Bahrajn
Obsah boxu
| Bahrajnské království | |
|---|---|
 | |
 | |
| Název originál | Šablona:Arabsky |
| Motto | Šablona:Arabsky (Náš Bahrajn) |
| Hymna | Bahrajnuná |
| Rozloha | 780 |
| Vodní plocha | 0 |
| Počet obyvatel | 1 592 000 |
| Hustota zalidnění | 2041 |
| Úřední jazyk | Arabština |
| Hlavní město | Manáma |
| Největší město | Manáma |
| Měna | Bahrajnský dinár (BHD) |
| HDP nominální | 47,8 miliard USD |
| HDP parita | 101,45 miliard USD |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Národní doména | .bh |
| Telefonní předvolba | +973 |
Bahrajnské království, zkráceně Bahrajn (arabsky مملكة البحرين, Mamlakat al-Bahrajn), je ostrovní stát v Perském zálivu. Nachází se na souostroví tvořeném 33 ostrovy, z nichž největší je ostrov Bahrajn. Na západě je spojen s Saúdskou Arábií 25 kilometrů dlouhým Mostem krále Fahda a na jihu má námořní hranici s Katarem. Bahrajn je jednou z nejmenších zemí v Asii, ale zároveň jednou z nejhustěji osídlených na světě. Jeho hlavní a největší město je Manáma.
Bahrajn byl jedním z prvních států v Zálivu, který objevil ropu a začal s její těžbou, ale jeho zásoby jsou v porovnání se sousedy malé. V důsledku toho se země zaměřila na diverzifikaci své ekonomiky a stala se významným regionálním centrem pro finance, zejména islámské bankovnictví, a turismus.
🗺️ Geografie a poloha
Bahrajn je souostroví ležící v mělké části Perského zálivu, východně od pobřeží Saúdské Arábie. Celková rozloha státu je přibližně 780 km², což z něj činí třetí nejmenší stát v Asii, po Singapuru a Maledivách. Hlavní ostrov Bahrajn tvoří zhruba 80 % celkové rozlohy země. K dalším významným ostrovům patří Muhárrak, kde se nachází mezinárodní letiště, a ostrovy Sitra a Umm an Nasan.
Krajina je převážně plochá a pouštní. Nejvyšším bodem je Džabal ad-Duchán ("Hora kouře"), která dosahuje výšky pouhých 134 metrů nad mořem. Vzhledem k aridnímu klimatu nemá země žádné stálé řeky ani jezera. Pitná voda se získává převážně odsolováním mořské vody. Klima je horké a suché, s velmi vysokými teplotami a vlhkostí v letních měsících, kdy teploty běžně přesahují 40 °C. Zimy jsou mírné a příjemné.
Díky rozsáhlým projektům rekultivace půdy se rozloha Bahrajnu neustále zvětšuje. Tyto projekty umožňují výstavbu nových rezidenčních, komerčních a průmyslových zón, jako jsou například umělé ostrovy Durrat Al Bahrain nebo Bahrain Bay.
⏳ Historie
Území dnešního Bahrajnu bylo osídleno již ve starověku a bylo centrem významné civilizace Dilmun, která v době bronzové sloužila jako klíčový obchodní uzel mezi Mezopotámií a civilizací v údolí Indu. Ostrovy byly proslulé svými zdroji sladké vody a lovem perel, který byl po staletí základem místní ekonomiky.
V 7. století přijal Bahrajn islám. Během středověku se na jeho území vystřídalo několik vládnoucích dynastií. V roce 1521 ostrovy dobyli Portugalci, kteří zde vládli přibližně 80 let, než byli vyhnáni perskou dynastií Safíovců. V roce 1783 převzala moc rodina Ál Chalífa, která vládne Bahrajnu dodnes.
V 19. století se Bahrajn stal britským protektorátem, což mu zajistilo ochranu před mocenskými ambicemi sousedních států, zejména Osmanské říše a Persie. Spojené království si tak zajistilo kontrolu nad strategickými námořními trasami v Perském zálivu. Plnou nezávislost získal Bahrajn 15. srpna 1971. V roce 2002 byl status země změněn z emirátu na království. V roce 2011 byl Bahrajn zasažen vlnou protestů v rámci Arabského jara, které vedla převážně šíitská opozice proti sunnitské vládnoucí dynastii.
🏛️ Politický systém a vláda
Bahrajn je konstituční monarchie v čele s králem z dynastie Ál Chalífa. Současným panovníkem je král Hamad bin Ísá Ál Chalífa, který na trůn nastoupil v roce 1999. Vládu vede předseda vlády, kterým je korunní princ Salmán bin Hamad Ál Chalífa. Moc je soustředěna v rukou královské rodiny, která obsazuje klíčové ministerské posty.
Zákonodárnou moc vykonává dvoukomorové Národní shromáždění (Al-Majlis al-Watani). Skládá se z dolní komory, Poslanecké sněmovny (Majlis an-Nuwab), jejíž 40 členů je voleno ve všeobecných volbách na čtyřleté období, a horní komory, Poradní rady (Majlis aš-Šúrá), jejíž 40 členů jmenuje král. Tento systém dává králi značnou kontrolu nad legislativním procesem.
Politická scéna je poznamenána napětím mezi vládnoucí sunnitskou menšinou a šíitskou většinou obyvatelstva. Šíitská opozice dlouhodobě usiluje o větší politickou reprezentaci a reformy, které by omezily moc monarchie. Vláda je mezinárodními organizacemi často kritizována za porušování lidských práv, omezování svobody slova a potlačování politické opozice.
💰 Ekonomika
Bahrajnská ekonomika je jednou z nejdiverzifikovanějších v regionu Perského zálivu. Přestože byla první zemí v oblasti, která začala těžit ropu v roce 1932, její zásoby jsou omezené a příjmy z ropy a zemního plynu dnes tvoří menší část HDP ve srovnání se sousedními státy. Vláda proto již od konce 20. století usiluje o rozvoj jiných sektorů v rámci své strategie Bahrain Economic Vision 2030.
Klíčovým pilířem hospodářství je finanční sektor. Bahrajn je považován za hlavní centrum islámského bankovnictví na Blízkém východě a sídlí zde stovky finančních institucí. Dalšími významnými odvětvími jsou výroba hliníku (společnost Aluminium Bahrain je jedním z největších producentů na světě), petrochemie, logistika a turismus.
Země přitahuje zahraniční investice díky liberálnímu podnikatelskému prostředí, nízkým daním a strategické poloze. Měnou je bahrajnský dinár (BHD), který je pevně vázán na americký dolar. Navzdory ekonomickému pokroku se země potýká s rostoucím státním dluhem a nezaměstnaností mezi mladými Bahrajnci.
🧑🤝🧑 Obyvatelstvo a společnost
Podle odhadů z roku 2025 má Bahrajn přibližně 1,6 milionu obyvatel, což z něj činí jeden z nejhustěji zalidněných států světa. Demografická struktura je unikátní, protože přibližně polovina populace jsou cizinci a zahraniční pracovníci, převážně z Indie, Pákistánu, Bangladéše, Filipin a dalších asijských zemí.
Oficiálním jazykem je arabština, ale angličtina je široce používána v obchodě a jako druhý jazyk. Státním náboženstvím je islám, který vyznává většina populace. Bahrajn je jednou z mála zemí v Zálivu, kde šíité tvoří většinu (odhadem 60-70 %) původního obyvatelstva, zatímco vládnoucí elita a královská rodina jsou sunnité. Toto náboženské rozdělení je zdrojem dlouhodobého politického napětí. V zemi žije také malá komunita křesťanů, hinduistů a Židů.
Bahrajn je považován za sociálně liberálnější než někteří jeho sousedé. Ženy mají volební právo, mohou řídit automobily a zastávat vysoké veřejné i soukromé funkce. Konzumace alkoholu je pro nemuslimy povolena na vyhrazených místech.
🌍 Zahraniční vztahy
Zahraniční politika Bahrajnu je silně ovlivněna jeho geografickou polohou a regionální dynamikou. Klíčovým spojencem je sousední Saúdská Arábie, se kterou má úzké politické, ekonomické a bezpečnostní vazby. Bahrajn je zakládajícím členem Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC).
Dalším strategickým partnerem jsou Spojené státy americké, které v Bahrajnu udržují velkou námořní základnu pro svůj Pátý flotilu, jež je klíčová pro zajištění bezpečnosti v Perském zálivu a Hormuzském průlivu. Důležité vztahy má Bahrajn také se Spojeným královstvím.
Naopak vztahy s Íránem jsou dlouhodobě napjaté. Bahrajnská vláda obviňuje Teherán z podpory šíitské opozice a snahy o destabilizaci země. V roce 2020 Bahrajn normalizoval vztahy s Izraelem v rámci tzv. Abrahámovských dohod, což představovalo významný posun v regionální diplomacii.
🏎️ Sport a kultura
Nejvýznamnější sportovní událostí v zemi je bezpochyby Velká cena Bahrajnu šampionátu Formule 1, která se každoročně koná na okruhu Bahrain International Circuit v Sachíru. Tento závod přitahuje do země desítky tisíc turistů a významně přispívá k její mezinárodní prestiži. Populární je také fotbal, koňské dostihy a vodní sporty.
Kultura Bahrajnu je směsicí arabských a perských vlivů. Tradiční hudba, jako je sawt, a tanec jsou důležitou součástí místní identity. Lov perel, který byl kdysi páteří ekonomiky, je dnes připomínán v muzeích a na festivalech. Na seznamu světového dědictví UNESCO jsou zapsány dvě památky: archeologická lokalita Kal'at al-Bahrajn (Bahrajnská pevnost) a Perlová stezka v Muhárraku.
Bahrajnská kuchyně je typicky arabská s vlivy z Indie a Persie. Mezi tradiční pokrmy patří machbús (rýže s masem nebo rybou), muhammar (sladká rýže) a různé druhy mořských plodů.
⚔️ Kritika a kontroverze
Bahrajn čelí soustavné mezinárodní kritice za stav lidských práv. Organizace jako Amnesty International a Human Rights Watch pravidelně upozorňují na potlačování politické opozice, omezování svobody projevu a shromažďování a nespravedlivé soudní procesy. Zprávy často zmiňují případy mučení a špatného zacházení s vězni, zejména s politickými aktivisty a obránci lidských práv.
Po protestech v roce 2011 vláda rozpustila hlavní opoziční politické strany, jako je Al-Wefaq, a uvěznila mnoho jejich vůdců. Kritici tvrdí, že vláda systematicky diskriminuje šíitskou většinu v přístupu k zaměstnání ve státní správě, armádě a bezpečnostních složkách. Vláda tato obvinění odmítá a tvrdí, že její kroky jsou nezbytné pro udržení národní bezpečnosti a stability.
⚛️ Pro laiky
Představte si Bahrajn jako malou, ale velmi bohatou ostrovní zemi v Perském zálivu, která je tak trochu "mostem" mezi konzervativní Saúdskou Arábií a zbytkem světa. S Arábií je dokonce spojen dlouhým mostem, po kterém se dá přejet autem.
Ačkoliv Bahrajn zbohatl na ropě, věděl, že mu nevydrží věčně. Proto se z něj stalo obrovské finanční centrum – takové "Švýcarsko Blízkého východu", kde sídlí spousta bank. Kromě toho se proslavil po celém světě díky závodům Formule 1. Každý rok se sem sjedou nejlepší jezdci světa, což je pro tak malou zemi obrovská událost.
Zajímavostí je, že ačkoliv v zemi vládne král a jeho rodina (kteří jsou sunnitští muslimové), většina původních obyvatel jsou šíitští muslimové. To občas způsobuje politické napětí, podobně jako kdyby v zemi vládla jedna politická strana, zatímco většina lidí by podporovala jinou.