Vitamín D

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox vitamín Vitamín D, souhrnně označovaný jako kalciferoly, je skupina v tuku rozpustných sekosteroidů, které jsou nezbytné pro lidské zdraví. Na rozdíl od ostatních vitamínů si ho tělo dokáže v dostatečném množství vytvořit samo prostřednictvím kůže vystavené slunečnímu záření. Působí spíše jako hormon a hraje klíčovou roli v metabolismu vápníku a fosforu, čímž zásadně přispívá ke zdraví kostí a zubů. Dále ovlivňuje imunitní systém, růst buněk a neuromuskulární funkce.

Nejdůležitějšími formami pro člověka jsou vitamín D₂ (ergokalciferol) rostlinného původu a vitamín D₃ (cholekalciferol) živočišného původu. Nedostatek vitamínu D je celosvětově velmi rozšířený a může vést k vážným zdravotním problémům, jako je křivice u dětí nebo osteoporóza u dospělých.

⏳ Historie

Objev vitamínu D úzce souvisí s výzkumem nemoci zvané křivice (rachitida), která způsobovala deformace kostí zejména u dětí v průmyslových oblastech s nedostatkem slunečního svitu.

• Počátky výzkumu: Již v 19. století si lékaři všimli souvislosti mezi nedostatkem slunce a výskytem křivice. V roce 1919 Sir Edward Mellanby zjistil, že psy krmené specifickou dietou trpí křivicí, kterou lze vyléčit podáváním oleje z tresčích jater. Původně se domníval, že léčivým faktorem je vitamín A.
• Odlišení od vitamínu A: Americký biochemik Elmer McCollum v roce 1922 provedl experiment, při kterém zničil vitamín A v oleji z tresčích jater, ale olej si přesto zachoval schopnost léčit křivici. Tím dokázal existenci nové, dosud neznámé látky, kterou nazval vitamín D.
• Spojitost se slunečním zářením: V roce 1924 bylo definitivně potvrzeno, že vystavení potravin nebo kůže ultrafialovému záření zvyšuje jejich antirachitickou aktivitu. Tím se vysvětlilo, proč sluneční svit působí jako prevence křivice.
• Izolace a struktura: V roce 1932 izoloval Frederic A. Askew vitamín D₂ (ergokalciferol) z ozařovaného ergosterolu. Krátce nato, v roce 1937, identifikoval tým Adolfa Windause vitamín D₃ (cholekalciferol), který vzniká v kůži z 7-dehydrocholesterolu.

🧬 Formy vitamínu D

Vitamín D existuje v několika formách, ale pro lidský organismus jsou nejdůležitější dvě:

• Vitamín D₂ (ergokalciferol): Tato forma se přirozeně vyskytuje v rostlinných zdrojích, především v houbách (např. hřiby, žampiony) a kvasinkách, které byly vystaveny UV záření. Bývá také často používán k obohacování (fortifikaci) potravin, jako jsou mléko, cereálie nebo pomerančový džus, protože jeho výroba je levnější.

• Vitamín D₃ (cholekalciferol): Je to forma, kterou si lidské tělo přirozeně syntetizuje v kůži při vystavení slunečnímu záření (konkrétně UVB paprskům). Nachází se také v potravinách živočišného původu. Mezi nejbohatší zdroje patří tučné ryby (jako losos, makrela, sardinka), olej z tresčích jater, játra a vaječný žloutek.

Ačkoli obě formy přispívají ke zvýšení hladiny vitamínu D v krvi, studie ukazují, že vitamín D₃ je pro lidské tělo účinnější a přirozenější. Lépe zvyšuje a udržuje koncentraci aktivní formy vitamínu D v organismu.

☀️ Vznik v těle a zdroje

Lidské tělo získává vitamín D ze dvou hlavních zdrojů: syntézou v kůži a stravou.

Syntéza v kůži

Hlavním zdrojem vitamínu D je jeho tvorba v pokožce působením slunečního UVB záření. Tento proces pokrývá až 80-90 % potřeby vitamínu D.

1. V kůži se nachází prekurzor zvaný 7-dehydrocholesterol.
2. Když na kůži dopadají UVB paprsky o vlnové délce 290–315 nm, přeměňují 7-dehydrocholesterol na previtamín D₃.
3. Previtamín D₃ se následně teplem těla spontánně mění na vitamín D₃ (cholekalciferol).

Tvorba vitamínu D v kůži je samoregulační proces; při dostatečné syntéze se další produkce zastaví, takže se nelze sluněním předávkovat. Efektivitu syntézy ovlivňuje řada faktorů, jako je roční období, zeměpisná šířka, denní doba, znečištění ovzduší, pigmentace kůže (množství melaninu) a používání opalovacích krémů.

Potravinové zdroje

Pouze malá část potravin obsahuje významné množství vitamínu D přirozeně.

• Živočišné zdroje (Vitamín D₃):
  • Tučné ryby: Losos, makrela, sleď, sardinka a tuňák patří mezi nejbohatší zdroje.
  • Olej z tresčích jater: Tradiční a velmi koncentrovaný zdroj.
  • Vaječný žloutek: Obsahuje menší množství vitamínu D.
  • Játra: Hovězí játra také přispívají k příjmu.
• Rostlinné zdroje (Vitamín D₂):
  • Houby: Některé druhy hub, které rostly na slunci nebo byly vystaveny UV záření, jsou dobrým zdrojem.
• Obohacené (fortifikované) potraviny:
  • Mnoho potravin je uměle obohacováno o vitamín D (obvykle D₂), aby se předešlo jeho nedostatku v populaci. Patří sem mléko, rostlinné nápoje (sójové, mandlové), jogurty, margaríny, snídaňové cereálie a džusy.

💪 Funkce v organismu

Vitamín D, přeměněný v játrech a ledvinách na svou aktivní hormonální formu kalcitriol, ovlivňuje mnoho klíčových procesů v těle.

• Zdraví kostí a zubů: Toto je nejznámější funkce vitamínu D. Zvyšuje vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva a reguluje jejich hladinu v krvi. Tím zajišťuje správnou mineralizaci kostí a zubů, což je klíčové pro jejich pevnost a odolnost. Bez dostatku vitamínu D tělo nedokáže vápník efektivně využít, i když je ho ve stravě dostatek.
• Podpora imunitního systému: Vitamín D hraje zásadní roli v modulaci vrozené i adaptivní imunity. Pomáhá aktivovat imunitní buňky, jako jsou T-lymfocyty a makrofágy, a tím posiluje obranyschopnost organismu proti infekcím, zejména respiračním. Působí protizánětlivě a podílí se na prevenci autoimunitních onemocnění.
• Svalová funkce: Dostatečná hladina vitamínu D je důležitá pro správnou funkci svalů. Jeho nedostatek může vést ke svalové slabosti a bolestem, což zvyšuje riziko pádů, zejména u starších osob.
• Buněčný růst a diferenciace: Kalcitriol ovlivňuje růst a dělení buněk ve více než 200 různých typech tkání, čímž se podílí na regulaci buněčného cyklu.
• Další funkce: Výzkumy naznačují, že vitamín D se podílí i na regulaci krevního tlaku, sekreci inzulinu a může hrát roli v prevenci některých chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo některé typy rakoviny.

📉 Nedostatek

Nedostatek vitamínu D (hypovitaminóza D) je celosvětovým zdravotním problémem, který postihuje významnou část populace, zejména v oblastech s omezeným slunečním svitem.

Příčiny nedostatku

• Nedostatečné vystavení slunci: Nejčastější příčina, zejména v zimních měsících, ve vyšších zeměpisných šířkách, u lidí trávících většinu času v interiérech nebo u těch, kteří si důsledně zahalují kůži.
• Nedostatečný příjem v potravě: Strava chudá na přirozené zdroje vitamínu D (tučné ryby, vejce).
• Poruchy vstřebávání: Onemocnění jako Crohnova choroba, celiakie nebo cystická fibróza mohou snižovat schopnost střev vstřebávat tuky a s nimi i vitamín D.
• Onemocnění jater a ledvin: Tyto orgány jsou klíčové pro přeměnu vitamínu D na jeho aktivní formu. Jejich poškození může tento proces narušit.
• Obezita: Vitamín D se ukládá v tukové tkáni, což může u obézních jedinců snížit jeho dostupnost v krvi.
• Věk: Starší lidé mají sníženou schopnost syntetizovat vitamín D v kůži a častěji trpí chronickými nemocemi.

Příznaky a důsledky

Projevy nedostatku mohou být zpočátku mírné a nespecifické.

• Únava a svalová slabost: Častý pocit vyčerpání a bolesti svalů.
• Bolesti kostí a zad: Zejména v oblasti bederní páteře.
• Oslabená imunita: Zvýšená náchylnost k infekcím, zejména respiračním onemocněním jako chřipka.
• Špatná nálada a deprese: Nízká hladina vitamínu D je spojována s depresivními stavy, hlavně v zimním období.
• Zhoršené hojení ran: Nedostatek může zpomalit regenerační procesy v těle.
• Vypadávání vlasů: V některých případech může být úbytek vlasů spojen s nízkou hladinou vitamínu D.

Dlouhodobý a závažný nedostatek vede k:

• Křivici (rachitida) u dětí: Onemocnění charakterizované měknutím a deformací kostí v důsledku nedostatečné mineralizace.
• Osteomalacii u dospělých: Měknutí kostí, které způsobuje bolesti a zvyšuje riziko zlomenin.
• Osteoporóze: Zvýšené riziko řídnutí kostí a zlomenin, zejména u starších dospělých.

💊 Dávkování a doporučení

Doporučený denní příjem vitamínu D se liší podle věku, životního stylu a zdravotního stavu. Uvádí se v mikrogramech (µg) nebo mezinárodních jednotkách (IU), kde 1 µg = 40 IU.

| Věková skupina | Doporučená denní dávka (IU) | Doporučená denní dávka (µg) | |---|---|---| | Kojenci (0-1 rok) | 400 IU | 10 µg | | Děti a dospívající (1-18 let) | 600 IU | 15 µg | | Dospělí (19-70 let) | 600 IU | 15 µg | | Senioři (nad 70 let) | 800 IU | 20 µg | | Těhotné a kojící ženy | 600-800 IU | 15-20 µg |

V zimních měsících (od října do března) se v našich zeměpisných šířkách doporučuje suplementace vitamínu D prakticky pro celou populaci, protože intenzita slunečního záření není dostatečná pro jeho tvorbu v kůži. Hladinu vitamínu D v těle je možné zjistit jednoduchým krevním testem.

☠️ Toxicita

Předávkování (hypervitaminóza) vitamínem D je vzácné a prakticky nemožné ho dosáhnout přirozenou cestou (sluněním nebo stravou). Riziko vzniká pouze při nadměrném a dlouhodobém užívání vysokých dávek doplňků stravy.

Toxicita vitamínu D vede k hyperkalcemii, což je nebezpečně vysoká hladina vápníku v krvi. Tento stav může způsobit:

• Zažívací potíže: Nevolnost, zvracení, snížená chuť k jídlu, zácpa.
• Dehydratace: Silná žízeň a časté močení.
• Neurologické příznaky: Únava, zmatenost, letargie, podrážděnost.
• Poškození ledvin: Nadbytečný vápník se může usazovat v ledvinách a vést k tvorbě ledvinových kamenů a v krajních případech až k selhání ledvin.
• Kardiovaskulární problémy: Kalcifikace (ukládání vápníku) v cévách a měkkých tkáních.

Za bezpečnou horní hranici denního příjmu pro dospělé se obecně považuje 4 000 IU (100 µg).

🤔 Pro laiky: Vitamín D jako klíč k pevnosti

Představte si, že vaše kosti jsou jako dům, který se neustále přestavuje. Stavebním materiálem jsou cihly, což je v našem těle vápník. Můžete mít plný sklad cihel (vápníku z potravy), ale pokud nemáte klíč od skladu, dělníci se k nim nedostanou a nemohou stavět.

Vitamín D je právě ten klíč.

Když vitamín D v těle máte, odemkne dveře ve vašem střevě a umožní, aby se vápník dostal do krve. Odtud už ho tělo může snadno poslat tam, kde je potřeba – hlavně do kostí, aby byly pevné a nelámaly se.

Klíč si můžete buď "vyrobit" (když na vás svítí sluníčko), nebo ho "najít" v jídle (třeba v lososovi nebo vaječném žloutku). Pokud ale klíč chybí, cihly (vápník) zůstanou ležet ladem a dům (vaše kosti) začne chátrat a slábnout. Vitamín D tedy nezajišťuje jen pevné kosti, ale také pomáhá vaší "stavební partě" – imunitnímu systému – aby byla silná a dokázala opravit jakékoli poškození a bojovat proti vetřelcům.

Zdroje

Váš praktik Praha Wikipedie Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Lékárna.cz Dr.Max Národní zdravotnický informační portál GAEA Preventivne.sk Bezhladoveni.cz GAEA Časopis ŽIVA BENU.cz BENU.cz Lékárna AGEL Vegmart.cz Historie chemie Proženy.cz Interní medicína pro praxi Bylinná lékárna Ecce Vita Renovality Dr. Max Bezhladoveni.cz Lékárna SPEA