Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči

Rozbalit box

Obsah boxu

Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči je unikátní soubor historických památek v Třebíči v Kraji Vysočina, který byl v roce 2003 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tento zápis byl mimořádný tím, že se jednalo o první samostatnou židovskou památku zapsanou na seznam UNESCO mimo území Izraele.

Soubor zahrnuje bývalé židovské ghetto (Zámostí), rozsáhlý židovský hřbitov a křesťanskou baziliku svatého Prokopa, která je součástí areálu třebíčského zámku (bývalého benediktinského kláštera). Tato blízkost křesťanského a židovského centra symbolizuje staletí trvající (byť nucené a regulované) soužití dvou kultur a náboženství v jednom městě. Areál je jedním z nejzachovalejších urbanistických celků svého druhu v Evropě.

📝 Pro laiky: Proč je Třebíč světovým unikátem?

Možná si říkáte: „Starých kostelů a domků je v Česku plno.“ Třebíč je ale naprosto specifická.

• Dva světy přes ulici: Představte si, že na jedné straně řeky vládne mocný křesťanský klášter a hned pod jeho hradbami, doslova na dohled, pulzuje hustě osídlené židovské město. Žádné zdi, žádná velká vzdálenost. Tato symbióza je v takovém rozsahu a zachovalosti v Evropě ojedinělá.
• Ghetto, které přežilo: Většina židovských čtvrtí v Evropě byla buď zničena nacisty, nebo asanována (zbourána) komunisty (jako například v Praze-Josefově, kde zbylo jen pár budov). V Třebíči zůstala čtvrť celá – s křivolakými uličkami, klenutými průchody a malými náměstíčky. Je to zakonzervovaný obraz života v 17. až 19. století.
• Architektonické puzzle: Židé měli v ghettu vymezený prostor a nesměli stavět mimo něj. Když se jim narodily děti, nemohli postavit nový dům vedle. Museli stavět nahoru, do hloubky, nebo dům rozdělit. Vznikla tak unikátní "kondominia", kde jeden dům má třeba čtyři různé majitele, různé vchody v různých výškách a propletená schodiště.

⏳ Historie Židovské čtvrti (Zámostí)

Vznik a vývoj

První zmínky o židovském osídlení v Třebíči pocházejí z 14. a 15. století. Komunita se usadila na levém břehu řeky Jihlavy, v úzkém pásu mezi řekou a skalním masivem pod klášterem. Toto místo, zvané Zámostí, bylo často zaplavováno, ale Židé zde nalezli ochranu vrchnosti. Největší rozkvět zažila čtvrť v 17. století (kdy měla vlastní samosprávu v čele s rychtářem) a v 19. století. V roce 1723 zákon nařídil, že Židé musí bydlet odděleně od křesťanů, což paradoxně vedlo k jasnému vymezení a zahuštění zástavby ghetta. V roce 1890 zde žilo téměř 1 500 obyvatel.

Temné 20. století

Zásadní zlom přinesla Druhá světová válka. V květnu 1942 bylo z Třebíče deportováno 1 370 Židů do koncentračního tábora Terezín a odtud dále na východ. Válku přežilo a vrátilo se pouze deset z nich. Čtvrť zůstala opuštěná. Po válce se do prázdných domů nastěhovali sociálně slabší obyvatelé. Za socialismu čtvrť chátrala a v 70. letech 20. století bylo rozhodnuto o její plošné demolici – měly zde vyrůst paneláky. Díky nedostatku financí a úsilí několika místních architektů a památkářů se demolice odkládala tak dlouho, až přišla Sametová revoluce (1989), která památku zachránila.

🕍 Architektura Židovské čtvrti

Čtvrť tvoří 123 dochovaných domů (původně jich bylo 126), dvě synagogy a další veřejné budovy. Charakteristická je hustá zástavba, úzké uličky a průchody (prampouchy) mezi domy.

Zadní synagoga

Postavena kolem roku 1669. Na jejích stěnách se dochovaly unikátní barokní malby s rostlinnými motivy a hebrejskými texty (zákaz zobrazování postav).

• **Využití:** Dnes slouží jako výstavní síň a muzeum. Na ženské galerii je umístěn unikátní model Židovského města, který ukazuje jeho stav v roce 1850 v měřítku 1:100.

Přední synagoga

Původně barokní stavba z let 1639–1642, která byla v 19. století přestavěna v novogotickém stylu (lomená okna). Nachází se na Tichém náměstí.

• **Využití:** Dnes ji využívá Církev československá husitská jako modlitebnu, což je další symbol náboženského smíření v Třebíči.

Dům Seligmanna Bauera

Vedle Zadní synagogy stojí dům č. p. ?? (dnes muzeum), který ukazuje typické bydlení židovské rodiny a hokynáře v 18. a 19. století. V přízemí je krámek, v patře kuchyně a ložnice. Expozice zahrnuje i košer řeznictví.

Další významné budovy

• **Radnice:** Sídlo židovské samosprávy (čtvrť měla vlastního starostu i policii).
• **Chudobinec a špitál:** Sociální zařízení pro nemajetné členy obce.
• **Rabínský dům:** Bydliště rabína.

🪦 Židovský hřbitov

Nachází se na svahu kopce Hrádek, nad ghettem. Je jedním z největších a nejlépe zachovaných židovských hřbitovů v Česku.

• **Rozloha:** Téměř 12 000 m².
• **Náhrobky:** Nachází se zde přibližně 11 000 hrobů a 3 000 kamenných náhrobků. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1625.
• **Obřadní síň:** U vstupu stojí obřadní síň z roku 1903 s unikátní umývárnou a kovanou bránou. Hřbitov je porostlý břečťanem a má mimořádně silnou atmosféru.

⛪ Bazilika svatého Prokopa

Zatímco dole v údolí tepe život ghetta, na kopci v areálu zámku stojí monumentální bazilika. Byla vybudována v letech 1240–1280 jako součást benediktinského kláštera.

Architektonický unikát

Bazilika je učebnicovým příkladem přechodného slohu mezi románským a gotickým stylem.

• **Porta coeli (Brána nebes):** Severní portál baziliky je jedním z nejcennějších kamenických děl ve střední Evropě. Bohatě zdobený ústupkový portál (apoštolové, rostlinné motivy) byl dlouho zazděn a znovuobjeven až v 18. století.
• **Krypta:** Pod hlavním oltářem se nachází rozsáhlá krypta s původním dřevěným bedněním klenby z 13. století (zkamenělé dřevo). Krypta má zvláštní, mystickou atmosféru a údajně silné energetické pole. Byla využívána jako pivovarský sklep, což ji paradoxně zachránilo před zničením.
• **Trpasličí galerie:** V horní části apsidy se nachází ochoz s arkádami (trpasličí galerie), prvek typický pro rýnskou architekturu, v Česku velmi vzácný.

Barokní úpravy

V 18. století byla bazilika upravena slavným architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Ten přistavěl barokní věže a upravil průčelí, ale citlivě respektoval středověké jádro (tzv. barokní gotika).

🗓 Současnost (2025–2026)

V polovině 20. let 21. století je Třebíč etablovanou turistickou destinací, která těží z "efektu UNESCO".

• **Návštěvnost:** Ročně areál navštíví kolem 180 000 turistů. Město se v roce 2026 snaží řešit nápor turistů v letních měsících pomocí nového záchytného parkoviště a rezervačního systému pro prohlídky baziliky.
• **Kulturní akce:**
  • **Šamajim:** Festival židovské kultury (koná se přelomu července a srpna). Nabízí koncerty klezmer hudby, divadlo, ochutnávky košer jídel a přednášky. V roce 2026 je plánován rozšířený program zaměřený na sefardskou kulturu.
  • **Oživené židovské město:** V letní sezóně probíhají kostýmované prohlídky, kdy v uličkách potkáte rabína, hokynáře či klepnu.
• **Obnova památek:** V roce 2025 byla dokončena restaurace fresek v presbytáři baziliky. V Židovské čtvrti probíhá postupná obnova fasád soukromých domů s přispěním dotačních programů Ministerstva kultury.
• **UNESCO Management:** Město plní přísný management plán, který reguluje vizuální smog (reklamy) a stavební úpravy ve čtvrti, aby byl zachován historický ráz ("genius loci").

📜 Lingvistický rozbor názvu

• **Třebíč:** Název je rodu ženského (ta Třebíč, do Třebíče, v Třebíči). Je odvozen od staročeského slovesa *třiebiti* (tříbit, klučit, mýtit les). Znamená tedy "místo vzniklé vyklučením lesa".
• **Zámostí:** Historický název pro židovskou čtvrť, odvozený z polohy "za mostem" přes řeku Jihlavu (při pohledu z centra města).

🌍 Význam soužití

Třebíč je dnes dávána za příklad náboženské tolerance. I když soužití křesťanů a Židů nebylo v historii vždy idylické a bylo plné omezení, fakt, že židovská čtvrť nebyla nikdy oddělena hradbami od zbytku města a že křesťanská bazilika stojí v těsné blízkosti, je silným symbolem.

Zdroje

• Oficiální turistický portál Třebíče
• Záznam na seznamu světového dědictví UNESCO
• Městské kulturní středisko Třebíč - Zadní synagoga
• Muzeum Vysočiny Třebíč (zámek)
• Římskokatolická farnost Třebíč-zámek (Bazilika)
• Národní památkový ústav - Třebíč