Gobelín: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Umění | Název = Gobelín (Tapiserie) | Obrázek = Lady_and_the_Unicorn_Sight.jpg | Popis = "Dáma s jednorožcem" (smysl Zrak), nejslavnější série tapiserií na světě (Paříž, Musée de Cluny). | Původ názvu = Podle rodiny barvířů Gobelinů (Paříž, 15. stol.) | Technika = Ručně tkaný závěsný koberec (útek zakrývá osnovu) | Materiál = Vlna, hedvábí, zlaté a stříbrné nitě | Zlatý věk =…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
== Příběh jména: Od barvířů ke Králi Slunce == | == Příběh jména: Od barvířů ke Králi Slunce == | ||
Historie slova "gobelín" začíná paradoxně u vody, nikoliv u stavu. V polovině 15. století se v Paříži na břehu říčky Bièvre usadila rodina barvířů vlny jménem | Historie slova "gobelín" začíná paradoxně u vody, nikoliv u stavu. V polovině 15. století se v Paříži na břehu říčky Bièvre usadila rodina barvířů vlny jménem '''Gobelin'''. Proslavili se zejména svou šarlatovou červení, jejíž recepturu tajili. Jejich dílna prosperovala a místo se stalo známým. | ||
Zlom nastal v 17. století za vlády "Krále Slunce" | Zlom nastal v 17. století za vlády "Krále Slunce" '''[[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]]'''. Jeho ministr financí '''[[Jean-Baptiste Colbert]]''' pochopil, že luxusní zboží může být mocnou zbraní diplomacie a ekonomiky. V roce '''1662''' koupil jménem krále dílny rodiny Gobelinů a založil zde '''Královskou manufakturu nábytku a gobelínů''' (Manufacture royale des Meubles et des Gobelins). Do čela postavil malíře '''Charlese Le Bruna''', který vtiskl produkci jednotný, grandiózní styl oslavující monarchii. Od té chvíle se tapiserie z této dílny staly nejžádanějším zbožím v Evropě a název "gobelín" se stal značkou kvality, která postupně vytlačila starší termín "tapiserie". | ||
== Technologie: Malba vlnou == | == Technologie: Malba vlnou == | ||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
Tkaní gobelínu je jednou z časově nejnáročnějších uměleckých technik, které lidstvo vymyslelo. Princip je zdánlivě prostý, ale v praxi nesmírně složitý. | Tkaní gobelínu je jednou z časově nejnáročnějších uměleckých technik, které lidstvo vymyslelo. Princip je zdánlivě prostý, ale v praxi nesmírně složitý. | ||
Jde o techniku | Jde o techniku '''repsovou''', kdy barevný útek (vodorovná nit) zcela zakrývá pevnou osnovu (svislou nit). Tkadlec tedy "kreslí" barevnou nití. | ||
* | * '''Předloha (Karton):''' Vše začíná u malíře, který namaluje obraz v měřítku 1:1. Tento obraz, zvaný karton, slouží tkadlcům jako mapa. | ||
* | * '''Dva způsoby:''' | ||
** *Haute-lisse (Vysoký stav):* Osnova je napnuta svisle. Tkadlec sedí za ní, nevidí lícovou stranu (kontroluje ji zrcátkem) a karton má za zády nebo vedle sebe. Toto je technika pravých pařížských gobelínů. | ** *Haute-lisse (Vysoký stav):* Osnova je napnuta svisle. Tkadlec sedí za ní, nevidí lícovou stranu (kontroluje ji zrcátkem) a karton má za zády nebo vedle sebe. Toto je technika pravých pařížských gobelínů. | ||
** *Basse-lisse (Nízký stav):* Osnova je vodorovná jako stůl. Karton leží pod osnovou, tkadlec vidí přímo, co má tkát. Toto byla technika flanderských a později českých dílen (např. v Jindřichově Hradci). | ** *Basse-lisse (Nízký stav):* Osnova je vodorovná jako stůl. Karton leží pod osnovou, tkadlec vidí přímo, co má tkát. Toto byla technika flanderských a později českých dílen (např. v Jindřichově Hradci). | ||
* | * '''Materiál:''' Základem je ovčí vlna (pro svou trvanlivost a schopnost držet barvu) a hedvábí (pro lesk a jemné detaily, např. tváře). Pro krále se vetkávaly zlaté a stříbrné nitě, které se ve světle svíček třpytily. Tyto gobelíny však byly často v dobách válek páleny, aby se z nich drahý kov získal zpět (takto zmizela velká část sbírek francouzské koruny za Revoluce). | ||
Rychlost výroby je dechberoucí – v negativním slova smyslu. Zkušený tkadlec na historickém stavu utká přibližně | Rychlost výroby je dechberoucí – v negativním slova smyslu. Zkušený tkadlec na historickém stavu utká přibližně '''1 metr čtvereční za rok''' (u velmi jemných gobelínů). Velké série, jako ''Dějiny Alexandra Velikého'', tak vznikaly desítky let a zaměstnávaly celé generace řemeslníků. | ||
== Zlatý věk: Brusel a "Dáma s jednorožcem" == | == Zlatý věk: Brusel a "Dáma s jednorožcem" == | ||
Ačkoliv název gobelín je francouzský, skutečnou kolébkou nejkvalitnějších tapiserií bylo | Ačkoliv název gobelín je francouzský, skutečnou kolébkou nejkvalitnějších tapiserií bylo '''Flandry''' (dnešní Belgie), konkrétně město '''Brusel'''. V 15. a 16. století zde vznikala díla, která technickou dokonalostí předčila vše ostatní. | ||
Nejslavnějším příkladem středověké tapiserie je cyklus | Nejslavnějším příkladem středověké tapiserie je cyklus '''Dáma s jednorožcem''' (La Dame à la licorne), utkaný kolem roku 1500 ve Flandrech. Šest tapiserií na červeném pozadí (styl ''mille-fleurs'' – tisíc květů) zobrazuje pět smyslů a záhadný šestý smysl ("Mé jediné touze"). Tato díla jsou dodnes považována za "Monu Lisu" textilního umění. | ||
V renesanci (16. století) došlo k revoluci, když papež Lev X. objednal pro Sixtinskou kapli sérii tapiserií podle kartonů | V renesanci (16. století) došlo k revoluci, když papež Lev X. objednal pro Sixtinskou kapli sérii tapiserií podle kartonů '''Rafaela Santiho'''. Rafaelovy návrhy vnesly do tkaní perspektivu a malířskost, což navždy změnilo styl – gobelín se snažil napodobit olejomalbu, což bylo technicky náročné a vedlo k používání tisíců odstínů vlny. | ||
== Česká stopa: Náchodský poklad a Marie Teinitzerová == | == Česká stopa: Náchodský poklad a Marie Teinitzerová == | ||
| Řádek 49: | Řádek 49: | ||
=== Náchodské gobelíny === | === Náchodské gobelíny === | ||
Na zámku v | Na zámku v '''[[Náchod (zámek)|Náchodě]]''' se nachází jeden z největších pokladů svého druhu v Evropě. Jde o sbírku, kterou shromáždil generál '''[[Ottavio Piccolomini]]''' během třicetileté války. | ||
* Vrcholem sbírky je série | * Vrcholem sbírky je série '''"Život na venkovském sídle"''', utkaná v Bruselu v polovině 17. století. Tyto gobelíny jsou unikátní tím, že nezobrazují mytologii ani války, ale idylický život šlechty – lov, pikniky, zahrady. Jsou cenným zdrojem pro studium dobové módy a zvyků. V roce 2025 je tato sbírka po komplexním restaurování a je vystavena v klimatizovaných prostorách zámku. | ||
=== Moderní tradice: Valašské Meziříčí a Jindřichův Hradec === | === Moderní tradice: Valašské Meziříčí a Jindřichův Hradec === | ||
Vstupem do 20. století se gobelín v Čechách proměnil. | Vstupem do 20. století se gobelín v Čechách proměnil. | ||
* | * '''Rudolf Schlattauer:''' V roce 1898 založil ve '''Valašském Meziříčí''' gobelínovou manufakturu (dnes Moravská gobelínová manufaktura). Jeho cílem bylo pozvednout region a dát práci místním tkalcům. Tato manufaktura funguje nepřetržitě dodnes (i v roce 2025) a je jediným místem v ČR, kde se gobelíny stále profesionálně tkají a restaurují. | ||
* | * '''Marie Hoppe-Teinitzerová:''' V '''Jindřichově Hradci''' založila dílny, které spolupracovaly s předními umělci moderny a avantgardy (např. [[František Kysela]], [[Cyril Bouda]]). Její dílna (dnes Dům gobelínů) se proslavila vysokou uměleckou úrovní a experimenty s materiály. | ||
== Gobelín v moderním interiéru a roce 2025 == | == Gobelín v moderním interiéru a roce 2025 == | ||
Mohlo by se zdát, že gobelín je anachronismus, který patří jen na hrady. Opak je pravdou. Ve 20. století francouzský umělec | Mohlo by se zdát, že gobelín je anachronismus, který patří jen na hrady. Opak je pravdou. Ve 20. století francouzský umělec '''Jean Lurçat''' zreformoval gobelínovou tvorbu. Vrátil se k hrubší struktuře, omezil paletu barev a dal tapiseriím moderní, grafický výraz. Díky němu se gobelíny dostaly do sídel OSN, bank a moderních vil. | ||
V roce | V roce '''2025''' sledujeme několik trendů: | ||
1. | 1. '''Digitální tkaní:''' Existují počítačem řízené stavy, které dokáží utkat obraz z digitální fotografie. Umělecká hodnota ruční práce je však nenahraditelná a sběratelsky ceněná. | ||
2. | 2. '''Akustika:''' Moderní architektura skla a betonu trpí špatnou akustikou. Gobelíny zažívají comeback jako luxusní akustické panely, které tlumí hluk v open-space kancelářích a konferenčních sálech. | ||
3. | 3. '''Restaurování:''' S tím, jak historické textilie stárnou, roste význam jejich záchrany. České restaurátorky patří ke světové špičce. Využívají se metody praní ve speciálních lázních, všívání podpůrných látek a barvení nití na míru, aby "záplata" nebyla vidět. | ||
Gobelín tak zůstává i v 21. století symbolem trvalé hodnoty. Zatímco digitální obraz zmizí vypnutím proudu, gobelín přetrvá staletí, nese v sobě teplo lidských rukou a příběh doby, ve které vznikl. | Gobelín tak zůstává i v 21. století symbolem trvalé hodnoty. Zatímco digitální obraz zmizí vypnutím proudu, gobelín přetrvá staletí, nese v sobě teplo lidských rukou a příběh doby, ve které vznikl. | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 02:46
Obsah boxu
Gobelín (odborně nástěnná tapiserie) je specifický druh užitého umění, který spočívá v ručním tkaní obrazových textilií. Ačkoliv se v běžné řeči používá slovo "gobelín" pro jakýkoliv nástěnný koberec s obrazovým výjevem, v přísně historickém smyslu by se mělo vztahovat pouze na výrobky královské manufaktury Gobelins v Paříži. Časem však došlo ke zobecnění tohoto pojmu (apelativizaci), podobně jako se značka "Lux" stala synonymem pro vysavač.
Tapiserie byly po staletí "mobilními freskami" evropské elity. V dobách, kdy královský dvůr neustále cestoval mezi různými zámky, byly sbalené koberce tím nejcennějším, co panovník vezl s sebou. Po příjezdu do studeného, prázdného hradu stačilo rozvinout tapiserie a místnost se okamžitě proměnila v teplý, reprezentativní sál, který vyprávěl příběhy o hrdinství majitele, antických mýtech nebo biblických výjevech. V roce 2025 jsou historické gobelíny předmětem nejvyšší památkové ochrany a jejich restaurování je vědou, která spojuje tkalcovské mistrovství s chemií a digitální analýzou barev.
Příběh jména: Od barvířů ke Králi Slunce
Historie slova "gobelín" začíná paradoxně u vody, nikoliv u stavu. V polovině 15. století se v Paříži na břehu říčky Bièvre usadila rodina barvířů vlny jménem Gobelin. Proslavili se zejména svou šarlatovou červení, jejíž recepturu tajili. Jejich dílna prosperovala a místo se stalo známým.
Zlom nastal v 17. století za vlády "Krále Slunce" Ludvíka XIV.. Jeho ministr financí Jean-Baptiste Colbert pochopil, že luxusní zboží může být mocnou zbraní diplomacie a ekonomiky. V roce 1662 koupil jménem krále dílny rodiny Gobelinů a založil zde Královskou manufakturu nábytku a gobelínů (Manufacture royale des Meubles et des Gobelins). Do čela postavil malíře Charlese Le Bruna, který vtiskl produkci jednotný, grandiózní styl oslavující monarchii. Od té chvíle se tapiserie z této dílny staly nejžádanějším zbožím v Evropě a název "gobelín" se stal značkou kvality, která postupně vytlačila starší termín "tapiserie".
Technologie: Malba vlnou
Tkaní gobelínu je jednou z časově nejnáročnějších uměleckých technik, které lidstvo vymyslelo. Princip je zdánlivě prostý, ale v praxi nesmírně složitý.
Jde o techniku repsovou, kdy barevný útek (vodorovná nit) zcela zakrývá pevnou osnovu (svislou nit). Tkadlec tedy "kreslí" barevnou nití.
- Předloha (Karton): Vše začíná u malíře, který namaluje obraz v měřítku 1:1. Tento obraz, zvaný karton, slouží tkadlcům jako mapa.
- Dva způsoby:
- *Haute-lisse (Vysoký stav):* Osnova je napnuta svisle. Tkadlec sedí za ní, nevidí lícovou stranu (kontroluje ji zrcátkem) a karton má za zády nebo vedle sebe. Toto je technika pravých pařížských gobelínů.
- *Basse-lisse (Nízký stav):* Osnova je vodorovná jako stůl. Karton leží pod osnovou, tkadlec vidí přímo, co má tkát. Toto byla technika flanderských a později českých dílen (např. v Jindřichově Hradci).
- Materiál: Základem je ovčí vlna (pro svou trvanlivost a schopnost držet barvu) a hedvábí (pro lesk a jemné detaily, např. tváře). Pro krále se vetkávaly zlaté a stříbrné nitě, které se ve světle svíček třpytily. Tyto gobelíny však byly často v dobách válek páleny, aby se z nich drahý kov získal zpět (takto zmizela velká část sbírek francouzské koruny za Revoluce).
Rychlost výroby je dechberoucí – v negativním slova smyslu. Zkušený tkadlec na historickém stavu utká přibližně 1 metr čtvereční za rok (u velmi jemných gobelínů). Velké série, jako Dějiny Alexandra Velikého, tak vznikaly desítky let a zaměstnávaly celé generace řemeslníků.
Zlatý věk: Brusel a "Dáma s jednorožcem"
Ačkoliv název gobelín je francouzský, skutečnou kolébkou nejkvalitnějších tapiserií bylo Flandry (dnešní Belgie), konkrétně město Brusel. V 15. a 16. století zde vznikala díla, která technickou dokonalostí předčila vše ostatní.
Nejslavnějším příkladem středověké tapiserie je cyklus Dáma s jednorožcem (La Dame à la licorne), utkaný kolem roku 1500 ve Flandrech. Šest tapiserií na červeném pozadí (styl mille-fleurs – tisíc květů) zobrazuje pět smyslů a záhadný šestý smysl ("Mé jediné touze"). Tato díla jsou dodnes považována za "Monu Lisu" textilního umění. V renesanci (16. století) došlo k revoluci, když papež Lev X. objednal pro Sixtinskou kapli sérii tapiserií podle kartonů Rafaela Santiho. Rafaelovy návrhy vnesly do tkaní perspektivu a malířskost, což navždy změnilo styl – gobelín se snažil napodobit olejomalbu, což bylo technicky náročné a vedlo k používání tisíců odstínů vlny.
Česká stopa: Náchodský poklad a Marie Teinitzerová
České země nebyly v historii velmocí ve výrobě tapiserií (dovážely se z Flander), ale jsou velmocí v jejich sběratelství a v moderní tvorbě.
Náchodské gobelíny
Na zámku v Náchodě se nachází jeden z největších pokladů svého druhu v Evropě. Jde o sbírku, kterou shromáždil generál Ottavio Piccolomini během třicetileté války.
- Vrcholem sbírky je série "Život na venkovském sídle", utkaná v Bruselu v polovině 17. století. Tyto gobelíny jsou unikátní tím, že nezobrazují mytologii ani války, ale idylický život šlechty – lov, pikniky, zahrady. Jsou cenným zdrojem pro studium dobové módy a zvyků. V roce 2025 je tato sbírka po komplexním restaurování a je vystavena v klimatizovaných prostorách zámku.
Moderní tradice: Valašské Meziříčí a Jindřichův Hradec
Vstupem do 20. století se gobelín v Čechách proměnil.
- Rudolf Schlattauer: V roce 1898 založil ve Valašském Meziříčí gobelínovou manufakturu (dnes Moravská gobelínová manufaktura). Jeho cílem bylo pozvednout region a dát práci místním tkalcům. Tato manufaktura funguje nepřetržitě dodnes (i v roce 2025) a je jediným místem v ČR, kde se gobelíny stále profesionálně tkají a restaurují.
- Marie Hoppe-Teinitzerová: V Jindřichově Hradci založila dílny, které spolupracovaly s předními umělci moderny a avantgardy (např. František Kysela, Cyril Bouda). Její dílna (dnes Dům gobelínů) se proslavila vysokou uměleckou úrovní a experimenty s materiály.
Gobelín v moderním interiéru a roce 2025
Mohlo by se zdát, že gobelín je anachronismus, který patří jen na hrady. Opak je pravdou. Ve 20. století francouzský umělec Jean Lurçat zreformoval gobelínovou tvorbu. Vrátil se k hrubší struktuře, omezil paletu barev a dal tapiseriím moderní, grafický výraz. Díky němu se gobelíny dostaly do sídel OSN, bank a moderních vil.
V roce 2025 sledujeme několik trendů: 1. Digitální tkaní: Existují počítačem řízené stavy, které dokáží utkat obraz z digitální fotografie. Umělecká hodnota ruční práce je však nenahraditelná a sběratelsky ceněná. 2. Akustika: Moderní architektura skla a betonu trpí špatnou akustikou. Gobelíny zažívají comeback jako luxusní akustické panely, které tlumí hluk v open-space kancelářích a konferenčních sálech. 3. Restaurování: S tím, jak historické textilie stárnou, roste význam jejich záchrany. České restaurátorky patří ke světové špičce. Využívají se metody praní ve speciálních lázních, všívání podpůrných látek a barvení nití na míru, aby "záplata" nebyla vidět.
Gobelín tak zůstává i v 21. století symbolem trvalé hodnoty. Zatímco digitální obraz zmizí vypnutím proudu, gobelín přetrvá staletí, nese v sobě teplo lidských rukou a příběh doby, ve které vznikl.
📑 Zdroje
- Moravská gobelínová manufaktura Valašské Meziříčí
- Dům gobelínů Jindřichův Hradec
- Státní zámek Náchod: Expozice gobelínů
- Campbell, Thomas P. Tapestry in the Renaissance: Art and Magnificence. (Metropolitan Museum of Art).
- Blažková, Jarmila. Nástěnné koberce na státních zámcích v Čechách a na Moravě.