte si obrovské písmeno Ypsilon. Obec leží přesně tam, kde se dvě čáry tohoto písmene spojují. Z jihu, od Prahy, do Zálezlic teče obrovská a silná řeka Vltava. Z východu, směrem od Mělníka, teče další evropský gigant – řeka Labe. Tyto dvě největší české řeky se u Zálezlic spojí do jedné a tečou na sever na Ústí a do Německa. V srpnu 2002 se přesně na Vltavě v jižních Čechách protrhlo pomyslné nebe a na Zálezlice se valila masa vody (pětisetletá vlna). Když ale tato vltavská povodňová vlna dorazila ke křižovatce s Labem, zjistila, že i Labe je naplněné k prasknutí a „odmítá“ další vodu přijmout.

Vznikl jev, kterému hydrologové říkají „zpětné vzdutí“. Voda se zarazila o vodní stěnu Labe, přestala téct rovně, otočila se a jako obrovský tichý rybník se rozlila do všech stran. V obci, která leží na dokonalé rovině (jako stůl), najednou vyrostlo obrovské temné jezero hluboké až tři metry. A proč domy padaly? Domy v Zálezlicích byly historické a poctivě postavené z takzvaných vepřovic, což jsou velké nepálené hliněné cihly (hlína s příměsí slámy, zpevněná bez pálení v peci). Tyto cihly vydrží staletí, pokud jsou suché. Ale když do obýváku natekly dva metry vody a stály tam několik dní, ty hliněné cihly se pod vodou prostě rozpustily jako kostka cukru ve ranní kávě. Zdi ztratily pevnost a těžké taškové střechy propadly dolů a z obrovských selských statků zbyla jen hromada bláta.

Aby se to už nikdy neopakovalo, musel stát zaplatit obrovskou protipovodňovou hráz. Tato hráz ale není obyčejná betonová zeď. Beton by na tak obrovské délce zbytečně popraskal, byl by drahý a nevypadal by hezky. Inženýři proto vybudovali zemní val (násep z udusané hlíny), široký u země jako dálnice, ve kterém se ukrývá tajemství – nepropustný koberec ze speciální stlačené hlíny (jílu), který nedovolí, aby povodňová voda prosákla spodem jako krtčí chodbou k lidem do sklepů. A pokud by uvnitř této pevnosti pršelo a voda z návsi by neměla kam odtékat, zapnou se obří průmyslová čerpadla a dešťovou vodu vyhážou silnými trubkami přes zeď zpátky do koryta řeky. Je to mistrovské inženýrské dílo postavené jen z přírodních materiálů, které zachránilo život jedné obyčejné české vesnici.

Zdroje