Alexander Fleming: Porovnání verzí

Aktuální verze z 28. 11. 2025, 00:36

Rozbalit box

Obsah boxu

Sir Alexander Fleming (6. srpna 1881, Lochfield – 11. března 1955, Londýn) byl skotský lékař, mikrobiolog a farmakolog. Proslul především dvěma klíčovými objevy: enzymem lysozym v roce 1922 a prvním širokospektrým antibiotikem penicilinem z plísně Penicillium notatum v roce 1928. Za objev penicilinu a jeho léčebných účinků obdržel v roce 1945 společně s Howardem Floreyem a Ernstem Borisem Chainem Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Časopis Time ho v roce 1999 zařadil mezi 100 nejvýznamnějších osobností 20. století.

🧑 Život a kariéra

🌾 Mládí a vzdělání

Alexander Fleming se narodil 6. srpna 1881 na farmě Lochfield poblíž Darvelu v hrabství Ayrshire ve Skotsku. Byl sedmým z osmi dětí farmáře Hugha Fleminga. Vyrůstal na venkově, kde si rozvinul své pozorovací schopnosti. Po základním vzdělání v místních školách se ve 13 letech přestěhoval do Londýna, kde navštěvoval Polytechnic Institution. Po práci v přepravní kanceláři zdědil peníze po strýci, což mu umožnilo v roce 1901 zapsat se na lékařskou fakultu při nemocnici St. Mary's Hospital. Studium ukončil s vyznamenáním v roce 1906.

Fleming byl vynikajícím studentem a v roce 1908 složil závěrečné lékařské zkoušky jako nejlepší v ročníku, za což obdržel zlatou medaili Londýnské univerzity. Ačkoliv složil i chirurgickou zkoušku, chirurgem se nikdy nestal. Místo toho se na doporučení Sira Almroth Wrighta, průkopníka v oblasti vakcinoterapie, začal věnovat bakteriologii ve výzkumné laboratoři v St. Mary's, kde zůstal po celou svou kariéru.

⚔️ První světová válka a objev lysozymu

Během první světové války sloužil Fleming jako kapitán v Royal Army Medical Corps ve Francii. Zde se věnoval studiu infekcí ran a zjistil, že tehdy používaná antiseptika často páchala více škody než užitku, protože poškozovala obranné buňky těla. Doporučoval proto rány čistit pouze jemným solným roztokem.

Po válce, v roce 1921, se vrátil do St. Mary's a učinil svůj první významný objev. Když měl rýmu, kápnul trochu svého nosního hlenu na Petriho misku s bakteriální kulturou a po několika týdnech zjistil, že se bakterie v okolí hlenu rozpustily. Tuto baktericidní látku, přítomnou v tělních tekutinách jako jsou slzy a sliny, pojmenoval lysozym. Ačkoliv lysozym působil jen na neškodné mikroorganismy a neměl velký terapeutický potenciál, tento objev přispěl k pochopení přirozené obranyschopnosti těla.

🔬 Objev penicilinu

Nejslavnější Flemingův objev přišel v září 1928 a byl dílem náhody. Před odjezdem na dovolenou nechal Fleming na svém laboratorním stole několik Petriho misek s kulturami stafylokoků. Po návratu si 28. září všiml, že jedna z misek byla kontaminována plísní. Kolem této plísně se vytvořil kruh, kde byly všechny bakterie zničeny. Tento jev, známý jako antibióza, Fleminga zaujal.

Plíseň byla později identifikována jako Penicillium notatum (dnes klasifikována jako P. rubens). Fleming zjistil, že výtažek z této plísně, který 7. března 1929 pojmenoval penicilin, je účinný proti mnoha grampozitivním bakteriím způsobujícím nemoci jako zápal plic, spála, meningitida či záškrt. Svůj objev publikoval v roce 1929 v časopise British Journal of Experimental Pathology, ale jeho práce zpočátku nevzbudila velký ohlas. Problémem byla obtížná kultivace plísně a izolace účinné látky v dostatečném množství.

🏅 Uznání a Nobelova cena

Průlom nastal až na počátku 40. let 20. století, kdy na Flemingovu práci navázali vědci z Oxfordské univerzity, Howard Florey a Ernst Boris Chain, kterým se podařilo vyvinout metodu pro masovou výrobu a čištění penicilinu. Lék se začal ve velkém používat během druhé světové války k léčbě raněných vojáků a zachránil miliony životů.

Za svůj objev byl Fleming v roce 1944 Jiří VI. povýšen do šlechtického stavu. V roce 1945 obdržel společně s Floreyem a Chainem Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Získal také desítky čestných titulů a dalších ocenění po celém světě.

🕊️ Pozdní život a odkaz

Fleming zůstal až do konce života skromným a tichým člověkem. Po smrti své první ženy Sarah v roce 1949 se v roce 1953 oženil se svou řeckou kolegyní Dr. Amalií Vourekovou. Sir Alexander Fleming zemřel 11. března 1955 na infarkt myokardu ve svém domě v Londýně. Jeho popel je uložen v katedrále svatého Pavla. Jeho objev penicilinu odstartoval éru antibiotik a způsobil revoluci v medicíně.

🤔 Penicilin pro laiky

Představte si, že vaše tělo je hrad a bakterie jsou malí nájezdníci, kteří se snaží dostat dovnitř a způsobit potíže, jako je nemoc. Váš imunitní systém jsou stráže hradu, které s nájezdníky bojují. Někdy je ale nájezdníků příliš mnoho a stráže potřebují pomoc.

Alexander Fleming jednoho dne náhodou objevil zvláštní "kouzelnou zbraň". Všiml si, že tam, kde na misce s bakteriemi vyrostla určitá plíseň (podobná té, co se občas udělá na starém chlebu), všechny bakterie kolem zemřely. Bylo to, jako by plíseň kolem sebe vytvořila neviditelný ochranný štít, který nájezdníky zničil.

Tuto "zbraň" z plísně nazval penicilin. Penicilin je jako speciální jednotka, která přijde na pomoc vašim strážím (imunitnímu systému). Neútočí na buňky vašeho těla (hrad), ale cíleně ničí pouze zlé bakterie (nájezdníky). Díky tomuto objevu mohli lékaři poprvé účinně léčit nemoci, na které dříve lidé běžně umírali, jako byly různé infekce, záněty nebo otrava krve. Penicilin tak zachránil a stále zachraňuje miliony životů po celém světě.

🏆 Ocenění a pocty

Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1945)
Pasován na rytíře (Knight Bachelor) (1944)
Člen Královské společnosti (Fellow of the Royal Society) (1943)
Rektor Edinburské univerzity (1951–1954)
Velkokříž Řádu Alfonse X. Moudrého (Španělsko, 1948)
Medaile za zásluhy (USA, 1947)
Albertova medaile Královské společnosti umění (1946)
Časopis Time ho zařadil mezi 100 nejvýznamnějších osobností 20. století (1999)
Jeho laboratoř v nemocnici St. Mary's byla přeměněna na Alexander Fleming Laboratory Museum.

📚 Zdroje