Science fiction

Rozbalit box

Obsah boxu

Science fiction (často zkracováno jako sci-fi nebo SF), česky vědeckofantastický žánr, je umělecký žánr, který se zabývá fiktivními, ale racionálně zdůvodnitelnými koncepty. Jeho základním kamenem je spekulace o dopadech vědy a technologie na společnost a jednotlivce. Děj je často zasazen do budoucnosti, vesmíru nebo alternativních realit a typicky zahrnuje prvky jako jsou vyspělé technologie, mimozemský život, cestování časem nebo umělá inteligence.

Na rozdíl od fantasy, kde nadpřirozené prvky fungují na bázi magie a jsou často nevysvětlitelné, se sci-fi snaží své fantastické prvky opírat o (alespoň teoretické) vědecké a technické poznatky. Slavná poučka spisovatele Arthura C. Clarka nicméně praví, že „každá dostatečně pokročilá technologie je nerozeznatelná od magie“, což ukazuje na tenkou hranici mezi oběma žánry. Science fiction nejen baví, ale také klade filozofické a etické otázky, zkoumá lidskou podstatu a slouží jako platforma pro sociální komentář a kritiku.

⏳ Historie

Ačkoliv kořeny fantastiky sahají až k Eposu o Gilgamešovi, moderní science fiction se začalo formovat v době, kdy vědecké objevy začaly radikálně měnit společnost.

📖 Průkopníci (19. století)

Za první moderní sci-fi román je často považován Frankenstein (1818) od Mary Shelleyové. Její dílo jako první zkoumalo etické důsledky vědeckého experimentu a odpovědnost tvůrce za své dílo, což jsou témata rezonující v žánru dodnes.

V druhé polovině 19. století se objevili dva autoři, kteří jsou považováni za otce zakladatele žánru:

• Jules Verne: Francouzský spisovatel, který proslul svými dobrodružnými „vědeckými romány“, jako jsou Dvacet tisíc mil pod mořem nebo Cesta do středu Země. Verne se zaměřoval na detailní popisy tehdy futuristických technologií a položil základy technicky orientované sci-fi.
• H. G. Wells: Anglický autor, který se na rozdíl od Verna více soustředil na společenské a filozofické dopady technologií. Jeho díla jako Válka světů, Stroj času nebo Ostrov doktora Moreaua zavedla do žánru témata, která jsou klíčová i pro současnou sci-fi, včetně invaze mimozemšťanů, cestování časem a biotechnologií.

Výraz „science fiction“ poprvé použil anglický publicista William Wilson v roce 1851. V českém prostředí položil základy žánru Karel Čapek svými díly R.U.R., Válka s Mloky a Krakatit, která měla celosvětový dopad.

📰 Zlatý věk pulpových magazínů (20. – 50. léta 20. století)

Na počátku 20. století se sci-fi stala doménou levných sešitových časopisů, tzv. pulpových magazínů. Skutečný rozvoj žánru odstartoval americký časopis Astounding Science Fiction, který pod vedením editora Johna W. Campbella od konce 30. let kladl důraz na vědeckou přesnost a propracované příběhy. Campbell ovlivnil celou generaci autorů, kteří jsou dnes považováni za mistry Zlatého věku sci-fi:

• Isaac Asimov: Proslul sérií Nadace a povídkami o robotech, v nichž formuloval slavné Tři zákony robotiky.
• Robert A. Heinlein: Autor děl jako Hvězdná pěchota nebo Cizinec v cizí zemi, známý pro své sociální a politické komentáře.
• Arthur C. Clarke: Spoluautor scénáře k filmu 2001: Vesmírná odysea, vizionář, který předpověděl existenci komunikačních satelitů.

🌊 Nová vlna a kyberpunk (60. – 80. léta 20. století)

V 60. letech nastala tzv. Nová vlna, která se odklonila od technického optimismu Zlatého věku. Autoři jako Frank Herbert (Duna) nebo Philip K. Dick (Sní androidi o elektrických ovečkách?) se více zaměřovali na psychologii postav, ekologii, sociologii a experimentální literární formy.

Na přelomu 70. a 80. let se zrodil kyberpunk. Tento podžánr, charakteristický dystopickými vizemi budoucnosti ovládané korporacemi, kyberprostorem a technologickými vylepšeními lidského těla, definoval William Gibson svým románem Neuromancer.

🚀 Moderní éra (90. léta – současnost)

Od 90. let se sci-fi stala neodmyslitelnou součástí mainstreamové kultury. Žánr se dále diverzifikoval, propojil s dalšími médii (filmy, seriály, videohry) a začal se více zabývat tématy jako nanotechnologie, genetické inženýrství a klimatická změna. Dlouholetou tradici si udržují i televizní seriály, přičemž britský Pán času (Doctor Who), poprvé vysílaný v roce 1963, se stal nejdéle běžícím sci-fi seriálem v historii.

🌌 Témata a subžánry

Science fiction je mimořádně rozmanitý žánr, který se v průběhu let rozdělil do mnoha specifických subžánrů. Každý z nich se zaměřuje na jiné aspekty a témata.

🚀 Vesmírná opera (Space Opera)

Vesmírná opera je subžánr charakteristický epickým měřítkem. Důraz je kladen na dobrodružství, romantiku a melodramatické konflikty na pozadí mezihvězdných válek, galaktických impérií a střetů civilizací. Vědecká přesnost zde často ustupuje do pozadí ve prospěch velkolepého příběhu.

• Příklady: série Duna, filmová sága Star Wars, knižní série Nadace.

🔬 Tvrdá a měkká sci-fi (Hard & Soft Sci-Fi)

Toto dělení se týká míry důrazu na vědeckou přesnost.

• Tvrdá sci-fi (Hard SF): Klade maximální důraz na vědeckou a technickou správnost. Příběhy jsou často postaveny na řešení technických problémů a zkoumání důsledků reálných vědeckých teorií. Autoři jsou často sami vědci nebo inženýři.
  • Příklady: Marťan (Andy Weir), Setkání s Rámou (Arthur C. Clarke).
• Měkká sci-fi (Soft SF): Zaměřuje se spíše na společenské vědy, jako jsou sociologie, psychologie, politologie a antropologie. Zkoumá dopad technologií na lidskou psychiku a společenské uspořádání.
  • Příklady: Příběh služebnice (Margaret Atwoodová), 1984 (George Orwell).

🤖 Kyberpunk (Cyberpunk)

Kyberpunk je dystopický subžánr, který se objevil v 80. letech. Jeho motto je často shrnováno jako „high tech, low life“ (vyspělá technologie, nízká životní úroveň). Typickými prvky jsou nadvláda megakorporací, kyberprostor, umělá inteligence, kyborgové a propojení člověka se strojem. Děj se často odehrává v temných, deštěm bičovaných neonových velkoměstech.

• Příklady: román Neuromancer (William Gibson), film Blade Runner, videohra Cyberpunk 2077.

☢️ Postapokalyptická sci-fi

Tento subžánr se zabývá životem po globální katastrofě, ať už se jedná o jadernou válku, pandemii, ekologický kolaps nebo jinou událost, která zničila civilizaci. Příběhy často sledují boj o přežití v nehostinném světě, úpadek morálky a snahu o obnovu společnosti.

• Příklady: filmová série Šílený Max, videoherní série Fallout a The Last of Us.

⚔️ Military sci-fi

Jak název napovídá, tento subžánr se soustředí na válku a vojenství v budoucnosti. Popisuje mezihvězdné konflikty, futuristické zbraně, vojenskou taktiku a život vojáků. Často se zabývá tématy jako je povinnost, čest, oběť a dehumanizace války.

• Příklady: román Hvězdná pěchota (Robert A. Heinlein), Věčná válka (Joe Haldeman).

Utopie a dystopie

Zatímco utopie popisuje ideální, dokonalou společnost, mnohem častějším subžánrem je dystopie, která zobrazuje společnost, jež se na první pohled může zdát ideální, ale pod povrchem skrývá totalitní kontrolu, útlak a ztrátu lidskosti. Dystopická sci-fi často slouží jako varování před současnými společenskými trendy.

• Příklady: Konec civilizace (Aldous Huxley), 1984 (George Orwell), série Hunger Games (Suzanne Collinsová).

🕰️ Další významná témata

• Alternativní historie: Spekuluje o tom, jak by se svět vyvíjel, kdyby klíčová historická událost dopadla jinak (např. druhou světovou válku vyhrály mocnosti Osy). Příkladem je Muž z Vysokého zámku od Philipa K. Dicka.
• Cestování časem: Jedno z nejstarších a nejpopulárnějších témat, které zkoumá paradoxy a možnost změny minulosti či budoucnosti. Příkladem je Stroj času od H. G. Wellse nebo filmová série Návrat do budoucnosti.
• Mimozemský život: Téma prvního kontaktu a interakce s mimozemskými civilizacemi je základním kamenem sci-fi. Zobrazení mimozemšťanů sahá od přátelských návštěvníků (E.T. – Mimozemšťan) přes hrůzostrašné predátory (Vetřelec) až po nepochopitelné, vyšší formy inteligence (Příchozí).

🎭 Vliv na kulturu a společnost

Vliv science fiction daleko přesahuje hranice literatury a filmu. Žánr se stal nedílnou součástí moderní kultury a hybatelem společenských i technologických změn.

🔬 Inspirace pro vědu a techniku

Mnoho vědců, inženýrů a vynálezců uvádí, že je k jejich kariéře přivedla právě četba sci-fi v dětství. Žánr nejen popularizuje vědu, ale také inspiruje konkrétní technologické inovace.

• Komunikátor ze seriálu Star Trek je často uváděn jako předobraz moderních mobilních telefonů.
• Spisovatel Arthur C. Clarke ve svém eseji z roku 1945 teoreticky popsal systém geostacionárních telekomunikačních družic, tedy technologii, která je dnes základem globální komunikace.
• Pojmy jako „kyberprostor“ (zavedený Williamem Gibsonem) nebo „robot“ (poprvé použitý Karlem Čapkem) se staly běžnou součástí našeho slovníku.

🎬 Sci-fi ve filmu a televizi

Vizuální média poskytla science fiction ideální platformu pro ztvárnění fantastických světů. Už v němé éře vznikl monumentální film Metropolis (1927), který definoval vizuální styl dystopického velkoměsta. Zlatou éru filmové sci-fi odstartoval snímek 2001: Vesmírná odysea (1968) režiséra Stanleyho Kubricka, který nastavil nové standardy pro vizuální efekty a filozofickou hloubku žánru.

V 70. a 80. letech se sci-fi stala synonymem pro filmové blockbustery díky ságám jako Star Wars a Star Trek nebo filmům jako Blade Runner a Vetřelec. V televizi se žánr etabloval díky seriálům jako Pán času (Doctor Who), Akta X a v moderní době například Black Mirror, který zkoumá temné stránky současných technologií.

🎮 Sci-fi ve videohrách

Interaktivní povaha videoher umožňuje hráčům prožívat sci-fi světy na vlastní kůži. Hry nabízejí jedinečnou možnost prozkoumávat cizí planety, činit morální rozhodnutí s dalekosáhlými následky nebo si přizpůsobovat vlastní postavu pomocí kybernetických vylepšení. Žánr videoher je bohatý na ikonické sci-fi série:

• Mass Effect: Epická vesmírná opera, kde hráčova rozhodnutí ovlivňují osud celé galaxie.
• Fallout: Postapokalyptické RPG zasazené do světa zničeného jadernou válkou.
• Cyberpunk 2077: Hra zasazená do dystopického kyberpunkového velkoměsta Night City.
• Half-Life: Série, která způsobila revoluci v žánru stříleček z pohledu první osoby a proslula svým propracovaným příběhem.

🧑‍🏫 Pro laiky

• Kyberpunk: Představte si svět z budoucnosti, který je plný úžasných technologií – létající auta, holografické reklamy, robotické součástky těla. Ale zároveň je to svět, kde prší, je špína, vládnou obří nenasytné firmy a většina lidí žije v chudobě. Je to kombinace špičkové techniky a drsného života na okraji společnosti. Zkrátka „high-tech, low life“.

• Vesmírná opera (Space Opera): Je to v podstatě klasický dobrodružný příběh, jako jsou rytířské eposy nebo westerny, ale odehrává se ve vesmíru. Místo koní a mečů tu máte vesmírné lodě a laserové zbraně. Jsou tu velkolepé bitvy, hrdinové, kteří zachraňují princezny (nebo celé planety), a zlí padouši, kteří chtějí ovládnout galaxii. Důležitější je napínavý příběh než vědecká přesnost.

• Dystopie: Je to opak utopie (ideálního světa). Dystopický svět se na první pohled může zdát dokonalý – žádné války, žádné nemoci, všichni jsou šťastní a mají své místo. Ale pod povrchem se skrývá děsivá pravda: lidé jsou pod neustálým dohledem, nemají svobodu volby, emoce jsou potlačovány a vláda kontroluje každý aspekt jejich života. Je to varování, kam by mohla naše společnost směřovat, kdybychom se vydali špatným směrem.