Kuvajt

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox stát Stát Kuvajt (arabsky دولة الكويت‎, Dawlat al-Kuwayt) je malý, ale velmi bohatý stát v jihozápadní Asii na severním okraji Arabského poloostrova u Perského zálivu. Sousedí s Irákem na severu a se Saúdskou Arábií na jihu. Díky obrovským zásobám ropy, které tvoří zhruba 10 % světových rezerv, patří Kuvajt mezi nejbohatší země světa v přepočtu na obyvatele. Jeho měna, kuvajtský dinár, je považována za nejhodnotnější měnovou jednotku na světě. Většinu území tvoří poušť a země je vysoce urbanizovaná – téměř celá populace žije ve městech, především v aglomeraci hlavního města Kuvajtu. Zajímavostí je, že původní kuvajtští občané tvoří menšinu populace, většinu obyvatel představují zahraniční pracovníci.

💡 Pro laiky

Představte si Kuvajt jako malou zemičku u moře, která sedí na obrovském pokladu – a tím pokladem je ropa. Díky prodeji ropy se z chudé pouštní oblasti stal jeden z nejbohatších států na světě. Peníze jsou vidět všude: v moderních mrakodrapech, širokých dálnicích a luxusních nákupních centrech. Protože je v zemi velké horko a téměř žádná sladká voda, Kuvajťané se stali mistry v odsolování mořské vody, aby měli co pít.

Vládcem je emír, něco jako král, a jeho rodina má v zemi hlavní slovo. Většina lidí, kteří v Kuvajtu žijí a pracují, nejsou původní Kuvajťané, ale přistěhovalci z jiných zemí, hlavně z Asie. Pro svět se Kuvajt stal známým hlavně v roce 1990, kdy ho obsadil sousední Irák, což vedlo k válce v Zálivu, ve které mezinárodní společenství v čele s USA Kuvajt osvobodilo.

⏳ Dějiny

Od starověku po vznik emirátu

Území dnešního Kuvajtu bylo osídleno již ve starověku a bylo součástí významných civilizací, jako byla Babylónie. V 18. století se na území usadily kmeny z vnitrozemí Arabského poloostrova a v roce 1756 byl založen emirát v čele s dynastií as-Sabah, která vládne dodnes. Město Kuvajt se stalo důležitým obchodním přístavem a centrem pro lov perel.

Britský protektorát a objev ropy

Na konci 19. století, v obavách z rostoucího vlivu Osmanské říše, podepsal vládce Mubárak as-Sabah v roce 1899 smlouvu se Spojeným královstvím, čímž se Kuvajt stal britským protektorátem. Tento krok zaručil zemi ochranu a autonomii v zahraničních a obranných otázkách. Zlomovým okamžikem v historii země byl rok 1938, kdy byla objevena obrovská ložiska ropy. Komerční těžba, zahájená po druhé světové válce v roce 1946, odstartovala éru nesmírného bohatství a rapidní modernizace.

Nezávislost a zlatá éra

Dne 19. červen [] získal Kuvajt plnou nezávislost na Velké Británii. Sousední Irák si však okamžitě začal dělat na Kuvajt nároky a prohlásil ho za svou provincii. Díky britské vojenské intervenci a podpoře Ligy arabských států se podařilo suverenitu uhájit. V roce 1962 byla přijata ústava a Kuvajt se stal prvním státem v Perském zálivu s voleným parlamentem. Období od 60. do 80. let bylo ve znamení masivních investic do infrastruktury, školství a zdravotnictví, financovaných z příjmů z ropy, které byly v roce 1975 plně znárodněny.

Válka v Zálivu

2. srpna [] vtrhla irácká armáda na příkaz Saddáma Husajna do Kuvajtu a zemi okupovala. Důvodem byly spory o těžbu ropy v pohraniční oblasti a obvinění, že Kuvajt krade iráckou ropu. Irák prohlásil Kuvajt za svou 19. provincii. Tento akt agrese byl okamžitě odsouzen OSN, která uvalila na Irák tvrdé sankce. Po neúspěšných diplomatických jednáních byla zformována mezinárodní koalice vedená USA, která v lednu 1991 zahájila operaci Pouštní bouře. Po zhruba měsíci leteckých úderů následovala krátká pozemní ofenzíva, která 28. února 1991 vedla k osvobození Kuvajtu. Ustupující irácké jednotky zapálily stovky ropných vrtů, což způsobilo obrovskou ekologickou katastrofu.

Současnost

Po válce Kuvajt investoval miliardy dolarů do obnovy zničené infrastruktury. Země si udržuje pozici klíčového hráče na světovém trhu s ropou a je významným spojencem západních zemí v regionu. Politická scéna je charakterizována napětím mezi voleným parlamentem a vládou jmenovanou emírem, což často vede k politickým krizím a vládním změnám. Současným emírem je od prosince 2023 Mišal al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh.

🌍 Geografie a podnebí

Kuvajt se nachází v severozápadním rohu Perského zálivu. Většinu jeho území o rozloze 17 818 km² tvoří plochá a písečná poušť, která je součástí Arabské pouště. Země nemá žádné stálé řeky ani jezera. Nejvyšším bodem je hřeben Mutla s výškou 306 metrů nad mořem. Ke Kuvajtu patří také devět ostrovů, z nichž největší jsou Búbiján a Failaka.

Podnebí je subtropické pouštní, charakteristické extrémně horkými a suchými léty, kdy teploty běžně přesahují 45 °C. Zimy jsou mírné a krátké s občasnými srážkami. Časté jsou písečné bouře, zejména v letních měsících.

🏛️ Politika a vláda

Kuvajt je konstituční emirát, kde hlavní výkonnou moc drží emír z vládnoucí dynastie as-Sabah. Emír jmenuje předsedu vlády, který je tradičně členem vládnoucí rodiny, a ministry. Ačkoliv je politický systém označován za autokratický, Kuvajt má také jednokomorový parlament, Národní shromáždění (Madžlis al-Umma), s 50 volenými členy. Parlament má na poměry v regionu významné pravomoci, může interpelovat ministry a dokonce vyslovit vládě nedůvěru, což často vede k politické nestabilitě a předčasným volbám. Ženy získaly volební právo v roce 2005.

Kuvajt je členem Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC), Ligy arabských států a OPEC. Udržuje silné strategické partnerství se Spojenými státy a dalšími západními zeměmi.

💰 Ekonomika

Kuvajtská ekonomika je malá, ale extrémně bohatá a silně závislá na ropném průmyslu. Příjmy z exportu ropy a zemního plynu tvoří téměř 90 % státních příjmů. Země disponuje přibližně 10 % světových prokázaných zásob ropy. Státní ropná společnost Kuwait Petroleum Corporation je pátou největší na Blízkém východě.

Oficiální měnou je kuvajtský dinár (KWD), který je dlouhodobě považován za měnu s nejvyšší nominální hodnotou na světě. Díky obrovským příjmům z ropy má Kuvajt jeden z nejvyšších HDP na obyvatele na světě. Vláda se snaží diverzifikovat ekonomiku a investuje do finančních služeb, stavebnictví a telekomunikací v rámci strategického plánu "Nový Kuvajt 2035". Kuvajt je také významným mezinárodním investorem prostřednictvím svého suverénního fondu Kuwait Investment Authority.

👥 Obyvatelstvo

Podle odhadů z roku 2025 má Kuvajt přibližně 5 milionů obyvatel. Demografickou zvláštností je, že etničtí Kuvajťané (Arabové) tvoří pouze asi 30 % populace. Převážnou většinu, téměř 70 %, tvoří zahraniční pracovníci (expatrioti), především z Indie, Egypta, Pákistánu, Filipín a Bangladéše.

Úředním jazykem je arabština, ale angličtina je široce používána v obchodním styku a mezi přistěhovalci. Státním náboženstvím je islám, ke kterému se hlásí asi 75 % populace, přičemž většinu tvoří sunnité. Díky velkému počtu zahraničních pracovníků zde žije také významná komunita křesťanů (přibližně 18 %) a hinduistů.

🏙️ Zajímavosti

• Kuvajtské věže (Kuwait Towers): Ikonický symbol moderního Kuvajtu, trojice věží sloužící jako vodojemy a turistická atrakce s vyhlídkovou plošinou.
• Nejhodnotnější měna: Kuvajtský dinár je dlouhodobě měnou s nejvyšší hodnotou na světě.
• Žádné řeky: Kuvajt je jednou z mála zemí na světě, která nemá žádnou stálou řeku. Veškerou pitnou vodu získává odsolováním mořské vody.
• Věž Al Hamra: Nejvyšší mrakodrap v Kuvajtu, měřící 414 metrů, známý svým unikátním asymetrickým designem.
• Sokolnictví: Sokol je národním symbolem a sokolnictví je důležitou součástí místní tradice a kultury.
• Budoucí nejvyšší budova: V rámci projektu Madinat al-Hareer (Hedvábné město) se plánuje stavba mrakodrapu Burj Mubarak Al-Kabir, který by se měl stát nejvyšší budovou na světě.

Zdroje

Worldometer - Kuwait Population (2025) Wikipedia - Kuvajt Velvyslanectví ČR v Kuvajtu - Ekonomika Britannica - Kuwait CIA World Factbook - Kuwait Kurzy.cz - Ekonomika Kuvajtu