Přeskočit na obsah

Ethnocentrism

Z Infopedia
Verze z 16. 1. 2026, 03:48, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Koncept | název = Etnocentrismus | obrázek = | popis_obrázku = "Obrácená" mapa světa (jih nahoře). Pro nás vypadá "špatně" nebo "divně", ačkoliv ve vesmíru neexistuje nahoře a dole. Tato reakce je dokonalou ilustrací etnocentrismu – tendence považovat svou perspektivu za jedinou správnou. | definice = Tendence posuzovat jiné kultury měřítky vlastní kultury | původce = William Graham Sumner…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Etnocentrismus
DefiniceTendence posuzovat jiné kultury měřítky vlastní kultury
OborSociologie, Antropologie, Sociální psychologie
Klíčové pojmyIn-group vs. Out-group, My vs. Oni
OpakKulturní relativismus


Etnocentrismus (z řeckého ethnos – národ, lid a centrum – střed) je sociologický a psychologický termín označující tendenci jedince poznávat, hodnotit a interpretovat okolní svět výhradně z perspektivy kultury vlastního společenství. Člověk trpící etnocentrismem (což jsme do jisté míry my všichni) nevědomky považuje hodnoty, normy, zvyky a chování své vlastní skupiny za "přirozené", "správné" a "normální", zatímco odlišné zvyky jiných skupin vnímá jako "nepřirozené", "špatné", "hloupé" nebo "morálně zvrhlé".

Vlastní skupina (tzv. **in-group**) je vnímána jako střed vesmíru a měřítko všech věcí. Ostatní skupiny (tzv. **out-groups**) jsou poměřovány podle toho, jak moc se tomuto ideálu blíží. Termín zavedl v roce 1906 americký sociolog **William Graham Sumner**, který jej definoval jako stav, kdy "vlastní skupina je středem všeho a vše ostatní je poměřováno a hodnoceno ve vztahu k ní". Etnocentrismus je přirozeným sociálním mechanismem, který na jedné straně posiluje soudržnost skupiny (loajalitu, patriotismus), ale na druhé straně vede k nepochopení, **stereotypům**, **předsudkům** a konfliktům.

Psychologický mechanismus: My a Oni

Z pohledu **sociální psychologie** a **evoluční psychologie** není etnocentrismus poruchou, ale evoluční adaptací. V dobách, kdy lidé žili v malých tlupách, bylo životně důležité důvěřovat "našim" (kteří nás ochrání) a nedůvěřovat "cizím" (kteří nás mohou zabít nebo nakazit nemocí). Mozek má tendenci kategorizovat lidi do dvou šuplíků:

  1. **In-group (Vnitřní skupina)**: "My". Lidé, se kterými se identifikuji. Přisuzuji jim pozitivní vlastnosti, jsem k nim tolerantní a jejich prohřešky omlouvám situací ("Udělal chybu, protože měl stres").
  2. **Out-group (Vnější skupina)**: "Oni". Cizinci. Vnímám je jako homogenní masu ("Všichni jsou stejní"). Jsem k nim kritický a jejich chyby přisuzuji jejich povaze ("Udělal chybu, protože je hloupý").

Projevy: Od jídla po mapy

Etnocentrismus se projevuje v každodenním životě, často aniž bychom si to uvědomovali:

  • **Eurocentrismus**: Tendence vykládat dějiny světa z pohledu Evropy. Například pojem "Objevení Ameriky" je etnocentrický (pro původní obyvatele nebyla Amerika ztracená, nepotřebovali být objeveni).
  • **Gastronomický etnocentrismus**: Považujeme konzumaci vepřového za normální, ale konzumaci psů nebo hmyzu za "nechutnou" a "barbarskou". Přitom z biologického hlediska jde jen o zdroj bílkovin. "Nechutnost" je naučená kulturní norma.
  • **Jazyk**: Starověcí Řekové označovali všechny, kdo nemluvili řecky, jako "Barbaros" (barbary), což onomatopoicky napodobovalo nesrozumitelné blábolení ("bar-bar").
  • **Mapy**: V Evropě používáme mapy, kde je Evropa uprostřed nahoře. V Austrálii existují mapy s jihem nahoře ("South-up map"). V Číně se země nazývá "Říše středu". Každý se kreslí doprostřed.

Důsledky: Lék i Jed

Etnocentrismus je dvousečná zbraň.

  • **Pozitivní funkce (Sociální tmel)**: Zvyšuje solidaritu uvnitř skupiny, posiluje národní hrdost, ochotu obětovat se pro celek a dodržovat společenská pravidla. Bez určité míry etnocentrismu by se společnosti rozpadly.
  • **Negativní funkce (Zdroj konfliktu)**: Je podhoubím pro **xenofobii** (strach z cizího) a **rasismus**. V extrémní formě vede k dehumanizaci druhých ("Oni nejsou lidé jako my") a ospravedlňuje války, kolonizaci či genocidu. Brání nám učit se od jiných kultur, protože je a priori považujeme za méněcenné.

Opak: Kulturní relativismus

V reakci na etnocentrismus vyvinula moderní **antropologie** (zejména Franz Boas) koncept **kulturního relativismu**. Tento přístup tvrdí, že žádná kultura není nadřazená jiné. Každou kulturu musíme hodnotit pouze v kontextu jejích vlastních norem a historie, nikoliv našimi měřítky. To, co je u nás zločin (např. mnohoženství), může být v jiné kultuře funkční a morální systém sociálního zabezpečení. Kulturní relativismus však naráží na etické limity (např. v otázce lidských práv – máme tolerovat ženskou obřízku jen proto, že je to "kulturní zvyk"?).

💡 Pro laiky: Pravidla silničního provozu

Představte si **etnocentrismus** jako řidiče z Velké Británie, který přijede do Česka. V Británii se jezdí vlevo. Je to pro něj "správné", "logické" a "bezpečné". Má to tak v krvi. Když přijede do Prahy a vidí, že všichni jezdí vpravo, jeho první instinktivní reakce (etnocentrismus) bude:

  • "Proboha, co to dělají? Vždyť jezdí na špatné straně! To jsou blázni a sebevrazi. Měli by se naučit jezdit správně (vlevo)."*

Pravda je taková, že jízda vpravo není objektivně lepší ani horší než jízda vlevo. Je to jen **jiná konvence**. Etnocentrismus je neschopnost pochopit, že naše pravidla platí jen na našich silnicích, a snaha vnutit naše pravidla celému světu. Cílem není přestat jezdit vlevo (ztratit svou identitu), ale pochopit, že v Praze se jezdí vpravo a není to důkaz méněcennosti Čechů.

📚 Zdroje