Cooney Weiland

Rozbalit box

Obsah boxu

Ralph "Cooney" Weiland (5. listopadu 1904 – 3. července 1985) byl významný kanadský profesionální hokejista a trenér, člen Hokejové síně slávy. Je jednou z klíčových postav historie týmu Boston Bruins, se kterým získal Stanley Cup celkem třikrát (dvakrát jako hráč, jednou jako hlavní trenér).

Weiland se zapsal do dějin hokeje především v sezóně 1929/30, kdy jako centr slavné formace "Dynamite Line" využil změny pravidel (povolení přihrávky dopředu) k vytvoření bodového rekordu, který v té době neměl obdoby. Později se stal legendárním trenérem na Harvardově univerzitě, kde po dobu 21 let formoval generace mladých hráčů a získal přezdívku "Stříbrná liška univerzitního hokeje".

👶 Mládí a původ přezdívky

Ralph Weiland se narodil v malém městečku Seaforth v provincii Ontario, ale vyrůstal v nedalekém Owen Sound.

Přezdívka "Cooney": Původ jeho slavné přezdívky je obestřen tajemstvím, ale nejčastěji se uvádí, že ji získal v dětství podle místního amatérského hráče baseballu nebo lakrosu, kterého obdivoval (příjmení Cooney). Přezdívka se ujala natolik, že mnozí fanoušci ani neznali jeho pravé jméno Ralph.
Cesta k hokeji: Weiland nebyl jen hokejistou, byl všestranným sportovcem. Vynikal v lakrosu a baseballu. Jeho hokejová cesta vedla přes juniorské týmy v Owen Sound až do Minneapolis v USA, kde hrál poloprofesionálně, než si ho všimli skauti NHL.

🐻 Vstup do NHL: Zrození "Dynamite Line"

V roce 1928 podepsal Weiland smlouvu s týmem Boston Bruins. Generální manažer Art Ross v něm viděl ideálního centra – chytrého, rychlého a technicky zdatného.

První Stanley Cup (1929)

Hned ve své nováčkovské sezóně 1928/29 se Weiland stal součástí týmu, který psal historii.

Taktika: Bruins v této sezóně těžili z perfektní defenzivy a brilantních výkonů brankáře Tinyho Thompsona.
Finále: Boston porazil ve finále New York Rangers 2:0 na zápasy. Pro Weilanda to byl první dotek se Stanley Cupem. V té době však ještě nebyl ofenzivní superhvězdou, tou se měl stát až o rok později díky změně pravidel.

Vznik Dynamite Line

Před sezónou 1929/30 učinil Art Ross geniální tah. Spojil tři hráče do jedné formace:

Centr: Cooney Weiland – mozek hry a nahrávač.
Pravé křídlo: Dit Clapper – silný a tvrdý hráč (později obránce a člen Síně slávy).
Levé křídlo: Dutch Gainor – rychlý bruslař.

Tato trojice dostala název "The Dynamite Line" (Dynamitová řada) pro svou výbušnou ofenzivní sílu. Měli se stát symbolem nové éry hokeje.

🚀 Sezóna 1929/30: Revoluce pravidel a rekordy

Před sezónou 1929/30 byla NHL defenzivní ligou, kde padalo málo gólů. Důvodem bylo pravidlo, které zakazovalo přihrávku dopředu v útočném pásmu. Hráči museli puk do pásma zavézt individuálně, což nahrávalo obráncům.

Vedení NHL se rozhodlo pro radikální změnu: **přihrávka dopředu byla povolena v celém útočném pásmu**. Cooney Weiland byl hráčem, který tuto změnu využil nejlépe ze všech.

Dominance Dynamite Line

Zatímco ostatní týmy se novému stylu teprve učily, Dynamite Line (Weiland, Clapper, Gainor) pod vedením inovátora Arta Rosse okamžitě pochopila sílu rychlé kombinace.

Exploze bodů: V předchozí sezóně stačilo na vítězství v bodování 32 bodů. V sezóně 1929/30 Weiland tento standard naprosto zničil.
Statistiky: V pouhých 44 zápasech nastřílel 43 gólů a přidal 30 asistencí.
Celkem 73 bodů: Jeho 73 bodů bylo novým rekordem NHL. Překonal dosavadní maxima legendárního Howieho Morenze o propastný rozdíl. Tento rekord v počtu bodů na zápas (1,66) zůstal v Bostonu nepřekonán po celá desetiletí.

Weiland vyhrál bodování ligy, ale paradoxně nezískal Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče (tu získal jeho spoluhráč z obrany Eddie Shore nebo Nels Stewart, dle různých interpretací hlasování té doby, ale Weiland byl bezpochyby ofenzivním králem).

🧳 Léta na cestách: Ottawa a Detroit

Navzdory své dominanci se Weiland stal obětí Velké hospodářské krize a finančních machinací v NHL.

Ottawa Senators (1932–1933)

Před sezónou 1932/33 byl Weiland nečekaně vyměněn do týmu Ottawa Senators.

Důvod: Bruins potřebovali omladit kádr a zbavit se vyšších platů. Ottawa naopak zoufale potřebovala hvězdu, aby přilákala diváky a odvrátila bankrot.
Výkon: V dresu Senators Weiland nezklamal, byl nejlepším střelcem týmu a kapitánem, ale klub byl v rozkladu. Hráči často nedostávali výplaty včas a atmosféra byla depresivní.

Detroit Red Wings (1933–1935)

Když Ottawa Senators po sezóně 1934 přerušili činnost (a později se přesunuli do St. Louis), Weilandova práva získal tým Detroit Red Wings.

Role: V Detroitu hrál solidně, pomohl týmu dostat se do finále Stanley Cupu v roce 1934, kde však prohráli s Chicagem. Weiland zde plnil roli zkušeného veterána pro nastupující hvězdy.

🔙 Návrat krále: Zpátky v Bostonu

V létě 1935 si manažer Bostonu Art Ross uvědomil, že jeho týmu chybí vůdce a defenzivní jistota na centru. Rozhodl se přivést svou bývalou hvězdu zpět. Bruins získali Weilanda výměnou za Martyho Barryho.

Proměna herního stylu

Weiland se vrátil do Bostonu jako jiný hráč. Už nebyl tím dravým střelcem z roku 1930. Ve svých 31 letech se transformoval v jednoho z nejlepších defenzivních útočníků a tvůrců hry.

Kapitán: V roce 1937 byl jmenován kapitánem týmu.
Mentor: Jeho hlavním úkolem bylo vychovávat novou generaci hvězd. Vzal pod svá křídla formaci známou jako "The Kraut Line" (Milt Schmidt, Woody Dumart, Bobby Bauer). Učil je poziční hře a vhazování.

🏆 Druhý Stanley Cup a konec kariéry (1939)

Sezóna 1938/39 byla Weilandovou labutí písní. Boston Bruins, vedeni v brance nováčkem Frankem Brimsekem ("Mr. Zero"), dominovali lize.

Play-off 1939: Weiland, ačkoliv už nebyl nejrychlejší, řídil hru s přehledem šachového velmistra. Bruins porazili ve finále Toronto Maple Leafs 4:1 na zápasy.
Oslava na vrcholu: Cooney Weiland převzal Stanley Cup jako kapitán. Byla to dokonalá tečka za jeho hráčskou kariérou.
Konec: Ihned po zisku titulu oznámil ukončení aktivní hráčské kariéry ve věku 34 let. Měl však před sebou ještě delší a možná ještě úspěšnější kariéru na lavičce.

👔 Trenérská kariéra v NHL: Okamžitý triumf

Ihned po ukončení hráčské kariéry v roce 1939 nabídl generální manažer Art Ross Weilandovi pozici hlavního trenéra Boston Bruins. Ross, který do té doby trénoval tým sám, se chtěl soustředit na manažerskou práci a věřil, že Weilandův taktický intelekt je pro moderní hokej ideální.

Třetí Stanley Cup (1941)

Weiland převzal tým, který byl nabitý talentem, ale potřeboval správné vedení. V kádru byli hráči jako brankář Frank Brimsek, obránce Dit Clapper (jeho bývalý spoluhráč z útoku) a úderná formace "Kraut Line".

Sezóna 1940/41: Pod Weilandovým vedením Bruins dominovali. Vyhráli základní část a v play-off byli nezastavitelní.
Finále: Ve finále Stanley Cupu smetli Detroit Red Wings 4:0 na zápasy.
Unikátní zápis: Cooney Weiland se stal jedním z mála lidí v historii, kteří vyhráli Stanley Cup s týmž klubem jako hráč (1929, 1939) i jako hlavní trenér (1941).

Odchod z NHL

Weiland trénoval Bruins ještě několik válečných sezón, ale postupně se dostával do sporů s autoritativním Art Rossem, který měl tendenci zasahovat do sestavy z tribuny. Weiland, který preferoval klidnou práci a technický hokej, se rozhodl NHL opustit. Krátce působil v AHL u týmu Hershey Bears (kde získal Calder Cup v roce 1947) a New Haven Ramblers, než našel svůj skutečný domov.

🎓 Éra Harvard: Stříbrná liška (1950–1971)

V roce 1950 přijal nabídku stát se hlavním trenérem hokejového týmu na prestižní Harvardově univerzitě. Mnozí byli překvapeni, že bývalá hvězda drsné NHL jde trénovat univerzitní studenty, ale ukázalo se to jako dokonalé spojení.

Filozofie a styl

Na Harvardu získal Weiland přezdívku "The Silver Fox" (Stříbrná liška) – pro své předčasně šedivé vlasy a pro svou taktickou prohnanost.

Inovace: Zavedl do univerzitního hokeje prvky profesionálního tréninku, ale zachoval ducha fair play. Jeho týmy nebyly nejtvrdší, ale byly nejlépe bruslící a technicky nejvyspělejší.
Mentoring: Weiland nebyl typem trenéra, který křičí. Byl tichý, analytický a ke studentům přistupoval s respektem. Mnoho jeho svěřenců později vzpomínalo, že je naučil o životě stejně tolik jako o hokeji.

Úspěchy na univerzitní scéně

Během 21 let na střídačce Harvard Crimson (1950–1971) vybudoval z Harvardu hokejovou velmoc.

Tituly: Získal 5 titulů v prestižní Ivy League (Soutěž břečťanové ligy).
Beanpot: Vyhrál několikrát turnaj Beanpot, což je vysoce ceněný turnaj čtyř bostonských univerzit, který má ve městě obrovskou prestiž.
NCAA: Několikrát dovedl tým do závěrečného turnaje NCAA (Frozen Four).
Bilance: Kariéru na Harvardu ukončil s bilancí 315 výher, což z něj učinilo jednoho z nejúspěšnějších trenérů v historii univerzitního sportu.

🏛️ Cesta do Síně slávy

Cooney Weiland byl unikátní postavou, která propojila dva světy – svět "staré" profesionální NHL a svět amerického univerzitního hokeje.

Uvedení (1971): Jeho přínos hokeji byl tak komplexní, že když byl v roce 1971 uveden do Hokejové síně slávy, bylo to za kombinaci jeho hráčských i trenérských úspěchů.
Lester Patrick Trophy: O rok později, v roce 1972, obdržel také Lester Patrick Trophy za mimořádný přínos hokeji ve Spojených státech, což ocenilo jeho práci na rozvoji mladých talentů na Harvardu.

👴 Pozdní léta a úmrtí

Po odchodu do důchodu v roce 1971 zůstal Weiland aktivním členem bostonské sportovní komunity. Pravidelně navštěvoval zápasy Bruins i Harvardu.

Úmrtí: Cooney Weiland zemřel 3. července 1985 ve věku 80 let.
Odkaz: Jeho jméno je dodnes synonymem pro chytrost a techniku. V Boston Bruins je uctíván jako jeden z otců zakladatelů klubové kultury a na Harvardu jako architekt moderního univerzitního programu.

🎓 Vysvětlení pro laiky: Proč je důležitý?

Cooney Weiland je postavou, která spojuje "starý" a "nový" hokej. Jeho význam lze shrnout do dvou bodů:

Muž, který využil změnu pravidel: Do roku 1929 se v hokeji nesmělo přihrávat dopředu v útočném pásmu (podobně jako v ragby). Když NHL toto pravidlo změnila, většina hráčů byla zmatená. Weiland byl první, kdo pochopil, jakou sílu má rychlá kombinace. V sezóně 1929/30 díky tomu nastřílel 43 gólů a udělal 73 bodů, což byl tak obrovský skok oproti předchozím rekordům, že to novináři nazvali "Weilandovou revolucí".
Dvojitá legenda: Je velmi vzácné, aby byl někdo hvězdou v drsné NHL a zároveň uznávaným akademikem-trenérem. Weiland to dokázal. Vyhrál Stanley Cupy jako hráč i trenér Bostonu, a pak strávil 20 let jako vážený "profesor hokeje" na elitní Harvardově univerzitě, kde vychovával budoucí právníky a lékaře.

📊 Statistický přehled

Hráčská kariéra (NHL)

			Základní část					Play-off
Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM	Z	G	A	B	TM
1928/29	Boston Bruins	NHL	44	11	7	18	16	5	2	0	2	2
1929/30	Boston Bruins	NHL	44	43	30	73	27	6	1	5	6	2
1930/31	Boston Bruins	NHL	44	25	13	38	14	5	6	3	9	2
1931/32	Boston Bruins	NHL	46	14	12	26	20	—	—	—	—	—
1932/33	Ottawa Senators	NHL	48	16	11	27	4	—	—	—	—	—
1933/34	Detroit Red Wings	NHL	39	11	19	30	6	9	0	0	0	4
1934/35	Detroit Red Wings	NHL	48	13	25	38	10	—	—	—	—	—
1935/36	Boston Bruins	NHL	48	14	13	27	15	2	1	0	1	0
1936/37	Boston Bruins	NHL	48	6	9	15	6	3	0	0	0	0
1937/38	Boston Bruins	NHL	48	11	12	23	16	3	0	0	0	0
1938/39	Boston Bruins	NHL	46	7	9	16	9	12	0	0	0	0
NHL celkem			503	171	160	331	143	45	10	8	18	10

Trenérská kariéra (NHL)

Sezóna	Tým	Z	V	P	R	Body	Umístění	Play-off
1939/40	Boston Bruins	48	31	12	5	67	1. v lize	Prohra v semifinále
1940/41	Boston Bruins	48	27	8	13	67	1. v lize	🏆 Vítěz Stanley Cupu
1941/42	Boston Bruins	48	25	17	6	56	3. v lize	Prohra v semifinále

Zdroje