Neil Armstrong

Rozbalit box

Obsah boxu

Neil Armstrong
Neil Armstrong v roce 1969
Datum narození	5. srpna 1930
Místo narození	Wapakoneta, Ohio, USA
Datum úmrtí	25. srpna 2012
Místo úmrtí	Cincinnati, Ohio, USA
Národnost	americká
Povolání	astronaut, zkušební pilot, letecký inženýr, univerzitní profesor
Ocenění	Prezidentská medaile svobody Kongresová zlatá medaile Congressional Space Medal of Honor Langley Gold Medal

Neil Alden Armstrong (5. srpna 1930, Wapakoneta – 25. srpna 2012, Cincinnati) byl americký pilot, astronaut, letecký inženýr a univerzitní profesor. Je celosvětově uznáván jako první člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Tento historický okamžik nastal 21. července 1969 (SEČ) během mise Apollo 11.

Armstrongova kariéra však byla mnohem bohatší než jen tento jeden let. Byl elitním námořním letcem v korejské válce a následně jedním z nejrespektovanějších zkušebních pilotů v historii NACA a NASA, kde testoval hranice hypersonického létání na stroji X-15. Byl známý svou technickou brilancí, ledovým klidem v krizových situacích a po návratu z Měsíce také svou skromností a odmítáním statusu celebrity.

⏳ Mládí a formování

Neil Armstrong se narodil na farmě v Ohiu Stephenovi a Viole Armstrongovým. Jeho otec pracoval jako auditor pro státní správu, což znamenalo časté stěhování rodiny (během Neilova dětství žili ve 20 různých městech).

Láska k létání se u něj projevila velmi brzy. Svůj první let v letadle (Ford Trimotor) absolvoval již v šesti letech. V patnácti letech začal brát lekce létání na letišti ve Wapakonetě a pilotní průkaz získal v den svých 16. narozenin – dříve než řidičský průkaz. Byl také aktivním skautem a dosáhl nejvyšší hodnosti „Eagle Scout“.

V roce 1947 nastoupil na Purdue University ke studiu leteckého inženýrství. Byl teprve druhým člověkem ve své rodině, který šel na vysokou školu. Studium mu financovalo Námořnictvo Spojených států (US Navy) výměnou za závazek budoucí služby.

⚔ Válka v Koreji

Studium bylo přerušeno v roce 1949 povoláním do služby. Po výcviku se stal námořním letcem a v srpnu 1951 byl nasazen do korejské války na letadlové lodi USS Essex. Létal na proudovém stíhacím bombardéru Grumman F9F Panther.

Během války absolvoval 78 bojových misí a nalétal přes 121 hodin nad nepřátelským územím.

• Incident z 3. září 1951: Během nízko letícího průzkumného letu narazil křídlem do protiletadlového lana nataženého mezi kopci, které mu odtrhlo téměř dva metry křídla. I s těžce poškozeným strojem se dokázal vrátit nad spojenecké území, kde se musel katapultovat.

Za svou službu obdržel tři Letecké medaile (Air Medal) a další vyznamenání. Po válce se vrátil na univerzitu a v roce 1955 dokončil titul bakaláře.

✈ Éra zkušebního pilota (NACA/NASA)

Po promoci nastoupil do organizace NACA (předchůdce NASA) jako zkušební pilot na Edwards Air Force Base v Kalifornii. Toto období (1955–1962) je považováno za zlatý věk letectví a Armstrong byl v jeho centru.

Létal na více než 200 typech letadel, včetně bombardérů B-29 (z nichž vypouštěl experimentální letouny), stíhaček F-100, F-104 a především raketoplánu X-15.

• Program X-15: Armstrong uskutečnil sedm letů s tímto raketovým strojem. Dosáhl maximální rychlosti Mach 5,74 (cca 6 420 km/h) a výšky 63 198 metrů. Při jednom letu se odrazil od atmosféry a přeletěl základnu o desítky kilometrů, ale dokázal se vrátit a přistát.

Byl ceněn nejen pro své pilotní umění, ale i pro inženýrský přístup. Na rozdíl od „kovbojů“ typu Chucka Yeagera byl Armstrong technický analytik, který létal přesně podle dat.

🚀 Astronaut: Cesta ke hvězdám

V roce 1962 NASA otevřela nábor pro druhou skupinu astronautů („The New Nine“). Armstrong se přihlásil (i když přihlášku poslal týden po termínu, ale jeho přátelé ji tajně zařadili do stohu) a byl vybrán jako jeden ze dvou civilistů v skupině.

Gemini 8: O vlásek smrti

Jeho první misí byl let Gemini 8 (16. března 1966), kterému velel. Úkolem bylo provést první spojení (dokování) dvou těles na oběžné dráze s cílovým tělesem Agena. Spojení proběhlo perfektně, ale krátce poté začala sestava rotovat.

Příčinou byl zaseknutý manévrovací motorek (OAMS) na lodi Gemini, který neustále pálil. Rotace se zrychlila na jednu otáčku za sekundu, což hrozilo ztrátou vědomí astronautů a rozpadem lodi. Armstrong v kritické chvíli rozhodl o odpojení od Ageny a aktivoval návratový systém (RCS), čímž stabilizoval loď, ale podle pravidel musela mise okamžitě skončit nouzovým přistáním v Tichém oceánu. Jeho chladnokrevné řešení této krize mu vyneslo respekt vedení NASA a bylo klíčovým faktorem pro jeho jmenování velitelem Apolla 11.

Nehoda s LLRV

6. května 1968, během tréninku na přistání na Měsíci s trenažérem LLRV (Lunar Landing Research Vehicle, „létající postel“), došlo k selhání ovládání stroje. Armstrong se katapultoval pouhých 30 metrů nad zemí a jen zlomek sekundy předtím, než stroj explodoval. O hodinu později už seděl v kanceláři a pracoval, což jen potvrdilo jeho pověst „Ledového muže“.

🌕 Apollo 11: Historický milník

V prosinci 1968 mu Deke Slayton nabídl velení mise Apollo 11. Posádku tvořili pilot lunárního modulu Buzz Aldrin a pilot velitelského modulu Michael Collins.

Start proběhl 16. července 1969. Let k Měsíci proběhl bez větších problémů, ale samotné přistání 20. července se stalo dramatem.

• Počítačové alarmy: Během sestupu začal palubní počítač hlásit chyby 1201 a 1202 (přetížení daty). Armstrong se spolehl na ujištění ze Země, že mohou pokračovat.
• Ruční řízení: Počítač naváděl modul Eagle do pole obřích balvanů u kráteru West. Armstrong převzal ruční řízení a hledal bezpečnější místo, čímž spotřeboval téměř všechno palivo.
• Přistání: Modul dosedl v Moři klidu, když v nádržích zbývalo palivo na méně než 30 sekund letu. Armstrong ohlásil: „Houston, tady základna Tranquility. Orel přistál.“

První krok

21. července 1969 v 02:56 UTC otevřel Armstrong průlez a sestoupil po žebříku. Po dotyku s povrchem pronesl větu, kterou si připravil sám: „That's one small step for [a] man, one giant leap for mankind.“ (Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.)

Na povrchu strávil 2 hodiny a 31 minut. Společně s Aldrinem vztyčili vlajku, odhalili plaketu, provedli experimenty se slunečním větrem a seismometrem a nasbírali 21,5 kg vzorků.

🏛️ Život po Apollu

Po návratu a 21denní karanténě se Armstrong a jeho posádka vydali na „Giant Leap Tour“ po 23 zemích světa. Armstrong však o slávu nestál. V roce 1971 opustil NASA.

• Akademická dráha: Přijal místo profesora leteckého inženýrství na University of Cincinnati, kde působil do roku 1979. Studenti ho popisovali jako přísného, ale spravedlivého profesora.
• Vyšetřovací komise: Dvakrát se vrátil do veřejné služby, aby vyšetřoval kosmické katastrofy. V roce 1970 pomáhal analyzovat nehodu Apollo 13 a v roce 1986 byl místopředsedou Rogersovy komise vyšetřující zkázu raketoplánu Challenger.
• Soukromí: Žil na své farmě v Ohiu. Odmítal autogramiády (poté co zjistil, že se s jeho podpisy kšeftuje) a v roce 2005 dokonce žaloval svého holiče, který prodal jeho ustřižené vlasy sběrateli za 3 000 dolarů (výtěžek pak donutil holiče věnovat na charitu).

💔 Úmrtí

Neil Armstrong podstoupil 7. srpna 2012 operaci bypassu kvůli ucpání koronárních tepen. Ačkoliv se zpočátku zotavoval dobře, nastaly komplikace a 25. srpna 2012 ve věku 82 let zemřel.

Pohřeb se konal ve Washingtonu, D.C. a 14. září byly jeho ostatky podle jeho přání rozptýleny do Atlantského oceánu z paluby křižníku USS Philippine Sea. Prezident Barack Obama nařídil stažení vlajek na půl žerdi v den jeho pohřbu.

📊 Letové statistiky

Mise	Funkce	Datum startu	Doba trvání
Gemini 8	Velící pilot	16. března 1966	10 hodin, 41 minut
Apollo 11	Velitel	16. července 1969	8 dní, 3 hodiny, 18 minut
Celkem			8 dní, 14 hodin

Poznámka: Jako zkušební pilot absolvoval přes 900 letů na různých typech letadel.

🏆 Vybraná ocenění a pocty

• Prezidentská medaile svobody (1969)
• Kongresová zlatá medaile (2009)
• Langley Gold Medal (1999)
• Kráter Armstrong na Měsíci (poblíž místa přistání Apolla 11)
• Planetka 6469 Armstrong
• Výzkumné centrum NASA: Armstrong Flight Research Center (dříve Drydenovo centrum) v Kalifornii bylo přejmenováno na jeho počest v roce 2014.
• První člověk (film): V roce 2018 natočil režisér Damien Chazelle životopisný film First Man, který se zaměřuje na Armstrongův osobní život a tragickou ztrátu jeho dcery Karen, což bylo dlouho přehlížené téma.

Zdroje

• NASA: Oficiální biografie Neila Armstronga
• History.com: Neil Armstrong - Life and Legacy
• Encyclopaedia Britannica: Neil Armstrong
• Hansen, James R. (2005). First Man: The Life of Neil A. Armstrong. Simon & Schuster. (Oficiální autorizovaná biografie)
• The New York Times: Neil Armstrong, First Man on Moon, Dies at 82
• National Air and Space Museum: Neil Armstrong