Přeskočit na obsah

Krevní destičky: Porovnání verzí

Z Infopedia
Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)
 
přesměrování na Krevní destička
značka: nové přesměrování
 
Řádek 1: Řádek 1:
{{K rozšíření}}
#PŘESMĚRUJ [[Krevní destička]]
{{Infobox - buňka
| název = Krevní destička (Trombocyt)
| obrázek = Platelet.jpg
| popisek = Elektronová mikrofotografie krevní destičky
| latinsky = ''Thrombocytus''
| typ = Bezjaderný buněčný fragment
| původ = [[Megakaryocyt]]
| místo = [[Kostní dřeň]]
| funkce = [[Hemostáza]], [[krevní srážení]], oprava tkání
| životnost = 7–10 dní
| velikost = 2–3 µm v průměru
| počet = 150–450 × 10⁹/l krve
| zánik = [[Slezina]], [[játra]] (fagocytóza)
}}
'''Krevní destičky''', odborně nazývané '''trombocyty''', jsou malé, bezjaderné buněčné fragmenty v [[krev|krvi]], které hrají klíčovou roli v procesu zástavy krvácení ([[hemostáza]]) a [[krevní srážení|srážení krve]]. Nejedná se o pravé [[buňka|buňky]], protože postrádají [[buněčné jádro]] a schopnost dělení. Vznikají odštěpováním [[cytoplazma|cytoplazmy]] obrovských buněk zvaných [[megakaryocyt]]y, které se nacházejí v [[kostní dřeň|kostní dřeni]].
 
V klidovém stavu mají krevní destičky diskovitý tvar. Při aktivaci, například při poranění [[krevní céva|cévy]], mění svůj tvar, vytvářejí výběžky (pseudopodie) a shlukují se v místě poškození, kde vytvářejí primární hemostatickou zátku. Tento proces je zásadní pro rychlé zastavení krvácení z malých cév. Kromě toho poskytují povrch pro aktivaci koagulačních faktorů, což vede k vytvoření stabilní [[fibrin]]ové sítě, která zátku zpevní.
 
Normální počet krevních destiček v krvi dospělého člověka se pohybuje mezi 150 a 450 × 10⁹ na litr. Odchylky od této normy, ať už se jedná o snížený počet ([[trombocytopenie]]) nebo zvýšený počet ([[trombocytóza]]), mohou vést k vážným zdravotním komplikacím, jako je zvýšená krvácivost nebo naopak riziko vzniku [[trombóza|trombóz]].
 
== 📜 Historie objevů ==
První popis krevních destiček se připisuje francouzskému lékaři [[Alfred Donné|Alfrédu Donnému]] v roce [[1842]]. Ten je pozoroval jako malé tělíska v krvi, ale jejich funkci neznal. Britský lékař George Gulliver je v roce [[1841]] popsal jako fragmenty, ale jejich význam zůstával nejasný.
 
Zásadní průlom přišel až s italským patologem [[Giulio Bizzozero|Giuliem Bizzozerem]] v roce [[1881]]. Ten jako první správně identifikoval jejich klíčovou roli v hemostáze a trombóze. Pozoroval pod [[mikroskop]]em, jak se destičky shlukují v místě poranění cévy u živých zvířat, a zavedl pro ně název ''piastrine'' (destičky). Jeho práce položila základy moderního chápání funkce trombocytů.
 
== 🧬 Vznik a vývoj (Trombopoéza) ==
Proces tvorby krevních destiček se nazývá '''trombopoéza''' a probíhá primárně v [[kostní dřeň|kostní dřeni]].
 
# '''Kmenová buňka:''' Vše začíná u multipotentní [[hematopoetická kmenová buňka|hematopoetické kmenové buňky]], která je společným předkem všech krevních elementů.
# '''Diferenciace:''' Tato buňka se diferencuje do megakaryocytového prekurzoru. Tento proces je řízen především [[hormon]]em '''trombopoetinem''' (TPO), který je produkován hlavně v [[játra|játrech]] a v menší míře v [[ledvina|ledvinách]].
# '''Maturace megakaryocytu:''' Prekurzor se vyvíjí v [[megakaryocyt]], jednu z největších buněk v těle (až 100 µm v průměru). Během zrání megakaryocyt prochází procesem zvaným endomitóza, kdy se jeho [[DNA]] mnohokrát replikuje, ale buňka se nedělí. Výsledkem je obrovská buňka s polyploidním jádrem.
# '''Uvolňování destiček:''' Zralý megakaryocyt vysílá dlouhé cytoplazmatické výběžky, tzv. proplatelety, do krevních sinusoid v kostní dřeni. Proudící krev z těchto výběžků odtrhává malé fragmenty – krevní destičky. Jeden megakaryocyt může vytvořit několik tisíc destiček.
 
Celý proces od kmenové buňky po uvolnění destiček trvá přibližně 10 dní. Životnost krevní destičky v oběhu je pak zhruba 7 až 10 dní, poté jsou staré a poškozené destičky odstraňovány [[fagocytóza|fagocytózou]], především ve [[slezina|slezině]] a játrech.
 
== ⚙️ Struktura a funkce ==
Ačkoliv jsou krevní destičky bezjaderné, mají komplexní vnitřní strukturu, která je klíčová pro jejich funkci.
 
=== Struktura ===
* '''Buněčná membrána:''' Je bohatá na glykoproteiny, které fungují jako receptory (např. pro [[kolagen]], [[von Willebrandův faktor]] nebo [[fibrinogen]]). Důležitý je zejména komplex receptorů GPIIb/IIIa, který je nezbytný pro agregaci.
* '''Otevřený kanalikulární systém (OCS):''' Jde o síť kanálků spojených s povrchem, která zvětšuje povrchovou plochu a umožňuje rychlé uvolnění obsahu granul do okolí během aktivace.
* '''Granula:''' Destičky obsahují dva hlavní typy zásobních granul:
** '''Alfa-granula''' (α-granula): Jsou početnější a obsahují proteiny důležité pro adhezi, srážení a opravu tkání, jako je von Willebrandův faktor, fibrinogen, [[růstový faktor|růstové faktory]] (PDGF) a faktor V.
** '''Hustá granula''' (dense bodies, δ-granula): Obsahují nízkomolekulární látky, které zesilují aktivační signál, jako je [[ADP]], [[ATP]], [[vápník|vápenaté ionty]] a [[serotonin]].
* '''Cytoskelet:''' Tvořený [[aktin]]em a [[myosin]]em, umožňuje destičce měnit tvar při aktivaci z disku na améboidní tvar s výběžky.
* '''Mitochondrie:''' Poskytují [[energie|energii]] (ATP) pro metabolické procesy destičky.
 
=== Funkce v hemostáze ===
Hemostáza je komplexní proces, který má čtyři hlavní fáze, v nichž hrají destičky ústřední roli:
 
1.  '''Adheze (Přilnutí):''' Při poranění cévy se obnaží [[kolagen]] z podendotelové vrstvy. Krevní destičky se na tento kolagen navážou, což je zprostředkováno především '''von Willebrandovým faktorem''' (vWF), který funguje jako molekulární most mezi kolagenem a receptorem GPIb na povrchu destičky.
2.  '''Aktivace:''' Vazba na kolagen spustí kaskádu signálů uvnitř destičky. Ta dramaticky změní svůj tvar – z hladkého disku se stane kulovitý útvar s dlouhými výběžky (pseudopodiemi), což maximalizuje její povrch. Zároveň dochází k degranulaci, tedy k uvolnění obsahu alfa a hustých granul do okolí.
3.  '''Agregace (Shlukování):''' Látky uvolněné z granul, zejména [[ADP]] a [[tromboxan A2]] (který si destička sama syntetizuje), přitahují a aktivují další krevní destičky z okolí. Aktivované destičky na svém povrchu exprimují receptory GPIIb/IIIa, které se pomocí molekul [[fibrinogen]]u propojují a vytvářejí tak shluk – '''primární hemostatickou zátku'''. Tato zátka je relativně nestabilní a dokáže zastavit krvácení jen dočasně.
4.  '''Podpora koagulace:''' Aktivované destičky poskytují svůj negativně nabitý fosfolipidový povrch jako platformu pro sestavení komplexů koagulačních faktorů. To dramaticky urychluje tvorbu [[trombin]]u, klíčového enzymu koagulační kaskády. Trombin následně přeměňuje rozpustný fibrinogen na nerozpustný '''[[fibrin]]''', který vytvoří pevnou síť a zpevní primární zátku. Vzniká tak definitivní, stabilní krevní sraženina.
 
== 🩺 Klinický význam ==
Poruchy počtu nebo funkce krevních destiček mají významné klinické dopady.
 
=== Trombocytopenie (Nízký počet) ===
Stav, kdy je počet destiček nižší než 150 × 10⁹/l. Mírný pokles nemusí způsobovat žádné příznaky, ale při výrazném poklesu (pod 50 × 10⁹/l) se zvyšuje riziko krvácení.
* '''Příčiny:'''
** Snížená tvorba v kostní dřeni: [[Aplastická anémie]], [[leukémie]], poškození dřeně chemoterapií nebo ozařováním, některé virové infekce.
** Zvýšená destrukce v oběhu: Autoimunitní poruchy jako [[idiopatická trombocytopenická purpura]] (ITP), trombotická trombocytopenická purpura (TTP), diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC), léky indukovaná trombocytopenie.
** Zvýšené zadržování ve slezině (sekvestrace): Při [[splenomegalie|zvětšení sleziny]] (např. při jaterní cirhóze).
* '''Příznaky:''' Spontánní tvorba modřin, [[petechie]] (tečkovité krvácení do kůže), [[purpura]] (větší krvavé skvrny), krvácení z dásní a nosu, v těžkých případech i vnitřní krvácení.
 
=== Trombocytóza (Vysoký počet) ===
Stav, kdy počet destiček přesahuje 450 × 10⁹/l. Zvyšuje riziko vzniku nežádoucích krevních sraženin ([[trombóza]]).
* '''Příčiny:'''
** Primární (esenciální) trombocytémie: Klonální porucha kostní dřeně, kdy dochází k nadprodukci megakaryocytů.
** Sekundární (reaktivní) trombocytóza: Reakce na jiný stav, např. chronický zánět, infekci, nedostatek [[železo|železa]], stav po odstranění sleziny ([[splenektomie]]).
* '''Rizika:''' Zvýšené riziko [[infarkt myokardu|srdečního infarktu]], [[mozková mrtvice|cévní mozkové příhody]] nebo trombózy v žilách dolních končetin.
 
=== Trombocytopatie (Porucha funkce) ===
Stavy, kdy je počet destiček normální, ale jejich funkce je narušena. Mohou být vrozené (např. Glanzmannova trombastenie, Bernard-Soulierův syndrom) nebo získané. Nejčastější získanou trombocytopatií je ta způsobená léky, především '''[[kyselina acetylsalicylová]]''' ([[Aspirin]]), která nevratně blokuje tvorbu tromboxanu A2 a tím snižuje schopnost destiček agregovat.
 
== 🔬 Pro laiky ==
Představte si krevní oběh jako systém potrubí ve vašem těle. Když se v potrubí (krevní cévě) objeví trhlina, začne unikat tekutina (krev). Krevní destičky jsou jako malí, pohotoví opraváři, kteří neustále v tomto potrubí hlídkují.
 
1.  '''První na místě činu:''' Jakmile se objeví díra a obnaží se "stěna" potrubí (kolagen), nejbližší destičky to okamžitě poznají a přilepí se na okraj díry.
2.  '''Volání o pomoc:''' Přilepením se destičky "aktivují" – změní tvar, aby lépe těsnily, a vypustí chemické signály (jako když opravář volá vysílačkou o posily).
3.  '''Vytvoření zátky:''' Tyto signály přilákají další destičky, které se na sebe začnou lepit a rychle vytvoří dočasnou zátku, která ucpe díru a zastaví únik.
4.  '''Stavební lešení pro finální opravu:''' Tato zátka je ale měkká. Proto destičky poslouží jako "lešení", na kterém se může vytvořit pevná síť z vláken (fibrinu), podobná betonu. Tato síť zátku zpevní a vytvoří trvalou sraženinu, která umožní, aby se céva pod ní v klidu zahojila.
 
*  **Málo destiček (trombocytopenie):** Je to jako mít málo opravářů. I malá trhlina se opravuje dlouho a snadno se tvoří modřiny nebo dochází ke krvácení.
*  **Moc destiček (trombocytóza):** Je to jako mít příliš mnoho horlivých opravářů, kteří se začnou shlukovat a ucpávat potrubí, i když v něm žádná díra není. To může vést k zablokování průtoku krve.
 
== 🧪 Laboratorní vyšetření ==
* '''[[Krevní obraz]]:''' Základní vyšetření, které automaticky stanoví počet krevních destiček.
* '''Střední objem destiček (MPV):''' Ukazatel průměrné velikosti destiček. Větší destičky jsou obvykle mladší a metabolicky aktivnější.
* '''Vyšetření krvácivosti:''' Dnes již méně používaný test, který měří čas potřebný k zastavení krvácení po standardizovaném řezu.
* '''Agregometrie:''' Specializované vyšetření, které hodnotí schopnost destiček shlukovat se po přidání různých aktivátorů. Používá se k diagnostice trombocytopatií.
 
{{DEFAULTSORT:Krevni desticky}}
{{Aktualizováno|datum=17.12.2025}}
[[Kategorie:Hematologie]]
[[Kategorie:Buňky]]
[[Kategorie:Fyziologie]]
[[Kategorie:Krev]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Aktuální verze z 17. 12. 2025, 03:22

Přesměrování na: