Rudé moře

Rozbalit box

Obsah boxu

Rudé moře (arabsky البحر الأحمر‎, Al-Bahr al-Ahmar) je vnitřní moře Indického oceánu, které se nachází mezi Afrikou a Arabským poloostrovem. Je to jedna z nejdůležitějších námořních tras na světě, spojující Středozemní moře s Indickým oceánem prostřednictvím Suezského průplavu. Je známé pro svou vysokou salinitu, bohatý podmořský život a unikátní korálové útesy.

Název moře je odvozen od několika teorií. Jedna z nich poukazuje na sezónní kvetení sinic Trichodesmium erythraeum, které mohou zbarvit vodu do červenohněda. Další teorie se odvolává na červeně zbarvené hory bohaté na oxid železa v okolí nebo na starověké řecké pojmenování Eritrejské moře, kde "erithros" znamená červený.

🗺️ Geografie a hydrografie

Rudé moře je přibližně 2 250 km dlouhé a v nejširším místě dosahuje 355 km. Jeho celková rozloha je asi 438 000 km². Průměrná hloubka činí 490 metrů, přičemž maximální hloubka v centrálním riftovém údolí dosahuje 2 211 metrů. Asi 40 % plochy moře je relativně mělké (do 100 m).

Na severu se dělí na dvě zátoky: západní Suezský záliv, který vede k Suezskému průplavu, a východní Akabský záliv. Mezi nimi leží Sinajský poloostrov. Na jihu je moře spojeno s Adenským zálivem a Indickým oceánem úžinou Bab-al-Mandab.

Rudé moře je jedním z nejslanějších moří na světě. Salinita se pohybuje od 36 ‰ na jihu až po 41 ‰ na severu, s průměrem okolo 40 ‰. Tato vysoká slanost je způsobena vysokou mírou odpařování, minimálními srážkami a absencí významných sladkovodních přítoků. Teplota vody je také vysoká a stabilní, v zimě se pohybuje kolem 20 °C a v létě dosahuje až 30 °C. Unikátní je, že teplota vody zůstává vysoká i ve velkých hloubkách díky geotermální aktivitě v riftovém údolí.

⛏️ Geologie a vznik

Rudé moře je geologicky mladé a stále se rozšiřuje. Jeho vznik souvisí s oddělováním Arabské desky od Africké, které začalo přibližně před 30 miliony let. Tento proces vytvořil Riftové údolí Rudého moře, které tvoří osu mořského dna. Dno je tvořeno oceánskou kůrou z čediče a oblast je seismicky aktivní.

Vědecké studie z roku 2025 ukázaly, že Rudé moře v minulosti prošlo dramatickými změnami. Přibližně před 6,2 miliony let bylo zcela odříznuto od oceánu a vlivem extrémního výparu kompletně vyschlo, čímž se proměnilo v obrovskou solnou pánev. Následně bylo znovu zaplaveno masivní povodní z Indického oceánu, která prorazila sopečnou hráz na jihu.

⏳ Historie

Rudé moře hrálo klíčovou roli v dějinách obchodu a mořeplavby. Již staří Egypťané podnikali expedice po jeho vodách, například do legendární Země Punt, pravděpodobně ležící na území dnešního Somálska nebo Arabského poloostrova. Později moře využívali Římané pro obchod s Indií.

Ve středověku se stalo důležitou trasou pro obchod s kořením. Po objevení námořní cesty kolem Afriky jeho význam dočasně poklesl, ale dramaticky vzrostl po otevření Suezského průplavu v roce 1869. Tento průplav, dlouhý 193 km, zkrátil cestu mezi Evropou a Asií o tisíce kilometrů a stal se jednou z nejdůležitějších dopravních tepen světa.

🐠 Biodiverzita a ekosystém

Rudé moře je proslulé svou mimořádnou biodiverzitou a je považováno za jeden z globálních hotspotů mořského života. Hostí více než 1 200 druhů ryb a přes 250 druhů korálů. Vysoké procento druhů je endemických, což znamená, že se nevyskytují nikde jinde na světě.

Korálové útesy Korálové útesy Rudého moře patří mezi nejodolnější na světě. Díky evoluční adaptaci na vysoké teploty a salinitu jsou méně náchylné k bělení korálů, které postihuje útesy v jiných částech světa. Útesy poskytují životní prostor pro tisíce druhů, chrání pobřeží před erozí a jsou základem místního turismu. Mezi nejznámější potápěčské lokality patří Národní park Ras Mohamed, ostrovy Giftun nebo útesy v okolí Marsa Alam.

Mořská fauna a flóra Kromě pestrobarevných korálových ryb, jako jsou klauni, pomci nebo klipkovití, zde žijí i větší druhy. Je možné spatřit různé druhy žraloků, delfíny, mořské želvy (např. kareta obrovská) a vzácně i dugongy. Mezi bezobratlé patří chobotnice, sépie, hvězdice a nespočet druhů měkkýšů a korýšů. Je zde také mnoho jedovatých živočichů, jako jsou perutýni, odranci nebo některé druhy rejnoků, například trnucha modroskvrnná.

📈 Ekonomický význam a doprava

Rudé moře je životně důležitou tepnou pro globální obchod. Přes Suezský průplav a úžinu Bab-al-Mandab prochází přibližně 12 % světového obchodu a 30 % kontejnerové přepravy. Pro Egypt představuje Suezský průplav klíčový zdroj příjmů. V roce 2015 byl průplav rozšířen, což zvýšilo jeho kapacitu a zkrátilo čekací doby pro lodě.

Dalším významným ekonomickým odvětvím je turismus, zejména v Egyptě, Jordánsku a Izraeli. Pobřežní letoviska jako Šarm aš-Šajch, Hurghada nebo Akaba přitahují miliony turistů ročně, především díky potápění a šnorchlování. V roce 2025 zaznamenal Egypt výrazný nárůst počtu turistů, přičemž cílem je dosáhnout 18 milionů návštěvníků ročně.

🌍 Environmentální problémy a bezpečnost

Ekosystém Rudého moře čelí několika hrozbám. Znečištění z pobřežního rozvoje, lodní dopravy a plastovým odpadem ohrožuje křehké korálové útesy. Neudržitelný rybolov a poškozování útesů kotvami lodí a neopatrnými turisty představují další rizika. Klimatické změny, ačkoliv místní koráli vykazují vysokou odolnost, stále představují dlouhodobou hrozbu.

Bezpečnostní situace Region Rudého moře je geopoliticky citlivý. V letech 2023–2025 byla námořní doprava v jižní části moře a Adenském zálivu narušena útoky hútíjských povstalců z Jemenu, což přinutilo mnoho přepravních společností přesměrovat své lodě na delší trasu kolem Mysu Dobré naděje. I přes uzavřená příměří zůstává situace v roce 2025 nejistá a návrat k normálnímu provozu se očekává nejdříve v druhé polovině roku. Turistická letoviska v Egyptě a Jordánsku jsou obecně považována za bezpečná, i když se doporučuje zvýšená opatrnost.

🤔 Pro laiky: Moře, které je vlastně oceán v plenkách

Představte si, že se Afrika a Asie rozhodly, že už nechtějí být sousedy, a začaly se od sebe pomalu odtahovat. Mezi nimi vznikla obrovská prasklina v zemi. Tuto prasklinu postupně zalila voda z Indického oceánu a tak se zrodilo Rudé moře. Tento proces stále pokračuje – Afrika a Asie se od sebe každý rok o kousek vzdálí a moře se nepatrně rozšíří. Za miliony let se z něj pravděpodobně stane plnohodnotný oceán.

Proč je tak slané? Protože do něj neteče žádná velká řeka, která by ho "ředila" sladkou vodou, a zároveň se z něj v horkém podnebí hodně vody odpařuje. Sůl ale zůstává, takže je její koncentrace stále vyšší. A proč je tak barevné pod vodou? Díky korálům. Jsou to drobní živočichové, kteří si staví pevné schránky a vytvářejí tak obrovské podmořské "města" plná života – korálové útesy. Tyto útesy jsou domovem pro tisíce druhů barevných ryb a dalších tvorů, což z Rudého moře dělá jeden z nejkrásnějších akvárií na světě.

Zdroje

Egypt Dive Wikipedie Lara Saudi CK Alvarez National Geographic Česko Mahalo.cz Egypt Informace Jana The Scuba Diver rude-more.html Život v moři Tragento DSV Stoplusjednička.cz