Calamity Jane

Rozbalit box

Obsah boxu

Calamity Jane
Soubor:Calamity-jane-c1895.jpg
Jedna z nejznámějších fotografií Calamity Jane, pořízená kolem roku 1895.
Datum narození	1. května 1852 (?)
Místo narození	Princeton, Missouri, USA (?)
Datum úmrtí	1. srpna 1903 (ve věku 51 let)
Místo úmrtí	Terry, Jižní Dakota, USA
Povolání	Hraničářka, profesionální zvěd, ošetřovatelka

Calamity Jane (vlastním jménem Martha Jane Canary, někdy psáno Cannary; * 1. května 1852?, Princeton, Missouri – 1. srpna 1903, Terry, Jižní Dakota) byla americká hraničářka, profesionální zvěd a pistolnice, která se stala jednou z nejznámějších a nejmytičtějších postav amerického Divokého západu. [1] Její skutečný život byl poznamenán chudobou, alkoholismem a osobními tragédiemi, ale díky její nekonvenční povaze, oblibě mužského oblečení a především díky senzacechtivým brakovým románům a její vlastní autobiografii se proměnila v legendární hrdinku. [2] Její jméno je navždy spjato s pistolníkem Divokým Billem Hickokem a zlatokopeckým městem Deadwood.

📜 Nejisté počátky a život na hranici

Život Marthy Jane Canary je zahalen mlhou a je velmi obtížné oddělit fakta od fikce, kterou ona sama a její současníci aktivně vytvářeli. Většina informací o jejím raném životě pochází z její vlastní, značně nespolehlivé autobiografie Life and Adventures of Calamity Jane, by Herself, vydané v roce 1896. [3]

Narodila se pravděpodobně v Princetonu, Missouri, jako nejstarší ze šesti dětí. Její rodina žila v chudobě a v 60. letech 19. století se vydala na západ po Oregonské stezce v naději na lepší život. [4] Cesta byla pro rodinu tragická. Její matka zemřela během cesty v roce 1866 a otec o rok později v Utahu. Ve věku pouhých 14 nebo 15 let se tak Martha Jane stala sirotkem a hlavou rodiny, zodpovědnou za svých pět mladších sourozenců. [5]

Tato drsná zkušenost ji donutila rychle dospět a přijímat jakoukoliv práci, aby rodinu uživila. Střídala nejrůznější zaměstnání, od myčky nádobí a servírky po tanečnici a údajně i prostitutku. [1] Často se pohybovala v drsném, převážně mužském světě železničních dělníků, zlatokopů a vojáků v pohraničních městech a táborech. Právě zde si osvojila mužské způsoby – naučila se střílet, jezdit na koni jako muž a oblékala se do jelenicových kalhot a mužských košil, což bylo v té době pro ženu naprosto šokující a nekonvenční. [6]

🤠 Zrod přezdívky a role zvěda

Původ její slavné přezdívky "Calamity Jane" (Kalamitní Jana) je nejasný a existuje několik verzí, z nichž většinu šířila ona sama.

• Podle její vlastní, nejhrdinštější verze získala přezdívku během indiánských válek, když údajně zachránila svého velícího důstojníka, kapitána Egana, z léčky. Když byl sestřelen z koně, ona ho pod palbou naložila na svého koně a odvezla do bezpečí. Vděčný kapitán jí měl prohlásit za "Calamity Jane, hrdinku planin". [3]
• Podle jiných, mnohem prozaičtějších verzí byla přezdívka odvozena od faktu, že "kalamita" (pohroma) stíhala každého muže, který se s ní sblížil, nebo že ona sama varovala muže, kteří ji obtěžovali, že si koledují o "kalamitu". [7]

V 70. letech 19. století skutečně působila jako pomocnice a zvěd pro americkou armádu během indiánských válek na Velkých planinách. Zúčastnila se několika tažení, včetně výpravy generála George Crooka proti Siouxům v roce 1876, která byla součástí širšího tažení spojeného s bitvou u Little Bighornu. [8] Ačkoliv rozsah jejích skutečných vojenských zásluh je sporný, její přítomnost v mužském světě armády a její odvaha jí zajistily pověst nebojácné a schopné hraničářky.

🎲 Deadwood a Divoký Bill Hickok

V roce 1876 dorazila Calamity Jane do nového, bouřlivého zlatokopeckého tábora Deadwood v Černých horách (Black Hills) v Jižní Dakotě. Stala se součástí karavany, ve které cestoval i již legendární pistolník a šerif Wild Bill Hickok (Divoký Bill Hickok). [9]

Vztah mezi Calamity Jane a Hickokem je ústředním bodem její legendy. Ona sama tvrdila, že byli milenci a že po jeho smrti truchlila. Pravděpodobně však byli pouze přáteli a společníky v pití. Hickok byl v té době již ženatý a jejich známost v Deadwoodu trvala jen několik týdnů. [10] Nicméně, když byl Hickok 2. srpna 1876 zákeřně zastřelen při partii pokeru, Calamity Jane byla touto událostí hluboce zasažena. Její údajná zuřivá reakce a hon na Hickokova vraha Jacka McCalla se stala součástí jejího mýtu, ačkoliv není historicky podložena. [11]

Její spojení s Hickokem ji však katapultovalo mezi celebrity Divokého západu. V Deadwoodu se také projevila její druhá, méně známá tvář. Když ve městě vypukla epidemie pravých neštovic, Calamity Jane se údajně obětavě starala o nemocné horníky a projevila tak soucit a odvahu, která kontrastovala s její drsnou pověstí. [12]

🌟 Budování legendy: Autobiografie a show Divokého západu

Po smrti Divokého Billa Hickoka se Calamity Jane stala sama o sobě celebritou. Její nekonvenční životní styl a pověst nebojácné pistolnice fascinovaly veřejnost na východě Spojených států, která hltala příběhy z Divokého západu. Tuto slávu se Calamity Jane snažila aktivně přiživovat a zpeněžit.

V roce 1896 vydala krátkou autobiografickou brožuru s názvem "Life and Adventures of Calamity Jane, by Herself" (Život a dobrodružství Calamity Jane, psáno jí samou). [3] Tento text, který prodávala jako suvenýr, byl plný fantastických a zveličených příběhů. Tvrdila v něm, že byla zvědem pro generála Custera, že zajala Hickokova vraha nebo že se provdala za Hickoka a měli spolu dceru. Ačkoliv byla tato tvrzení z velké části smyšlená, formovala její veřejný obraz a stala se základem pro nespočet pozdějších legend. [13]

Její sláva jí vynesla angažmá v populárních Wild West shows – velkolepých putovních představeních, která romantizovala a dramatizovala život na Divokém západě. Vystupovala v několika takových show, kde předváděla své jezdecké a střelecké umění a vyprávěla své divoké příběhy. [14] Její kariéra v showbyznysu však neměla dlouhého trvání. Její těžký alkoholismus a nespolehlivost vedly k tomu, že byla opakovaně propouštěna. Podle jedné historky se před vystoupením v Minneapolis tak opila, že na pódiu nadávala publiku a musela být odvedena. [15]

Mýtus vs. realita

Skutečná Martha Jane Canary byla postavou plnou rozporů. Na jedné straně byla drsná, nevzdělaná a často vulgární žena, která se dokázala prosadit v brutálním mužském světě. Byla známá svou štědrostí a ochotou pomoci komukoliv v nouzi. [12] Na druhé straně byla těžkou alkoholičkou, jejíž život byl sérií osobních selhání, chudoby a ztracených příležitostí. Zatímco legenda ji vykresluje jako krásnou a neohroženou hrdinku, dobové fotografie ukazují předčasně zestárlou a počasím ošlehanou ženu, jejíž tvář odrážela těžký život na hranici. [16]

⚰️ Poslední léta a symbolický pohřeb

Na přelomu století se Calamity Jane vrátila do oblasti Černých hor, kde prožila svá nejslavnější léta. Její zdraví však bylo podlomeno celoživotním pitím. Pracovala jako pradlena a kuchařka v hornických táborech v okolí Deadwoodu.

Zemřela 1. srpna 1903 ve věku 51 let v malém městečku Terry, nedaleko Deadwoodu, na následky zápalu plic a zánětu střev, komplikovaných jejím alkoholismem. [17] Její pohřeb v Deadwoodu se stal velkou událostí. Její přátelé, staří zlatokopové a hraničáři, se rozhodli splnit její údajné přání a pohřbít ji na hřbitově Mount Moriah vedle Divokého Billa Hickoka. Podle jedné z legend to zorganizovali jako poslední, posmrtný vtip na Hickoka, o kterém věděli, že se Calamity Jane za svého života spíše vyhýbal. [18] Její hrob vedle Hickokova tak symbolicky a navždy stvrdil jejich spojení v legendě, ne-li ve skutečnosti.

🎬 Odkaz v kultuře

Postava Calamity Jane se stala trvalou součástí amerického folklóru a popkultury. Její příběh byl nesčetněkrát ztvárněn v knihách, filmech a televizních seriálech, které si její životopis často velmi volně upravovaly.

• Filmy: Jednou z prvních a nejslavnějších byla role Jean Arthur ve filmu The Plainsman (1936). Nejikoničtější se však stala Doris Day v muzikálu Calamity Jane (1953), který ji vykreslil jako veselou a zpívající "klučičí" hrdinku a který definitivně zformoval její romantizovaný obraz pro širokou veřejnost. [19]
• Televize: V moderní době její postavu komplexněji a historicky věrněji ztvárnila herečka Robin Weigert v oceňovaném seriálu stanice HBO Deadwood (2004–2006). Tento seriál ji zobrazil jako vulgární, ale zároveň citlivou a tragickou postavu, bojující se svými démony. [20]
• Literatura: Její postava se objevuje v desítkách románů a komiksů, například v evropské komiksové sérii Lucky Luke.

Calamity Jane tak zůstává symbolem nezávislé a nekonvenční ženy, která se vzepřela všem společenským normám své doby a vytvořila si vlastní legendu ve světě, kde dominovali muži. Její příběh je fascinující směsicí historické reality, záměrné sebeprezentace a romantického mýtu Divokého západu.

🔬 Pro laiky

Představte si ženu na Divokém západě v 19. století. V době, kdy se od žen očekávalo, že budou nosit šaty a starat se o domácnost, ona nosila mužské kalhoty, pila whisky v saloonech, nadávala jako dlaždič a střílela z pušky lépe než většina mužů. To byla Calamity Jane.

• Drsný život: Měla neuvěřitelně těžký život. Už jako teenagerka osiřela a musela se protloukat světem sama. Žila v drsném prostředí zlatokopů a vojáků a naučila se být stejně drsná jako oni, aby přežila.
• Spojení s Divokým Billem: Její jméno je navždy spojeno s legendárním pistolníkem Divokým Billem Hickokem. Byli přátelé a společně přijeli do slavného zlatokopeckého města Deadwood. Když byl Bill zákeřně zavražděn, Calamity Jane se stala součástí jeho legendy.
• Hrdinka i alkoholička: Byla to postava plná protikladů. Na jedné straně byla známá svou odvahou a dobrým srdcem – když ve městě vypukla epidemie, obětavě se starala o nemocné. Na druhé straně byla těžkou alkoholičkou, která si sama vymýšlela neuvěřitelné historky o svých hrdinských činech, aby se uživila.
• Jak se stala legendou? Vydala o sobě knížečku plnou přehnaných dobrodružství a vystupovala v show o Divokém západě. Později o ní Hollywood natočil filmy a muzikály, které z ní udělaly romantickou a veselou hrdinku, což bylo na hony vzdálené drsné realitě jejího života.

Calamity Jane je dokonalým příkladem toho, jak se z reálného, komplikovaného člověka může stát nesmrtelný mýtus. I když její skutečný život byl spíše tragický, její legenda žije dál jako symbol svobody a nezávislosti Divokého západu.