Přeskočit na obsah

Mohamed Bazoum: Porovnání verzí

Z Infopedia
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Mohamed Bazoum''' (* 1. ledna 1960) je nigerský politik, který byl od 2. dubna 2021 do 26. července 2023 desátým prezidentem Nigeru. Před svým zvolením působil jako dlouholetý ministr a klíčový spojenec svého předchůdce, prezidenta Mahamadou Issoufou. Bazoum byl svržen vojenským převratem v červenci 2023 a od té doby je v domácím vězení.<ref name="wiki-bazoum">[https://en.wikipedia.org/wik…“
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 20. 8. 2025, 22:38

Rozbalit box

Obsah boxu

Mohamed Bazoum (* 1. ledna 1960) je nigerský politik, který byl od 2. dubna 2021 do 26. července 2023 desátým prezidentem Nigeru. Před svým zvolením působil jako dlouholetý ministr a klíčový spojenec svého předchůdce, prezidenta Mahamadou Issoufou. Bazoum byl svržen vojenským převratem v červenci 2023 a od té doby je v domácím vězení.[1] Jeho zvolení v roce 2021 představovalo první pokojné předání moci mezi dvěma demokraticky zvolenými prezidenty v historii Nigeru.[2]

Mohamed Bazoum
Soubor:Mohamed Bazoum at the 2023 US-Africa Business Summit (cropped).jpg
Mohamed Bazoum v roce 2023
Datum narození1. ledna 1960
Místo narozeníBilabrin, N'guigmi, Francouzský Niger (dnes Niger)
ManželkaHadiza Mabrouk Bazoum
Děti4
Profesepolitik, učitel
Náboženstvísunnitský islám

💼 Kariéra

Mohamed Bazoum se narodil v obci Bilabrin na jihovýchodě Nigeru a patří k arabské menšině Ouled Slimane.[1] Vystudoval filozofii na univerzitě v Dakaru v Senegalu.[2] Po studiích se vrátil do Nigeru, kde několik let učil na střední škole a angažoval se v odborovém hnutí.[3]

Vstup do politiky a ministerské funkce

V roce 1990 byl Bazoum jedním ze zakládajících členů Nigerské strany pro demokracii a socialismus (PNDS-Tarayya), spolu se svým dlouholetým politickým partnerem Mahamadouem Issoufouem.[2] Během 90. let a na počátku 21. století byl několikrát zvolen poslancem Národního shromáždění a zastával různé funkce, včetně postu ministra zahraničí v letech 1995–1996.[1]

Jeho vliv výrazně vzrostl po zvolení Mahamadoua Issoufoua prezidentem v roce 2011. Bazoum se stal jedním z nejmocnějších mužů v zemi a zastával klíčové vládní posty:[1]

  • Ministr zahraničí (2011–2015)
  • Státní ministr při úřadu prezidenta (2015–2016)
  • Ministr vnitra, veřejné bezpečnosti a decentralizace (2016–2020)

Jako ministr vnitra se zaměřoval především na boj proti džihádistickým skupinám v regionu Sahelu a na řešení bezpečnostních problémů.[2]

Prezidentské volby a nástup do úřadu

V roce 2020 odstoupil z vlády, aby se mohl plně věnovat prezidentské kampani jako kandidát vládnoucí strany PNDS a nástupce prezidenta Issoufoua, který již nemohl kandidovat.[2] Bazoumova kampaň se soustředila na sliby posílení bezpečnosti, boj proti korupci a řešení demografických problémů Nigeru, zejména prostřednictvím vzdělávání dívek.[1]

V prvním kole prezidentských voleb v prosinci 2020 získal 39,3 % hlasů. V druhém kole v únoru 2021 zvítězil se ziskem 55,67 % hlasů proti bývalému prezidentovi Mahamanu Ousmanovi.[1] Do úřadu byl slavnostně uveden 2. dubna 2021, pouhé dva dny poté, co armáda zmařila pokus o vojenský převrat.[2]

🤴 Prezidentství (2021–2023)

Během svého působení v úřadu se prezident Bazoum snažil pokračovat v politice svého předchůdce. Jeho hlavními prioritami byly:[4]

  • Bezpečnost: Posílení armády a prohloubení spolupráce se západními partnery, zejména s Francií a Spojenými státy, v boji proti islamistickým povstalcům v Sahelu. Niger se pod jeho vedením stal klíčovým spojencem Západu v regionu.[5]
  • Vzdělávání a demografie: Silně prosazoval vzdělávání dívek jako nástroj ke snížení extrémně vysoké porodnosti v zemi a k posílení postavení žen.[4]
  • Ekonomický rozvoj: V době jeho vlády ekonomika země silně rostla, mimo jiné díky očekávaným příjmům z nového ropovodu.[6]

⚔️ Převrat a uvěznění

Dne 26. července 2023 byl prezident Mohamed Bazoum svržen vojenským převratem, který vedl velitel prezidentské gardy, generál Abdourahamane Tchiani.[7] Bazoum a jeho rodina byli zadrženi v prezidentském paláci v Niamey a od té doby jsou v domácím vězení.[8]

Jako oficiální důvod k převratu junta uvedla "zhoršující se bezpečnostní situaci a špatné vládnutí".[5] Prezident Bazoum odmítl rezignovat a z vězení vyzval k ochraně demokracie.[1] Převrat byl mezinárodně odsouzen, zejména ze strany ECOWAS, které uvalilo na Niger sankce a hrozilo vojenskou intervencí.[9]

Vojenská junta později oznámila záměr stíhat Bazouma za "vlastizradu" a "podkopávání bezpečnosti státu".[9] V červnu 2024 nejvyšší soud zřízený juntou zrušil jeho prezidentskou imunitu, což otevřelo cestu k možnému soudnímu procesu.[10] Jeho podmínky v zajetí jsou podle mezinárodních pozorovatelů a jeho rodiny tvrdé, s omezeným přístupem k vnějšímu světu.[11]

Reference