Obezita

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - onemocnění Obezita (též otylost) je chronické metabolické onemocnění charakterizované nadměrným hromaděním a ukládáním tělesného tuku, které představuje významné zdravotní riziko. Je považována za jedno z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění, často označované za pandemii 3. tisíciletí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je dospělá osoba považována za obézní, pokud její Index tělesné hmotnosti (BMI) přesáhne hodnotu 30 kg/m².

V České republice trpí nadváhou nebo obezitou více než 60 % dospělé populace a alarmujícím tempem roste i počet obézních dětí. Tento stav je spojen s řadou závažných zdravotních komplikací, včetně kardiovaskulárních chorob, diabetes mellitus 2. typu, některých typů nádorových onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Obezita také významně snižuje kvalitu života a průměrnou délku dožití.

🔬 Definice a klasifikace

Základním nástrojem pro diagnostiku obezity je Index tělesné hmotnosti (Body Mass Index, BMI), který se vypočítá jako podíl tělesné hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech.

Klasifikace hmotnosti podle BMI (WHO):

• Podváha: < 18,5
• Normální hmotnost: 18,5 – 24,9
• Nadváha: 25,0 – 29,9
• Obezita I. stupně: 30,0 – 34,9
• Obezita II. stupně: 35,0 – 39,9
• Obezita III. stupně (morbidní obezita): ≥ 40,0

Přestože je BMI užitečným ukazatelem, má své limity, protože nezohledňuje složení těla (poměr svalů a tuku) ani distribuci tuku. Proto se jako doplňkové metody používá měření obvodu pasu, které lépe odhaluje rizikový viscerální (břišní) tuk, nebo přesnější metody jako bioelektrická impedance (BIA).

Typy obezity podle distribuce tuku:

• Androidní typ (tvar jablka): Tuk se hromadí především v oblasti břicha. Tento typ je spojen s vyšším rizikem metabolických a kardiovaskulárních komplikací.
• Gynoidní typ (tvar hrušky): Tuk se ukládá hlavně v oblasti boků, hýždí a stehen. Z hlediska zdraví je považován za méně rizikový.

🧬 Příčiny a rizikové faktory

Obezita je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí komplexní souhra několika faktorů. Hlavní příčinou je dlouhodobá pozitivní energetická bilance, kdy příjem energie převyšuje její výdej.

• Životní styl:
  • Nadměrný příjem energie:** Konzumace vysokoenergetických potravin bohatých na tuky a jednoduché cukry a pití slazených nápojů.
  • Nedostatek fyzické aktivity:** Sedavý způsob života, nedostatek sportu a přirozeného pohybu vedou ke sníženému výdeji energie.
  • Nedostatek spánku:** Narušuje hormonální rovnováhu regulující chuť k jídlu.
• Genetické predispozice: Dědičnost může ovlivnit metabolismus, ukládání tuku a regulaci chuti k jídlu. Genetické faktory se na vzniku obezity podílejí zhruba z 40–70 %.
• Psychologické faktory: Stres, deprese, úzkost nebo nuda mohou vést k přejídání (tzv. emoční jedení). U obézních jedinců je 3-4krát častější výskyt depresí a úzkosti.
• Sociální a ekonomické vlivy: Dostupnost levných a nezdravých potravin, vliv reklamy a sociální prostředí hrají významnou roli. Nižší socioekonomický status je často spojen s vyšším rizikem obezity.
• Hormonální vlivy a onemocnění: Vzácněji může být obezita způsobena endokrinními poruchami, jako je snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) nebo Cushingův syndrom.
• Užívání léků: Některé léky, například antidepresiva, kortikosteroidy nebo neuroleptika, mohou jako vedlejší účinek zvyšovat chuť k jídlu a vést k nárůstu hmotnosti.

💔 Zdravotní důsledky a komplikace

Obezita je závažný rizikový faktor pro vznik celé řady chronických neinfekčních onemocnění a významně zkracuje očekávanou délku života, v průměru o 3 až 10 let.

• Metabolické poruchy:
  • Diabetes mellitus 2. typu:** Obezita je hlavním rizikovým faktorem, protože způsobuje inzulinovou rezistenci.
  • Dyslipidémie:** Zvýšená hladina cholesterolu (zejména LDL) a triglyceridů v krvi.
  • Metabolický syndrom:** Kombinace břišní obezity, vysokého krevního tlaku, poruchy metabolismu cukrů a tuků, která dramaticky zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.
• Kardiovaskulární systém:
  • Hypertenze (vysoký krevní tlak)**
  • Ischemická choroba srdeční** a infarkt myokardu
  • Cévní mozková příhoda**
  • Ateroskleróza (kornatění tepen)
• Onkologická onemocnění: Obezita prokazatelně zvyšuje riziko vzniku některých typů rakoviny, jako je rakovina tlustého střeva, rakovina prsu (po menopauze), rakovina dělohy, rakovina ledvin, jater a slinivky břišní.
• Pohybový aparát: Nadměrná zátěž vede k degenerativním onemocněním kloubů (artróza), zejména kyčlí a kolen, a bolestem zad.
• Respirační systém:
  • Spánková apnoe:** Krátkodobé zástavy dechu během spánku, které vedou k nekvalitnímu spánku a denní únavě.
  • Astma**
• Trávicí systém:
  • Gastroezofageální refluxní choroba**
  • Žlučové kameny**
  • Steatóza jater (ztučnění jater)
• Reprodukční a gynekologické problémy: U žen může obezita způsobovat poruchy menstruačního cyklu, neplodnost a syndrom polycystických ovarií.
• Psychosociální důsledky: Lidé s obezitou často čelí sociální stigmatizaci, diskriminaci a předsudkům. To může vést k nízkému sebevědomí, sociální izolaci, úzkostem a depresím.

📈 Léčba

Léčba obezity je komplexní a dlouhodobý proces, který vyžaduje multidisciplinární přístup. Cílem není jen snížení hmotnosti, ale především její dlouhodobé udržení a zlepšení celkového zdravotního stavu.

• Konzervativní léčba: Je základem terapie a zahrnuje:
  • 1. Dietní opatření:** Sestavení individuálního jídelníčku s redukovaným energetickým příjmem, který je ale nutričně vyvážený. Důraz je kladen na kvalitu potravin, pravidelnost a dostatečný pitný režim.
  • 2. Pohybová aktivita:** Pravidelný pohyb zvyšuje energetický výdej, buduje svalovou hmotu a zlepšuje metabolické zdraví. Doporučuje se kombinace aerobní aktivity (chůze, běh, plavání) a silového tréninku.
  • 3. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT):** Psychologická podpora pomáhá pacientům identifikovat a změnit nevhodné stravovací a pohybové návyky, zvládat emoční jedení a budovat zdravý vztah k jídlu.
• Farmakoterapie: Léky na léčbu obezity (antiobezitika) jsou určeny pro pacienty s BMI > 30 (nebo > 27 s přidruženými chorobami), u kterých selhala konzervativní léčba. Moderní léky působí na centrální nervový systém, kde snižují pocit hladu a zvyšují pocit sytosti.
• Bariatricko-metabolická chirurgie: Chirurgická léčba je nejúčinnější metodou pro pacienty s morbidní obezitou (BMI > 40) nebo s BMI > 35 a závažnými komplikacemi. Zákroky, jako je tubulizace žaludku (sleeve gastrektomie) nebo žaludeční bypass, vedou k výraznému a dlouhodobému úbytku hmotnosti a často i k vymizení přidružených onemocnění, jako je diabetes 2. typu.

👶 Obezita u dětí a dospívajících

Dětská obezita představuje závažný zdravotní a společenský problém, protože obézní děti mají vysokou pravděpodobnost, že zůstanou obézní i v dospělosti (až 77 %). V Česku se podíl dětí s nadváhou a obezitou neustále zvyšuje, u dospívajících ve věku 13-17 let stoupl podíl jedinců s nadváhou z 10 % (v roce 1996) na 25 %.

Příčiny jsou podobné jako u dospělých – nevhodné stravovací návyky v rodině, nedostatek pohybu, nadměrné trávení času u obrazovek a snadná dostupnost kalorických potravin. Dětská obezita má kromě zdravotních rizik i vážné psychologické dopady, včetně šikany, nízkého sebevědomí a sociálního vyloučení. Prevence a včasná léčba v dětském věku jsou klíčové a vyžadují aktivní zapojení celé rodiny.

🌍 Společenský a ekonomický dopad

Pandemie obezity představuje obrovskou zátěž pro systémy zdravotní péče i celou ekonomiku. Přímé náklady zahrnují léčbu obezity a jejích komplikací. V České republice se odhadují roční náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou na zhruba 30 miliard korun. Nepřímé náklady souvisí se sníženou produktivitou práce, pracovní neschopností a invalidními důchody. Celkové ekonomické dopady obezity v ČR se odhadují až na 100 miliard korun ročně.

Podle prognóz Světové federace pro obezitu může v roce 2035 trpět nadváhou či obezitou až 51 % světové populace, což by pro světovou ekonomiku představovalo zátěž srovnatelnou s dopady pandemie covidu-19 v roce 2020.

💡 Pro laiky: Obezita jako přetížené auto

Představte si své tělo jako auto. Aby mohlo jezdit, potřebuje palivo – to je pro nás jídlo. Když natankujete přesně tolik paliva, kolik potřebujete na cestu, všechno je v pořádku.

Co se stane při obezitě? Je to, jako byste do svého auta neustále tankovali plnou nádrž, ale jezdili jen krátké trasy po městě. Přebytečné palivo (energie z jídla) se nikam neztrácí, ale začne se ukládat. V autě by nádrž přetekla, ale naše tělo je chytřejší – uloží si přebytečnou energii do "rezervních kanystrů" v podobě tuku.

Zpočátku pár kanystrů navíc nevadí (nadváha). Ale když jich přibývá stále víc a víc (obezita), auto začne být přetížené.

• Motor (srdce a cévy): Musí pracovat mnohem víc, aby těžké auto rozpohyboval. Rychleji se opotřebovává, hrozí porucha.
• Tlumiče a podvozek (klouby a kosti): Jsou pod obrovským tlakem. Začnou vrzat, bolet a ničit se.
• Palivový systém (metabolismus): Je zahlcený a přestává správně fungovat. Může se objevit "ucpání" v podobě cukrovky.

Léčba obezity je pak jako dát auto do servisu. Nestačí jen přestat tankovat tolik paliva (dieta), ale je potřeba auto také začít pravidelně projíždět na delší trasy (pohyb), aby se přebytečné palivo z kanystrů spotřebovalo. Někdy je potřeba i pomoc mechanika (lékař, léky) nebo dokonce velká oprava v dílně (operace), aby auto zase mohlo jezdit lehce a bez problémů.

Zdroje

World Health Organization (WHO) Masarykova univerzita - Metabolické poruchy: obezita MojeLecbaObezity.cz Národní zdravotnický informační portál (NZIP) STOB.cz EUC Klinika Interní medicína pro praxi Česká televize ČT24 Státní zdravotní ústav (SZÚ) WikiSkripta Novinky.cz