Doba kamenná

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Pravěké období Doba kamenná je označení pro nejstarší a nejdelší období pravěku, které charakterizuje především využívání kamene k výrobě nástrojů, zbraní a uměleckých předmětů. Pokrývá přibližně 99 % historie lidské technologie a trvala zhruba od 3,3 milionu let př. n. l. až do 4. až 3. tisíciletí př. n. l., kdy ji postupně nahradila doba bronzová. Tento přechod nebyl na celém světě současný a lišil se region od regionu. Doba kamenná je tradičně dělena na tři hlavní etapy: paleolit (starší doba kamenná), mezolit (střední doba kamenná) a neolit (mladší doba kamenná), ke kterým se někdy připojuje i eneolit (pozdní doba kamenná neboli doba měděná) jako přechodné období.

⏳ Periodizace

Tradiční rozdělení doby kamenné na tři hlavní epochy zavedl v 19. století dánský archeolog Christian Jürgensen Thomsen. Toto dělení je založeno na technologickém pokroku ve výrobě kamenných nástrojů.

• Paleolit (starší doba kamenná): Začíná zhruba před 3,3 miliony lety a končí kolem roku 10 000 př. n. l. Jedná se o nejdelší období lidských dějin, které zahrnuje vznik a vývoj rodu Homo, od Homo habilis přes Homo erectus až po Homo sapiens. Lidé žili v malých tlupách jako lovci a sběrači a byli závislí na přírodních zdrojích. Pro toto období je typická štípaná kamenná industrie, jejímž nejznámějším příkladem je pěstní klín. V mladším paleolitu se objevují první umělecké projevy, jako jsou jeskynní malby (Altamira, Lascaux) a sošky venuší (Věstonická venuše).

• Mezolit (střední doba kamenná): Datován přibližně mezi 10 000 a 6 000 př. n. l. Toto období je charakterizováno změnami klimatu po konci poslední doby ledové. Lidé se museli přizpůsobit novým podmínkám, což vedlo k lovu menší zvěře, intenzivnějšímu rybolovu a sběru. Typické jsou drobné kamenné nástroje, takzvané mikrolity, které se vsazovaly do dřevěných nebo kostěných násad a sloužily jako hroty šípů nebo ostří harpun. V tomto období došlo také k domestikaci psa.

• Neolit (mladší doba kamenná): Začíná na Blízkém východě kolem 8 000 př. n. l. a ve střední Evropě kolem 5 500 př. n. l. Klíčovou událostí je tzv. neolitická revoluce – přechod od lovecko-sběračského způsobu života k zemědělství. Lidé začali pěstovat plodiny a chovat dobytek, což vedlo k usedlému způsobu života, vzniku stálých vesnic a nárůstu populace. Objevuje se nová technika opracování kamene – broušení a vrtání. Dalšími významnými inovacemi byla výroba keramiky a textilií.

• Eneolit (pozdní doba kamenná nebo doba měděná): Toto přechodné období mezi dobou kamennou a bronzovou je datováno ve střední Evropě zhruba do let 4400–2200 př. n. l. Kámen je stále dominantním materiálem pro výrobu nástrojů, ale lidé již objevili a začali zpracovávat první kovy, především měď, zpočátku hlavně na výrobu šperků. Rozvíjí se orba s využitím tažné síly zvířat, dálkový obchod a objevují se první opevněná sídliště. Pro toto období jsou typické také monumentální megalitické stavby (Stonehenge).

🛠️ Technologie a nástroje

Technologický pokrok v době kamenné byl pomalý, ale zásadní pro přežití a rozvoj lidstva.

• Štípaná industrie: Nejstarší metoda, při které se úderem jednoho kamene o druhý (jádro) odštěpovaly ostré úštěpy. Tímto způsobem vznikaly nástroje jako sekáče, škrabadla, drasadla a pěstní klíny. Materiálem byl nejčastěji pazourek, obsidián nebo křemen.
• Broušená industrie: Objevila se v neolitu a umožnila výrobu hladších a symetričtějších nástrojů, jako jsou sekerky, mlaty a klíny, které byly efektivnější při zpracování dřeva.
• Vrtání: Další neolitická inovace, která umožnila vytvářet otvory do kamenných nástrojů pro jejich upevnění na topůrka (např. sekeromlaty).
• Organické materiály: Kromě kamene se hojně využívalo i dřevo, kost, paroh a slonovina na výrobu harpun, jehel, šídel a uměleckých předmětů.

🎨 Umění a kultura

První umělecké projevy se datují do mladšího paleolitu, zhruba před 40 000 lety.

• Jeskynní malby: Monumentální a často barevné malby zvířat (bizonů, koní, mamutů) na stěnách jeskyní, které měly pravděpodobně rituální nebo magický význam. Mezi nejznámější lokality patří Altamira ve Španělsku a Lascaux ve Francii.
• Sošky: Drobné plastiky zvířat a lidí. Zvláště významné jsou sošky žen s zvýrazněnými pohlavními znaky, tzv. venuše, které jsou interpretovány jako symboly plodnosti. Nejznámější je Věstonická venuše, nejstarší keramická soška na světě.
• Rytiny: Zdobení nástrojů, zbraní a drobných předmětů z kosti a parohu rytými geometrickými vzory nebo zvířecími motivy.
• Megalitické stavby: V pozdní době kamenné (neolit a eneolit) se v západní a severní Evropě začaly budovat monumentální stavby z obrovských kamenů. Patří sem menhiry (jednotlivě vztyčené kameny), dolmeny (kamenné hrobky) a kromlechy (kruhová seskupení kamenů), jako je slavné Stonehenge. Jejich účel mohl být kultovní, pohřební nebo astronomický.

👨‍👩‍👧‍👦 Společenská organizace

Společenská struktura se v průběhu doby kamenné výrazně proměňovala.

• Tlupy: V paleolitu a mezolitu žili lidé v malých, kočovných skupinách (tlupách) o 20–30 členech. Základem byla spolupráce při lovu a sběru.
• Rody a kmeny: S přechodem k zemědělství v neolitu se společnost stala usedlou. Lidé žili ve vesnicích a základní společenskou jednotkou se stal rod, založený na pokrevních vazbách. Vznikaly větší kmenové celky.
• Počátky sociální stratifikace: V eneolitu se objevují první známky společenské nerovnosti. Hromadění majetku (dobytek, půda), kontrola nad obchodem a specializovaná řemesla (kovolitectví) vedly ke vzniku náčelnické vrstvy, což dokládají bohatě vybavené hroby.

📖 Doba kamenná pro laiky

Představte si, že nemáte žádné kovové nástroje, žádné plasty, žádné obchody. Vše, co potřebujete k přežití, si musíte vyrobit z toho, co najdete v přírodě. Přesně takový byl život v době kamenné. Trvala neuvěřitelně dlouho, mnohem déle než celá historie od starověkého Egypta až po dnešek.

Ze začátku (v paleolitu) byli lidé jako kočovníci. Putovali krajinou v malých skupinkách a lovili velká zvířata, jako byli mamuti, a sbírali jedlé rostliny. Jejich hlavním vynálezem byl pěstní klín – univerzální kamenný nástroj, něco jako pravěký švýcarský nůž. Sloužil k řezání masa, sekání dřeva i obraně.

Později (v neolitu) přišla obrovská změna, kterou nazýváme neolitická revoluce. Bylo to, jako by lidstvo objevilo "návod na pěstování jídla". Lidé zjistili, že mohou zasít semínka a sklidit úrodu, a že si mohou ochočit zvířata a chovat je. Díky tomu se už nemuseli neustále stěhovat za potravou. Postavili si první trvalé domy, založili vesnice a měli více času na jiné věci, třeba na výrobu hliněných hrnců (keramika) nebo broušení dokonalejších kamenných seker. Tento vynález zemědělství byl jedním z nejdůležitějších kroků v historii lidstva, který umožnil vznik naší civilizace.

Zdroje

Neolitická revoluce - IS MUNI Přehled pravěkých období na našem území - Archeologie na dosah Dějiny pravěku - dějepis.com Doba kamenná - Wikipedie Pravěk - Wikipedie Neolitická revoluce - Wikipedie Paleolit - Wikipedie Mezolit - Wikipedie Neolit - Wikipedie Nástroje doby kamenné Revoluce neolitická - Sociologická encyklopedie Paleolit – Wikipédia Kamenné nástroje a zbraně, doba kamenná - GEOstezka Umění pravěku - Wikipedie Megalitická kultura - prehistorický odkaz