Důl ČSM
Důl ČSM (původním názvem Důl Československé mládeže) byl posledním činným černouhelným hlubinným dolem na území České republiky. Nacházel se ve východní části karvinské dílčí uhelné pánve a provozovala jej těžební společnost OKD. Své jméno nesl od dob svého vzniku, přičemž v moderní éře se používala již výhradně zkratka ČSM.
Těžební a dobývací prostor dolu byl rozdělen na dva hlavní provozy, konkrétně ČSM Sever a ČSM Jih, a pokrýval území katastrů obcí Stonava, Karviná, Albrechtice u Českého Těšína a Chotěbuz. Součástí komplexu byla rovněž úpravna uhlí v lokalitě Sever s hodinovou kapacitou 1 100 tun, kde probíhala finální nakládka surovin do železničních vozů a nákladních automobilů. Těžební činnost na tomto ložisku byla definitivně ukončena k 31. lednu 2026, čímž se historicky uzavřela dvousetpadesátiletá epocha dobývání černého uhlí v českých zemích.
🗓 Současnost a útlum těžby
Klíčovým obdobím pro existenci dolu se staly roky 2025 a 2026, kdy těžba dospěla do své závěrečné fáze. Z důvodu ekonomické nerentability a postupného celoevropského odklonu od uhelné energetiky bylo na základě vládních usnesení a rozhodnutí managementu OKD stanoveno ukončení dobývání na začátek roku 2026.
V průběhu roku 2025 tvořil roční těžební plán přibližně 1,145 milionu tun. Ražby nových důlních děl (chodeb) byly zcela zastaveny 19. června 2025. Stroje se v posledním aktivním porubu s označením 463 204/1 zastavily přesně na noční směně přelomu 31. ledna a 1. února 2026. Symbolický poslední vozík s vytěženým uhlím vyjel na povrch 4. února 2026 z hloubky 1 300 metrů.
Proces ukončení těžby znamenal bezprostřední personální redukci. K 31. lednu 2026 z dolu odešlo 750 zaměstnanců, dalších 150 pracovníků opustilo provoz po zastavení úpravny uhlí koncem února 2026. Společnost OKD alokovala na odstupné a sociální programy souhrnnou částku 1,3 miliardy korun z vytvořených finančních rezerv podniku.
⏳ Historie a vznik
Geologický průzkum lokality dnešního dolu proběhl v 50. letech 20. století prostřednictvím hlubinných vrtů, které potvrdily přítomnost bohatého karbonského uhelného souvrství. Projekt byl následně vyhlášen za takzvanou Stavbu mládeže a samotnou výstavbu zahájil národní podnik Výstavba ostravsko-karvinských dolů (VOKD) 1. září 1958. Hloubení jam formálně začalo 16. června 1959.
Budování důlního komplexu provázely zásadní hydrogeologické a bezpečnostní komplikace, zahrnující extrémní tlaky horského masivu a vysokou koncentraci důlních plynů. Kvůli těmto objektivním překážkám trvala přípravná fáze téměř celou dekádu. Hloubení hlavních důlních jam bylo oficiálně dokončeno 1. dubna 1965. První vozík s uhlím byl na povrch zkušebně vyvezen z hloubky 570 metrů až 16. prosince 1968, což je považováno za datum oficiálního zahájení provozu.
Během své aktivní existence přesahující padesát let důl vytěžil uhlí v objemu překračujícím hranici 124 milionů tun. Největšího rozmachu z hlediska zaměstnanosti dosáhl komplex na přelomu 80. a 90. let 20. století, kdy na něm pracovalo přibližně 6 000 horníků a technických pracovníků. Během existence dolu byl z politického hlediska významný rok 1991, kdy do podzemí osobně sfáral prezident Václav Havel.
🏢 Organizační struktura a vlastnictví
V prvních desetiletích spadal důl centrálně pod státní správu jako součást koncernu OKD. Zlom nastal po změně politického režimu. Dne 1. listopadu 1990 došlo k formálnímu vyčlenění Dolu ČSM z mateřského koncernu OKD, čímž byl spuštěn proces postupné privatizace.
Následně byl komplex ke dni 1. ledna 1993 začleněn do nově utvořené akciové společnosti Českomoravské doly, v níž figuroval po boku středočeských dolů Kladno a Tuchlovice. V průběhu následující dekády středočeské provozy zanikly a Důl ČSM zůstal posledním aktivním článkem této společnosti. V roce 2005 se majetkové struktury sjednotily a důl se vrátil do svazku společnosti OKD. Od roku 2018 se jediným akcionářem a konečným vlastníkem těžařské firmy stala státem vlastněná společnost PRISKO a.s..
⚙️ Technická specifikace a likvidace
Rozsah podzemní infrastruktury řadil Důl ČSM k nejkomplexnějším důlním dílům ve střední Evropě. Od počátku ražeb v roce 1967 do jejich konce v roce 2025 bylo vybudováno celkem 1 100 681 metrů důlních chodeb. Na sklonku provozu na začátku roku 2026 bylo z tohoto obrovského labyrintu nadále funkčních a udržovaných již pouze 52 kilometrů.
Nejhlubším dosaženým bodem v celém komplexu se stala úroveň 1 353 metrů pod povrchem, které horníci dosáhli 2. října 2024. Z konstrukčního hlediska představuje nejdůležitější vertikální spojnici vtažná jáma v lokalitě ČSM Sever, jejíž celková hloubka činí 1 104 metrů.
Technická a ekologická likvidace, naplánovaná na léta 2026 až 2029, představuje z inženýrského hlediska extrémně náročný projekt s alokovaným rozpočtem 3,3 miliardy korun, které státní vlastník průběžně ušetřil na vyhrazených bankovních účtech. Likvidace probíhá pod dohledem Státního báňského úřadu. V podzemí bude vybudováno 87 pevných izolačních hrází, které trvale oddělí vytěžené sekce. Dvě ze čtyř hlavních těžních jam budou zcela zality a zasypány. Půjde o nezpevněný zásyp, jenž spolyká 180 000 tun certifikovaného kameniva, na jehož vrcholu stavaři vytvoří betonovou ohlubňovou zátku. Zbylé dvě vertikální jámy nebudou zcela zasypány, nýbrž konzervovány tak, aby fungovaly jako odvětrávací plynové kolektory zamezující neřízenému výstupu výbušného důlního methanu na zemský povrch.
⚠️ Bezpečnost a důlní neštěstí
Těžba uhlí v takových hloubkách nese trvalá geomechanická rizika i rizika spojená se vznícením plynů a uhelného prachu. K nejtragičtější události v novodobé historii komplexu došlo ve čtvrtek 20. prosince 2018 na pracovišti závodu Sever. Ve frekventované sekci vybuchla koncentrovaná směs uniklého důlního methanu. Extrémní destrukce vyvolaná rázovou vlnou a následným požárem si na místě vyžádala životy třinácti horníků a zanechala dalších deset mužů těžce zraněných. Následná vyšetřování vedla ke zvýšení mezinárodních standardů čidel a odvětrávacích senzorů plošně napříč uhelnými doly.
📈 Kompletní statistika produkce (1968–2026)
Následující tabulka představuje úplný seznam produkčních ročníků od zahájení těžby v roce 1968 až do absolutního závěru těžby na počátku roku 2026. Během 57 aktivních těžebních sezón bylo celkově z podzemí vyvezeno 124 287 401 tun uhlí. V letech, u nichž interní archivy báňského úřadu či těžaře nespecifikují exaktní výši v tunách nebo tyto hodnoty nebyly veřejně uvolněny do databází, je tato skutečnost v souladu s encyklopedickými pravidly označena jako nedostupná data, avšak zachovává historickou a chronologickou kontinuitu celého seznamu.
| Rok | Roční těžba (t) | Významná provozní událost |
|---|---|---|
| 1968 | data nejsou dostupná | Oficiální zahájení těžby dne 16. prosince |
| 1969 | data nejsou dostupná | Náběh plynulé sériové těžby |
| 1970 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1971 | 1 000 000 | První milník – dosaženo produkce jednoho milionu tun |
| 1972 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1973 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1974 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1975 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1976 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1977 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1978 | data nejsou dostupná | Rekordní rok v budování chodeb (vyraženo 31 386 metrů) |
| 1979 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1980 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1981 | 2 843 269 | Absolutní historický rekord produkce dolu |
| 1982 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1983 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1984 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1985 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1986 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1987 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1988 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1989 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1990 | data nejsou dostupná | Vyčlenění dolu z koncernu OKD |
| 1991 | data nejsou dostupná | Fárání prezidenta Václava Havla |
| 1992 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1993 | data nejsou dostupná | Vznik Českomoravských dolů a.s. |
| 1994 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1995 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1996 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1997 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1998 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1999 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2000 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2001 | data nejsou dostupná | 12. dubna padl rekord v denní těžbě (17 040 tun) |
| 2002 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2003 | dataंपूर्data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2004 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2005 | data nejsou dostupná | Návrat těžebního závodu zpět pod správu OKD |
| 2006 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2007 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2008 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2009 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2010 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2011 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2012 | data nejsou dostupná | V květnu padl měsíční rekord produkce (310 000 tun) |
| 2013 | data nejsou dostupná | V prosinci padl opět měsíční rekord (310 000 tun) |
| 2014 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2015 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2016 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2017 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2018 | data nejsou dostupná | Prosincový tragický výbuch methanu |
| 2019 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2020 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2021 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2022 | data nejsou dostupná | Vládní rozhodnutí o prodloužení produkce za horizont roku 2023 |
| 2023 | data nejsou dostupná | Oslavy 55 let provozu od první vytěžené tuny |
| 2024 | data nejsou dostupná | 2. října dosaženo nejhlubšího bodu vůbec (1 353 m) |
| 2025 | 1 100 000 | Plánovaný těžební finiš posledních porubů |
| 2026 | 40 000 | Uzavření a absolutní konec produkce (k 31. lednu) |
💡 Pro laiky
Hlubinný důl typu ČSM je z inženýrského hlediska extrémně složité podzemní město s vlastní infrastrukturou. Namísto velkých rýpadel na povrchu (jako je známe z povrchových lomů na hnědé uhlí), se těžaři musí dostat k tenkým uhelným slojím přes vrstvy pevné horniny v hloubce stovek metrů. Spojení s povrchem zajišťují takzvané jámy. Jedna jáma slouží výhradně k vhánění masivního množství čerstvého vzduchu dovnitř (vtažná jáma), jiná výkonnými ventilátory odsává kontaminovaný vzduch s výbušným methanem ven (výdušná jáma).
Když dojde k rozhodnutí o ukončení těžby, důl nelze zkrátka jen zhasnout a zamknout. Likvidace trvá roky a její prioritou je bezpečnost povrchu. Celá kilometrová jáma se zasype drobným štěrkem odzdola až nahoru, což vyžaduje tisíce tatrovek materiálu. Navrchu se následně vytvoří betonová pečeť, která zabezpečí podloží proti propadům. K tomu je nutné uzavřít staré chodby betonovými hrázemi a uvolnit prostor pro průsaky podzemní vody, která časem zrušený a uzavřený důl zcela zaplaví.
Zdroje
- Doly v Česku
- Černouhelné doly
- Ostravsko-karvinský revír
- Hlubinné doly
- Stonava
- Karviná
- Těžba uhlí v Česku
- Zaniklé doly
- Stavby mládeže
- Průmysl v Moravskoslezském kraji
- Založeno 1958
- Zaniklo 2026
- Technické památky (potenciální)
- Společnost OKD
- Místa důlních neštěstí
- Doly uzavřené v 21. století
- Důlní likvidace a rekultivace
- Architektura Karvinska
- Zdroje energie v Česku (historické)
- Vytvořeno Gemini