Seznam světového dědictví UNESCO: Porovnání verzí

Aktuální verze z 27. 11. 2025, 23:34

Rozbalit box

Obsah boxu

Seznam světového dědictví (anglicky World Heritage List) je mezinárodně uznávaný soupis kulturních a přírodních památek, které mají mimořádnou univerzální hodnotu pro celé lidstvo. Tento program je spravován Organizací spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Cílem je katalogizovat, pojmenovat a chránit místa mimořádného významu, ať už se jedná o výtvory lidské činnosti nebo jedinečné přírodní úkazy. Zapsané lokality jsou považovány za společné dědictví, na jehož ochraně se podílí celé mezinárodní společenství.

Základním kamenem programu je Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, přijatá na generální konferenci UNESCO v Paříži dne 16. listopadu 1972. Státy, které úmluvu ratifikovaly, se zavazují chránit památky nacházející se na jejich území. O zápisu nových položek na Seznam rozhoduje každoročně Mezivládní výbor pro světové dědictví.

K červenci 2025 Seznam obsahoval 1 248 položek ve 170 státech světa. Z toho bylo 972 kulturních, 235 přírodních a 41 smíšených památek. Česká republika má na tomto seznamu zapsáno celkem 17 položek.

📜 Historie a poslání

Myšlenka mezinárodní ochrany unikátních míst se zrodila v polovině 20. století. Klíčovým impulsem byla záchranná akce v 60. letech, kdy se kvůli stavbě Asuánské přehrady v Egyptě měly ocitnout pod vodou chrámové komplexy Abú Simbel a Philae. UNESCO tehdy spustilo bezprecedentní mezinárodní kampaň, díky níž byly chrámy rozebrány a přesunuty na výše položené místo. Tento úspěch ukázal, že existují místa tak výjimečná, že jejich záchrana je odpovědností celého světa, nejen jednoho státu.

Tato zkušenost vedla k vytvoření právně závazného dokumentu. V roce 1972 byla přijata Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Unikátnost této úmluvy spočívá v tom, že jako první spojila ochranu kulturních památek (vytvořených člověkem) a přírodních lokalit (vytvořených přírodou) do jednoho rámce.

Posláním programu je:

Identifikovat nejvýznamnější kulturní a přírodní památky po celém světě.
Chránit je pro budoucí generace prostřednictvím mezinárodní spolupráce a závazků jednotlivých států.
Propagovat povědomí o hodnotě tohoto dědictví a nutnosti jeho ochrany.
Poskytovat nouzovou pomoc památkám v bezprostředním ohrožení.

🏛️ Kritéria pro zápis

Aby mohla být památka zapsána na Seznam světového dědictví, musí prokázat svou mimořádnou univerzální hodnotu (Outstanding Universal Value) a splnit alespoň jedno z deseti stanovených kritérií. Tato kritéria se dělí na kulturní a přírodní.

Kulturní kritéria (I–VI):

(I) Představuje mistrovské dílo lidského tvůrčího génia.
(II) Zobrazuje významný mezník v hodnotách člověka, v určitém časovém období nebo v určité kulturní oblasti světa, ve vývoji v architektuře či technologii, v monumentálním umění, v územním plánování nebo v designu krajiny.
(III) Nese unikátní nebo alespoň výjimečné svědectví o kulturní tradici nebo civilizaci, která stále žije nebo zanikla.
(IV) Je vynikajícím příkladem typu stavby, architektonického nebo technologického souboru nebo krajiny, která ilustruje významnou etapu v lidské historii.
(V) Je vynikajícím příkladem tradičního lidského osídlení, využití půdy nebo moře, které je reprezentativní pro danou kulturu (nebo kultury), nebo pro interakci člověka s prostředím, zejména pokud se stalo zranitelným v důsledku nevratných změn.
(VI) Je přímo nebo hmatatelně spojeno s událostmi nebo živými tradicemi, s myšlenkami, vírou nebo s uměleckými a literárními díly mimořádného univerzálního významu.

Přírodní kritéria (VII–X):

(VII) Obsahuje jedinečné přírodní fenomény nebo oblasti výjimečné přírodní krásy a estetického významu.
(VIII) Je vynikajícím příkladem reprezentujícím hlavní etapy historie Země, včetně záznamu života, významných probíhajících geologických procesů ve vývoji tvaru krajiny nebo významných geomorfologických či fyziografických rysů.
(IX) Je vynikajícím příkladem reprezentujícím významné probíhající ekologické a biologické procesy ve vývoji a rozvoji pozemních, sladkovodních, pobřežních a mořských ekosystémů a společenstev rostlin a živočichů.
(X) Obsahuje nejdůležitější a nejvýznamnější přírodní stanoviště pro ochranu in-situ biologické rozmanitosti, včetně těch, která obsahují ohrožené druhy mimořádné univerzální hodnoty z hlediska vědy nebo ochrany přírody.

🗺️ Rozdělení a statistiky (2025)

Seznam světového dědictví je dynamický a každoročně se rozrůstá. K červenci 2025 čítal 1 248 památek v 170 státech.

Rozdělení podle typu:

Kulturní dědictví: 972 položek
Přírodní dědictví: 235 položek
Smíšené dědictví (splňující kulturní i přírodní kritéria): 41 položek

Státy s největším počtem památek:

Pořadí	Stát	Počet památek
1.	Itálie	61
2.	Čína	60
3.	Německo	54
4.	Francie	53
5.	Španělsko	50

Poznámka: Počty se mohou mírně lišit v závislosti na metodice započítávání mezistátních památek.

⚠️ Seznam světového dědictví v ohrožení

Kromě hlavního seznamu existuje také Seznam světového dědictví v ohrožení. Jsou na něj zapisovány památky, kterým hrozí vážné a konkrétní nebezpečí, jako jsou ozbrojené konflikty, přírodní katastrofy (zemětřesení, povodně), nekontrolovaný urbanistický rozvoj, drancování nebo znečištění životního prostředí.

Zápis na tento seznam má za cíl upozornit mezinárodní společenství na existující hrozby a mobilizovat podporu pro záchranné práce. V některých případech může vést k uvolnění prostředků z Fondu světového dědictví. Mezi ohrožené památky patří například historická města v Sýrii a Jemenu nebo přírodní rezervace ohrožené pytláctvím či klimatickými změnami. V červenci 2025 bylo na tomto seznamu 53 položek.

🇨🇿 Dědictví v Česku

Česká republika má k roku 2025 na Seznamu světového dědictví zapsáno 17 položek, což ji řadí mezi země s nejvyšší koncentrací památek UNESCO na světě v přepočtu na rozlohu. Jedná se o 16 kulturních a 1 přírodní památku.

Praha – Historické centrum (1992)
Český Krumlov – Historické centrum (1992)
Telč – Historické centrum (1992)
Žďár nad Sázavou – Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994)
Kutná Hora – Historické centrum s chrámem sv. Barbory a katedrálou v Sedlci (1995)
Lednicko-valtický areál (1996)
Kroměříž – Zámek a zahrady (Podzámecká zahrada, Květná zahrada) (1998)
Holašovice – Vesnická rezervace (1998)
Litomyšl – Zámek a zámecký areál (1999)
Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice (2000)
Brno – Vila Tugendhat (2001)
Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (2003)
Krušnohoří – Hornická kulturní krajina (společně s Německem) (2019)
Kladruby nad Labem – Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní (2019)
Slavná lázeňská města Evropy (společně s dalšími 6 státy, za ČR Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně) (2021)
Jizerskohorské bučiny (součást nadnárodní památky Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy) (2021)
Žatec a krajina žateckého chmele (2023)

🤔 Proces zápisu a ochrany

Cesta památky na Seznam světového dědictví je dlouhý a náročný proces, který trvá minimálně 18 měsíců, ale často i mnoho let.

Indikativní (předběžný) seznam: Každý smluvní stát musí nejprve sestavit soupis významných památek na svém území, které považuje za vhodné pro budoucí nominaci.
Nominační dokumentace: Stát připraví podrobnou dokumentaci pro vybranou památku. Ta musí obsahovat důkazy o její mimořádné univerzální hodnotě, srovnávací analýzu s podobnými památkami a tzv. Management Plan – plán správy, který zaručuje její budoucí ochranu.
Hodnocení odborníky: Nominaci posuzují nezávislé poradní orgány: ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla) pro kulturní dědictví a IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) pro přírodní dědictví. Jejich experti provádějí terénní průzkum a vydávají doporučení.
Rozhodnutí Výboru: Konečné rozhodnutí o zápisu (či nezapsání) činí Mezivládní výbor pro světové dědictví na svém každoročním zasedání.

Po zápisu zůstává odpovědnost za ochranu památky primárně na daném státu. Ten musí pravidelně podávat zprávy o jejím stavu. Výbor může vyslat monitorovací misi, pokud se objeví informace o možném ohrožení památky.

💡 Pro laiky: Co je Seznam světového dědictví?

Představte si, že planeta Země má svůj vlastní rodinný fotoalbum největších pokladů. V tomto albu nejsou fotky lidí, ale těch nejúžasnějších míst – ať už je postavil člověk, nebo vytvořila příroda. Seznam světového dědictví UNESCO je přesně takové album.

Je to vlastně "Síň slávy" pro místa, která jsou tak výjimečná, že nepatří jen jedné zemi, ale celému lidstvu. Je to jako by se všechny státy světa dohodly: "Hele, egyptské pyramidy, Velká čínská zeď nebo Galapáky jsou tak neuvěřitelné, že je naší společnou povinností je chránit, aby je mohly vidět i naše děti, vnoučata a jejich vnoučata."

Když je nějaké místo zapsáno na tento seznam, dostane pomyslnou zlatou medaili. Znamená to, že je světově proslulé a zaslouží si tu nejlepší péči. Není to jen o prestiži; je to hlavně závazek, že se o tento poklad budeme všichni společně starat. Je to globální slib, že nedovolíme, aby nejkrásnější a nejdůležitější kousky naší planety a naší historie zmizely.

Zdroje