Tchajwanský průliv: Porovnání verzí

Aktuální verze z 11. 10. 2025, 22:32

Rozbalit box

Obsah boxu

Tchajwanský průliv, známý také jako Formoský průliv, je strategická vodní cesta oddělující ostrov Tchaj-wan od pevninské Číny. Průliv je nejen klíčovou námořní trasou pro světový obchod, ale především jedním z nejcitlivějších a potenciálně nejvýbušnějších geopolitických ohnisek na světě. Jeho status je předmětem dlouhodobého sporu mezi Čínskou lidovou republikou (ČLR), která považuje Tchaj-wan za svou provincii, a Tchaj-wanem (oficiálně Čínskou republikou), který funguje jako de facto nezávislý demokratický stát.

Šablona:Infobox Průliv

🌍 Geografie a charakteristika

Tchajwanský průliv je přibližně 180 kilometrů široký vodní útvar, který spojuje Jihočínské moře na jihu s Východočínským mořem na severu. V nejužším místě se jeho šířka zužuje na přibližně 130 kilometrů. Celý průliv se nachází na asijském kontinentálním šelfu a je relativně mělký, s průměrnou hloubkou kolem 60 metrů.

V průlivu se nachází několik ostrovů. Největší souostroví jsou Peskadory (Pcheng-chu), které jsou pod správou Tchaj-wanu. Blíže k čínské pevnině leží ostrovy Ťin-men a Ma-cu, které rovněž spravuje Tchaj-wan a které v minulosti sloužily jako klíčové vojenské předsunuté hlídky.

⚔️ Strategický a geopolitický význam

Strategický význam průlivu je enormní a vyplývá z několika klíčových faktorů:

Geopolitické ohnisko: Průliv je de facto hranicí mezi komunistickou Čínou a demokratickým Tchaj-wanem. Čínská armáda (ČLOA) pravidelně demonstruje svou sílu v průlivu, aby zastrašila Tchaj-wan a odradila ho od formálního vyhlášení nezávislosti. Jakýkoli vojenský konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem by se odehrával primárně v tomto prostoru a měl by nedozírné globální následky.
Vojenská bariéra: Pro Tchaj-wan představuje 130–180 km široký průliv klíčovou přírodní obrannou bariéru proti případné čínské invazi. Překonání této vodní plochy by pro jakoukoli invazní armádu představovalo obrovskou logistickou a vojenskou výzvu.
Role Spojených států: Spojené státy americké vnímají Tchajwanský průliv jako mezinárodní vody a pravidelně jím proplouvají se svými válečnými loděmi v rámci operací na podporu "svobody plavby" (FONOPs). Tím demonstrují svůj závazek udržet průliv otevřený a odradit Čínu od agrese. Tento postoj je v přímém rozporu s nárokem Číny, která považuje průliv za své vnitřní vody.
První ostrovní řetězec: Tchaj-wan a průliv jsou ústředním bodem tzv. prvního ostrovního řetězce – linie ostrovů (od Japonska přes Tchaj-wan po Filipíny), která je vnímána jako klíčová pro omezení projekce čínské námořní síly do otevřeného Pacifiku. Kontrola nad Tchaj-wanem by Číně poskytla přímý přístup do hlubokých vod Pacifiku a dramaticky by změnila strategickou rovnováhu v regionu.

📜 Historie konfliktů a napětí

Tchajwanský průliv byl dějištěm několika vojenských krizí, které formovaly současnou napjatou situaci.

Rozdělení po občanské válce

Současný status quo vznikl na konci čínské občanské války v roce 1949. Poté, co komunisté pod vedením Mao Ce-tunga ovládli pevninskou Čínu, poražené nacionalistické síly Kuomintangu v čele s Čankajškem uprchly na Tchaj-wan. Průliv se tak stal faktickou frontovou linií a symbolem rozdělení Číny^[1].

Krize v Tchajwanském průlivu

Během studené války proběhly tři hlavní krize, které hrozily přerůst v otevřený konflikt mezi USA a Čínou:

První krize (1954–1955): ČLOA ostřelovala tchajwanské ostrovy Ťin-men a Ma-cu. Krize byla zažehnána poté, co Spojené státy podepsaly s Tchaj-wanem obrannou smlouvu^[2].
Druhá krize (1958): ČLR obnovila masivní dělostřelecké ostřelování ostrovů Ťin-men a Ma-cu. USA reagovaly demonstrací síly, vysláním svých námořních sil do průlivu, a krize postupně odezněla^[3].
Třetí krize (1995–1996): V reakci na návštěvu tchajwanského prezidenta Li Teng-chueje v USA provedla Čína v průlivu rozsáhlé vojenské cvičení, včetně testů balistických raket, které dopadly do blízkosti tchajwanských přístavů. USA opět odpověděly vysláním dvou skupin letadlových lodí do oblasti, což donutilo Čínu cvičení ukončit^[4]. Tato krize se stala pro Čínu impulsem k masivní modernizaci armády s cílem odradit budoucí americké intervence.

🚢 Ekonomický význam

Tchajwanský průliv je jednou z nejrušnějších námořních obchodních tras na světě. Podle odhadů jím proplouvá přibližně polovina světové kontejnerové dopravy a téměř 90 % největších kontejnerových lodí světa^[5].

Jakákoli blokáda nebo vojenský konflikt v průlivu by měl okamžitý a devastující dopad na globální ekonomiku. Narušil by dodavatelské řetězce, způsobil by prudký nárůst cen za dopravu a pojištění a ohrozil by výrobu v mnoha odvětvích, která jsou závislá na komponentech z východní Asie. Zvláště kritický by byl dopad na výrobu polovodičů, protože Tchaj-wan je dominantním světovým producentem nejpokročilejších čipů, které jsou nezbytné pro veškerou moderní elektroniku^[6].

⚡ Současná situace a eskalace napětí

V posledních letech napětí v Tchajwanském průlivu opět dramaticky vzrostlo. Čína pod vedením Si Ťin-pchinga zintenzivnila svůj vojenský, diplomatický a ekonomický tlak na Tchaj-wan.

Čínské letectvo téměř denně narušuje tchajwanskou identifikační zónu protivzdušné obrany (ADIZ).
Čínské námořnictvo provádí rozsáhlá vojenská cvičení, která simulují blokádu nebo invazi na ostrov.
Čína se snaží diplomaticky izolovat Tchaj-wan a přimět zbývající země, aby s ním neudržovaly oficiální diplomatické styky.

Reakcí Tchaj-wanu je posilování vlastní obranyschopnosti a prohlubování neoficiálních vztahů se Spojenými státy a dalšími demokraciemi. Mnoho vojenských analytiků považuje Tchajwanský průliv za nejnebezpečnější místo na světě, kde by mohl vypuknout konflikt mezi velmocemi.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že Tchajwanský průliv je jako velmi rušná a důležitá dálnice na moři. Odděluje obrovskou pevninskou Čínu od menšího, demokratického ostrova Tchaj-wan.

Proč je tak důležitý? 1. Je to politické horké místo: Komunistická vláda v Číně tvrdí, že Tchaj-wan je její součástí a chce ho "připojit" zpět, klidně i silou. Obyvatelé Tchaj-wanu si ale chtějí o své budoucnosti rozhodovat sami. Průliv je tedy jako pomyslná frontová linie, kde Čína neustále ukazuje svaly svými válečnými loděmi a letadly, aby Tchaj-wan zastrašila. 2. Je to ekonomická tepna světa: Touto "mořskou dálnicí" proplouvá zhruba polovina veškerého zboží, které se na světě přepravuje v kontejnerech. Kdyby se tato trasa zablokovala kvůli konfliktu, bylo by to jako ucpat hlavní tepnu světového obchodu. Zboží by nedorazilo, ceny by vyletěly nahoru a továrny po celém světě by se zastavily, protože by jim chyběly díly. 3. Je to vojenská bariéra: Pro Tchaj-wan je 180 km široký průliv jako obrovský vodní příkop, který ho chrání před případnou invazí z Číny. Překonat ho s armádou je extrémně složité.

Stručně řečeno, Tchajwanský průliv je úzké místo, kde se střetávají politické ambice Číny, snaha Tchaj-wanu o svobodu a ekonomické zájmy celého světa. Proto je jakékoli napětí v této oblasti velmi bedlivě sledováno.

Reference

[1] ttps://history.state.gov/milestones/1945-1952/chinese-rev

[2] ttps://history.state.gov/milestones/1953-1960/taiwan-strait-crises

[3] ttps://www.jfklibrary.org/learn/about-jfk/jfk-in-history/the-cold-war/the-taiwan-strait-crisis-of-1958

[4] ttps://www.cfr.org/timeline/us-relations-taiwan

[5] ttps://www.bloomberg.com/news/features/2022-08-04/what-s-at-stake-for-the-global-economy-in-the-taiwan-strait

[6] ttps://www.cnbc.com/2022/08/04/how-a-china-taiwan-war-could-impact-the-us-and-the-world.html

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]