Žárovka
Obsah boxu
Žárovka je elektrické zařízení, které produkuje světlo zahříváním kovového vlákna na vysokou teplotu průchodem elektrického proudu. Patří mezi nejstarší a nejznámější typy umělých zdrojů světla.
Princip fungování
Žárovka obsahuje tenké wolframové vlákno uzavřené v baňce naplněné inertním plynem nebo vakuem. Při průchodu proudu se vlákno žhaví a začne vyzařovat světlo – jde o tzv. tepelné záření.
Historie
První pokusy s elektrickým světlem sahají do počátku 19. století. Mezi průkopníky patří:
- Humphry Davy – roku 1802 předvedl první elektrický oblouk (oblouková lampa)
- Warren de la Rue – v roce 1841 použil platinu ve vakuové baňce
- Joseph Swan – v roce 1878 vyrobil funkční žárovku s uhlíkovým vláknem
- Thomas Alva Edison – v roce 1879 zdokonalil návrh žárovky, použil uhlíkové vlákno a vylepšil technologii výroby, čímž umožnil masovou výrobu a rozšíření žárovek
Ačkoliv Edison žárovku neobjevil, je často uváděn jako její hlavní vynálezce díky tomu, že ji učinil praktickou a komerčně dostupnou.
Typy žárovek
- Tradiční wolframová žárovka
- Halogenová žárovka – s delší životností a vyšší účinností
- Kompaktní zářivka – úspornější alternativa
- LED žárovka – nejmodernější a energeticky nejúčinnější technologie
Výhody a nevýhody
Výhody:
- jednoduchá konstrukce
- příjemné teplé světlo
- okamžitý start
Nevýhody:
- nízká energetická účinnost (většina energie se mění na teplo)
- krátká životnost (u klasických žárovek)
Využití
Žárovky se používají v domácnostech, průmyslu, dopravě i uměleckém osvětlení. V moderní době jsou klasické žárovky postupně nahrazovány úspornějšími alternativami kvůli ekologickým a ekonomickým důvodům.