Dickie Boon: Porovnání verzí

Aktuální verze z 3. 12. 2025, 03:21

Rozbalit box

Obsah boxu

Richard Robinson "Dickie" Boon (10. ledna 1878 – 3. května 1961) byl kanadský amatérský lední hokejista a později manažer, který je považován za jednoho z největších defenzivních stratégů rané éry ledního hokeje. Ačkoliv měřil pouhých 163 cm a vážil necelých 60 kg, dominoval hře svou rychlostí a inteligencí. Je vynálezcem obranné techniky zvané "poke check" (vypíchnutí puku), která změnila způsob, jakým se hokej hraje.

Boon byl srdcem a kapitánem slavného týmu Montreal Hockey Club, přezdívaného "Little Men of Iron" (Malí železní muži), který na přelomu století dvakrát vybojoval Stanley Cup. Později se stal spoluzakladatelem a prvním manažerem týmu Montreal Wanderers, se kterým získal další čtyři tituly. V roce 1952 byl za své zásluhy o rozvoj hokeje uveden do Hokejové síně slávy. Jeho příběh je důkazem, že v hokeji nerozhoduje jen hrubá síla, ale především chytrost a technika.

👶 Mládí a "Malí železní muži"

Dickie Boon se narodil v Belleville v provincii Ontario, ale jeho rodina se brzy přestěhovala do Montréalu, který byl v té době nezpochybnitelným centrem světového hokeje. Vyrůstal v době, kdy hokej přecházel z organizované zábavy do tvrdého soutěžního sportu.

Hokejové začátky

S hokejem začínal v roce 1894 v týmu Montreal Young Crystals. Již od mládí musel čelit předsudkům kvůli své malé postavě. Soupeři ho často podceňovali, čehož Boon využíval. Byl extrémně rychlým bruslařem (v roce 1892 vyhrál juniorský šampionát v rychlobruslení) a tuto dovednost přenesl na led.

Pozice: Hrál na pozici "cover-point". V tehdejším systému sedmi hráčů to byl defenzivní post, který se pohyboval před brankářem a "pointem". Boon tuto roli redefinoval. Místo aby jen odpaloval puky, začal aktivně napadat útočníky a zakládat protiútoky.

Montreal Hockey Club (Montreal AAA)

V roce 1900 se připojil k týmu Montreal Hockey Club (spojenému s Montreal Amateur Athletic Association - MAAA). Zde se stal součástí legendární sestavy.

Little Men of Iron: Tým získal tuto přezdívku, protože většina jeho klíčových hráčů byla malého vzrůstu, ale neuvěřitelně odolná. Vedle Boona zde hráli budoucí členové Síně slávy jako Jimmy Gardner, Jack Marshall a Tommy Phillips. Boon byl jejich přirozeným vůdcem a kapitánem.

🏆 První Stanley Cup (1902)

Sezóna 1902 byla pro Montreal HC průlomová. V lize CAHL (Canadian Amateur Hockey League) skončili první s bilancí 6 výher a 2 proher. To jim dalo právo vyzvat držitele Stanley Cupu, tým Winnipeg Victorias.

Série proti Winnipegu (Březen 1902)

Vyzývací série se hrála ve Winnipegu, což pro tým z východu znamenalo dlouhou cestu vlakem a nepřátelské prostředí. Winnipeg byl favoritem – měli v týmu legendárního Dana Baina a byli zvyklí na fyzickou hru.

První zápas (13. března): Winnipeg vyhrál těsně 1:0. Boon a jeho spoluhráči však ukázali, že se nenechají zastrašit. Boonova rychlost dělala obraně Winnipegu problémy.
Druhý zápas (15. března): Montreal HC odpověděl drtivou defenzivou. Brankář Billy Nicholson vychytal nulu a Montreal vyhrál 5:0.
Třetí zápas (17. března): Rozhodující bitva. Jack Marshall vstřelil dva góly a Montreal zvítězil 2:1.
Triumf: Dickie Boon jako kapitán převzal Stanley Cup. Pro klub to bylo první vítězství od roku 1894. Tento triumf potvrdil, že "Little Men of Iron" jsou skutečnými mistry Kanady.

🥇 Obhajoba titulu (1903)

Následující rok 1903 musel Boonův tým čelit stejnému soupeři. Winnipeg Victorias toužili po odvetě a v lednu 1903 přijeli do Montrealu k nové sérii.

Dramatická série

Tato série vstoupila do dějin jako jedna z nejvyrovnanějších.

První zápas (29. ledna): Montreal, posílený domácím prostředím, zničil Winnipeg 8:1. Zdálo se, že je rozhodnuto.
Druhý zápas (31. ledna): Zápas skončil po 60 minutách nerozhodně 2:2. Prodloužení trvalo 27 minut, ale ani jeden tým neskóroval, než musel být zápas ukončen kvůli půlnočnímu zákazu vycházení (curfew).
Opakovaný zápas (2. února): Podle tehdejších pravidel se remíza nepočítala. Zápas se musel hrát znovu od začátku. Winnipeg vyhrál 4:2 a vyrovnal sérii na 1:1 na zápasy.
Třetí zápas (4. února): V rozhodujícím duelu opět úřadovala Boonova defenziva. Montreal vyhrál 4:1 a obhájil Stanley Cup.

Boonův podíl na těchto vítězstvích byl klíčový. Jeho schopnost "vygumovat" nejlepší útočníky soupeře pomocí své nové techniky vypichování puku frustrovala soupeře. Winnipegští hráči si stěžovali, že jim "ten malý ďábel" bere puky dříve, než stačí vystřelit.

⚔️ Revoluce v obraně: Vynález "Poke Check"

Největším odkazem Dickieho Boona není počet vyhraných pohárů, ale způsob, jakým jich dosáhl. V době, kdy byla obrana synonymem pro tvrdé srážky (bodyčeky), přišel Boon s něčím zcela novým.

Technika vypíchnutí (Poke Check)

Boon si uvědomoval své fyzické limity. S výškou 163 cm nemohl srážet k zemi urostlé útočníky soupeře.

Princip: Místo aby do soupeře narazil tělem, Boon začal bruslit pozpátku (což tehdy obránci dělali zřídka a ne tak obratně) a udržoval si odstup. Ve chvíli, kdy si útočník připravoval kličku nebo střelu, Boon bleskově "vypíchl" (poked) hokejkou puk z jeho čepele.
Efekt: Tato technika byla pro soupeře frustrující. Útočníci byli zvyklí na fyzický kontakt, o který se mohli opřít. Proti Boonovi však hráli "do prázdna" a najednou zjistili, že nemají puk.
Dědictví: Boon tuto techniku naučil i své spoluhráče. Později ji k dokonalosti dovedl Frank Nighbor (který ji rozšířil o tzv. hook check) a stal se z ní základní kámen moderní defenzivy. Bez Boona by defenzivní hra vypadala jinak.

⚡ Rozkol a zrození Montreal Wanderers (1903)

Po zisku druhého Stanley Cupu v roce 1903 došlo v Montrealu k události, která otřásla hokejovou scénou. Tým "Little Men of Iron" se vzbouřil proti své mateřské organizaci MAAA (Montreal Amateur Athletic Association).

Spor o kontrolu

Hráči, vedeni kapitánem Boonem, požadovali větší podíl na řízení týmu a lepší podmínky (ačkoliv byli oficiálně amatéři, v zákulisí již začínaly fungovat finanční odměny). MAAA odmítla ustoupit.

Odchod: V prosinci 1903 Dickie Boon a většina mistrovského týmu opustili MAAA.
Založení Wanderers: Založili nový klub – Montreal Wanderers. Název "Poutníci" (Wanderers) symbolizoval jejich odchod z původního domova. Klub přijal červenou a bílou barvu (na rozdíl od modré a bílé MAAA) a získal přezdívku "Redbands".
Nová liga: Protože CAHL odmítla nový tým přijmout, Wanderers pomohli založit novou ligu – Federal Amateur Hockey League (FAHL).

👔 Architekt dynastie (1905–1910)

Dickie Boon hrál za Wanderers ještě dvě sezóny, ale stále více se soustředil na roli stratéga. Kolem roku 1905 (zdroje se liší, zda hrál sporadicky i v roce 1906) definitivně pověsil brusle na hřebík, aby se stal manažerem týmu na plný úvazek. V této roli byl možná ještě úspěšnější než jako hráč.

Stanley Cup 1906: Porážka Ottawy

Jako manažer sestavil Boon tým, který měl svrhnout dominanci Ottawa Silver Seven (vedenou "jednookým" Frankem McGeem).

Březen 1906: Wanderers vyzvali Ottawu. Byla to brutální série, kde tekla krev. Boon na lavičce naordinoval rychlou hru, která měla unavit těžkopádnější obránce Ottawy.
Triumf: Wanderers vyhráli dvouzápasovou sérii celkovým skóre 12:10. Boon získal svůj první Stanley Cup v roli manažera.

Sága Kenora Thistles (1907)

Rok 1907 přinesl jeden z nejzajímavějších příběhů o Stanley Cup.

Leden 1907: Wanderers (jako obhájci) přijali výzvu týmu Kenora Thistles, malého týmu z dřevorubeckého městečka v Ontariu. Kenora, posílená o Art Rosse, překvapivě porazila Wanderers a odvezla pohár.
Boonova reakce: Dickie Boon nesnesl porážku. Okamžitě začal plánovat odvetu. Využil pravidel o výzvách a naplánoval odvetný zápas už na březen téhož roku (tehdy bylo možné hrát o pohár vícekrát ročně).
Taktický tah: Boon věděl, že potřebuje posilu. Přemluvil legendárního obránce Hoda Stuarta, který v té době již nehrál, aby se vrátil a pomohl Wanderers získat pohár zpět.
Březen 1907: Wanderers odcestovali do Winnipegu (kde se hrálo). Díky Stuartově pomoci a Boonově taktice porazili Kenoru a po dvou měsících vrátili Stanley Cup do Montrealu. Boon tak ukázal, že je mistrem zákulisních tahů a scoutingu.

Dominance (1908, 1910)

Pod Boonovo vedením se Wanderers stali nejlepším týmem světa.

1908: Wanderers obhájili titul proti třem různým vyzyvatelům (Ottawa Victorias, Winnipeg Maple Leafs, Toronto Professionals). Boonův tým byl nezastavitelný stroj.
1910: V roce vzniku NHA (předchůdce NHL) Wanderers opět vyhráli pohár, tentokrát proti Berlin Dutchmen (dnešní Kitchener).

🧠 Manažerský styl a vliv

Dickie Boon byl prvním moderním hokejovým manažerem.

Scouting: Měl neuvěřitelné oko na talenty. Byl to on, kdo do velkého hokeje přivedl hráče jako Ernie Russell nebo Riley Hern.
Profesionalismus: Ačkoliv se hokej tvářil amatérsky, Boon věděl, že hráči musí být placeni, aby podávali špičkové výkony. Wanderers byli jedním z prvních týmů, který otevřeně (později v NHA) podporoval profesionalismus.
Trénink: Boon zavedl systematické tréninky zaměřené na kondici a taktiku, což nebylo v té době běžné (mnoho týmů jen hrálo zápasy). Jeho "Little Men" museli být rychlejší než soupeř, jinak by prohráli.

🏛️ NHA a konec éry Wanderers (1910–1916)

S příchodem National Hockey Association (NHA) v roce 1910 se hokej profesionalizoval. Dickie Boon, ačkoliv sám v hráčské kariéře odmítal plnou profesionalizaci (byl striktním zastáncem amatérismu ve svých hráčských letech), se jako manažer dokázal novým poměrům přizpůsobit.

Manažer v profesionální lize

Boon vedl Wanderers i v prvních letech NHA.

Udržení konkurenceschopnosti: Zatímco jiné týmy zanikaly nebo ztrácely dech, Wanderers pod jeho vedením zůstávali na špičce. Boon dokázal přivést do týmu hvězdy jako Sprague Cleghorn (který tam začínal před odchodem do Ottawy) a udržet veterány.
Konec ve vedení: Kolem roku 1916 (některé zdroje uvádějí 1918, ale Boon se stáhl dříve, než tým definitivně zanikl po požáru arény) Dickie Boon opustil post manažera. Cítil, že hokej se stává čistým byznysem, a jeho zájmy se začaly přesouvat jinam. Když v roce 1918 vyhořela Montreal Arena a Wanderers museli odstoupit z NHL (která právě vznikla), Boon už u kormidla nebyl, což ho uchránilo před smutným koncem slavného klubu.

🏭 Život po hokeji: Uhelný magnát

Dickie Boon byl jedním z mála sportovců své doby, kteří dokázali úspěšně přejít do světa velkého byznysu. Využil své organizační schopnosti a kontakty, které získal jako manažer.

Boon-Strachan Coal Company

Spolu s Jamesem Strachanem (dalším bývalým majitelem Wanderers a vlivnou postavou montrealského sportu) založil společnost Boon-Strachan Coal Company.

Úspěch: Firma se stala jedním z hlavních dodavatelů uhlí v Montréalu. V době, kdy se uhlím vytápěla většina domů a poháněl průmysl, to byl vysoce lukrativní byznys.
Postavení: Boon se stal váženým členem montrealské obchodní komunity. Jeho úspěch v podnikání mu umožnil podporovat sportovní aktivity ve městě a žít v prestižní čtvrti Outremont.

🥌 Všestranný sportovec: Curling a Golf

Boonova soutěživost nezmizela s odchodem z hokejového ledu. Našel si nové vášně, ve kterých dosáhl podobně vysoké úrovně.

Curlingová legenda

Boon propadl curlingu. Stal se členem Outremont Curling Club.

Boon Trophy: Jeho přínos klubu a sportu byl tak velký, že klub na jeho počest pojmenoval jednu ze svých trofejí – The Boon Trophy.
Aktivní stáří: Curling hrál soutěžně až do velmi pokročilého věku. Záznamy uvádějí, že byl na ledě s koštětem ještě v roce 1959, tedy ve věku 81 let, což svědčí o jeho nezničitelné kondici "Malého železného muže".

Golf a nehoda

Kromě curlingu byl i vášnivým golfistou.

Zranění: Jeho sportovní aktivity nakonec ukončila až bizarní nehoda v roce 1959. Při hře golfu se převrátil s golfovým vozíkem a utrpěl zlomeninu pánve. I z tohoto zranění se však ve svém věku dokázal částečně zotavit, ačkoliv to znamenalo konec jeho aktivního sportování.

👨‍👩‍👧 Rodinné vazby: Strýc mistryně světa

Sportovní geny v rodině Boonových byly silné. Dickie Boon nebyl jediným šampionem v rodině.

Lucille Wheeler: Jeho neteř, Lucille Wheeler, se stala legendou kanadského lyžování. V roce 1958 získala dvě zlaté medaile na mistrovství světa v alpském lyžování a bronzovou medaili na olympiádě v roce 1956. Dickie její kariéru s hrdostí sledoval a podporoval ji.

🧩 Osobnost a filozofie

Dickie Boon byl známý svou skromností. Málokdy mluvil o svých úspěších.

Názor na Stanley Cup: V rozhovoru z roku 1903 pronesl prorockou větu: "Pohár je pro hru spíše škodlivý než prospěšný." Narážel tím na rostoucí komercializaci a násilí, které touha po trofeji vyvolávala už na počátku století. Upřednostňoval čistou hru a sportovního ducha před výhrou za každou cenu, ačkoliv jako manažer Wanderers dokázal být v honbě za talenty velmi pragmatický.

Zdroje