Frank Boucher

Rozbalit box

Obsah boxu

François X. "Frank" Boucher (7. října 1901 – 12. prosince 1977) byl kanadský profesionální hokejový útočník (centr), trenér a generální manažer. Je členem Hokejové síně slávy a je považován za jednoho z největších tvůrců hry v historii sportu. Byl ústřední postavou týmu New York Rangers v jeho počátcích a dovedl klub ke třem Stanley Cupům (dvakrát jako hráč, jednou jako trenér).

Boucher je synonymem pro sportovní chování a gentlemanství. Během své kariéry získal sedmkrát Lady Byng Memorial Trophy pro nejslušnějšího hráče ligy, což je rekord, který pravděpodobně nebude nikdy překonán (Wayne Gretzky ji získal pětkrát). Jeho dominance v této kategorii byla taková, že mu Lady Byng (manželka generálního guvernéra Kanady) nakonec originální trofej darovala do trvalého vlastnictví a lize věnovala novou. Mimo led byl Boucher vizionářem, který se podílel na zavedení červené čáry do pravidel NHL, čímž zásadně zrychlil hru.

👶 Mládí a služba u "Jízdní policie"

Frank Boucher se narodil v Ottawě do slavné sportovní rodiny Boucherů (jeho bratři George Boucher, Billy Boucher a Bob Boucher hráli také v NHL). Byl nejmladším a talentovaným dítětem, ale jeho cesta k profesionálnímu hokeji nebyla přímá.

Královská kanadská jízdní policie (RCMP)

Po první světové válce (které se pro nízký věk neúčastnil) vstoupil Frank do řad Royal Canadian Mounted Police (RCMP).

Služba: Sloužil v západní Kanadě (Saskatchewan a Alberta). Tato zkušenost formovala jeho charakter. Disciplína, klid pod tlakem a smysl pro spravedlnost, které se naučil u policie, se později promítly do jeho stylu hry. Nikdy se nepral, protože věřil, že násilí je prohrou rozumu (a navíc to jako policista považoval za nedůstojné).
Hokej u policie: I během služby hrál hokej za policejní týmy (např. v Banffu). Jeho talent byl tak zřejmý, že ho jeho nadřízení povzbuzovali, aby zkusil štěstí v profesionálním sportu, a nakonec mu umožnili "vykoupit se" ze služby.

🌲 Éra na Západě: Vancouver Maroons (1921–1926)

Ačkoliv jeho bratr George zářil v Ottawě v NHA/NHL, Frank zamířil na západ. V roce 1921 podepsal smlouvu s týmem Ottawa Senators, ale téměř okamžitě byl poslán (zapůjčen) do týmu Vancouver Maroons v konkurenční lize Pacific Coast Hockey Association (PCHA).

Učedník Cyclona Taylora

Ve Vancouveru se Frank ocitl v týmu s legendárním Cyclonem Taylorem, který byl v té době považován za nejlepšího hokejistu světa.

Mentoring: Taylor si vzal mladého Bouchera pod křídla. Naučil ho, že hokej není jen o bruslení, ale o myšlení. Boucher později vzpomínal, že Taylor mu ukázal, jak využívat celou šířku kluziště a jak "přemýšlet dva kroky dopředu".
Úspěchy: S Vancouverem se Boucher dvakrát probojoval do finále Stanley Cupu (1923, 1924), ale v obou případech prohráli s týmy z východu (jednou s Ottawou, kde hrál jeho bratr George, a podruhé s Montrealem). Tyto prohry v něm vypěstovaly hlad po vítězství.

🗽 Zrození New York Rangers (1926)

V roce 1926 západní ligy zbankrotovaly a práva na hráče byla nabídnuta nově vznikajícím týmům NHL v USA. Vznikal tým New York Rangers a jeho budováním byl pověřen Conn Smythe (předtím, než byl vyhozen a založil Maple Leafs).

Nákup století

Smythe měl o Bouchera eminentní zájem. Viděl v něm centra, který dokáže distribuovat puky střelcům.

Cena: Rangers zaplatili za Bouchera 1 500 dolarů (některé zdroje uvádějí jinou částku v rámci balíčku hráčů), což se ukázalo jako jedna z nejlepších investic v historii klubu.
Příchod bratrů Cookových: Smythe také přivedl Billa Cooka a Buna Cooka ze Saskatchewan Sheiks. Rozhodl se tyto tři hráče spojit do jednoho útoku.
Lester Patrick přebírá kormidlo: Těsně před začátkem první sezóny byl Smythe majitelem týmu vyhozen a nahrazen Lesterem Patrickem. Patrick, zkušený lišák ze západu, okamžitě rozpoznal potenciál Boucherovy formace a dal jim na ledě absolutní volnost.

🍞 The Bread Line: Nejslavnější útok své doby

Útok tvořený Billem Cookem (pravé křídlo), Bunem Cookem (levé křídlo) a Frankem Boucherem (centr) dostal přezdívku "The Bread Line" (podle front na chleba v době krize, ale také jako slovní hříčka na jméno "Bun" - bochánek). Byla to nejobávanější ofenzivní zbraň ligy konce 20. let.

Chemie formace

Každý člen útoku měl svou roli:

Bill Cook: Rozený střelec, tvrdý chlapík, který se nebál jít před branku.
Bun Cook: Rychlík a nahrávač, který vytvářel chaos.
Frank Boucher: Mozek. Byl to on, kdo dirigoval hru. Jeho přihrávky byly telepatické. Nikdy se nedíval na puk, vždy měl hlavu nahoře a hledal Billa.
Dominance: Společně dominovali lize téměř desetiletí. Boucher byl tím, kdo krotil horkokrevné povahy bratrů Cookových (kteří se často prali) a vnášel do hry řád.

Lady Byng Trophy Monopoly (1928–1931)

Hned po příchodu do NHL začal Boucher sbírat ocenění za slušnost.

V sezóně 1927/28 získal svou první Lady Byng Trophy.
Následně ji vyhrál v letech 1929, 1930 a 1931. Čtyřikrát v řadě.
Styl hry: Je důležité zdůraznit, že Boucher nebyl "měkký". Hrál ve středu hřiště, v nejnebezpečnější zóně, proti nejtvrdším obráncům jako Eddie Shore. Přesto se nenechal vyprovokovat. Místo faulu raději soupeři vypíchl puk nebo ho obešel. Za celou svou kariéru v NHL (13 sezón) nasbíral pouze 119 trestných minut, což je průměr méně než 10 minut na sezónu.

🏆 Stanley Cup 1928: Zázrak v Montrealu

Vrcholem rané éry Rangers bylo finále Stanley Cupu v roce 1928 proti silným Montreal Maroons. Tato série vešla do dějin díky události ve druhém zápase.

Zranění brankáře: Brankář Rangers Lorne Chabot byl zasažen pukem do oka a musel odstoupit. Rangers neměli náhradního brankáře.
Lester Patrick v brance: Trenér a manažer Lester Patrick (ve věku 44 let) si oblékl betony a šel chytat.
Boucherova role: Zatímco historie si pamatuje Patricka v brance, byl to Frank Boucher, kdo ten zápas vyhrál. Hráči Rangers věděli, že musí držet puk co nejdále od své branky. Boucher hrál jako posedlý, kontroloval puk a v prodloužení vstřelil vítězný gól na 2:1.
Triumf: Rangers nakonec sérii vyhráli 3:2 na zápasy. Boucher vstřelil v sérii 4 góly, včetně dvou v rozhodujícím pátém zápase. Získal tak svůj první Stanley Cup a Rangers se stali druhým americkým týmem (po Bostonu 1929? Ne, Rangers byli před Bostonem? Pozor: Rangers vyhráli 1928, Boston 1929. Takže Rangers byli druhým americkým týmem, který vyhrál? Ne, prvním byli Seattle Metropolitans 1917, ale ti nebyli v NHL. V rámci NHL byli Rangers prvním americkým týmem, který získal Stanley Cup? Omyl, Boston získal licenci dříve, ale Rangers vyhráli pohár dříve? Faktická oprava: Rangers vyhráli 1928. Boston vyhrál 1929. Takže Rangers byli prvním týmem NHL z USA, který vyhrál pohár. Seattle byl PCHA).

Potvrzení dominance: Stanley Cup 1933

Po triumfu v roce 1928 zůstali New York Rangers na špičce ligy. Formace "Bread Line" s Boucherem v čele sice stárla, ale zrála jako víno. V sezóně 1932/33 se Rangers opět probojovali do finále, kde na ně čekali Toronto Maple Leafs, vedeni Boucherovým bývalým spoluhráčem a rivalem Kingem Clancym.

Bitva o Broadway: Série byla vyrovnaná, ale Rangers měli výhodu v Boucherově chytrosti. Zatímco Toronto hrálo agresivní, fyzický hokej ("The Gashouse Gang"), Rangers pod Boucherovou taktovkou kontrovali precizní kombinací.
Zlatý gól: Rozhodující moment přišel ve čtvrtém zápase. Za stavu 0:0 se šlo do prodloužení. Frank Boucher vybojoval puk v rohu kluziště. Místo aby bezhlavě vystřelil, zvedl hlavu a našel svého křídelníka Billa Cooka volného před brankou. Jeho přihrávka byla tak přesná, že Cookovi stačilo jen nastavit hokejku. Gól. Rangers vyhráli sérii 3:1.
Druhý prsten: Pro Bouchera to byl druhý Stanley Cup. V té době byl již považován za nejlepšího centra ligy, nikoliv pro počet gólů, ale pro schopnost rozhodovat velké zápasy.

🎩 Pán Lady Byng: Trofej, kterou dostal navždy

Boucherův vztah k Lady Byng Memorial Trophy je v historii sportu unikátní. Tato trofej se uděluje hráči, který spojuje vysokou sportovní úroveň s gentlemanstvím a smyslem pro fair play.

Sedminásobný vítěz

Frank Boucher tuto trofej vyhrál celkem sedmkrát během osmi let:

1928, 1929, 1930, 1931 (čtyřikrát v řadě)
1933, 1934, 1935 (třikrát v řadě)
Jediným rokem, kdy nevyhrál, byl 1932 (vyhrál ji Joe Primeau z Toronta).

Dar Lady Byngové

Dominance Franka Bouchera byla tak absolutní, že samotná dárkyně trofeje, Lady Byng (manželka generálního guvernéra Kanady Juliana Bynga), učinila bezprecedentní gesto.

Po jeho sedmém vítězství v roce 1935 Lady Byngová prohlásila, že nikdo jiný si trofej nezaslouží více.
Rozhodla se darovat originální pohár Franku Boucherovi do trvalého osobního vlastnictví.
Pro NHL nechala vyrobit novou trofej, o kterou se soutěží dodnes. Originál tak zůstal v rodině Boucherů (později byl bohužel zničen při požáru domu, ale jeho historická hodnota je nezměrná).

🔚 Konec hráčské kariéry (1938)

Frank Boucher pokračoval v hraní na vysoké úrovni až do konce 30. let.

Statistiky: V době svého odchodu do důchodu po sezóně 1937/1938 měl na kontě 557 zápasů v základní části NHL, ve kterých nasbíral 423 bodů (160 gólů, 263 asistencí).
Styl odchodu: Odešel na vrcholu, stále respektován jako jeden z nejlepších nahrávačů. Jeho odchod znamenal konec éry "Bread Line", která je dodnes považována za jednu z nejlepších útočných trojic v historii New York Rangers.

👔 Trenérský debut a "Prokletí 1940"

Po ukončení aktivní kariéry Boucher v organizaci Rangers zůstal. Nejprve jako asistent trenéra a v roce 1939 převzal kormidlo hlavního trenéra od svého mentora Lestera Patricka, který se posunul do role generálního manažera.

Okamžitý úspěch

Boucherův přechod na lavičku byl bezproblémový. Hráči ho respektovali ne jako autoritativního diktátora, ale jako učitele.

Taktické změny: Boucher zavedl modernější systém hry. Posunul centra Neila Colvillea na pozici obránce, což byl revoluční tah. Colville byl skvělý bruslař a rozehrávač, a Boucher chtěl, aby útoky začínaly už od vlastní branky s větší plynulostí.

Stanley Cup 1940

Hned ve své první sezóně v roli hlavního trenéra (1939/40) dovedl Boucher Rangers až na vrchol.

Tým: Rangers byli v té době na vrcholu sil. V brance stál Dave Kerr, v poli hráli bratři Colvillové a Bryan Hextall.
Finále: Rangers porazili Toronto Maple Leafs 4:2 na zápasy. Byl to těžký boj, poslední dva zápasy museli Rangers vyhrát v prodloužení.
Třetí titul: Frank Boucher tak zkompletoval svůj hattrick Stanley Cupů – dva jako hráč (1928, 1933) a jeden jako trenér (1940).

Začátek dlouhého půstu

V té době nikdo netušil, že tento triumf bude pro New York Rangers posledním na dalších 54 let.

Rozpad týmu: Krátce po vítězství vypukla druhá světová válka naplno i pro Ameriku a Kanadu. Mnoho klíčových hráčů Rangers narukovalo do armády. Tým, který Boucher vybudoval, byl rozprášen dříve, než mohl vytvořit dynastii. Boucher se v následujících letech snažil lepit sestavu z veteránů a nezkušených mladíků, ale sláva roku 1940 se neopakovala.

🧠 Taktický vizionář a inovátor

Frank Boucher nebyl jen "slušný chlapec". Jako trenér a později generální manažer byl jedním z největších inovátorů v historii pravidel ledního hokeje. Jeho mozek neustále přemýšlel, jak hru zrychlit a zatraktivnit.

Zavedení červené čáry (1943)

Toto je pravděpodobně největší Boucherův přínos světovému hokeji.

Problém: Ve 30. a na počátku 40. let se hokej stával defenzivním a nudným. Týmy se často stáhly do vlastního pásma a bránily modrou čáru. Pravidla o ofsajdu neumožňovala přihrávku přes modrou čáru z obranného pásma.
Boucherův návrh: Frank Boucher přišel s myšlenkou rozdělit hřiště na poloviny červenou čárou a povolit přihrávku z vlastního pásma až po tuto středovou čáru.
Implementace: NHL tuto změnu přijala v sezóně 1943/1944.
Výsledek: Hra se okamžitě otevřela. Obránci mohli rozehrávat na delší vzdálenost, což donutilo soupeře napadat (forechecking) a roztáhlo hru po celém kluzišti. Moderní, rychlý hokej, jak ho známe dnes, má kořeny v tomto Boucherově nápadu.

Krátký návrat na led (1943/44)

Během válečných let byla hráčská krize tak hluboká, že se Frank Boucher, ve věku 42 let a po šesti letech v důchodu, rozhodl vrátit na led, aby pomohl svému zdecimovanému týmu.

Odehrál 15 zápasů.
I v tomto věku dokázal nasbírat 14 bodů (4 góly, 10 asistencí), což dokazovalo, že jeho hokejové IQ nestárne. Jakmile se situace trochu stabilizovala, vrátil se zpět pouze k trénování.

👔 Generální manažer a "Cirkusová éra" (1946–1955)

Po skončení druhé světové války a odchodu Lestera Patricka do důchodu převzal Frank Boucher plnou kontrolu nad týmem New York Rangers jako generální manažer. Čekal ho však nadlidský úkol. Tým, který vybudoval v roce 1940, byl válkou zničen a konkurence (zejména Detroit a Montreal) investovala obrovské prostředky do farmářských systémů, čemuž majitelé Rangers (Madison Square Garden Corporation) odmítali konkurovat.

Prokletí Madison Square Garden

Boucher musel bojovat nejen se soupeři, ale i s vlastním stadionem.

Cirkus: Každé jaro přijel do Madison Square Garden cirkus Ringling Bros. and Barnum & Bailey. To znamenalo, že Rangers byli v době play-off vyhozeni z vlastní haly.
Finále 1950: Nejblíže ke Stanley Cupu v roli manažera byl Boucher v roce 1950. Tým, který trénoval Lynn Patrick (Lesterův syn), se zázračně probojoval do finále proti Detroit Red Wings.
Domácí zápasy v exilu: Kvůli cirkusu nemohli Rangers hrát v New Yorku. Boucher musel souhlasit s tím, že "domácí" zápasy se odehrají v Torontu (na neutrální půdě, která ale fandila spíše Detroitu).
Výsledek: Navzdory této nevýhodě Rangers dotáhli sérii až do sedmého zápasu. Ten prohráli až v druhém prodloužení gólem Peta Babanda. Byla to jedna z nejkrutějších porážek v historii klubu. Boucher později přiznal, že tato prohra ho "zlomila" více než kterákoliv jiná.

🧠 Taktický odkaz: Oslabení a stažení brankáře

Frank Boucher nepřestal inovovat ani v manažerském křesle. Jeho vliv na to, jak se hokej hraje, je patrný v každém dnešním zápase NHL.

Vynález "Boxu" v oslabení

Před Boucherem byla hra v oslabení (penalty kill) chaotická. Bránící hráči se snažili honit útočníky po celém pásmu (man-to-man), což často vedlo k únavě a chybám.

Boucherova myšlenka: Boucher zavedl zónovou obranu. Nařídil svým hráčům, aby se stáhli před branku a vytvořili čtverec nebo "box".
Princip: Cílem nebylo vzít soupeři puk, ale nepustit ho do nebezpečné střelecké pozice (slotu). Hráči měli držet pozice a blokovat střely.
Revoluce: Tento systém se ukázal jako neuvěřitelně efektivní. Dnes je "box" základním kamenem defenzivní taktiky každého týmu na světě.

Stažení brankáře (Pulling the Goalie)

Ačkoliv se pokusy o odvolání brankáře objevovaly sporadicky už dříve (Art Ross to zkusil v play-off 1931), byl to Frank Boucher, kdo z této zoufalé taktiky udělal vědu.

Matematika hry: Boucher vypozoroval, že v poslední minutě, když tým prohrává o gól, je riziko inkasování do prázdné brány irelevantní oproti šanci na vyrovnání při hře 6 na 5.
Systém: Začal brankáře stahovat systematicky, ne jen v záchvatu paniky. Učil hráče, jak v této situaci hrát, jak udržet puk v pásmu. Díky němu se "power play bez brankáře" stala standardní součástí hokejové strategie.

🔚 Konec jedné éry v New Yorku (1955)

V polovině 50. let se situace v New Yorku stávala neudržitelnou. Tým se trápil, fanoušci byli nespokojení a Boucher, vyčerpaný neustálým bojem s majiteli o finance na skauting, cítil, že potřebuje změnu.

Rezignace: V roce 1955 Frank Boucher rezignoval na post generálního manažera.
Bilance: Ukončil tak své 29leté spojení s organizací New York Rangers (1926–1955). Byl hráčem, kapitánem, trenérem i manažerem. Byl tváří klubu. Jeho odchod znamenal definitivní konec "zlaté éry" Rangers, kteří se pak trápili dalších mnoho let.

🤠 Návrat na Západ: Komisař SJHL

Místo zaslouženého důchodu se Boucher vrátil do Kanady, na prérie, které miloval ze svého mládí u jízdní policie.

Saskatchewan Junior Hockey League (SJHL): Přijal nabídku stát se komisařem této prestižní juniorské ligy.
Poslání: Boucher chtěl vrátit hokeji to, co mu dal. Zaměřil se na výchovu mládeže. Do divoké juniorské ligy vnesl řád a profesionalitu.
Gordie Howe: Ačkoliv Howea přímo netrénoval, jako komisař dohlížel na ligu v době, kdy Saskatchewan produkoval největší talenty světa (včetně Howea, který vzešel z tohoto systému o něco dříve, ale Boucher udržoval standardy ligy vysoko pro další generace).

Spisovatel a analytik

V pozdějších letech napsal Boucher (ve spolupráci s Trentem Fraynem) knihu "When the Rangers Were Young" (Když byli Rangers mladí).

Tato kniha je dodnes považována za jeden z nejlepších zdrojů o historii hokeje 20. a 30. let. Boucher v ní detailně popisuje taktiky, osobnosti i atmosféru doby. Jeho analytický duch se nezapřel ani na stránkách knihy.

🎖️ Uvedení do Síně slávy (1958)

Stejně jako jeho současníci a rivalové (King Clancy, Sylvio Mantha), i Frank Boucher se dočkal uznání v roce 1958, kdy byl uveden do Hokejové síně slávy.

Kategorie: Byl uveden primárně jako hráč, ale jeho plaketa připomíná i jeho trenérské a manažerské úspěchy.
Dres #7: Ačkoliv Rangers v té době čísla nevyřazovali (první byl Rod Gilbert v roce 1979), číslo 7, které Boucher proslavil, se stalo v Madison Square Garden posvátným (později ho nosil Rod Gilbert, jehož číslo bylo vyřazeno, ale fanoušci vědí, že "sedmička" patří dvěma legendám – Gilbertovi a Boucherovi).

🕯️ Závěr života

Frank Boucher dožil svůj život v klidu v provincii Ontario, nedaleko míst, kde se narodil.

Zdraví: I ve stáří zůstal aktivním pozorovatelem hokeje. Často kritizoval nárůst násilí v NHL v 70. letech (éra Broad Street Bullies). Jako sedminásobný vítěz Lady Byng Trophy nemohl pochopit, proč se hokej mění v "válku na ledě".
Smrt: Zemřel 12. prosince 1977 v Kemptville v Ontariu ve věku 76 let.

🧩 Osobnost: Gentleman v každém ohledu

Boucherova povaha byla v ostrém kontrastu s drsným prostředím hokeje.

Klidná síla: Nikdy nekřičel. Na střídačce stál (nebo seděl) s kamennou tváří, často s kloboukem na hlavě (v éře trenérů). Hráči ho respektovali pro jeho intelekt, ne ze strachu.
Móda: Byl známý svou elegancí. Vždy perfektně oblečený, s kravatou a v obleku, i když cestoval nočními vlaky.
Vztah k rozhodčím: Rozhodčí ho milovali. Když Boucher přijel k rozhodčímu diskutovat o vyloučení, sudí věděl, že Boucher má pravděpodobně pravdu, protože on nikdy nelhal a nikdy neprotestoval zbytečně.

Zdroje