Průhonický park

Rozbalit box

Obsah boxu

Průhonický park je unikátní přírodně-krajinářský park o rozloze 250 hektarů, který se nachází v obci Průhonice v Středočeském kraji, v těsné blízkosti jihovýchodní hranice Prahy. Společně s Průhonickým zámkem tvoří jeden z nejvýznamnějších památkových celků v České republice. Od roku 2010 je park zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako součást položky Historické centrum Prahy.

Park je vrcholným dílem evropského zahradního umění konce 19. století a představuje geniální využití původní členité krajiny údolí potoka Botiče v kombinaci s introdukcí cizokrajných dřevin. Je spravován Botanickým ústavem Akademie věd ČR, který v areálu také sídlí. Park je proslulý zejména svou rozsáhlou sbírkou rododendronů (pěnišníků), kterých zde roste přes 8000 kusů ve více než 100 druzích a kultivarech.

📝 Pro laiky: Čím je Průhonický park výjimečný?

Možná si říkáte, že je to "jen další velký park". Průhonický park je ale spíše "živým obrazem". Jeho zakladatel, hrabě Silva-Tarouca, nestavěl park podle pravítka jako ve francouzských zahradách (jako je třeba Versailles), ale maloval krajinou.

Trik s prostorem: Hrabě využíval optických klamů. Vysazoval stromy tak, aby se louky zdály delší a průhledy dramatičtější.
Celoroční barvy: Park je navržen tak, aby v každém ročním období dominovala jiná barva – na jaře fialová a bílá (rododendrony), v létě sytá zeleň, na podzim ohnivá červená a žlutá (javory, duby) a v zimě stříbrná a tmavě zelená (jehličnany).
Není to les: I když tak místy vypadá, téměř každý strom a keř má své přesně určené místo v kompozici. Je to dokonale promyšlené divadlo přírody.

⏳ Historie a vznik

Dějiny území sahají hluboko do středověku, kdy zde stávala gotická tvrz. Klíčovým momentem pro vznik parku byl však až konec 19. století.

Éra zakladatele: Hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca

Duchovním otcem a realizátorem parku byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Tento právník, politik, ale především nadšený dendrolog a milovník přírody, získal průhonické panství sňatkem s hraběnkou Marií Antonií Nostic-Rieneckovou v roce 1885. Okamžitě započal s realizací svého životního snu – vytvoření přírodně-krajinářského parku v anglickém stylu, který by však respektoval místní podmínky.

Filozofie: Silva-Tarouca nechtěl vytvořit botanickou zahradu se sbírkami seřazenými podle systému, ale harmonickou krajinu. Jeho heslem bylo, že park musí být krásný v každé roční době.
Výstavba: Práce začaly masivními terénními úpravami. Hrabě nechal vyčistit koryto Botiče, vybudovat systém jezů a slepých ramen a vytvořil rybníky (Podzámecký, Labeška, Bořín).
Výsadba: Do původních porostů domácích dřevin (duby, habry, lípy) začal citlivě vkomponovávat exotické dřeviny ze Severní Ameriky, Evropy i Asie. Do roku 1927 zde bylo vysazeno na 2300 druhů a odrůd rostlin.

Období státního vlastnictví

Finanční náročnost údržby tak obrovského areálu nakonec hraběte donutila panství prodat. V roce 1927 koupil zámek i park československý stát. Hrabě Silva-Tarouca však i nadále park spravoval až do své smrti v roce 1936, čímž byla zajištěna kontinuita jeho vize.

Po druhé světové válce přešla správa pod různé státní instituce, až se v roce 1962 stal areál sídlem Botanického ústavu ČSAV (dnes AV ČR). To parku zajistilo odbornou péči na vědecké úrovni, která trvá dodnes.

📝 Popis a krajinářská kompozice

Průhonický park se rozkládá v členitém údolí potoka Botič a jeho přítoků (Dobřejovický potok). Nadmořská výška se pohybuje od 280 m n. m. (u Botiče) do 342 m n. m. Park je rozdělen na dvě základní části:

Zámecký park (I. část): Okolí zámku, Podzámecký rybník, Alpinum, hlavní louky. Je nejnavštěvovanější a nejintenzivněji udržovaná.
Obora (II. část): Vzdálenější, lesnatější část směrem k obci Dobřejovice, která má divočejší charakter.

Osa Botiče

Páteří parku je potok Botič. Silva-Tarouca jej využil jako zrcadlo pro odraz vegetace a architektury. Tok je regulován soustavou jezů a přepadů, které udržují hladinu vody a vytvářejí zvukovou kulisu (šumění vody). Na toku leží tři hlavní rybníky:

Podzámecký rybník: Největší vodní plocha, v níž se zrcadlí zámek. Dominanta vstupní části.
Labeška: Menší rybník ve střední části parku.
Bořín: Rybník v zadní části (Obora), obklopený loukami a lesy.

Alpinum

Jednou z nejcennějších částí parku je Alpinum, vybudované na strmých skalnatých svazích nad Botičem poblíž zámku. Rozkládá se na ploše cca 3 hektarů (jedno z největších v Evropě).

Charakter: Hrabě zde využil přirozené břidlicové skály, které doplnil o další kameny a vysadil zde tisíce skalniček, trvalek a zakrslých dřevin.
Vzhled: Alpinum imituje horskou krajinu a je nejkrásnější na jaře, kdy kvetou tařice, lomykameny a nízké rododendrony.

Vyhlídky a průhledy

Park je koncipován jako soustava "obrazů". Návštěvník je veden cestami tak, aby se mu v určitých momentech otevřel nečekaný průhled (vista).

Hlavní vyhlídka: Nachází se na Velké louce a nabízí ikonický pohled zpět na zámek, který se jeví jako pohádková kulisa uprostřed lesa.
Gloriet: Vyhlídkový altán v horní části parku, který slouží jako jeden z vizuálních bodů.

🌲 Dendrologická sbírka a rostlinstvo

Z botanického hlediska je Průhonický park arboretem, tedy sbírkou živých dřevin. Rostlinný inventář je pečlivě evidován.

Rododendrony (Pěnišníky)

Symbol parku. Průhonice spravují jednu z největších sbírek rododendronů na světě.

Počet: Cca 8000 exemplářů.
Druhy: Zastoupeny jsou jak velkokvěté stálezelené hybridy, tak opadavé azalky (Azalea).
Průhonické šlechtění: V parku bylo vyšlechtěno mnoho původních kultivarů (např. odrůdy 'Paní Silva-Tarouca', 'Průhonice', 'Vltava'), které jsou odolné vůči středoevropskému klimatu.
Doba květu: Hlavní sezóna je v květnu a začátkem června, kdy park navštíví desítky tisíc lidí.

Stromy a dřeviny

Sbírka obsahuje přes 1600 taxonů (druhů a kultivarů) dřevin.

Domácí dřeviny: Tvoří kostru parku. Staré duby letní (Quercus robur), lípy, javory a buky.
Exoty: Hojně zastoupeny jsou dřeviny ze Severní Ameriky (např. douglasky, zeravy, liliovníky) a východní Asie.
Unikáty: V parku roste například vzácná Davídie listenová (Davidia involucrata), zvaná "kapesníkový strom", nebo Metasequoie čínská.

🗓 Současnost (2025–2026)

V současné době (systémový čas: leden 2026) je park plně funkční, ale čelí výzvám spojeným s klimatickou změnou.

Adaptace na klima: Botanický ústav realizuje dlouhodobý projekt obnovy porostů. Smrkové monokultury, které v minulých letech trpěly suchem a kůrovcem, jsou nahrazovány odolnějšími druhy (duby, javory, borovice), aby byla zachována kompozice parku i pro další století.
Rekonstrukce: V letech 2024–2025 probíhaly opravy cestní sítě a historických mostků přes Botič. Zámek prochází postupnou revitalizací fasád.
Návštěvnický režim: Park je otevřen celoročně. V zimní sezóně (listopad–březen) je otevírací doba zkrácena (obvykle do 17:00), v hlavní sezóně je otevřeno déle.
Vstupné: Vstupné je jedním z hlavních zdrojů financování údržby. Existují slevy pro seniory, studenty a rodiny, a také možnost zakoupení celoroční permanentky (populární u místních obyvatel pro venčení psů a jogging).

🏰 Architektonické dominanty v areálu

Zámek Průhonice

Původně gotická tvrz, přestavěná v renesanci a baroku. Dnešní podoba ve stylu české novorenesance (tzv. "česká renesance") pochází z přestavby v letech 1889–1894, kterou inicioval hrabě Silva-Tarouca podle návrhu architekta Jiřího Stibrala.

Využití: Zámek není veřejnosti běžně přístupný v celém rozsahu (sídlí zde AV ČR), přístupná je expozice "Průhonický zámek a park, dílo přírody a lidského ducha" a návštěvnické centrum.

Kostel Narození Panny Marie

Nejstarší stavba v areálu. Původně románský kostelík vysvěcený již v roce 1187 pražským biskupem (zřejmě Jindřichem Břetislavem). Uvnitř se dochovaly vzácné gotické nástěnné malby z první poloviny 14. století. Kostel je součástí zámeckého komplexu.

Malá vodní elektrárna

Na Botiči v rámci parku funguje historická malá vodní elektrárna, která byla obnovena a dodává energii pro potřeby areálu.

👣 Turistické trasy a návštěvnický provoz

Parkem vede přibližně 25 km cest. Pro návštěvníky jsou vyznačeny tři základní okruhy:

Základní okruh (modrý): Délka cca 2,5 km. Prochází nejatraktivnějšími partiemi kolem zámku, přes Alpinum a kolem Podzámeckého rybníka. Je sjízdný i pro kočárky (s mírnými omezeními).
Hlavní okruh (žlutý): Délka cca 5 km. Vede až do střední části parku k rybníku Labeška a do arboreta.
Vyhlídkový okruh (červený): Délka cca 10 km. Prochází celým parkem včetně odlehlé Obory a rybníka Bořín. Určen pro zdatnější chodce.

V parku je povolen vstup se psy (na vodítku), což z něj činí oblíbený cíl pejskařů. Cyklistika je v parku zakázána (s výjimkou dětí předškolního věku), aby nebyl rušen pěší charakter a klid zóny.

🔬 Vědecký význam

Průhonický park není jen turistickou atrakcí, ale živou laboratoří.

Genofond: Slouží jako genofondová sbírka pro uchování starých odrůd a vzácných druhů.
Výzkum: Botanický ústav zde zkoumá invazní druhy rostlin (např. Bolševník velkolepý), mykorhizu (spolužití hub a rostlin) a vliv klimatických změn na vegetaci.
Publikace: Odborníci z Průhonic publikují mezinárodně uznávané studie v oboru botaniky a ekologie.

Zdroje