Sputnik 1

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - družice Sputnik 1 (rusky Спутник-1, v překladu "Družice 1" nebo "Souputník 1") byla první umělá družice Země, kterou 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz. Tento historický start odstartoval takzvanou kosmickou éru a rozpoutal vesmírný závod mezi SSSR a USA v rámci studené války. Vypuštění Sputniku 1 bylo obrovským technologickým a propagandistickým úspěchem pro Sovětský svaz a vyvolalo na Západě, zejména v USA, šok a obavy, známé jako "sputniková krize".

⏳ Historie a vývoj

Mezinárodní geofyzikální rok

Myšlenka na vypuštění umělé družice získala konkrétní podobu v souvislosti s Mezinárodním geofyzikálním rokem (1957-1958), což byl mezinárodní vědecký projekt zaměřený na výzkum Země a jejího okolí. Spojené státy i Sovětský svaz oznámily svůj záměr vypustit během této doby vědeckou družici. V SSSR byl vývoj svěřen konstrukční kanceláři OKB-1, kterou vedl legendární hlavní konstruktér Sergej Koroljov.

Zjednodušení plánů

Původně Sověti plánovali vypustit komplexní a těžkou vědeckou družici (později známou jako Sputnik 3), ale její vývoj se zpožďoval. Kvůli obavám, že by je USA mohly předběhnout se svým programem Vanguard, rozhodl se Koroljov pro radikální zjednodušení. Navrhl vypustit co nejjednodušší družici, která by obsahovala pouze rádiový vysílač. Tento projekt dostal název "Prostějšij Sputnik" (PS-1), neboli "Nejjednodušší družice". Cílem bylo být první za každou cenu, ověřit možnost dopravy tělesa na oběžnou dráhu a sledovat jeho signály.

🛠️ Technická specifikace

Sputnik 1 byla leštěná kovová koule o průměru 58 cm a hmotnosti 83,6 kg. Její tělo se skládalo ze dvou hliníkových polosfér o tloušťce 2 mm, které byly hermeticky spojeny 36 šrouby a utěsněny gumovým kroužkem.

Vnitřní vybavení

Uvnitř koule, naplněné stlačeným dusíkem o tlaku 1,3 atmosféry, se nacházelo:

• Dva rádiové vysílače: Pracovaly na frekvencích 20,005 a 40,002 MHz a vysílaly charakteristické pípání. Délka pípnutí a pauz mezi nimi se měnila v závislosti na údajích z čidel, což umožňovalo sledovat teplotu a tlak uvnitř družice.
• Napájecí zdroj: Tři stříbro-zinkové baterie o celkové hmotnosti 51 kg, které dodávaly energii po dobu 22 dní.
• Systém termoregulace: Ventilátor, který se spínal na základě údajů z teplotních čidel a udržoval vnitřní teplotu v přijatelných mezích.
• Čidla: Snímače teploty a tlaku pro monitorování vnitřních podmínek.

Antény

Z povrchu družice vybíhaly čtyři prutové antény o délkách 2,4 a 2,9 metru. Tyto antény byly navrženy tak, aby po oddělení od nosné rakety zaujaly správnou polohu díky pružinovému mechanismu.

🚀 Mise a průběh letu

Start

Sputnik 1 odstartoval 4. října 1957 v 19:28:34 UTC z kosmodromu Bajkonur (tehdy známého jako Tyuratam) v Kazašské SSR. Na oběžnou dráhu jej vynesla upravená mezikontinentální balistická raketa R-7, označovaná jako Sputnik 8K71PS. Přibližně 20 sekund po dosažení orbity se družice oddělila od nosiče a začala vysílat svůj slavný signál.

Oběžná dráha a signál

Družice obíhala Zemi po eliptické dráze ve výšce přibližně 215 až 940 km. Jeden oběh jí trval 96,2 minuty. Její pípavý signál mohli zachytit radioamatéři po celém světě, což se stalo symbolem počátku vesmírné éry. Vysílače fungovaly 22 dní, dokud se 26. října 1957 nevybily baterie.

Zánik

Po vybití baterií družice pokračovala v tichém letu. Její oběžná dráha se postupně snižovala vlivem tření o horní vrstvy atmosféry. Po 92 dnech a 1440 obletech Země, během nichž urazila přibližně 70 milionů kilometrů, vstoupila 4. ledna 1958 do hustších vrstev atmosféry a shořela.

🌍 Globální dopad a reakce

Sputniková krize

Vypuštění Sputniku 1 vyvolalo v USA a na Západě šok. Americká veřejnost, přesvědčená o své technologické nadřazenosti, byla zaskočena sovětským úspěchem. Tato událost, známá jako "sputniková krize", vedla k masivním investicím do vědy, vzdělávání a vojenského výzkumu v USA.

Počátek vesmírného závodu

Sputnik 1 odstartoval intenzivní soupeření mezi SSSR a USA o dobývání vesmíru. Přímou reakcí bylo urychlení amerických vesmírných programů a založení NASA v roce 1958. Spojené státy odpověděly vypuštěním své první družice Explorer 1 dne 1. února 1958.

Vědecký přínos

Ačkoliv byla družice jednoduchá, přinesla cenné poznatky.

• Hustota atmosféry: Analýzou změn její oběžné dráhy mohli vědci poprvé přesněji určit hustotu horních vrstev atmosféry.
• Šíření rádiových vln: Sledování signálu poskytlo data o chování rádiových vln v ionosféře.
• Ověření technologií: Mise úspěšně prověřila principy hermetizace, termoregulace a oddělení objektu od nosné rakety v kosmickém prostoru.

🤔 Sputnik 1 pro laiky

Představte si, že dva sousedé, pan Sovětský a pan Americký, se vsadí, kdo jako první dokáže vyhodit kamínek tak vysoko, aby obletěl celý jejich dům a spadl zpátky. Oba na tom dlouho pracují. Pan Americký staví složitý a elegantní katapult, který má kamínek i vyfotit. Pan Sovětský si ale uvědomí, že jde hlavně o to být první. Vezme tedy obyčejný prak, nejjednodušší kamínek, a prostě ho vší silou vystřelí. Kamínek sice nic neumí, jen letí, ale obletí dům jako první. Všichni ostatní sousedé jsou v šoku, že to pan Sovětský dokázal dřív. Sputnik 1 byl přesně takový "jednoduchý kamínek". Nebyl to složitý vědecký přístroj, ale byl to první objekt vyrobený člověkem, který obletěl celou naši planetu a dokázal tím, že lety do vesmíru jsou možné.

Zdroje

Wikipedia - Sputnik 1 NASA - Sputnik 1 Encyclopedia Britannica - Sputnik Astro.cz - Sputnik 1 – padesáté výročí startu Kozmonautika.sk - Sputnik 1