|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| {{K rozšíření}}
| | #PŘESMĚRUJ [[Karl Marx]] |
| {{Infobox - filozof
| |
| | jméno = Karel Marx
| |
| | obrázek = Karl Marx 001.jpg
| |
| | popisek = Karel Marx v roce 1875
| |
| | celé jméno = Karl Heinrich Marx
| |
| | datum narození = 5. května 1818
| |
| | místo narození = [[Trevír]], [[Pruské království]]
| |
| | datum úmrtí = 14. března 1883
| |
| | místo úmrtí = [[Londýn]], [[Spojené království]]
| |
| | národnost = [[Prusko|pruská]], později bez státní příslušnosti
| |
| | éra = [[Filozofie 19. století]]
| |
| | škola = [[Mladohegelovci]], [[Marxismus]], [[Komunismus]], [[Socialismus]]
| |
| | hlavní zájmy = [[Politika]], [[Ekonomie]], [[Filozofie]], [[Sociologie]], [[Historie]]
| |
| | významné myšlenky = [[Historický materialismus]], [[Třídní boj]], [[Odcizení]], [[Nadhodnota]], [[Diktatura proletariátu]], [[Komunismus]]
| |
| | ovlivněn = [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Ludwig Feuerbach]], [[Immanuel Kant]], [[Adam Smith]], [[David Ricardo]], [[Jean-Jacques Rousseau]], [[Henri de Saint-Simon]]
| |
| | ovlivnil = [[Friedrich Engels]], [[Vladimir Iljič Lenin]], [[Lev Davidovič Trockij]], [[Josif Vissarionovič Stalin]], [[Mao Ce-tung]], [[Rosa Luxemburgová]], [[Antonio Gramsci]], [[Frankfurtská škola]], [[Jean-Paul Sartre]], [[Slavoj Žižek]] a mnoho dalších
| |
| | manželka = [[Jenny von Westphalen]]
| |
| }}
| |
| | |
| '''Karel Marx''' (německy '''Karl Heinrich Marx'''; * [[5. květen|5. května]] [[1818]], [[Trevír]] – † [[14. březen|14. března]] [[1883]], [[Londýn]]) byl německý [[filozof]], [[ekonom]], [[sociolog]], [[historik]], politický teoretik, novinář a představitel [[socialismus|socialistického]] a [[komunismus|komunistického]] hnutí. Jeho myšlenky, souhrnně nazývané [[marxismus]], zásadně ovlivnily politický a intelektuální vývoj 19. a především 20. století.
| |
| | |
| Jeho nejznámějšími díly jsou ''[[Komunistický manifest]]'', sepsaný společně s [[Friedrich Engels|Friedrichem Engelsem]], a monumentální ekonomická analýza ''[[Kapitál]]''. Marxova teorie je založena na konceptu [[historický materialismus|historického materialismu]], podle kterého materiální podmínky a ekonomické vztahy (tzv. základna) určují společenskou, politickou a kulturní nadstavbu. Dějiny lidstva interpretoval jako nepřetržitý [[třídní boj]] mezi vládnoucí třídou, která vlastní výrobní prostředky ([[buržoazie]] v [[kapitalismus|kapitalismu]]), a ovládanou třídou pracujících ([[proletariát]]).
| |
| | |
| Předpovídal, že vnitřní rozpory kapitalismu, jako je vykořisťování a [[odcizení]] práce, nevyhnutelně povedou k jeho zániku a nahrazení [[komunismus|komunistickou společností]]. Tato transformace se měla uskutečnit prostřednictvím [[proletářská revoluce|proletářské revoluce]], která by nastolila [[diktatura proletariátu|diktaturu proletariátu]] jako přechodnou fázi k beztřídní a bezstátní společnosti. Ačkoliv jsou jeho teorie předmětem neustálé kritiky a debaty, Marx zůstává jednou z nejvlivnějších postav moderních dějin.
| |
| | |
| == 📜 Životopis ==
| |
| | |
| === 🎓 Raná léta a vzdělání ===
| |
| Karel Marx se narodil 5. května 1818 v [[Trevír|Trevíru]] v tehdejším [[Pruské království|Pruském království]] do prosperující židovské rodiny. Jeho otec, Herschel Marx, byl právník, který konvertoval k [[luteránství]], aby se vyhnul antisemitským zákonům a mohl pokračovat ve své praxi; přijal jméno Heinrich. Marxova matka byla Henriette Pressburg, původem z [[Nizozemsko|nizozemské]] židovské rodiny.
| |
| | |
| V mládí byl Marx vzděláván doma, později navštěvoval gymnázium v Trevíru. V roce [[1835]] se zapsal na [[Univerzita v Bonnu|univerzitu v Bonnu]], kde studoval [[právo]] na přání svého otce. Zde se stal členem Klubu básníků a vedl bouřlivý studentský život. Po roce přestoupil na prestižnější [[Humboldtova univerzita|univerzitu v Berlíně]], kde se jeho zájem přesunul od práva k [[filozofie|filozofii]] a [[historie|historii]]. V Berlíně se stal součástí radikálního kroužku intelektuálů známých jako [[mladohegelovci]], kteří kriticky rozvíjeli myšlenky filozofa [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|G. W. F. Hegela]]. V roce [[1841]] získal doktorát z filozofie na [[Univerzita v Jeně|univerzitě v Jeně]] za svou práci o rozdílech mezi přírodní filozofií [[Démokritos|Démokrita]] a [[Epikúros|Epikúra]].
| |
| | |
| === 📰 Paříž a Brusel ===
| |
| Po ukončení studií se Marx stal novinářem a psal pro radikální noviny ''Rheinische Zeitung'' v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]. Jeho ostré články kritizující pruskou vládu vedly v roce [[1843]] k cenzuře a zákazu novin. Téhož roku se oženil se svou láskou z mládí, [[Jenny von Westphalen]], a společně se přestěhovali do [[Paříž]]e, tehdejšího centra evropského radikálního myšlení.
| |
| | |
| V Paříži se Marx seznámil s mnoha významnými socialistickými mysliteli a v roce [[1844]] zde navázal celoživotní přátelství a spolupráci s [[Friedrich Engels|Friedrichem Engelsem]]. Engels, syn bohatého továrníka, Marxe finančně podporoval a seznámil ho s reálnými podmínkami života dělnické třídy. Společně začali formulovat základy své teorie. V roce [[1845]] byl Marx na nátlak pruské vlády z Francie vyhoštěn a přesunul se do [[Brusel]]u v [[Belgie|Belgii]].
| |
| | |
| V Bruselu se Marx a Engels připojili k tajné organizaci nazvané [[Svaz komunistů]]. Na její žádost sepsali v roce [[1848]] programový dokument, který se stal jedním z nejvlivnějších politických textů v historii – ''[[Komunistický manifest]]''. Manifest, začínající slavnou větou "Evropou obchází strašidlo – strašidlo komunismu," shrnuje jejich teorii třídního boje a vyzývá proletariát celého světa ke sjednocení a revoluci.
| |
| | |
| === 🏴 Londýnský exil ===
| |
| Po vypuknutí [[Revoluce v roce 1848|revolucí v roce 1848]] se Marx krátce vrátil do Kolína, ale po jejich porážce byl nucen znovu odejít do exilu. V roce [[1849]] se natrvalo usadil v [[Londýn]]ě, kde strávil zbytek svého života.
| |
| | |
| Londýnská léta byla pro Marxe a jeho rodinu obdobím velké chudoby a osobních tragédií. Žili v nuzných podmínkách a několik jejich dětí zemřelo v útlém věku. Marx byl existenčně závislý na finanční podpoře od Engelse. Navzdory těžkostem trávil většinu času studiem v čítárně [[Britské muzeum|Britského muzea]], kde shromažďoval materiál pro své stěžejní dílo, kritiku politické ekonomie.
| |
| | |
| V roce [[1864]] se Marx stal vůdčí osobností [[Mezinárodní dělnické sdružení|Mezinárodního dělnického sdružení]], známého jako [[První internacionála]]. Tato organizace sdružovala různé socialistické, komunistické a anarchistické skupiny s cílem koordinovat mezinárodní dělnické hnutí. Marx v ní prosazoval svou vizi centralizovaného politického boje.
| |
| | |
| Roku [[1867]] vydal první díl svého magnum opus, ''[[Kapitál]]'' (''Das Kapital. Kritik der politischen Ökonomie''). Další dva díly byly vydány až posmrtně Engelsem z Marxových poznámek.
| |
| | |
| === 👨👩👧👦 Osobní život a smrt ===
| |
| Marxovo manželství s [[Jenny von Westphalen]] bylo navzdory chudobě a politickým perzekucím pevné. Měli spolu sedm dětí, ale pouze tři dcery – Jenny, Laura a Eleanor – se dožily dospělosti. Všechny se později angažovaly v socialistickém hnutí.
| |
| | |
| V posledních letech života se Marxovo zdraví zhoršovalo. Trpěl chronickými nemocemi, včetně onemocnění jater a zánětů dýchacích cest. Po smrti své ženy Jenny v roce [[1881]] a nejstarší dcery o rok později upadl do hluboké deprese. Karel Marx zemřel [[14. březen|14. března]] [[1883]] v Londýně ve věku 64 let. Byl pohřben na [[Highgate Cemetery]] v Londýně. Na jeho pohřbu pronesl Engels slavnou řeč, v níž ho přirovnal k [[Charles Darwin|Charlesi Darwinovi]] s tím, že "jako Darwin objevil zákon vývoje organické přírody, tak Marx objevil zákon vývoje lidských dějin."
| |
| | |
| == 🧠 Filozofické a politické myšlení ==
| |
| | |
| === 🏛️ Historický materialismus ===
| |
| Základem Marxovy filozofie je [[historický materialismus]]. Na rozdíl od Hegelova [[idealismus|idealismu]], který považoval za hybnou sílu dějin vývoj ducha či idejí, Marx tvrdil, že dějiny jsou určovány materiálními, především ekonomickými podmínkami. Společnost rozdělil na dvě hlavní složky:
| |
| * '''Základna''' (''Basis''): Tvoří ji výrobní síly (nástroje, technologie, pracovní síla) a výrobní vztahy (vztahy mezi lidmi v procesu výroby, např. vlastnictví). Základna je ekonomickou strukturou společnosti.
| |
| * '''Nadstavba''' (''Überbau''): Zahrnuje politické instituce, zákony, [[náboženství]], [[umění]], [[filozofie|filozofii]] a kulturu. Nadstavba je podle Marxe odrazem a nástrojem vládnoucí třídy k udržení jejího postavení, které vyplývá z její kontroly nad ekonomickou základnou.
| |
| | |
| Změny v dějinách nastávají, když se výrobní síly dostanou do konfliktu s existujícími výrobními vztahy, což vede k sociální revoluci a změně celé společenské formace (např. přechod od [[feudalismus|feudalismu]] ke [[kapitalismus|kapitalismu]]).
| |
| | |
| === ⚔️ Třídní boj ===
| |
| "Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů," píší Marx a Engels v ''Komunistickém manifestu''. Podle Marxe je společnost vždy rozdělena na antagonistické třídy definované jejich vztahem k výrobním prostředkům. V [[starověk]]u to byl boj mezi pány a otroky, ve [[středověk]]u mezi feudály a nevolníky a v moderní kapitalistické společnosti je to boj mezi:
| |
| * '''[[Buržoazie]]''': Vlastníci výrobních prostředků (továrny, stroje, půda), kteří kupují pracovní sílu.
| |
| * '''[[Proletariát]]''': Dělnická třída, která nevlastní nic než svou schopnost pracovat a je nucena prodávat svou pracovní sílu buržoazii, aby přežila.
| |
| | |
| Tento boj je podle Marxe nesmiřitelný a nevyhnutelně směřuje k revolučnímu střetu.
| |
| | |
| === 💸 Kritika kapitalismu ===
| |
| Marxova analýza kapitalismu v ''Kapitálu'' se soustředí na odhalení mechanismů vykořisťování. Mezi klíčové pojmy patří:
| |
| * '''[[Odcizení]]''' (''Entfremdung''): V kapitalismu je dělník odcizen od produktu své práce (který mu nepatří), od samotného procesu práce (který je monotónní a nucený), od své lidské podstaty a od ostatních lidí. Práce se stává pouhým prostředkem k přežití, nikoli tvůrčí seberealizací.
| |
| * '''[[Nadhodnota]]''' (''Mehrwert''): Dělník svou prací vytváří větší hodnotu, než jaká je hodnota jeho mzdy. Tento rozdíl – nadhodnota – si přivlastňuje kapitalista jako [[zisk]]. Nadhodnota je podle Marxe skrytým zdrojem vykořisťování a akumulace kapitálu.
| |
| * '''Zbožní fetišismus''' (''Warenfetischismus''): V kapitalistické společnosti se vztahy mezi lidmi jeví jako vztahy mezi věcmi (zbožím). Hodnota produktů se zdá být jejich vnitřní vlastností, ačkoliv je ve skutečnosti výsledkem lidské práce.
| |
| | |
| === ☭ Komunismus a revoluce ===
| |
| Marx věřil, že kapitalismus sám vytváří podmínky pro svůj zánik. Konkurence nutí kapitalisty neustále zvyšovat efektivitu, což vede k centralizaci kapitálu a zároveň k růstu a zbídačování proletariátu. Nakonec proletariát, uvědomělý si své vykořisťování, provede [[proletářská revoluce|revoluci]].
| |
| | |
| Po revoluci nastane přechodné období, které Marx nazval '''[[diktatura proletariátu]]'''. Nejedná se o totalitní diktaturu v dnešním smyslu, ale o vládu dělnické třídy, která použije státní moc k vyvlastnění buržoazie a zavedení socialistických opatření. Cílem je dosažení vyšší fáze – '''[[komunismus|komunistické společnosti]]''', která bude beztřídní a bezstátní. V této společnosti bude platit princip: "Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb."
| |
| | |
| == 📖 Hlavní díla ==
| |
| * '''Ekonomicko-filosofické rukopisy z roku 1844''' (vydáno 1932): Rané dílo, kde rozpracoval teorii odcizení.
| |
| * '''Německá ideologie''' (1845, s Engelsem, vydáno 1932): Formulace základů historického materialismu.
| |
| * '''Bída filozofie''' (1847): Polemika s anarchistickým myslitelem [[Pierre-Joseph Proudhon|Pierrem-Josephem Proudhonem]].
| |
| * '''[[Komunistický manifest]]''' (1848, s Engelsem): Stručný a vlivný programový text komunistického hnutí.
| |
| * '''Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta''' (1852): Historická analýza státního převratu [[Napoleon III.|Napoleona III.]] ve [[Francie|Francii]].
| |
| * '''[[Kapitál]]''' (''Das Kapital'', díl I. 1867, díly II. a III. vydány Engelsem 1885 a 1894): Monumentální a nedokončená kritika politické ekonomie a analýza fungování kapitalistického výrobního způsobu.
| |
| | |
| == 🌍 Odkaz a vliv ==
| |
| | |
| === 📈 Marxismus-leninismus a komunistické státy ===
| |
| Marxovy myšlenky byly po jeho smrti dále rozvíjeny a interpretovány. Nejvýznamnější adaptací se stal [[marxismus-leninismus]], státní ideologie vytvořená [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimirem Iljičem Leninem]] a uplatněná po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] v roce [[1917]] v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]. Tato verze marxismu zdůrazňovala roli avantgardní komunistické strany jako vůdce proletariátu.
| |
| | |
| Ve 20. století se k různým formám marxismu hlásily vlády v zemích jako [[Čína]] (pod vedením [[Mao Ce-tung|Mao Ce-tunga]]), [[Vietnam]], [[Kuba]], [[Severní Korea]] a státy [[Východní blok|východního bloku]] včetně [[Československo|Československa]]. Tyto režimy byly často charakterizovány totalitní vládou jedné strany, potlačováním lidských práv a centrálně plánovanou ekonomikou.
| |
| | |
| === ⚖️ Kritika a kontroverze ===
| |
| Marxovo dílo je předmětem rozsáhlé kritiky z mnoha směrů:
| |
| * '''Ekonomická kritika''': Kritici (např. z [[Rakouská škola|rakouské školy]]) zpochybňují Marxovu pracovní teorii hodnoty a předpověď nevyhnutelného kolapsu kapitalismu. Poukazují na to, že kapitalismus prokázal schopnost adaptace a zvyšování životní úrovně.
| |
| * '''Historická kritika''': Jeho předpověď proletářské revoluce v nejvyspělejších průmyslových zemích se nenaplnila; komunistické revoluce proběhly převážně v agrárních, zaostalých zemích.
| |
| * '''Filozofická a politická kritika''': Filozofové jako [[Karl Popper]] kritizovali marxismus jako historicky deterministickou a nevědeckou ideologii, která vede k totalitarismu. Spojení mezi Marxovými myšlenkami a zločiny komunistických režimů je předmětem nekončících debat.
| |
| | |
| === 🎓 Vliv v akademickém světě ===
| |
| Navzdory pádu komunistických režimů v Evropě zůstává Marxův vliv v akademickém světě silný. Jeho koncepty a metody ovlivnily [[sociologie|sociologii]], [[politologie|politologii]], [[historie|historii]], [[literární věda|literární teorii]] (např. [[Frankfurtská škola]] a [[kritická teorie]]), [[antropologie|antropologii]] a [[kulturní studia]]. Mnoho moderních myslitelů se k Marxovi vrací při analýze globalizace, nerovnosti a krizí současného kapitalismu.
| |
| | |
| == 🤔 Pro laiky ==
| |
| Některé Marxovy pojmy mohou znít složitě. Zde je jejich zjednodušené vysvětlení:
| |
| * '''Historický materialismus''': To, jakou máte práci a kolik vyděláváte (materiální základna), určuje vaše názory, politické přesvědčení a kulturu (nadstavba), ne naopak. Dějiny se mění, když se změní způsob, jakým lidé vyrábějí věci.
| |
| * '''Třídní boj''': Dějiny jsou jako neustálý zápas mezi dvěma skupinami: bohatými, kteří vlastní továrny a firmy (buržoazie), a chudými, kteří pro ně pracují (proletariát).
| |
| * '''Odcizení (Alienace)''': Když pracujete v továrně u pásu, výrobek vám nepatří, práce vás nebaví a je jen prostředkem k získání peněz. Cítíte se odděleni od své práce, od výrobku i od ostatních lidí. To je odcizení.
| |
| * '''Nadhodnota''': Představte si, že dělník za den vyrobí boty v hodnotě 1000 korun, ale dostane mzdu jen 200 korun. Těch zbývajících 800 korun je "nadhodnota", kterou si nechá majitel továrny jako zisk. Podle Marxe je to podstata vykořisťování.
| |
| * '''Diktatura proletariátu''': Nejde o tyranii jednoho člověka. Je to stav po revoluci, kdy dělnická třída převezme moc ve státě, aby zabránila bohatým v návratu k moci a začala budovat novou, spravedlivější společnost.
| |
| | |
| {{DEFAULTSORT:Marx, Karel}}
| |
| {{Aktualizováno|datum=14.12.2025}}
| |
| [[Kategorie:Němečtí filozofové]]
| |
| [[Kategorie:Němečtí ekonomové]]
| |
| [[Kategorie:Němečtí sociologové]]
| |
| [[Kategorie:Němečtí novináři]]
| |
| [[Kategorie:Teoretici komunismu]]
| |
| [[Kategorie:Marxisté]]
| |
| [[Kategorie:Mladohegelovci]]
| |
| [[Kategorie:Osobnosti na poštovních známkách]]
| |
| [[Kategorie:Narození 1818]]
| |
| [[Kategorie:Úmrtí 1883]]
| |
| [[Kategorie:Narození v Trevíru]]
| |
| [[Kategorie:Úmrtí v Londýně]]
| |
| [[Kategorie:Pohřbení na hřbitově Highgate]]
| |
| [[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]
| |