Stát Palestina: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Stát Palestina''' (arabsky دولة فلسطين, ''Dawlat Filastín'') je de iure suverénní stát na Blízkém východě, který si nárokuje území Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Jeho nezávislost vyhlásila Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) 15. listopadu 1988<ref>[https://www.britannica.com/topi…“ |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 12. 8. 2025, 16:41
Obsah boxu
Stát Palestina (arabsky دولة فلسطين, Dawlat Filastín) je de iure suverénní stát na Blízkém východě, který si nárokuje území Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Jeho nezávislost vyhlásila Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) 15. listopadu 1988[1]. Ačkoli je uznán většinou členských států OSN, jeho území je od roku 1967 pod izraelskou vojenskou okupací a jeho státnost a hranice jsou předmětem vleklého izraelsko-palestinského konfliktu[2].
| Stát Palestina دولة فلسطين | |
|---|---|
| Hymna | Fida'i |
| Rozloha | 6 020 km² (Západní břeh a Pásmo Gazy)[3][4] |
| Počet obyvatel | cca 5,48 milionu (2023 odhad)[5] |
| Hustota zalidnění | 910 obyv./km² |
| Úřední jazyk | Arabština |
| Forma vlády | Poloprezidentská republika (pod vojenskou okupací) |
| Předseda vlády | Předseda vlády Muhammad Mustafá |
| Hlava státu | Prezident Mahmúd Abbás |
| Hlavní město | Východní Jeruzalém (nárokované) Ramalláh (administrativní centrum)[6] |
| Největší město | Gaza (před válkou v roce 2023) |
| Měna | Izraelský nový šekel (ILS) Jordánský dinár (JOD) |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Letní čas | UTC+3 |
| Nezávislost | Vyhlášena 15. listopadu 1988 |
| Datum události1 | Oselské dohody |
| Událost1 | 1993 |
| Datum události2 | Status pozorovatele v OSN |
| Událost2 | 2012 |
🌍 Mezinárodní status a uznání
K srpnu 2024 uznalo Stát Palestina 146 ze 193 členských států OSN. Od roku 2012 má v OSN status nečlenského pozorovatelského státu, podobně jako Vatikán. Tento status mu umožňuje účastnit se debat na Valném shromáždění a přistupovat k mezinárodním smlouvám a organizacím, jako je Mezinárodní trestní soud[7].
Palestinu neuznávají klíčové západní země, včetně USA, Spojeného království a většiny členů EU (s výjimkou např. Švédska, Polska, Maďarska a Česka, které uznalo Palestinu v rámci Československa v roce 1988). V roce 2024 však v reakci na válku v Gaze uznaly Palestinu další evropské státy, jako Španělsko, Irsko, Norsko a Slovinsko, s cílem podpořit dvoustátní řešení[8].
⏳ Historie
Moderní historie palestinské otázky začíná po pádu Osmanské říše a vytvoření Britského mandátu Palestina.
- 1947: OSN schválila plán na rozdělení mandátního území na arabský a židovský stát. Židovská strana plán přijala, arabská ho odmítla.
- 1948: Po vyhlášení nezávislosti Státu Izrael vypukla první arabsko-izraelská válka. V jejím důsledku statisíce Palestinců uprchly nebo byly vyhnány ze svých domovů, což Palestinci nazývají Nakba (Katastrofa). Západní břeh obsadilo Jordánsko a Pásmo Gazy Egypt.
- 1967: Během Šestidenní války Izrael obsadil Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy a Východní Jeruzalém. Od té doby tato území okupuje.
- 1993: Podepsání Oselských dohod mezi Izraelem a OOP. Dohody vedly ke vzniku Palestinské národní správy (PNA), která získala omezenou autonomii na částech Západního břehu a v Gaze. Měly být přechodným krokem k trvalému mírovému řešení.
- 2007: Po volebním vítězství islamistického hnutí Hamás a následném krátkém ozbrojeném konfliktu s hnutím Fatah (které dominuje OOP a PNA) převzal Hamás plnou kontrolu nad Pásmem Gazy. Od té doby je Palestina politicky i geograficky rozdělena: Pásmo Gazy pod vládou Hamásu a Západní břeh pod správou PNA.
- 2023–2024: Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 vypukla rozsáhlá válka, která vedla k devastující humanitární krizi v Pásmu Gazy[9].
🏛️ Politika a správa
Politický systém Palestiny je složitý a fragmentovaný.
- Organizace pro osvobození Palestiny (OOP): Považována za "jediného legitimního zástupce palestinského lidu" na mezinárodní scéně. Jejím předsedou je Mahmúd Abbás.
- Palestinská národní správa (PNA): Vznikla na základě Oselských dohod a vykonává civilní a bezpečnostní funkce na částech Západního břehu (tzv. Oblasti A a B). Prezidentem PNA je rovněž Mahmúd Abbás. Od roku 2006 se nekonaly žádné parlamentní ani prezidentské volby.
- Hamás: Vládne v Pásmu Gazy od roku 2007. Je považován za teroristickou organizaci mnoha západními zeměmi.
🗺️ Geografie a územní spory
Území nárokované Státem Palestina se skládá ze dvou oddělených oblastí:
- Západní břeh Jordánu: Větší a kopcovitá oblast vnitrozemí, sousedící s Izraelem a Jordánskem.
- Pásmo Gazy: Hustě osídlený úzký pás země na pobřeží Středozemního moře, sousedící s Izraelem a Egyptem.
Klíčové spory se týkají:
- Izraelské osady: Na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě žije přes 700 000 izraelských osadníků. Tyto osady jsou podle mezinárodního práva považovány za nelegální, což Izrael zpochybňuje[10].
- Status Jeruzaléma: Palestinci si nárokují Východní Jeruzalém jako své hlavní město. Izrael považuje celý Jeruzalém za své "nedělitelné" hlavní město.
- Hranice: Palestinci požadují, aby jejich stát vznikl v hranicích z roku 1967 (tzv. Zelená linie), s možností vzájemné výměny území.
📊 Ekonomika
Palestinská ekonomika je silně omezena pokračující okupací, politickou nestabilitou a omezením pohybu zboží a osob. Je vysoce závislá na mezinárodní pomoci, zejména od EU, USA a arabských zemí. Nezaměstnanost je chronicky vysoká, obzvláště v Pásmu Gazy, kde byla situace kritická již před válkou v roce 2023[11].
Pro laiky
Představte si dva lidi, kteří se hádají o jeden dům. Oba tvrdí, že je to jejich domov po předcích, a oba v něm chtějí žít. To je v kostce podstata izraelsko-palestinského konfliktu.
- Plán na rozdělení: Před mnoha lety svět navrhl, že se dům rozdělí na dva samostatné byty – jeden pro Izraelce, druhý pro Palestince. Tomuto nápadu se říká dvoustátní řešení.
- Současná realita: Jeden "byt" (Izrael) je plně funkční, má pevné dveře a kontroluje většinu domu, včetně vchodu. Druhý "byt" (Palestina) sice existuje na papíře a mnozí sousedé ho uznávají, ale ve skutečnosti nemá plnou kontrolu nad svými pokoji. Části jeho "bytu" jsou obsazeny (okupovány) a nemůže si svobodně rozhodovat o všem.
- Hlavní problémy: Hádají se o to, kudy přesně povede zeď mezi byty, komu bude patřit hlavní obývací pokoj (Jeruzalém, který je svatý pro oba), a co s nábytkem, který si druhý soused nastěhoval do vašeho pokoje (izraelské osady).
Stát Palestina je tedy sen o vlastním, nezávislém a fungujícím domově, který je sice uznán velkou částí světa, ale jeho naplnění v reálném světě brání desetiletí trvající konflikt a okupace.
Reference
- ↑ Palestine Liberation Organization | PLO | Britannica
- ↑ The Question of Palestine - A Brief History - un.org
- ↑ The World Factbook - West Bank
- ↑ The World Factbook - Gaza Strip
- ↑ Palestinian Central Bureau of Statistics
- ↑ What’s behind the Israeli-Palestinian dispute over Jerusalem? - Al Jazeera
- ↑ General Assembly votes to accord Palestine ‘non-member observer State’ status in UN - UN News
- ↑ Spain, Norway and Ireland formally recognise Palestinian state - BBC News
- ↑ Israel-Palestine Crisis - Global Conflict Tracker
- ↑ What are Israeli settlements and why are they a problem? - BBC
- ↑ World Bank in West Bank and Gaza - Overview