Přeskočit na obsah

Stát Palestina: Porovnání verzí

Z Infopedia
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Stát Palestina''' (arabsky دولة فلسطين‎, ''Dawlat Filastín'') je de iure suverénní stát na Blízkém východě, který si nárokuje území Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Jeho nezávislost vyhlásila Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) 15. listopadu 1988<ref>[https://www.britannica.com/topi…“
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 12. 8. 2025, 16:41

Rozbalit box

Obsah boxu

Stát Palestina (arabsky دولة فلسطين‎, Dawlat Filastín) je de iure suverénní stát na Blízkém východě, který si nárokuje území Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Jeho nezávislost vyhlásila Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) 15. listopadu 1988[1]. Ačkoli je uznán většinou členských států OSN, jeho území je od roku 1967 pod izraelskou vojenskou okupací a jeho státnost a hranice jsou předmětem vleklého izraelsko-palestinského konfliktu[2].

Stát Palestina
دولة فلسطين
HymnaFida'i
Rozloha6 020 km² (Západní břeh a Pásmo Gazy)[3][4]
Počet obyvatelcca 5,48 milionu (2023 odhad)[5]
Hustota zalidnění910 obyv./km²
Úřední jazykArabština
Forma vládyPoloprezidentská republika (pod vojenskou okupací)
Předseda vládyPředseda vlády Muhammad Mustafá
Hlava státuPrezident Mahmúd Abbás
Hlavní městoVýchodní Jeruzalém (nárokované)
Ramalláh (administrativní centrum)[6]
Největší městoGaza (před válkou v roce 2023)
MěnaIzraelský nový šekel (ILS)
Jordánský dinár (JOD)
Časové pásmoUTC+2
Letní časUTC+3
NezávislostVyhlášena 15. listopadu 1988
Datum události1Oselské dohody
Událost11993
Datum události2Status pozorovatele v OSN
Událost22012

🌍 Mezinárodní status a uznání

K srpnu 2024 uznalo Stát Palestina 146 ze 193 členských států OSN. Od roku 2012 má v OSN status nečlenského pozorovatelského státu, podobně jako Vatikán. Tento status mu umožňuje účastnit se debat na Valném shromáždění a přistupovat k mezinárodním smlouvám a organizacím, jako je Mezinárodní trestní soud[7].

Palestinu neuznávají klíčové západní země, včetně USA, Spojeného království a většiny členů EU (s výjimkou např. Švédska, Polska, Maďarska a Česka, které uznalo Palestinu v rámci Československa v roce 1988). V roce 2024 však v reakci na válku v Gaze uznaly Palestinu další evropské státy, jako Španělsko, Irsko, Norsko a Slovinsko, s cílem podpořit dvoustátní řešení[8].

⏳ Historie

Moderní historie palestinské otázky začíná po pádu Osmanské říše a vytvoření Britského mandátu Palestina.

  • 1947: OSN schválila plán na rozdělení mandátního území na arabský a židovský stát. Židovská strana plán přijala, arabská ho odmítla.
  • 1948: Po vyhlášení nezávislosti Státu Izrael vypukla první arabsko-izraelská válka. V jejím důsledku statisíce Palestinců uprchly nebo byly vyhnány ze svých domovů, což Palestinci nazývají Nakba (Katastrofa). Západní břeh obsadilo Jordánsko a Pásmo Gazy Egypt.
  • 1967: Během Šestidenní války Izrael obsadil Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy a Východní Jeruzalém. Od té doby tato území okupuje.
  • 1993: Podepsání Oselských dohod mezi Izraelem a OOP. Dohody vedly ke vzniku Palestinské národní správy (PNA), která získala omezenou autonomii na částech Západního břehu a v Gaze. Měly být přechodným krokem k trvalému mírovému řešení.
  • 2007: Po volebním vítězství islamistického hnutí Hamás a následném krátkém ozbrojeném konfliktu s hnutím Fatah (které dominuje OOP a PNA) převzal Hamás plnou kontrolu nad Pásmem Gazy. Od té doby je Palestina politicky i geograficky rozdělena: Pásmo Gazy pod vládou Hamásu a Západní břeh pod správou PNA.
  • 2023–2024: Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 vypukla rozsáhlá válka, která vedla k devastující humanitární krizi v Pásmu Gazy[9].

🏛️ Politika a správa

Politický systém Palestiny je složitý a fragmentovaný.

  • Organizace pro osvobození Palestiny (OOP): Považována za "jediného legitimního zástupce palestinského lidu" na mezinárodní scéně. Jejím předsedou je Mahmúd Abbás.
  • Palestinská národní správa (PNA): Vznikla na základě Oselských dohod a vykonává civilní a bezpečnostní funkce na částech Západního břehu (tzv. Oblasti A a B). Prezidentem PNA je rovněž Mahmúd Abbás. Od roku 2006 se nekonaly žádné parlamentní ani prezidentské volby.
  • Hamás: Vládne v Pásmu Gazy od roku 2007. Je považován za teroristickou organizaci mnoha západními zeměmi.

🗺️ Geografie a územní spory

Území nárokované Státem Palestina se skládá ze dvou oddělených oblastí:

  • Západní břeh Jordánu: Větší a kopcovitá oblast vnitrozemí, sousedící s Izraelem a Jordánskem.
  • Pásmo Gazy: Hustě osídlený úzký pás země na pobřeží Středozemního moře, sousedící s Izraelem a Egyptem.

Klíčové spory se týkají:

  • Izraelské osady: Na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě žije přes 700 000 izraelských osadníků. Tyto osady jsou podle mezinárodního práva považovány za nelegální, což Izrael zpochybňuje[10].
  • Status Jeruzaléma: Palestinci si nárokují Východní Jeruzalém jako své hlavní město. Izrael považuje celý Jeruzalém za své "nedělitelné" hlavní město.
  • Hranice: Palestinci požadují, aby jejich stát vznikl v hranicích z roku 1967 (tzv. Zelená linie), s možností vzájemné výměny území.

📊 Ekonomika

Palestinská ekonomika je silně omezena pokračující okupací, politickou nestabilitou a omezením pohybu zboží a osob. Je vysoce závislá na mezinárodní pomoci, zejména od EU, USA a arabských zemí. Nezaměstnanost je chronicky vysoká, obzvláště v Pásmu Gazy, kde byla situace kritická již před válkou v roce 2023[11].

Pro laiky

Představte si dva lidi, kteří se hádají o jeden dům. Oba tvrdí, že je to jejich domov po předcích, a oba v něm chtějí žít. To je v kostce podstata izraelsko-palestinského konfliktu.

  • Plán na rozdělení: Před mnoha lety svět navrhl, že se dům rozdělí na dva samostatné byty – jeden pro Izraelce, druhý pro Palestince. Tomuto nápadu se říká dvoustátní řešení.
  • Současná realita: Jeden "byt" (Izrael) je plně funkční, má pevné dveře a kontroluje většinu domu, včetně vchodu. Druhý "byt" (Palestina) sice existuje na papíře a mnozí sousedé ho uznávají, ale ve skutečnosti nemá plnou kontrolu nad svými pokoji. Části jeho "bytu" jsou obsazeny (okupovány) a nemůže si svobodně rozhodovat o všem.
  • Hlavní problémy: Hádají se o to, kudy přesně povede zeď mezi byty, komu bude patřit hlavní obývací pokoj (Jeruzalém, který je svatý pro oba), a co s nábytkem, který si druhý soused nastěhoval do vašeho pokoje (izraelské osady).

Stát Palestina je tedy sen o vlastním, nezávislém a fungujícím domově, který je sice uznán velkou částí světa, ale jeho naplnění v reálném světě brání desetiletí trvající konflikt a okupace.

Reference