Přeskočit na obsah

Belavia: Porovnání verzí

Z Infopedia
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Belavia Belarusian Airlines''' (bělorusky '''Авіякампанія «Белавія»''', rusky '''Авиакомпания «Белавиа»''') je běloruská národní letecká společnost se sídlem v Minsku. [1] Jejím hlavním a jediným uzlovým letištěm je Národní letiště Minsk. [2] Společnost byla až do roku 2021 významným regionálním dopravcem, ale po incidentu s nuceným…“
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2025, 17:15

Rozbalit box

Obsah boxu

Belavia Belarusian Airlines (bělorusky Авіякампанія «Белавія», rusky Авиакомпания «Белавиа») je běloruská národní letecká společnost se sídlem v Minsku. [1] Jejím hlavním a jediným uzlovým letištěm je Národní letiště Minsk. [2] Společnost byla až do roku 2021 významným regionálním dopravcem, ale po incidentu s nuceným přistáním letu Ryanair 4978 a následným sankcím ze strany západních zemí byla její činnost výrazně omezena. [4, 5]

Šablona:Infobox Letecká společnost

⏳ Historie

✈️ Vznik a první roky

Historie společnosti sahá do roku 1993, kdy byla založena jako Belaviaservis, ale jako národní letecká společnost vznikla Belavia až 5. března 1996 na základě dekretu běloruské vlády o restrukturalizaci civilního letectví[1]. Vznikla znárodněním a reorganizací místní divize sovětského Aeroflotu. [14] V prvních letech provozovala flotilu letadel sovětské výroby, jako byly Tupolev Tu-134, Tu-154 a Jak-40.

Mezi lety 1995 a 1997 otevřela první mezinárodní linky do Istanbulu, Larnaky, Londýna, Pekingu a Říma[1]. V roce 1998 se Belavia sloučila se společností Minsk-Avia, čímž získala do své flotily letouny Antonov An-24, An-26 a Jak-40.

🌐 Modernizace a expanze

Klíčovým krokem k modernizaci bylo zařazení prvního letounu západní výroby, Boeing 737-500, do flotily v roce 2003[1]. Společnost postupně vyřazovala staré sovětské stroje a nahrazovala je modernějšími a úspornějšími letadly od výrobců Boeing a Embraer. V roce 2007 se stala členem IATA. [16]

V následujících letech Belavia výrazně expandovala svou síť linek po celé Evropě a SNS. Těžila ze své geografické polohy a nabízela Minsku jako přestupní uzel mezi Ruskem a západní Evropou. V roce 2016 provedla kompletní rebranding, jehož součástí bylo nové modro-bílé zbarvení letadel a modernizace vizuální identity. [17] Těsně před krizí v roce 2021 společnost provozovala moderní flotilu a létala do desítek destinací, včetně hlavních evropských letišť jako Praha, Paříž, Amsterdam či Frankfurt.

⚔️ Incident s letem Ryanair 4978 a následné sankce

🛬 Nucené přistání v Minsku

Zlomovým bodem v historii společnosti se stal 23. květen 2021. Běloruské úřady tehdy donutily letoun Boeing 737 společnosti Ryanair na letu 4978 z Athén do Vilniusu, aby pod záminkou údajné bombové hrozby přistál v Minsku. [4] K eskortování letadla na zem byla vyslána běloruská stíhačka MiG-29. [4] Po přistání byli z letadla vyvedeni a zatčeni běloruský opoziční novinář a aktivista Raman Pratasevič a jeho přítelkyně Sofia Sapega. [4]

Tento incident, který byl mezinárodně označen za akt státního únosu a vzdušného pirátství, vyvolal okamžitou a ostrou reakci západních zemí. [5]

📉 Dopad sankcí

V reakci na incident zavedly Evropská unie, Spojené království, USA a další země bezprecedentní sankce, které měly pro Belavii devastující dopad:

  • Uzavření vzdušného prostoru: Belavia dostala zákaz létat do vzdušného prostoru a na letiště všech zemí EU, Spojeného království a několika dalších států. [5] To okamžitě odřízlo téměř celou její evropskou síť destinací, která byla základem jejího byznysu.
  • Ukončení leasingových smluv: Sankce donutily evropské leasingové společnosti, od kterých si Belavia pronajímala většinu své moderní flotily, aby s ní ukončily smlouvy. [10] Společnost tak byla nucena vrátit desítky letadel, včetně nejnovějších strojů Embraer E2 a Boeing 737 MAX. [10]
  • Ztráta partnerů: Většina zahraničních aerolinek s Belavií ukončila partnerské (tzv. codeshare) dohody.

Během několika týdnů se tak z prosperující regionální letecké společnosti stal mezinárodně izolovaný dopravce. Její síť linek se smrskla na lety primárně do Ruska a několika dalších spřátelených zemí, jako jsou Gruzie, Arménie, Turecko nebo Spojené arabské emiráty. [11]

Fleet

Před sankcemi v roce 2021 provozovala Belavia moderní flotilu letadel Boeing a Embraer. Po nuceném vrácení většiny letadel leasingovým společnostem se její flotila výrazně zmenšila.

K červnu 2025 se flotila skládá především z letadel, která společnost vlastní, nebo je má pronajaté od ne-západních pronajímatelů. Jedná se o starší typy Boeing 737-300, 737-800 a několik letounů Embraer. [19] Společnost také projevila zájem o nákup ruských letadel Suchoj Superjet 100.

💡 Pro laiky

Představte si Belavii jako mezinárodní autobusovou společnost, která jezdila po celé Evropě a byla velmi oblíbená pro cesty mezi Východem a Západem. Jednoho dne se ale její majitel (vláda Běloruska) rozhodl, že unese autobus konkurenční firmy, aby z něj mohl vytáhnout a zatknout jednoho cestujícího, který se mu nelíbil.

Ostatní země se strašně naštvaly a řekly: "Tak to tedy ne! Vaše autobusy už nesmí jezdit po našich silnicích." Navíc nařídily firmám, které Belavii pronajímaly její nejlepší a nejmodernější autobusy, aby si je okamžitě vzaly zpět. Belavii tak zbylo jen pár starých autobusů a mohla jezdit už jen do Ruska a několika málo sousedních zemí. Z velké evropské firmy se tak přes noc stala malá, izolovaná a nepříliš významná společnost.

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené history není určen žádný text