Konflikt (sociologie)

Rozbalit box

Obsah boxu

Sociální konflikt je v sociologii a dalších společenských vědách označení pro střet dvou nebo více aktérů (jednotlivců, skupin, států), kteří usilují o dosažení neslučitelných cílů, hodnot nebo zdrojů. Jde o fundamentální sociální proces, který je přirozenou součástí každé společnosti a může mít jak destruktivní, tak konstruktivní důsledky. Sociologie konfliktu se zabývá jeho zdroji, průběhem, formami a důsledky pro společnost.

📖 Definice a podstata

Sociální konflikt vzniká z pocitu nedostatku nebo nerovnoměrné distribuce statků, jako jsou moc, bohatství a prestiž. Je charakterizován několika klíčovými prvky:

• Neslučitelnost cílů: Strany v konfliktu vnímají své cíle jako vzájemně se vylučující.
• Interakce: Konflikt je formou sociální interakce, kde jednání jedné strany ovlivňuje druhou.
• Vědomí konfliktu: Alespoň jedna ze stran si musí být vědoma existence protichůdných zájmů.
• Záměrné jednání: Strany se aktivně snaží prosadit své zájmy na úkor druhé strany, což může zahrnovat nátlak, manipulaci nebo i násilí.

Konflikt je třeba odlišovat od soutěže, kde se aktéři také snaží dosáhnout stejného cíle, ale činí tak v rámci stanovených pravidel a jejich primárním cílem je dosažení výhry, nikoli poškození soupeře. Hranice mezi soutěží a konfliktem je však často neostrá a soutěž může v konflikt přerůst.

🏛️ Klasické teorie konfliktu

Teoretické uchopení konfliktu je jedním z pilířů sociologického myšlení a stojí v opozici vůči strukturnímu funkcionalismu, který zdůrazňuje konsenzus a stabilitu společnosti.

Karl Marx a třídní boj

Pro Karla Marxe je konflikt ústředním motorem dějin. Jeho teorie je založena na myšlence třídního boje mezi dominantní třídou (buržoazie), která vlastní výrobní prostředky, a ovládanou třídou (proletariát), která prodává svou pracovní sílu. Tento konflikt pramení z ekonomického vykořisťování a je podle Marxe nevyhnutelný a nakonec povede k revoluci a nastolení beztřídní společnosti. Marxův pohled je materialistický, zdůrazňuje ekonomické příčiny konfliktu a považuje jej za hlavní nástroj sociální změny.

Max Weber a multidimenzionální konflikt

Max Weber rozšířil Marxův pohled a tvrdil, že konflikty nevznikají pouze na základě ekonomických (třídních) rozdílů. Podle Webera je společnost stratifikována podle tří dimenzí:

1. Třída (ekonomická moc): Založená na postavení na trhu.
2. Status (prestiž): Spojený se ctí, životním stylem a sociálním uznáním.
3. Strana (politická moc): Skupiny usilující o ovlivnění společenského dění a moci.

Konflikty mohou vznikat v kterékoli z těchto oblastí a často se prolínají. Weber na rozdíl od Marxe nevěřil, že konflikt nutně vede k revoluci, ale považoval jej za trvalý rys společnosti plynoucí ze soupeření o moc a zdroje.

Georg Simmel a socializační role konfliktu

Německý sociolog Georg Simmel se na konflikt díval z mikrosociologické perspektivy. Tvrdil, že "žádná skupina nemůže být zcela harmonická, protože by pak postrádala proces a strukturu." Podle Simmela má konflikt i pozitivní, socializační funkce:

• Upevňuje skupinovou identitu: Střet s vnějším nepřítelem posiluje vnitřní soudržnost skupiny a uvědomění si vlastních hranic.
• Vytváří normy: Konflikt vede k vytváření pravidel a mechanismů pro jeho řešení, čímž stabilizuje vztahy.
• Slouží jako ventil: Umožňuje uvolnění napětí, které by se jinak mohlo hromadit a vést k rozpadu vztahů.

🔬 Moderní a současné teorie

Na klasiky navázala řada sociologů 20. a 21. století.

Lewis A. Coser a funkce konfliktu

Americký sociolog Lewis A. Coser, inspirován Simmelem, systematicky rozpracoval funkce sociálního konfliktu. Kritizoval pohled, že konflikt je pouze dysfunkční. Coser ukázal, že konflikt může udržovat a stabilizovat společnost tím, že:

• Posiluje normy a hodnoty: Když je deviantní chování konfrontováno, skupina si ujasňuje a posiluje svá pravidla.
• Podporuje spojenectví: Skupiny v konfliktu často hledají spojence, což vede k vytváření nových koalic a integraci společnosti.
• Stimuluje inovace a změnu: Konflikt nutí společnost reagovat na nové problémy a adaptovat se.

Coser také rozlišoval mezi realistickým konfliktem, který je prostředkem k dosažení konkrétního cíle, a nerealistickým konfliktem, kde je cílem samotné uvolnění agrese.

Ralf Dahrendorf a autorita

Německo-britský sociolog Ralf Dahrendorf aktualizoval Marxovu teorii pro postkapitalistickou společnost. Tvrdil, že hlavním zdrojem konfliktu již není vlastnictví výrobních prostředků, ale nerovnoměrné rozdělení autority a moci v organizacích (např. mezi manažery a zaměstnanci). Každá společnost se podle něj dělí na ty, kdo vládnou, a ty, kdo jsou ovládáni. Tento protiklad je trvalým zdrojem napětí a potenciálního konfliktu. Dahrendorf však zdůrazňoval, že v moderních demokraciích je konflikt institucionalizován (např. prostřednictvím kolektivního vyjednávání, voleb), což snižuje jeho násilnost a umožňuje regulovanou změnu.

⚖️ Funkce konfliktu: Destruktivní i konstruktivní

Sociologický pohled na konflikt ukazuje jeho dvojí tvář. Ačkoli je často spojen s negativními jevy, plní ve společnosti i řadu pozitivních funkcí.

Pozitivní (konstruktivní) funkce:

• Posilování soudržnosti: Konflikt s vnější skupinou zvyšuje vnitřní solidaritu ("my" versus "oni").
• Impuls ke změně: Konflikt upozorňuje na problémy ve společnosti a může vést k jejich řešení a sociálním reformám.
• Vyjasnění pozic: Strany si v konfliktu ujasní své zájmy, cíle a sílu.
• Vytváření norem: Potřeba řešit konflikty vede k zavedení pravidel, zákonů a institucí (např. soudy, mediace).

Negativní (destruktivní) funkce:

• Sociální dezintegrace: Intenzivní a neregulovaný konflikt může vést k rozpadu sociálních vztahů, skupin i celých společností.
• Násilí a destrukce: V extrémních případech vede konflikt k fyzickému násilí, válkám a ztrátám na životech a majetku.
• Psychická zátěž: Účast v konfliktu způsobuje stres, úzkost a další psychické problémy.
• Zpomalení spolupráce: Přítomnost konfliktu může bránit efektivní spolupráci při dosahování společných cílů.

📈 Typy a úrovně konfliktu

Konflikty lze dělit podle různých kritérií, nejčastěji podle zúčastněných aktérů:

• Intrapersonální konflikt: Vnitřní konflikt jedince mezi dvěma neslučitelnými motivy nebo rolemi (např. konflikt mezi kariérou a rodinou).
• Interpersonální konflikt: Střet mezi dvěma nebo více jednotlivci. Jedná se o nejběžnější formu konfliktu v každodenním životě.
• Vnitroskupinový konflikt (intragroup): Konflikt uvnitř jedné sociální skupiny, např. mezi frakcemi v politické straně.
• Meziskupinový konflikt (intergroup): Konflikt mezi dvěma nebo více skupinami, např. etnický, náboženský nebo třídní konflikt.
• Mezinárodní konflikt: Konflikt mezi národními státy, který může mít podobu od diplomatických sporů po válku.

🔥 Příčiny a spouštěče

Zdroje sociálních konfliktů jsou rozmanité a často se kombinují:

• Ekonomická nerovnost: Rozdíly v bohatství a příjmech jsou jedním z nejčastějších zdrojů napětí.
• Hodnotové a ideologické rozdíly: Střety mezi různými náboženstvími, politickými ideologiemi nebo kulturními tradicemi.
• Boj o moc a autoritu: Snaha ovládat druhé a prosazovat vlastní zájmy.
• Identita a uznání: Konflikty plynoucí z pocitu neúcty nebo zpochybnění skupinové identity (národní, etnické, genderové).
• Nedostatek zdrojů: Soupeření o omezené zdroje, jako je voda, půda nebo nerostné suroviny.

🔄 Fáze a dynamika konfliktu

Sociální konflikty se obvykle vyvíjejí v několika fázích, i když se jejich průběh může lišit.

1. Latentní fáze: Existují objektivní podmínky pro konflikt (např. nerovnost), ale strany si je neuvědomují nebo je neřeší.
2. Fáze uvědomění: Alespoň jedna strana si začne uvědomovat neslučitelnost cílů a vnímá napětí.
3. Manifestní fáze (konfrontace): Konflikt propuká otevřeně. Strany podnikají kroky k prosazení svých zájmů, což může mít podobu od vyjednávání přes protest až po násilí.
4. Eskalace: Intenzita konfliktu a míra nepřátelství roste. Původní předmět sporu se často rozšiřuje a komunikace se zhoršuje.
5. Deeskalace a řešení: Strany začínají hledat cestu z konfliktu, např. z důvodu vyčerpání. Může dojít k vyjednávání, kompromisu nebo zásahu třetí strany (mediace, arbitráž).
6. Následky (post-konfliktní fáze): Konflikt zanechává důsledky – vztahy mohou být trvale poškozeny, nebo naopak může dojít k usmíření a nastavení nových, stabilnějších pravidel.

🌍 Konflikt v 21. století

Současná globalizovaná a digitalizovaná společnost přináší nové formy a dynamiky konfliktů:

• Kyberkonflikty: Šíření dezinformací, propagandy a nenávistných projevů na sociálních sítích.
• Konflikty identit: Zostřují se spory týkající se národní, etnické, náboženské a genderové identity.
• Environmentální konflikty: Spory o zdroje a dopady klimatické změny se stávají stále častějšími.
• Hybridní války: Kombinace konvenčních vojenských operací s kybernetickými útoky, ekonomickým nátlakem a informační válkou.

🧒 Pro laiky: Konflikt jako přetahovaná lanem

Představte si dvě skupiny dětí, které se přetahují o lano. To je sociální konflikt v nejjednodušší podobě.

• Lano představuje něco, co obě skupiny chtějí, ale nemohou to mít obě najednou – může to být hračka, moc, peníze nebo třeba jen pocit, že mají pravdu.
• Přetahování je samotný boj. Děti používají svou sílu (v reálném světě to mohou být argumenty, peníze, zákony nebo i zbraně), aby přetáhly lano na svou stranu.
• Pravidla hry: Někdy se přetahují jen tak pro zábavu a dodržují pravidla (to je jako soutěž). Jindy ale začnou podvádět, strkat se a křičet (to už je skutečný konflikt).
• Výsledek: Jedna skupina může vyhrát a druhá prohrát. Nebo se mohou tak unavit, že se domluví na remíze (kompromis). Mohou také zjistit, že přetahování je nebaví, a jít si hrát s něčím jiným (změna cílů).

I když se zdá, že je přetahování jen o boji, děti se při něm učí spolupracovat ve svém týmu, zjišťují, jak jsou silné, a někdy si i vytvoří pravidla pro příští hru. Konflikt ve společnosti funguje podobně – i když může být nepříjemný, často vede k novým pravidlům, změnám a lepšímu pochopení sebe sama i ostatních.

Zdroje

Sociologická encyklopedie Wikipedie: Sociologie konfliktu Wikipedie: Teorie konfliktů Masarykova univerzita: Ralf Dahrendorf Wolters Kluwer: Konflikty a přístupy k jejich řešení