Kubismus: Porovnání verzí

Aktuální verze z 30. 11. 2025, 16:44

Rozbalit box

Obsah boxu

Kubismus byl revoluční avantgardní umělecký směr, který vznikl na počátku 20. století a zásadně proměnil evropské malířství, sochařství a architekturu. Jeho princip spočívá v unikátní prostorové koncepci díla: předmět nezobrazuje z jednoho úhlu pohledu, ale z mnoha současně. Zobrazovaný objekt je rozkládán na základní geometrické tvary (především krychle, latinsky cubus, odtud název), které jsou následně skládány do nové, vícepohledové kompozice. Tento přístup vedl k deformaci a fragmentaci reality, což se stalo poznávacím znakem kubistických děl. Za zakladatele a hlavní průkopníky kubismu jsou považováni španělský malíř Pablo Picasso a Francouz Georges Braque, kteří v Paříži mezi lety 1907 a 1914 úzce spolupracovali.

⏳ Vznik a vývoj

Kořeny kubismu sahají přibližně do roku 1906, kdy Pablo Picasso a Georges Braque, nezávisle na sobě, začali experimentovat s novými způsoby zobrazení reality. Byli silně ovlivněni dílem postimpresionistického malíře Paula Cézanna, který zdůrazňoval geometrickou podstatu přírodních tvarů, a také estetikou "primitivního" umění, zejména afrických kmenových masek a iberského sochařství.

Samotný název "kubismus" vznikl spíše náhodou. V roce 1908 francouzský kritik Louis Vauxcelles hanlivě označil jeden z Braqueových obrazů krajiny jako změť "podivných kostek" (francouzsky bizarreries cubiques). Ačkoliv byl termín původně myšlen posměšně, rychle se ujal a umělci ho přijali.

Vývoj kubismu se obvykle dělí do tří hlavních fází:

Pre-kubismus (či proto-kubismus) (1907–1909): Toto období je charakterizováno experimentováním a hledáním nového vizuálního jazyka. Klíčovým dílem je Picassův obraz Avignonské slečny (Les Demoiselles d'Avignon) z roku 1907, který je považován za první kubistický obraz. V této fázi umělci zjednodušují formy na základní geometrické tvary a opouštějí tradiční perspektivu, přičemž barevnost je často omezena na odstíny hnědé, šedé a zelené.
Analytický kubismus (1909–1912): V této fázi Picasso a Braque systematicky "analyzovali" a rozkládali objekty na fragmenty. Cílem bylo zobrazit předmět z co nejvíce úhlů najednou, což vedlo k téměř abstraktním kompozicím. Barevná paleta zůstala velmi střídmá (převážně monochromatická), aby neodváděla pozornost od struktury a formy. Zobrazované objekty, často zátiší s hudebními nástroji, lahvemi nebo postavami, se stávají obtížně rozpoznatelnými.
Syntetický kubismus (1912–1914 a dále): Umělci v této fázi začali proces obracet. Místo rozkládání reality ji začali "syntetizovat" z jednodušších tvarů a ploch. Do obrazů se vrací barva a objevuje se nová technika – koláž, kdy do malby vlepují ústřižky novin, tapet, hracích karet či kousky dřeva (tzv. papier collé). Tímto způsobem propojili reálné předměty s malbou a dále zpochybnili hranice mezi uměním a realitou.

Po roce 1914, s vypuknutím první světové války, která přerušila spolupráci Picassa a Braqua, se hlavní proud kubismu začal tříštit. Jeho myšlenky se však dále rozvíjely a ovlivnily další umělecké směry, například imaginativní kubismus, který byl ovlivněn surrealismem.

🎨 Charakteristické rysy

Kubismus přinesl do umění několik zásadních inovací:

Mnohopohledovost: Nejvýraznějším prvkem je zobrazení objektu z několika různých úhlů současně na jedné ploše. Divák tak vidí například portrét zepředu i z profilu zároveň.
Geometrizace: Všechny zobrazované objekty jsou redukovány na základní geometrické tvary jako krychle, kužely, válce a koule.
Fragmentace a dekonstrukce: Objekty jsou rozbity na menší části, které jsou pak znovu uspořádány do nové kompozice.
Potlačení perspektivy: Kubismus opouští tradiční lineární perspektivu, která vytváří iluzi hloubky. Prostor v kubistických obrazech je mělký a dvojrozměrný.
Omezená barevnost: Zejména v analytické fázi se umělci soustředili na formu a strukturu, a proto používali tlumenou, téměř monochromatickou paletu barev (šedá, hnědá, okrová).
Koláž: V syntetické fázi se stalo běžným vlepování cizorodých materiálů (noviny, tapety) přímo na plátno, což byla ve výtvarném umění revoluční technika.

👶 Kubismus pro laiky

Představte si, že držíte v ruce malou papírovou krabičku. Tradiční malíř by ji namaloval tak, jak ji vidí z jednoho místa – například zepředu a trochu z boku. Kubistický umělec by to udělal úplně jinak. Vzal by tu krabičku, rozstříhal by ji podél hran a celou ji rozložil na stůl naplocho. Najednou byste viděli všechny její strany současně: přední, zadní, horní, dolní i obě boční. A přesně to je základní myšlenka kubismu. Kubisté se snažili ukázat předmět v jeho úplnosti, se všemi jeho pohledy najednou, i když to v reálném světě není možné. Proto jejich obrazy vypadají jako skládačka z různých kousků reality.

🖼️ Klíčoví představitelé a díla

Malířství

Pablo Picasso (1881–1973): Španělský génius a spoluzakladatel směru. Jeho díla definovala každou fázi kubismu.
- Avignonské slečny (1907) – Považováno za první kubistický obraz.
- Portrét Ambroise Vollarda (1910) – Vrcholné dílo analytického kubismu.
- Zátiší s vyplétanou židlí (1912) – První použití koláže v malbě.
- Guernica (1937) – Ikonické dílo ovlivněné kubismem, zobrazující hrůzy španělské občanské války.

Georges Braque (1882–1963): Francouzský malíř, který s Picassem úzce spolupracoval na vývoji kubismu. Soustředil se především na zátiší.
- Domy v l'Estaque (1908) – Obraz, který dal kubismu jméno.
- Housle a paleta (1909) – Typický příklad analytického kubismu.
- Klarinet a láhev rumu na krbové římse (1911)

Juan Gris (1887–1927): Španělský malíř, často označovaný za "třetího kubistu". Systematizoval objevy Picassa a Braqua a proslul svou prací s barvou a koláží v rámci syntetického kubismu.
- Portrét Pabla Picassa (1912)
- Snídaně (1914) – Mistrovské dílo syntetické koláže.

Fernand Léger (1881–1955): Francouzský malíř, jehož styl, někdy nazývaný "tubismus", se vyznačoval použitím válcovitých a kuželovitých tvarů.

Sochařství

Kubismus významně ovlivnil i sochařství, kde se umělci snažili převést jeho principy do trojrozměrného prostoru.

Alexander Archipenko (1887–1964): Ukrajinsko-americký sochař, považovaný za jednoho z prvních, kdo aplikoval principy kubismu na sochu. Experimentoval s prázdným prostorem a konkávními tvary.
Otto Gutfreund (1889–1927): Přední představitel českého kubistického sochařství. Jeho socha Úzkost (1911) je ikonickým dílem.

🇨🇿 Český kubismus: Světový unikát

Kubismus nalezl v Českých zemích mimořádně silnou odezvu a rozvinul se do podoby, která nemá ve světě obdoby, zejména v architektuře a užitém umění. Zatímco ve Francii zůstal kubismus převážně záležitostí malířství a sochařství, čeští umělci a architekti jej mezi lety 1911 a 1914 přenesli na fasády domů, nábytek, keramiku a dokonce i na drobné předměty denní potřeby.

Český kubismus, ovlivněný tradicí české gotiky a baroka, se snažil pomocí krystalických a geometrických tvarů vnést do hmoty dynamiku a emoce.

Architektura:
- Josef Gočár – Dům U Černé Matky Boží v Praze (první kubistická stavba v Praze), lázeňský dům v Bohdanči.
- Josef Chochol – Kovařovicova vila a trojdům na Rašínově nábřeží v Praze.
- Pavel Janák – Most v Praze-Libni, Škodův palác.
- Emil Králíček – Kubistická lucerna na Jungmannově náměstí v Praze, Dům Diamant.

Užité umění a design:

Čeští umělci sdružení v družstvu Artěl (např. Pavel Janák, Vlastislav Hofman) navrhovali kubistický nábytek, keramické soupravy, hodiny, vázy a další předměty. Jejich cílem bylo vytvořit komplexní umělecké dílo, kde architektura, interiér i doplňky tvoří jednotný celek.

Malířství:

K hlavním představitelům malířského kubismu v Čechách patřili Emil Filla, Bohumil Kubišta a Josef Čapek. Jejich tvorba často inklinovala k expresionismu, proto se někdy hovoří o tzv. kuboexpresionismu.

🌍 Vliv a odkaz

Kubismus byl jedním z nejvlivnějších uměleckých směrů 20. století. Jeho revoluční přístup k formě a prostoru otevřel dveře pro vznik abstraktního umění a inspiroval řadu následných avantgardních hnutí, jako byly:

Principy kubismu, jako je fragmentace, geometrizace a vícepohledovost, se promítly nejen do výtvarného umění, ale i do literatury (např. Guillaume Apollinaire), hudby a filmu. Odkaz kubismu je dodnes patrný v moderním designu, architektuře a vizuální kultuře a jeho díla patří k nejcennějším exponátům světových galerií.

Zdroje

Wikipedie: Kubismus Galerie Via ART: Kubismus: Historie, charakteristiky a vliv na moderní umění Plechoun: Kubismus obrazy a architektura: Revoluční umělecké hnutí Rozbor-dila.cz: Kubismus ZŠ Dr. Edvarda Beneše: Kubismus Z-Design: KUBISMUS Kudy z nudy: Kubismus v pražské architektuře – styl, který se zrodil v Praze Historie - kubism.us Galerie výtvarného umění v Ostravě: KUBISMUS Modernista: Český kubismus Český rozhlas Plus: Český kubismus je unikátní architektonický směr