Dálnice D35

Šablona:Infobox Dálnice

Dálnice D35 (historicky do 31. prosince 2015 zčásti klasifikována jako rychlostní silnice R35) je klíčová a aktuálně nejmasivněji rozestavěná dálniční komunikace na území České republiky. V celostátní dopravní koncepci tvoří takzvanou severní páteřní trasu, jejímž strategickým úkolem je propojit Čechy a Moravu a vytvořit plnohodnotnou vysokokapacitní alternativu k dlouhodobě kriticky přetížené dálnici D1. Trasa dálnice vychází od obce Úlibice u Jičína, směřuje k jihu k Hradci Králové, kde se fyzicky propojuje s dálnicí D11, a následně pokračuje východním směrem přes Pardubice, Vysoké Mýto, Litomyšl, Svitavy a Mohelnice až k Olomouci. Zde plynule navazuje na starší úseky a končí v Lipníku nad Bečvou napojením na dálnici D1 směrem na Ostravu.

Projektovaná délka celého tahu činí 205,4 kilometrů. Dálnice D35 prochází v průběhu třetí dekády 21. století fází bezprecedentní stavební realizace. Zatímco střední a východní část kolem Olomouce pochází již ze sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, naprostá většina úseků v Pardubickém a Královéhradeckém kraji byla po dekádách odkladů zahájena po roce 2020. Na konci roku 2025 došlo k historickému infrastrukturnímu milníku, kdy stát odevzdal do provozu hned čtyři zcela nové stavební úseky v celkové délce přes 31 kilometrů.

K polovině roku 2026 probíhá paralelní fyzická výstavba na dalších osmačtyřiceti kilometrech v šesti samostatných stavebních celcích. Inženýrské práce na dálnici čelí složitým geologickým výzvám, které se projevily zejména propadem horniny při ražbě tunelu Homole, jež oddálila zprovoznění dotčeného úseku. Dostavba dvou nejvýchodnějších chybějících částí u Moravské Třebové a Mohelnice bude v letech 2027 až 2031 realizována formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Celá trasa dálnice je součástí mezinárodní sítě evropských silnic, a to tahů E442 a u Olomouce E462.

⏳ Historický vývoj a transformace koncepce

Původní plány na vybudování severního dálničního tahu spojujícího západ a východ státu byly zakotveny již v usnesení československé vlády z roku 1963. Tehdejší trasa pod označením D35 byla ovšem namalována zcela odlišně – měla začínat v Hradci Králové a vést přes Litomyšl a Svitavy, ale následně se měla stáčet přes Jevíčko a Konici do Olomouce.

K radikálnímu přehodnocení došlo počátkem devadesátých let 20. století. V roce 1993 vláda změnila strategické plány a trasu D35 upravila tak, aby od Svitav vedla logičtějším a průmyslově výhodnějším údolím na Mohelnici, kde se napojila na tehdejší silnici I/35. Zároveň byla dálniční síť uměle prodloužena směrem na severozápad k Jičínu a přes Turnov až do Liberce, přičemž tento severní úsek získal status rychlostní silnice R35. Segment mezi Libercem a Turnovem byl postaven v sedmdesátých a osmdesátých letech, ovšem svými ostrými horskými parametry a absencí odstavných pruhů nesplňoval mezinárodní dálniční standardy.

Zásadní legislativní obrat přinesl rok 2016. V rámci takzvaného Nového pojetí dálniční sítě byla zrušena kategorie rychlostních silnic. Plnohodnotná část R35 byla povýšena na dálnici D35. Historický podhorský úsek Liberec – Turnov byl však z dálniční sítě pro nevyhovující bezpečnostní normy zcela vyřazen a úředně ponížen na nedělenou silnici první třídy pro motorová vozidla (I/35). Počáteční nultý kilometr dálnice D35 byl tak formálně přesunut a ukotven k plánované křižovatce u obce Úlibice v Královéhradeckém kraji.

🗺️ Geografické trasování a peáž s dálnicí D11

Specifikem dálnice D35 je její sdílené trasování s jinou dálnicí, odborně označované jako takzvaná peáž. Tento inženýrský fenomén se nachází na západním okraji Hradce Králové.

Dálnice D35 přicházející od Jičína ústí do obří mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Plotiště. V tomto gigantickém třípatrovém uzlu se fyzicky napojuje na těleso dálnice D11 (přivádějící tranzit od Prahy). Následujících několik kilometrů jsou obě dálnice svedeny do jednoho společného čtyřpruhového tělesa. Toto sdílení (peáž) končí na obří křižovatce Sedlice, kde se dálnice opět dělí – D11 pokračuje směrem k polským hranicím na Trutnov, zatímco D35 se odpojuje východním směrem do rozlehlých polabských rovin směrem k Pardubicím.

Od křižovatky Sedlice překonává D35 rovinatý ráz Polabské nížiny obřími estakádami přes inundační (záplavová) území řeky Labe. Za obcí Časy a Ostrov trasa opouští rovinu a začíná stoupat do svahů Českomoravské vrchoviny. Zde, u Vysokého Mýta a Litomyšle, se dálnice musí vypořádat se složitým profilem Tichozdického hřbetu, což si vynucuje ražbu tunelu a výstavbu hlubokých zářezů. Následně dálnice klesá u Mohelnice do Hornomoravského úvalu, obchází Olomouc a v rovinách u Lipníku nad Bečvou končí napojením na dálnici D1.

🏗️ Masivní zprovozňování úseků (konec roku 2025)

Závěr roku 2025 představoval pro českou infrastrukturu a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zlomový okamžik. V průběhu pouhých několika týdnů stát zprovoznil hned čtyři zcela nové stavební segmenty dálnice D35 v celkové délce 31,4 kilometrů. Otevírání probíhalo z důvodu připravenosti terénu metodou takzvaných salámových koleček, kdy byly otevírány izolované dálniční ostrovy.

Dne 20. listopadu 2025 byl otevřen úsek Křelov – Slavonín (2. etapa) o délce 3,2 km na předměstí Olomouce. Tato na první pohled krátká stavba měla obrovský strategický přesah, neboť jako poslední dílek definitivně a kompletně zcelila západní dálniční obchvat Olomouce. Desetitisíce tranzitních vozidel, které do té doby musely sjíždět na kruhový objezd u hypermarketu Globus a ucpávaly městskou silnici, se konečně přesunuly na plnohodnotné dálniční těleso.

Dne 16. prosince 2025 proběhlo slavnostní stříhání pásek na dvou nesouvislých úsecích současně. Prvním byl 10,45 kilometrů dlouhý úsek Hořice – Sadová postavený za 2,74 miliardy Kč. Druhým úsekem, zprovozněným téhož dne, byl obchvat v trase Vysoké Mýto – Džbánov o délce 5,95 kilometrů. Obě stavby byly předány do provozu v předstihu oproti původním plánům. Následně, 18. prosince 2025, doplnil prosincovou explozi zprovoznění úsek Janov – Opatovec o délce 11,7 kilometrů u Svitav.

Protože tyto prosincové úseky (zejména u Hořic a Vysokého Mýta) nenavazovaly přímo na zbytek dálniční sítě, ale začínaly a končily v poli na sjezdech státní silnice I/35, ministerstvo dopravy rozhodlo, že tyto konkrétní izolované úseky zůstanou pro osobní automobily prozatím nezpoplatněny (bez nutnosti dálniční známky), dokud nedojde k jejich oboustrannému dálničnímu napojení.

🚧 Současná výstavba a inženýrské komplikace (2026)

Tempo z předchozího roku se přelilo i do roku 2026. Na sklonku dubna 2026 (přesně 29. 4. 2026) zahájilo ŘSD fyzickou výstavbu nového 16,3 kilometru dlouhého úseku Úlibice – Hořice. Stavební konsorcium firem Strabag SIS a Firesta-Fišer vyhrálo tendr s částkou 4,33 miliardy korun bez DPH. Zahájení stavby mírně zbrzdil archeologický průzkum a schvalování vládního fondu SFDI. Po dokončení odvede tento úsek tranzitní toxickou dopravu z přetížených obcí Ostroměř, Bílsko a Konecchlumí.

Intenzivní stavební práce k červnu 2026 probíhají také na navazujícím úseku Sadová – Plotiště (6,2 km), který má být hotov již v prosinci 2026, čímž se scelí trasa od Hořic až k uzlu na Hradec Králové. Na Moravě pak polská stavební společnost Budimex nasadila extrémní tempo při výstavbě úseku Džbánov – Litomyšl (7,6 km). Ačkoliv má smluvní termín až v únoru 2027, zhotovitel veřejně deklaroval ambici uvést stavbu čítající sedm obřích mostů do provozu ještě před Vánocemi 2026 v rámci zisku bonusů za akceleraci.

Dálnice však v roce 2026 čelí i vážným inženýrským problémům. Na nově otevřeném úseku Hořice – Sadová muselo ŘSD v březnu 2026 čelit kritice za extrémně rychle mizící a smývající se vodorovné značení (bílé čáry). Zatímco tento problém stát vyřešil reklamací dočasných barev, podstatně horší krize zasáhla úsek Ostrov – Vysoké Mýto. Na tomto 7 kilometrů dlouhém úseku je budován Tunel Homole. Během ražby západního portálu tunelu narazili inženýři na nečekaně nestabilní, zvodnělé podloží pískovcových vrstev, které hrozilo totálním závalem stěny. Ražba musela být okamžitě zastavena. Tento geologický defekt znamená, že zatímco okolní asfaltové těleso bude v srpnu 2026 dokončeno, tunel nebude průjezdný, což zbrzdí uvedení celého vysokomýtského úseku do provozu o měsíce až rok.

📈 Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)

Nejsložitějšími a nejnákladnějšími zbývajícími úseky celé dálnice jsou dvě navazující stavby na východním konci: Opatovec – Staré Město (16,6 km) a Staré Město – Mohelnice (18,2 km). Tyto úseky překonávají extrémně složitý a ekologicky cenný morfologický zlom mezi Českomoravskou vrchovinou a Mohelnickou brázdou. Jen na úseku do Mohelnice musí být vybudováno 43 dálničních mostů a ražený tunel Dětřichov.

Z důvodu enormní finanční zátěže (odhadované na desítky miliard korun) a snahy urychlit stavbu rozhodla Vláda ČR o financování formou PPP (Public Private Partnership) projektu. Na jaře 2026 běží soutěžní dialog se zahraničními fondy. Model funguje tak, že vybrané soukromé konsorcium si na stavbu půjčí vlastní bankovní peníze, dálnici kompletně vyprojektuje, postaví a následně ji po dobu 25 let bude na své náklady udržovat. Stát začne koncesionáři platit takzvanou platbu za dostupnost (nájem) až v momentě, kdy dálnici převezme a otevře řidičům. Očekává se, že smlouvy budou podepsány na přelomu let 2026 a 2027, s cílovým zprovozněním celé dálnice D35 do roku 2031.

📊 Kompletní přehled stavebních úseků dálnice D35

Níže uvedená statistická tabulka poskytuje absolutně vyčerpávající a historicky nenarušený přehled všech stavebních segmentů dálnice D35 na celé ose od Jičína až po Lipník nad Bečvou. Každý vyprojektovaný i provozovaný úsek je evidován bez jakéhokoliv zkrácení.

Číslo a název úseku	Délka úseku (km)	Kategorie	Stav k červnu 2026	Rok zprovoznění / Plán
H9 Úlibice, obchvat	1,64	D 26,0/130	V přípravě (probíhá tendr)	plán 2029
H6 Úlibice – Hořice	16,35	D 26,0/130	Ve výstavbě (od 29. 4. 2026)	plán březen 2029
H8a Hořice – Sadová	10,45	D 26,0/130	V provozu	16. prosince 2025
H8b Sadová – Plotiště	6,20	D 26,0/130	Ve výstavbě	prosinec 2026
Peáž s D11 (Plotiště – Sedlice)	cca 14,0	D 27,5/130	V provozu	postupně 2006–2021
E1 Sedlice – Opatovice	4,19	D 24,5/120	V provozu	listopad 2009
E2 Opatovice – Časy	12,61	D 26,0/130	V provozu	prosinec 2021
E3 Časy – Ostrov	14,70	D 26,0/130	V provozu	prosinec 2022
E4 Ostrov – Vysoké Mýto	6,40	D 26,0/130	Ve výstavbě	plán podzim 2026 (ohroženo tunelem)
E11 Tunel Homole	0,60	D 26,0/130	Ve výstavbě (zpoždění)	ražba přerušena 2026
E5 Vysoké Mýto – Džbánov	5,95	D 26,0/130	V provozu	16. prosince 2025
E6 Džbánov – Litomyšl	7,59	D 26,0/130	Ve výstavbě	plán 2027 (snaha akcelerovat na 2026)
E7 Litomyšl – Janov	10,40	D 26,0/130	Ve výstavbě (od února 2025)	plán 2027
E8 Janov – Opatovec	11,70	D 26,0/130	V provozu	18. prosince 2025
E9 Opatovec – Staré Město	16,60	D 26,0/130	V přípravě (soutěž o PPP koncesi)	plán 2031
M7 Staré Město – Mohelnice	18,20	D 26,0/130	V přípravě (soutěž o PPP koncesi)	plán 2031
M8 Mohelnice – Olomouc (Křelov)	23,70	R 26,5/120	V provozu	úseky z let 1978–1986 (v roce 2028 plánovaná kompletní modernizace)
M3 Křelov – Slavonín (2. etapa)	3,20	D 26,5/130	V provozu	20. listopadu 2025
M2 Slavonín – Velký Týnec	7,30	R 26,5/120	V provozu	říjen 2003
M4 Velký Týnec – Tršice	8,10	R 26,5/120	V provozu	říjen 1999
M5 Tršice – Lipník nad Bečvou	6,50	R 26,5/120	V provozu	říjen 1999 (konec D35)

🛣️ Kompletní seznam dálničních sjezdů (Exitů)

Tabulka mapuje všechny historické i budované mimoúrovňové křižovatky (MÚK), které zaručují napojení dálnice na regionální a průmyslovou síť státu.

Číslo sjezdu (Exit)	Název křižovatky	Křížení se silnicí	Hlavní obsluhované cíle
Exit 92*	Úlibice	Silnice I/16, I/35	Jičín, Nová Paka, Trutnov
Exit 100*	Kovač / Chomutice	Silnice II/327	Kovač, Podhorní Újezd
Exit 109	Hořice	Silnice II/300	Hořice, Dvůr Králové nad Labem (konec aktuálně zprovozněného bloku)
Exit 121*	Sadová	Silnice II/635	Sadová, Všestary
Exit 126	Plotiště (D11)	D11, I/11, I/35	Severozápad Hradec Králové, křížení a začátek sdíleného úseku s D11
Exit 127 (na D11)	Sedlice (D11)	D11	Jihozápad Hradec Králové, konec sdíleného úseku s D11, odpoj na Moravu
Exit 129	Opatovice nad Labem	Silnice I/37	Opatovice nad Labem, Pardubice (sever), Hradec Králové (jih)
Exit 135	Rokytno	Silnice II/298	Rokytno, Býšť, Sezemice
Exit 143	Časy	Silnice I/36	Časy, Pardubice (východ), Holice
Exit 148	Dašice	Silnice II/322	Dašice, Dolní Roveň (součást odpočívky)
Exit 158	Ostrov	Silnice I/17	Ostrov, Chroustovice, Zámrsk (konec plynulého zprovozněného bloku)
Exit 163*	Vysoké Mýto-západ	Silnice I/35	Vysoké Mýto, Vraclav
Exit 165*	Vysoké Mýto-jih	Silnice II/357	Vysoké Mýto, Choceň
Exit 169	Džbánov	Silnice I/35, II/315	Džbánov, Hrušová (krátký spuštěný obchvat Vysokého Mýta z r. 2025)
Exit 174*	Řídký	Silnice I/35	Řídký, Tržek
Exit 176*	Litomyšl-sever	Silnice I/35	Litomyšl, Nedošín
Exit 181*	Litomyšl-jih	Silnice I/35, II/360	Litomyšl, Polička
Exit 186	Janov	Silnice I/35	Janov, Mendryka (začátek zprovozněného obchvatu)
Exit 197	Opatovec	Silnice I/43	Opatovec, Svitavy, Lanškroun (budoucí napojení plánované dálnice D43)
Exit 213*	Staré Město	Silnice I/35	Staré Město, Moravská Třebová
Exit 232*	Mohelnice-jih	Silnice I/44, II/644	Mohelnice, začátek trasy do Šumperka
Exit 235	Palonín	Silnice III/3153	Palonín, Loštice
Exit 240	Mladeč	Silnice II/315	Mladeč, Měrotín
Exit 245	Litovel	Silnice II/449	Litovel, Červenka
Exit 248	Unčovice	Silnice II/449	Unčovice, Náklo, Senice na Hané
Exit 253	Křelov	Silnice I/35, II/448	Křelov, Topolany, Břuchotín
Exit 261	Olomouc-centrum	Místní kom.	Olomouc (centrum), Neředín
Exit 267	Slavonín (D46)	D46	Jižní Olomouc, křížení s D46 směr Prostějov a Vyškov
Exit 276	Holice	Silnice I/55	Jihovýchodní Olomouc, Holice
Exit 281	Velký Týnec	Silnice II/435	Velký Týnec, Grygov
Exit 290	Velký Újezd	Silnice II/436	Velký Újezd, Tršice
Exit 296	Lipník nad Bečvou (D1)	D1, Silnice I/47	Konec dálnice D35, tranzit na D1 směr Ostrava, Polsko nebo Zlín

(Hvězdičkou * označené exity se nacházejí na úsecích, jež jsou k červnu 2026 ve výstavbě nebo ve stadiu projektové přípravy).*

💡 Pro laiky

Ve veřejném prostoru se u dálnice D35 neustále opakuje jeden a ten samý pojem: "severní alternativa k dálnici D1". Co to přesně znamená? Dnes, pokud potřebuje kamion dovézt zboží z Prahy a Německa do průmyslové Ostravy, nebo pokud rodina cestuje z Čech na Moravu, nemá jinou dálniční možnost než najet na D1 přes Vysočinu a Brno. Kvůli tomu je D1 přeplněná až k prasknutí a sebemenší ťukanec u Jihlavy okamžitě paralyzuje dopravu mezi západem a východem republiky. Dálnice D35 tuto situaci radikálně změní. Nabídne přímou cestu přes sever – řidič z Prahy pojede po D11 do Hradce Králové, tam se rovnou plynule napojí na D35, projede kolem Pardubic, Svitav, sjede do Olomouce a odtud pokračuje do Ostravy. Tím, že dálnice D35 zcela fyzicky mine Vysočinu a kritické Brno, stáhne na sebe zhruba 30 % až 40 % aut ze současné D1 a zachrání tak celostátní logistiku.

Zajímavostí D35 je takzvaná "salámová metoda" výstavby. Místo aby stát ušetřil miliardy, přijel s bagry do Jičína a postupně pomalu asfaltoval nepřerušenou cestu celých 100 kilometrů až do Mohelnice, staví dálnici na přeskáčku. Postaví 6 kilometrů u Vysokého Mýta, pak o dvacet kilometrů dál postaví 11 kilometrů u Svitav, pak zas 10 kilometrů u Hořic. Důvodem je byrokracie. Stát začne okamžitě stavět tam, kde se mu zrovna daný rok podařilo od rolníků vykoupit všechny kusy polí a kde ekologové neblokují stavební povolení. Výsledkem bylo například prosincové otevírání v roce 2025. Otevřely se obchvaty u Hořic a Vysokého Mýta, ale tyto obchvaty ležely jako izolované dálniční ostrovy uprostřed polí. Muselo se na ně najíždět a sjíždět ze staré silnice, a proto stát rozhodl, že za tyto kousky dálnice řidiči nemusí platit dálniční známku, dokud se jednotlivé "kolečka salámu" nespojí do jedné dlouhé cesty (takzvané peáže s D11 atd.).

A poslední lahůdkou pro laiky je pojem "peáž". Česky to znamená souběh. Silnice jsou na mapě jen abstraktní čáry. A u Hradce Králové dálniční inženýři namalovali trasu dálnice D11 a D35 tak, že se jejich cesty na chvíli potkaly. Aby stát nemusel vedle sebe stavět dva drahé betonové pásy, svede se u Plotiště dálnice D11 a D35 do jedné široké asfaltové řeky. Po jednom betonu a pod jedněmi značkami tak zhruba 14 kilometrů jedou společně řidiči z obou dálnic, než se na gigantické křižovatce v Sedlicích tato řeka zase rozdvojí.

Zdroje