Afázie: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Nemoc | název = Afázie | obrázek = | popis_obrázku = Lokalizace klíčových řečových center v levé hemisféře: Brocovo centrum (čelní lalok, produkce řeči) a Wernickeovo centrum (spánkový lalok, porozumění). Jejich poškození vede k různým typům afázie. | latinský_název = Aphasia | etymologie = z řeckého ''a-'' (bez) a ''phasis'' (řeč) | definice = Získaná porucha tvorby nebo porozumění…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
}} | }} | ||
'''Afázie''' je jednou z nejtěžších a psychicky nejvíce devastujících poruch, které mohou člověka postihnout v důsledku poškození mozku. Jedná se o získanou poruchu komunikace, která zasahuje schopnost mluvit, rozumět mluvenému slovu, číst (alexie) a psát (agrafie). Je zásadní zdůraznit, že afázie není poruchou intelektu. Pacient s afázií nezhloupl; jeho myšlení, paměť a osobnost mohou být zcela zachovány, ale ztratil "klíč" k jazykovému kódu. Uvěznil se ve vlastní hlavě. Často ví přesně, co chce říct, ale nedokáže myšlenku převést do slov, nebo slova slyší, ale nedokáže jim přiřadit význam. Afázie se liší od | '''Afázie''' je jednou z nejtěžších a psychicky nejvíce devastujících poruch, které mohou člověka postihnout v důsledku poškození mozku. Jedná se o získanou poruchu komunikace, která zasahuje schopnost mluvit, rozumět mluvenému slovu, číst (alexie) a psát (agrafie). Je zásadní zdůraznit, že afázie není poruchou intelektu. Pacient s afázií nezhloupl; jeho myšlení, paměť a osobnost mohou být zcela zachovány, ale ztratil "klíč" k jazykovému kódu. Uvěznil se ve vlastní hlavě. Často ví přesně, co chce říct, ale nedokáže myšlenku převést do slov, nebo slova slyší, ale nedokáže jim přiřadit význam. Afázie se liší od '''[[dysartrie]]''', což je porucha čistě motorická (ochrnutí jazyka nebo rtů), kdy pacient slova zná a skládá správně, ale "šumluje" nebo mluví ztěžka. Afatik má problém s jazykem jako systémem symbolů, nikoliv se svaly. | ||
V naprosté většině případů (u 95 % praváků a 70 % leváků) vzniká afázie poškozením | V naprosté většině případů (u 95 % praváků a 70 % leváků) vzniká afázie poškozením '''levé [[mozková hemisféra|mozkové hemisféry]]''', která je u člověka dominantní pro řečové funkce. Nejčastější příčinou je cévní mozková příhoda ([[mrtvice]]), konkrétně uzávěr arteria cerebri media (střední mozková tepna), která zásobuje právě řečová centra. Dalšími příčinami jsou úrazy hlavy, nádory mozku nebo neurodegenerativní onemocnění, jako je primární progresivní afázie (PPA). | ||
== Brocova afázie: Vězení mlčení == | == Brocova afázie: Vězení mlčení == | ||
Historicky prvním popsaným typem je | Historicky prvním popsaným typem je '''Brocova (motorická, expresivní) afázie**. V roce 1861 francouzský lékař Paul Broca popsal pacienta přezdívaného "Tan-Tan", protože jediné, co dokázal vyslovit, byla slabika "tan", ačkoliv všemu rozuměl. K této poruše dochází při poškození **[[čelní lalok|čelního laloku]]''' (konkrétně gyrus frontalis inferior). | ||
Pacient s Brocovou afázií mluví málo, s obrovským úsilím a pomalu. Jeho řeč je "telegrafická" (agramatismus) – používá převážně podstatná jména a slovesa v neurčitku, vynechává spojky a předložky ("Já... jít... obchod... chleba"). Výslovnost je často namáhavá. Co je však pro pacienta nejtrýznivější, je | Pacient s Brocovou afázií mluví málo, s obrovským úsilím a pomalu. Jeho řeč je "telegrafická" (agramatismus) – používá převážně podstatná jména a slovesa v neurčitku, vynechává spojky a předložky ("Já... jít... obchod... chleba"). Výslovnost je často namáhavá. Co je však pro pacienta nejtrýznivější, je '''zachovaný náhled'''. Uvědomuje si svou chybu, slyší, že to říká špatně, a trpí hlubokou frustrací, depresí a vztekem na sebe sama. Porozumění řeči je relativně dobré, i když složité gramatické vazby ("pes, který byl kousnut kočkou") mu mohou činit potíže. Často je doprovázena ochrnutím pravé ruky (hemiparézou), protože motorické centrum pro ruku sousedí s Brocovým centrem. | ||
== Wernickeova afázie: Slovní salát == | == Wernickeova afázie: Slovní salát == | ||
Druhým hlavním typem je | Druhým hlavním typem je '''Wernickeova (senzorická, receptivní) afázie**, popsaná Carlem Wernickem v roce 1874. Vzniká poškozením zadní části **[[spánkový lalok|spánkového laloku]]'''. Zde je obraz nemoci zcela opačný. Pacient nemá žádný problém s výslovností. Mluví plynule, rychle, melodicky, často až nadměrně (logorea). Problém je v obsahu. | ||
Jeho řeč je nesrozumitelná, plná nesmyslných slov (neologismů) a zkomolenin (parafázií). Věty nedávají smysl ("Ten kolotoč byl včera uvařený na modro"). Tento stav se nazývá "slovní salát". Tragédií Wernickeovy afázie je | Jeho řeč je nesrozumitelná, plná nesmyslných slov (neologismů) a zkomolenin (parafázií). Věty nedávají smysl ("Ten kolotoč byl včera uvařený na modro"). Tento stav se nazývá "slovní salát". Tragédií Wernickeovy afázie je '''porucha porozumění**. Pacient nerozumí tomu, co mu říkáte. A co hůř, často **nemá náhled''' na svou poruchu (anosognosie). Myslí si, že mluví normálně, a nechápe, proč se na něj okolí dívá divně nebo proč mu lidé neodpovídají. To vede k paranoie a sociální izolaci. | ||
== Další typy: Když se most zřítí == | == Další typy: Když se most zřítí == | ||
Kromě těchto dvou základních typů existují další formy. | Kromě těchto dvou základních typů existují další formy. '''Kondukční afázie** vzniká, když je přerušen svazek vláken (fasciculus arcuatus), který spojuje Brocovo a Wernickeovo centrum. Pacient rozumí (Wernicke funguje) a umí mluvit (Broca funguje), ale nedokáže **zopakovat** slyšené slovo, protože "most" pro přenos informace je zničen. | ||
'''Globální afázie** je nejtěžší formou, kdy rozsáhlá mrtvice zničí celou řečovou oblast. Pacient nemluví (nebo jen opakuje jednu slabiku) a nerozumí. | |||
'''Amnestická (anomická) afázie''' je nejlehčí formou. Projevuje se "jen" neschopností si vybavit správné slovo (anomie). Pacient ví, co to je, umí to popsat ("takové to, čím se píše"), ale nemůže najít slovo "tužka". Jeho řeč je plynulá, ale plná "vatových" slov (věc, oné, tamto). | |||
== Život s afázií a Terapie == | == Život s afázií a Terapie == | ||
Diagnostika afázie spadá do rukou logopeda a neurologa. Léčba je dlouhodobý proces založený na | Diagnostika afázie spadá do rukou logopeda a neurologa. Léčba je dlouhodobý proces založený na '''[[neuroplasticita|neuroplasticitě]]'''. Mozek se musí naučit využívat nepoškozené oblasti nebo zapojit druhou hemisféru. | ||
Zajímavou metodou je | Zajímavou metodou je '''Melodická intonační terapie''' (MIT). Využívá faktu, že zatímco řeč je vlevo, zpěv a melodie jsou zpracovávány v pravé hemisféře. Pacienti s těžkou Brocovou afázií, kteří neřeknou ani slovo, jsou často schopni plynule zazpívat píseň i s textem. Terapie se snaží tento "hudební kanál" využít k obnově řeči. Komunikace s afatikem vyžaduje trpělivost: mluvit pomalu, používat gesta, kreslit, neurážet se při nadávkách (které často jako jediné zůstanou zachovány, protože jsou uloženy v emočním limbickém systému, ne v kůře) a chovat se k němu jako k dospělému, ne jako k dítěti. | ||
== 💡 Pro laiky: Rozbitý psací stroj vs. Šílený diktafon == | == 💡 Pro laiky: Rozbitý psací stroj vs. Šílený diktafon == | ||
Představte si řečová centra jako kancelář. | Představte si řečová centra jako kancelář. | ||
* | * '''Brocova afázie** je jako když máte v hlavě **dokonalého spisovatele**, který přesně ví, co chce napsat. Ale jeho **psací stroj (ústa) má zaseknuté klávesy'''. Spisovatel zuřivě buší do klávesnice, potí se, ale na papír lezou jen jednotlivá, zkomolená písmena. Spisovatel to vidí, je z toho zoufalý a mlátí do stolu. (Pacient ví, co chce říct, ale nejde to ven). | ||
* | * '''Wernickeova afázie** je jako když máte v hlavě **rozbitý diktafon''', který nahrává šum a náhodné zvuky z rádia. Ústa (sekretářka) fungují skvěle a píšou na stroji bleskovou rychlostí. Přepisují ale ten šum. Výsledkem jsou stohy stránek popsaných nesmysly. Sekretářka (pacient) si myslí, že odvádí skvělou práci, a dává vám ty nesmysly číst. Když se tváříte nechápavě, rozčiluje se, že neumíte číst. (Pacient mluví plynně, ale nedává to smysl a nerozumí vám). | ||
* | * '''Kondukční afázie** je, když spisovatel i sekretářka fungují, ale **nefunguje telefon''' mezi jejich kancelářemi. Sekretářka může psát vlastní nápady, ale nemůže napsat to, co jí spisovatel diktuje. | ||
== 📚 Zdroje == | == 📚 Zdroje == | ||
Verze z 16. 1. 2026, 03:39
Obsah boxu
Afázie je jednou z nejtěžších a psychicky nejvíce devastujících poruch, které mohou člověka postihnout v důsledku poškození mozku. Jedná se o získanou poruchu komunikace, která zasahuje schopnost mluvit, rozumět mluvenému slovu, číst (alexie) a psát (agrafie). Je zásadní zdůraznit, že afázie není poruchou intelektu. Pacient s afázií nezhloupl; jeho myšlení, paměť a osobnost mohou být zcela zachovány, ale ztratil "klíč" k jazykovému kódu. Uvěznil se ve vlastní hlavě. Často ví přesně, co chce říct, ale nedokáže myšlenku převést do slov, nebo slova slyší, ale nedokáže jim přiřadit význam. Afázie se liší od dysartrie, což je porucha čistě motorická (ochrnutí jazyka nebo rtů), kdy pacient slova zná a skládá správně, ale "šumluje" nebo mluví ztěžka. Afatik má problém s jazykem jako systémem symbolů, nikoliv se svaly.
V naprosté většině případů (u 95 % praváků a 70 % leváků) vzniká afázie poškozením levé mozkové hemisféry, která je u člověka dominantní pro řečové funkce. Nejčastější příčinou je cévní mozková příhoda (mrtvice), konkrétně uzávěr arteria cerebri media (střední mozková tepna), která zásobuje právě řečová centra. Dalšími příčinami jsou úrazy hlavy, nádory mozku nebo neurodegenerativní onemocnění, jako je primární progresivní afázie (PPA).
Brocova afázie: Vězení mlčení
Historicky prvním popsaným typem je Brocova (motorická, expresivní) afázie**. V roce 1861 francouzský lékař Paul Broca popsal pacienta přezdívaného "Tan-Tan", protože jediné, co dokázal vyslovit, byla slabika "tan", ačkoliv všemu rozuměl. K této poruše dochází při poškození **čelního laloku (konkrétně gyrus frontalis inferior).
Pacient s Brocovou afázií mluví málo, s obrovským úsilím a pomalu. Jeho řeč je "telegrafická" (agramatismus) – používá převážně podstatná jména a slovesa v neurčitku, vynechává spojky a předložky ("Já... jít... obchod... chleba"). Výslovnost je často namáhavá. Co je však pro pacienta nejtrýznivější, je zachovaný náhled. Uvědomuje si svou chybu, slyší, že to říká špatně, a trpí hlubokou frustrací, depresí a vztekem na sebe sama. Porozumění řeči je relativně dobré, i když složité gramatické vazby ("pes, který byl kousnut kočkou") mu mohou činit potíže. Často je doprovázena ochrnutím pravé ruky (hemiparézou), protože motorické centrum pro ruku sousedí s Brocovým centrem.
Wernickeova afázie: Slovní salát
Druhým hlavním typem je Wernickeova (senzorická, receptivní) afázie**, popsaná Carlem Wernickem v roce 1874. Vzniká poškozením zadní části **spánkového laloku. Zde je obraz nemoci zcela opačný. Pacient nemá žádný problém s výslovností. Mluví plynule, rychle, melodicky, často až nadměrně (logorea). Problém je v obsahu.
Jeho řeč je nesrozumitelná, plná nesmyslných slov (neologismů) a zkomolenin (parafázií). Věty nedávají smysl ("Ten kolotoč byl včera uvařený na modro"). Tento stav se nazývá "slovní salát". Tragédií Wernickeovy afázie je porucha porozumění**. Pacient nerozumí tomu, co mu říkáte. A co hůř, často **nemá náhled na svou poruchu (anosognosie). Myslí si, že mluví normálně, a nechápe, proč se na něj okolí dívá divně nebo proč mu lidé neodpovídají. To vede k paranoie a sociální izolaci.
Další typy: Když se most zřítí
Kromě těchto dvou základních typů existují další formy. Kondukční afázie** vzniká, když je přerušen svazek vláken (fasciculus arcuatus), který spojuje Brocovo a Wernickeovo centrum. Pacient rozumí (Wernicke funguje) a umí mluvit (Broca funguje), ale nedokáže **zopakovat** slyšené slovo, protože "most" pro přenos informace je zničen. Globální afázie** je nejtěžší formou, kdy rozsáhlá mrtvice zničí celou řečovou oblast. Pacient nemluví (nebo jen opakuje jednu slabiku) a nerozumí. Amnestická (anomická) afázie je nejlehčí formou. Projevuje se "jen" neschopností si vybavit správné slovo (anomie). Pacient ví, co to je, umí to popsat ("takové to, čím se píše"), ale nemůže najít slovo "tužka". Jeho řeč je plynulá, ale plná "vatových" slov (věc, oné, tamto).
Život s afázií a Terapie
Diagnostika afázie spadá do rukou logopeda a neurologa. Léčba je dlouhodobý proces založený na neuroplasticitě. Mozek se musí naučit využívat nepoškozené oblasti nebo zapojit druhou hemisféru. Zajímavou metodou je Melodická intonační terapie (MIT). Využívá faktu, že zatímco řeč je vlevo, zpěv a melodie jsou zpracovávány v pravé hemisféře. Pacienti s těžkou Brocovou afázií, kteří neřeknou ani slovo, jsou často schopni plynule zazpívat píseň i s textem. Terapie se snaží tento "hudební kanál" využít k obnově řeči. Komunikace s afatikem vyžaduje trpělivost: mluvit pomalu, používat gesta, kreslit, neurážet se při nadávkách (které často jako jediné zůstanou zachovány, protože jsou uloženy v emočním limbickém systému, ne v kůře) a chovat se k němu jako k dospělému, ne jako k dítěti.
💡 Pro laiky: Rozbitý psací stroj vs. Šílený diktafon
Představte si řečová centra jako kancelář.
- Brocova afázie** je jako když máte v hlavě **dokonalého spisovatele**, který přesně ví, co chce napsat. Ale jeho **psací stroj (ústa) má zaseknuté klávesy. Spisovatel zuřivě buší do klávesnice, potí se, ale na papír lezou jen jednotlivá, zkomolená písmena. Spisovatel to vidí, je z toho zoufalý a mlátí do stolu. (Pacient ví, co chce říct, ale nejde to ven).
- Wernickeova afázie** je jako když máte v hlavě **rozbitý diktafon, který nahrává šum a náhodné zvuky z rádia. Ústa (sekretářka) fungují skvěle a píšou na stroji bleskovou rychlostí. Přepisují ale ten šum. Výsledkem jsou stohy stránek popsaných nesmysly. Sekretářka (pacient) si myslí, že odvádí skvělou práci, a dává vám ty nesmysly číst. Když se tváříte nechápavě, rozčiluje se, že neumíte číst. (Pacient mluví plynně, ale nedává to smysl a nerozumí vám).
- Kondukční afázie** je, když spisovatel i sekretářka fungují, ale **nefunguje telefon mezi jejich kancelářemi. Sekretářka může psát vlastní nápady, ale nemůže napsat to, co jí spisovatel diktuje.