Javorníky: Porovnání verzí

Aktuální verze z 6. 11. 2025, 04:00

Pro jiné významy viz Javorníky (rozcestník). Šablona:Infobox Pohoří

Javorníky jsou pohoří a geomorfologický celek nacházející se na hranici České republiky a Slovenska. Patří do Slovensko-moravských Karpat, které jsou součástí Západních Karpat. Horský hřeben se táhne od severovýchodu na jihozápad v délce přibližně 50 km. Charakteristické jsou pro něj zaoblené vrcholy, hluboká údolí a rozsáhlé lesy, převážně bukové a jedlobukové.

Nejvyšším vrcholem celého pohoří je Veľký Javorník (1072 m n. m.), který leží na slovenské straně. Nejvyšší horou české části je Malý Javorník (1019 m n. m.), jehož vrchol se nachází přímo na státní hranici. Javorníky jsou oblíbenou turistickou destinací díky husté síti značených tras, malebným hřebenovým túrám a výhledům na okolní pohoří jako jsou Beskydy, Bílé Karpaty a Malá Fatra.

🗺️ Geografické vymezení

Javorníky se táhnou v severojižním směru podél česko-slovenské hranice. Na severu a severovýchodě sousedí s Turzovskou vrchovinou a Moravskoslezskými Beskydami, od kterých je odděluje údolí řeky Kysuca a Jablunkovský průsmyk. Na jihu a jihovýchodě na slovenské straně přecházejí v Považské podolie. Na jihozápadě je Lyský průsmyk odděluje od Bílých Karpat. Na západě, na české straně, sousedí se Vizovickou vrchovinou.

Hřeben Javorníků tvoří hlavní evropské rozvodí mezi Odrou (Černé moře) a Váhem (Dunaj, Černé moře).

⛰️ Geologie a geomorfologie

Geologicky jsou Javorníky součástí vnějšího flyšového pásma Karpat. Jsou tvořeny převážně střídajícími se vrstvami pískovců, jílovců a slepenců, které vznikaly v období křídy a paleogénu. Tyto horniny jsou relativně měkké a náchylné k erozi, což dalo vzniknout charakteristickému reliéfu se zaoblenými hřbety a hluboce zaříznutými údolími.

Geomorfologicky se Javorníky dělí na dva podcelky:

Vysoké Javorníky - severovýchodní, vyšší část pohoří, kde se nachází většina vrcholů přesahujících 1000 m n. m.
Nízké Javorníky - jihozápadní, nižší a plošší část.

Hřeben je poměrně souvislý, bez výraznějších sedel, což umožňuje dlouhé hřebenové přechody.

💧 Vodstvo

Hřeben Javorníků tvoří významné rozvodí. Severozápadní, moravské svahy jsou odvodňovány přítoky Vsetínské Bečvy, která patří do povodí Moravy a Dunaje. Jihovýchodní, slovenské svahy odvodňují přítoky řeky Váh, především Kysuca na severu a menší toky jako Rovnianka a Papradnianka dále na jihu.

V oblasti se nenacházejí žádná velká přírodní jezera. Vodní plochy jsou reprezentovány menšími umělými nádržemi, jako je například vodní nádrž Karolinka na Vsetínské Bečvě.

🌳 Flora a fauna

1. 1. === Flora ===

Více než 80 % území Javorníků pokrývají lesy. V nižších polohách převažují bučiny, ve vyšších pak jedlobučiny s příměsí smrku a javoru. Na některých místech se zachovaly původní pralesovité porosty, například v NPR Razula.

Na hřebenových loukách a pastvinách, které vznikly historickou pasteveckou činností (tzv. pasekářství), se vyskytuje řada vzácných a chráněných druhů rostlin, jako jsou různé druhy orchidejí, hořece nebo lilie zlatohlavá. Typickým karpatským druhem je zde zvonek kopinatý.

1. 1. === Fauna ===

Díky rozsáhlým lesům a relativně nízké hustotě osídlení jsou Javorníky domovem mnoha druhů živočichů. Oblast je součástí teritoria velkých karpatských šelem, jako je medvěd hnědý, vlk obecný a rys ostrovid. Jejich výskyt je však spíše přechodný a jejich populace migruje mezi Javorníky a Beskydami.

Z běžnější zvěře zde žije jelen lesní, srnec obecný a prase divoké. Z ptáků je významný výskyt dravců a sov, například puštík bělavý, kulíšek nejmenší nebo datlík tříprstý. Vzácně zde hnízdí i čáp černý a jeřábek lesní.

🛡️ Ochrana přírody

Území Javorníků je chráněno na obou stranách hranice.

** CHKO Beskydy**: Většina české části Javorníků spadá pod tuto chráněnou oblast, která byla vyhlášena v roce 1973.
** CHKO Kysuce**: Slovenská část je chráněna v rámci této CHKO, vyhlášené v roce 1984.

Na území se nachází také několik maloplošných chráněných území, která chrání nejcennější lesní porosty a luční společenstva. Mezi nejvýznamnější patří Národní přírodní rezervace Razula nebo Přírodní rezervace Hričovec.

🚶 Turistika a sport

Javorníky jsou atraktivní oblastí pro pěší turistiku, cykloturistiku i zimní sporty.

Pěší turistika: Páteřní trasou je červeně značená hřebenovka, která je součástí Beskydsko-javornické magistrály. Nabízí nenáročné túry s krásnými výhledy. Mezi oblíbené cíle patří vrcholy Veľký Javorník (s rozhlednou), Malý Javorník, Stratenec (s památníkem) nebo Kohútka.
Cykloturistika: Hřebenové i podhorské cesty jsou vhodné pro horská kola. Existuje zde několik značených cyklotras.
Zimní sporty: V zimě je hřeben oblíbený pro běžecké lyžování, udržuje se zde Javornická lyžařská magistrála. Sjezdové lyžování je soustředěno do několika středisek, jako jsou Kasárne (SK), Kohútka/Portáš (CZ) nebo Karolinka (CZ).

🏛️ Historie a osídlení

Oblast Javorníků byla až do pozdního středověku jen řídce osídlena. Výraznější kolonizace proběhla v 16. a 17. století v rámci tzv. valašské kolonizace. Pastevci (valaši) přicházeli z východu a osídlovali horské oblasti, kde zakládali paseky a salaše. Tento způsob života zanechal v krajině nesmazatelnou stopu v podobě horských luk a rozptýlené zástavby.

Tradiční dřevěná architektura je dodnes patrná v obcích jako Velké Karlovice nebo v osadách na slovenské straně. Během druhé světové války se v horách ukrývali partyzáni.

⚛️ Pro laiky

Představte si Javorníky jako dlouhý, mírně zvlněný zelený koberec, který leží na hranici mezi Českem a Slovenskem. Nejsou to strmé a skalnaté hory jako Alpy, ale spíše přátelské, oblé kopce porostlé hustými lesy. Geologicky jsou jako listové těsto – skládají se z mnoha vrstev stlačeného písku a jílu, které voda a vítr za miliony let vymodelovaly do dnešní podoby.

Hřeben funguje jako střecha, ze které voda stéká na dvě strany: na českou stranu do řeky Bečvy a na slovenskou do Váhu. Protože jsou hory plné lesů a daleko od velkých měst, je to skvělé místo pro život zvířat, včetně velkých šelem jako je medvěd nebo vlk. Pro lidi jsou Javorníky ideální na procházky, výlety na kole nebo v zimě na běžkách. Cesty po hřebeni nejsou příliš náročné a nabízejí krásné výhledy do krajiny.

Zdroje